Přeskočit na obsah

Sertralinum

Sertralin je antidepresivum ze skupiny inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Mechanismus vlastní inhibice zpětného vychytávání spočívá v inhibici funkce presynaptických serotoninových transportéru. Po perorálním podání se sertralin vstřebává pomalu, ale rovnoměrně, rovnovážných plazmatických koncentrací je u dospělých dosaženo do 7 dnu, u starších pacientu se tato doba prodlužuje na 2–3 týdny. Sertralin je účinný v léčbě deprese i deprese provázené úzkostí, posttraumatické stresové poruchy, obsedantně-kompulzivních poruch a panické poruchy spojené s agorafobií nebo bez přítomnosti agorafobie. Sertralin patří mezi dobře snášená antidepresiva s minimálním množstvím nežádoucích účinku, které jsou většinou mírného charakteru. Obvyklá dávka sertralinu při léčbě deprese je 50 mg 1x denně.

Farmakologická skupina

Sertralin patří do skupiny perorálně podávaných inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI – Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Che-mickou strukturou se liší od ostatních SSRI, tricyklických, tetracyklických, ale i dalších antidepresivně pusobících látek, které jsou k dispozici.

Chemické a fyzikální vlastnosti

Sertralin je naftylaminové antidepresivum. Chemicky se jedná o (1S,4S)-(3,4-dichlorfenyl)-1,2,3,4-tetrahydro-N-me-thyl-1-naftalenamin, který obsahuje

2 asymetrické atomy uhlíku (obr. 1). (1S,4S)-cis-enantiomer je v inhibici zpětného vychytávání serotoninu účinnější a pouze tato látka se v praxi používá [1].

Sumární vzorec: C17H17Cl2N (sertralin)

C17H17Cl2N.HCl (sertralin hydrochlorid)

Molekulová hmotnost: 306,2 (sertralin)

342,7 (sertralin hydrochlorid)

Přibližně 1,12 mg sertralin hydrochloridu odpovídá 1 mg sertralinu. Sertralin hydrochlorid je bílý nebo téměř bílý krystalický prášek, který je slabě rozpustný ve vodě a mírně v ethanolu [2].

Mechanismus účinku

Sertralin účinně [3,4,5,1] a selektivně [3,6,1] inhibuje zpětné vychytávání serotoninu (5-hydrotryptaminu, 5-HT) [3–5,1] ze synaptické štěrbiny tím, že inhibuje funkci presynaptických serotoninových transportéru (obr. 2).

Farmakodynamické vlastnosti

Sertralin je in vitro jeden z nejmohutnějších inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu a druhý nejselektivnější inhibitor zpětného vychytávání serotoninu oproti zpětnému vychytávání noradrenalinu. Jako jediný z antidepresiv typu SSRI se váže na dopaminový přenašeč [7].

Zpětné vychytávání noradrenalinu a dopaminu [3,5] je podáváním sertralinu ovlivňováno pouze minimálně. Chronické podávání zvířatum vedlo k down-regulaci postsynaptických

b-adrenergních receptoru [8,9,5]. Sert-ralinem inhibované zpětné vychytávání serotoninu vede k zesílení serotoninového přenosu [10,11,5], které následně vede k omezení adrenergní aktivity v locus coeruleus. Sertralin konkrétně snižuje aktivitu rapheálních serotoninových neuronu, což zvyšuje aktivitu neuronu v locus coeruleus s následnou desenzitizací postsynaptických b-adrenergních a presynaptických a2-adre-nergních receptoru [8].

Receptorové vazebné studie prokázaly, že sertralin postrádá signifikantní afinitu k adrenergním (a1, a2, b) [1], muskarinovým cholinergním [12,2], GABA-ergním [2], dopaminergním [12,8,1], histaminovým [12,10,1], serotoninovým (5-HT1A, 5-HT1B, 5-HT2) [1] či benzodiazepinovým receptorum [2]. Sertralin neinhibuje aktivitu monoaminoxidázy [10,11,3]. Těmto nálezum odpovídají i výsledky studií in vivo, které neprokázaly jakékoliv stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani kardiotoxicitu. V terapeutických dávkách sertralin neovlivňuje psychomotorické funkce.

Podá-li se sertralin v pokusu na zvířeti současně s inhibitory monoaminoxidázy nebo s tryptofanem, dochází stejně jako u ostatních SSRI k rozvoji serotoninového syndromu vyvolaného intenzivní stimulací serotoninových receptoru.

Ostatní mechanismy

Sertralin inhibuje izoenzym cytochromu P-450 2D6 (CYP 2D6). V nízkých klinických dávkách sertralin pravděpodobně inhibuje CYP 2D6 méně než ostatní selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.

Sertralin blokuje vychytávání serotoninu do trombocytu stejně jako do neuronu [2], neboť serotoninové transportéry jsou prakticky obdobné. Jsou známy pouze sporadické případy narušené funkce trombocytu, neobvyklého krvácení či purpury u pacientu užívajících sertralin [13,2].

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Sertralin se v rozmezí dávek 50–200 mg vyznačuje lineární, tj. na dávce závislou farmakokinetikou. Po perorálním podání se sertralin vstřebává pomalu, ale rovnoměrně [6,14,1]. Absorpce i biologická dostupnost stoupají přibližně o 25 %,

je-li sertralin podáván společně s jídlem [2,1].

Maximální plazmatické koncentrace (cmax) je dosaženo v rozmezí 4,5–8,4 ho-din po podání (tmax). Duvod tohoto zpoždění není stále objasněn, předpokládá se vliv enterohepatálního oběhu. Rovnovážných plazmatických koncentrací je u dospělých dosaženo do 7 dnu [14,15], u starších pacientu se tato doba prodlužuje na 2–3 týdny.

Distribuce

Více než 98 % podaného sertralinu je při terapeutickém dávkování vázáno na plazmatické bílkoviny. Vazba warfarinu ani propranolu na proteiny není in vitro sertralinem ovlivněna. Sertralin je dále extenzivně distribuován do tkání. Velký distribuční objem, který ve studiích se zvířaty vychází přibližně 20 l/kg [12,5,1], je dán především lipofilním charakterem sertralinu. Velikost distribučního objemu koresponduje s obdobnými nálezy u ostatních antidepresiv. Po jediné dávce dosahovaly koncentrace sertralinu v potkaním mozku 40krát vyšších hodnot než v plazmě [11].

Biotransformace a eliminace

Sertralin podléhá výraznému „first-pass“ metabolismu v játrech. N-demethylace je hlavní metabolickou cestou biotransformace sertralinu [16]. Za tuto cestu je zodpovědných 5 izoenzymu cytochromu P-450, a to jmenovitě 2D6, 2C9, 2B6, 2C19 a 3A4 (CYP 2D6, CYP 2C9,

CYP 2B6, CYP 2C19 a CYP 3A4). Izoenzymy CYP 2D6 a CYP 2C9 jsou zodpovědné za celé dvě třetiny bio-transformace sertralinu. Produkt N-de-methylace, N-demethylsertralin, je přibližně dvacetkrát méně aktivní než vlastní sertralin a jeho biologický poločas eliminace je třikrát delší. Studie na zvířeti prokázaly, že N-demethylsertralin nepřispívá podstatně k farmakologické aktivitě [12,11] ani toxicitě [10,11] mateřské látky. Jak sertralin, tak i N-demethylser-tralin podléhají oxidativní deaminaci a následné redukci, hydroxylaci a glukoronidové konjugaci. Výsledné metabolity jsou vylučovány ve stejném množství stolicí a močí (0,2 %, resp. 12 % nezměněného sertralinu je vylučováno močí, resp. stolicí).

Biologický poločas eliminace

Biologický poločas eliminace sertralinu je u zdravých osob přibližně 24 hodin (rozmezí 22–36 hodin) [6,2,16],

N-demethylsertralinu 60–100 hodin [2,16]. Biologický poločas eliminace se u starších mužu prodlužuje na 36 hodin [16]. U adolescentu se naopak snižuje na 15 hodin ve vyrovnaném stavu během dlouhodobého podávání 50 mg sertralinu oproti 26 hodinám po podání jediné dávky.

Klinické zkušenosti

Léčba organické depresivní poruchy

Je známo, že řada somatických poruch je doprovázena komorbidním výskytem depresivních poruch, a proto se řada autoru zabývá myšlenkou, jak tyto depresivní stavy potlačit, a ovlivnit tak prakticky i celkový výsledek léčby toho kterého tělesného onemocnění. K mimořádně zajímavým zprávám z této postupně se rozvíjející oblasti použití sertralinu u somaticky nemocných patří například studie zahrnující pacienty, kteří měli méně než 1 měsíc od ischemického nebo hemoragického iktu [24]. Deprese se vyvinula u 22,8 % pacientu léčených placebem a pouze u 8,3 % pacientu léčených sertralinem. Dalším výsledkem studie je fakt, že léčba sertralinem také vedla ke zlepšení kognitivních funkcí. Samozřejmě bude nezbytné replikovat podobné práce, a potvrdit tak, že nižší incidence deprese bude spojena následně také s ovlivněním morbidity, popřípadě mortality. Z hlediska bezpečnosti je u této skupiny nemocných dosavadní terapie tradičními tricyklickými antidepresivy (TCA) riziková z mnoha duvodu, neboť tyto látky mohou svým receptorovým pusobením ovlivňovat zejména činnost kardiovaskulárního aparátu a centrálního nervového systému. Při podávání TCA existuje reálné riziko indukce deliriózních stavu (anticholinergní pusobení), zejména pak u nemocných vyššího věku. Druhé riziko, které je nutné zmínit, je schopnost TCA významně snižovat záchvatový práh, což je vlastnost velmi nežádoucí, obzvláště u nemocných s tak závažným poškozením tkáně mozku, jakou je cévní mozková příhoda.

Podobně zaměřené práce publikovaly týmy autoru i v oblasti léčby depresivních poruch vznikajících v souvislosti s akutním infarktem myokardu. Platí nejen to, že včasná a adekvátní léčba přítomných duševních poruch, a zejména depresivní poruchy, je nezbytná při předcházení vzniku kardiovaskulárních chorob, ale druhým neméně závažným momentem se stává snaha po komplexním přístupu při terapii nemocných trpících kardiovaskulárními chorobami. I zde se zcela jednoznačně ukazuje, že včasná identifikace depresivních nemocných a adekvátní léčba jsou možností, jak lze ve významném procentu případu předcházet komplikacím, případně zpomalit progresi základního onemocnění. Výše uvedená tvrzení vycházejí z prvních kontrolovaných studií prováděných u této specifické populace nemocných. Recentní a prozatím jedinou rozsáhlou klinickou studií této problematiky je projekt SADHART (Sertraline Antidepressant Heart Attack Randomized Trial) [25,26], který prukazným zpusobem dokumentuje, že léčba depresivní poruchy muže významně snížit riziko dalšího rozvoje kardiovaskulárních chorob a související mortality u nemocných již trpících nestabilní anginou pectoris nebo postižených akutním infarktem myokardu. Ze závěru mimo jiné vyplývá, že léčba sertralinem nemá ve srovnání s placebem signifikantní vliv na ejekční frakci levé komory ani na ostatní kardiologické parametry hodnocené 12svodovým EKG a holterovským 24hodinovým monitorováním. Z hodnocení skóre škál Globálního klinického dojmu a Hamiltonovy psychiatrické stupnice pro posuzování deprese bylo patrné signifikantní zmírnění depresivních symptomu u pacientu léčených sertralinem.

Zustává otázkou, jakými psychofarmaky dlouhodobě léčit depresivní nemocné trpící současně kardiovaskulárními chorobami v běžné praxi. Ukazuje se, že výhodné bude použití zejména antidepresiv typu SSRI, nejen pro jejich antidepresivní účinnost srovnatelnou s tricyklickými antidepresivy, ale také pro ovlivnění zvýšené agregační pohotovosti trombocytu, prakticky nulový proarytmický účinek (absence vlivu na převodní srdeční systém), ale také proto, že tyto látky nezpusobují vznik ortostatické hypotenze.

Zařazení do současné palety léčiv

Sertralin je ve světě k léčbě používán již po dobu 10 let, v české republice bylo jeho použití schváleno v roce 1995. Při pohledu na spotřebu antidepresiv v české republice za období od října 2001 do října 2002 se sertralin v celkovém objemu antidepresiv umístil na třetím místě (hodnoceno podle parametru, jenž vyjadřuje celkový počet dní, po které byli pacienti léčeni tzv. doporučenou denní dávkou) a v rámci všech antidepresiv tvořila jeho celková preskripce 9,6 %.

V současnosti není pochyb o účinnosti a bezpečnosti podávání sertralinu v léčbě řady duševních poruch. Tato molekula je považována za dobře snášené „širokospektré antidepresivum“, což dokládají i otevřená neintervenční sledování v běžných podmínkách psychiatrických ambulancí [17]. Sertralin je účinný v léčbě deprese [18] i deprese provázené úzkostí [19,20], posttraumatické stresové poruchy [21], obsedantně-kompulzivních poruch [22] a panické poruchy spojené s agorafobií nebo bez přítomnosti agorafobie [23].

Indikace

V současnosti jsou indikacemi sertralinu akutní, udržovací a pokračovací léčba příznaku deprese, včetně deprese provázené úzkostí, a to u pacientu s anamnézou mánie nebo i bez ní. Dalšími indikacemi jsou léčba obsedantně-kompulzivní poruchy, a to i u dětí a mladistvých, léčba panických poruch s agorafobií nebo i bez ní a léčba posttraumatické stresové poruchy.

Nežádoucí účinky

Sertralin patří mezi dobře snášená antidepresiva s minimálním množstvím nežádoucích účinku, které jsou většinou mírného charakteru a nenarušují pacientuv běžný režim. Podobně jako u jiných látek typu SSRI dochází s pokračující léčbou ke snížení intenzity a frekvence výskytu nežádoucích účinku [15,27] a ve většině případu není nutné léčbu z těchto duvodu přerušit.

K nežádoucím účinkum, které se objevovaly ve studiích s ruznými dávkovacími schématy sertralinu při léčbě nemocných s depresí, obsedantně-kompulzivní poruchou nebo při léčbě panických poruch častěji než při podávání placeba, patří nauzea, zvracení, prujem/únik stolice, dyspepsie, anorexie, třes, závratě, insomnie, somnolence, zvýšená potivost, sucho v ústech a sexuální poruchy (zejména zpožděná ejakulace u mužu).

V pruběhu klinických studií došlo u depresivních nemocných k indukci hypomanie nebo mánie přibližně u 0,4 % pacientu léčených sertralinem.

Riziko vzniku epileptických záchvatu je při užívání sertalinu pro depresivní potíže a pro obsedantně-kompulzivní poruchu velmi nízké. Vzhledem k tomu, že užívání sertralinu u pacientu s epileptickými záchvaty nebylo studováno, je třeba se vyvarovat podávání sertralinu u nemocných s nestabilní epilepsií a nemocné s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání pečlivě monitorovat. Pokud se u nemocného objeví epileptické záchvaty, je nutné léčbu přerušit.

Především při náhlém přerušení léčby sertralinem muže dojít ke vzniku tzv. syndromu z vysazení (nejčastěji se projevuje následujícími příznaky: závratě, nevolnost, nechutenství, bolesti hlavy, únavnost, pocení, třes, chřipkové potíže, parestezie, neudržení rovnováhy, zvýšená iritabilita, nespavost a děsivé sny, senzorická hypersenzitivita, poruchy soustředění, agresivita, suicidiální úvahy). Příznaky ve většině případu odezní do 24 hodin po opětovném zavedení léčby SSRI, neléčené trvají v pruměru 7–14 dní. Pacienti by měli být o této skutečnosti řádně poučeni. Ukončení léčby by mělo být uskutečňováno pozvolným snižováním dávek v pruběhu 3–4 týdnu.

Zdá se, že při léčbě sertralinem nedochází k výraznému ovlivnění pozornosti ani psychomotorických funkcí. Léčení nemocní by se však měli vyvarovat řízení motorových vozidel nebo obsluhování stroju podobně jako při užívání jiných psychoaktivních látek.

Kontraindikace

Sertralin se nesmí používat u pacientu se známou přecitlivělostí na sertralin nebo pomocné látky přípravku. Kontraindikováno je současné podávání sertralinu s inhibitory monoaminoxidázy (MAO) jakéhokoliv typu či s tryptofanem.

Lékové interakce

Inhibitory monoaminoxidázy

Byly popsány případy závažných až fatálních reakcí u pacientu užívajících sertralin v kombinaci s inhibitorem monoaminoxidázy, a to jak selektivního inhibitoru monoaminoxidázy selegilinu, tak reverzibilního inhibitoru monoamin-oxidázy moclobemidu. Klinické projevy připomínaly tzv. serotoninový syndrom. K příznakum lékové interakce mezi inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a inhibitory monoaminoxidázy patří hypertermie, rigidita, myoklonus, hypertenzní krize, nestabilita autonomního nervstva včetně možnosti rychlého kolísání vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující dezorientaci, iritabilitu a nadměrnou agitovanost, progredující někdy až v delirium a kóma. Z těchto duvodu by sertralin neměl být užíván v kombinaci s jakýmkoliv inhibitorem monoaminoxidázy nebo v pruběhu

14 dnu po skončení léčby ireverzibilním inhibitorem monoaminoxidázy. Naopak by minimálně 7 dnu po skončení terapie sertralinem neměla být zahajována léčba některým z inhibitoru monoamin-oxidázy.

Ostatní serotoninergní léčiva

Konkomitantní podávání sertralinu s jinými látkami, které ovlivňují serotoninergní neurotransmisi, jako je fenfluramin nebo tryptofan, je možné jen s maximální opatrností. Pro možné farmakodynamické dusledky by toto současné podání mělo být pokud možno vyloučeno.

Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol

Užití 200 mg sertralinu denně u zdravých osob účinky alkoholu, carbamazepinu, haloperidolu nebo phenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti nepotencuje, ale současné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.

Léčiva vážící se na krevní bílkoviny

Vzhledem k tomu, že se sertralin váže na plazmatické proteiny, je nezbytné mít vždy na paměti potenciální možnost interakce sertralinu s ostatními léčivy vážícími se rovněž na bílkoviny v plazmě.

Současné podávání sertralinu v dávce 200 mg s warfarinem mělo za následek malé, ale statisticky významné prodloužení protrombinového času, avšak klinický význam této změny zatím není objasněn. V návaznosti na to je však třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas pečlivě monitorovat jak při zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem.

Látky metabolizované za účasti cytochromu P-450 2D6 (CYP 2D6)

Nezanedbatelnou příznivou skutečností je nízký potenciál sertralinu vyvolávat lékové interakce, a to zejména vzhledem k tomu, že sertralin jen nevýznamně ovlivňuje izoenzymy cytochromomu P-450 (CYP 1A2, C9/10, C19, 3A3/4). Ve studiích formálních interakcí měly chronické dávky 50 mg sertralinu denně za následek minimální zvýšení ustálených plazmatických koncentrací desipraminu (což je marker aktivity izoenzymu

CYP 2D6). Ovlivnění CYP 2D6 má charakter inhibice a pro ilustraci vlivu interakce na metabolismus dalších substrátu tohoto izoenzymu lze uvést, že sertralin prodlužuje clearance současně podaného desipraminu o 30 % (pro srovnání fluvoxamin o 14 %, citalopram o 47 %, paroxetin o 421 % a fluoxetin o 640 %) [28,15].

Lithium

V placebem kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníku se při současném podávání lithia a sertralinu farmakokinetika lithia významně neměnila, avšak v porovnání s placebem docházelo k vzestupu výskytu tremoru, což nasvědčuje možné farmakodynamické interakci. Podobně jako u ostatních inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu je proto při podávání sertralinu s ostatními léky pusobícími prostřednictvím serotoninergních mechanismu, jako je lithium, nutná opatrnost.

Elektrokonvulzivní terapie

Neexistují žádné klinické studie, které by dokládaly rizika nebo prospěšnost kombinovaného užití elektrokonvulzivní terapie a sertralinu.

 Těhotenství a laktace

Bezpečnost sertralinu během těhotenství a kojení nebyla dosud bezpečně stanovena. Sertralin se podává pouze v naléhavých případech, kdy očekávaný prospěch z léčby převáží možná rizika pro plod. ®eny ve fertilním věku by v období užívání sertralinu měly používat adekvátní antikoncepci.

Dávkování

Sertralin by měl být podáván jedenkrát denně, a to bui ráno, nebo večer. Tablety sertralinu mohou být podávány spolu s potravou, ale i bez ní. Obvyklá terapeutická dávka při léčbě deprese je 50 mg/den.

Pokud požití antidepresiva vyvolává sedaci nebo ospalost, je lépe jej podávat na noc, a naopak pusobí-li na nemocného excitačně nebo vyvolává nespavost, je lépe zvolit ranní dávkování nebo kombinaci s benzodiazepiny či hypnotiky.

Pro obsedantně-kompulzivní poruchu a panické poruchy je nejmenší doporučená účinná dávka sertralinu 50 mg/den. U panických poruch a u posttraumatické stresové poruchy by měla ale léčba začít dávkou 25 mg/den, kterou je vhodné po týdnu zvýšit na 50 mg/den. Podobné vzestupné dávkovací schéma muže významně snížit výskyt iniciálních nežádoucích účinku, a tím zvýšit adherenci nemocného k léčbě. Denní dávku lze u všech indikací v případě nedostatečné reakce zvyšovat v pruběhu několika týdnu po 50 mg až na maximální dávku 200 mg/den. Změny v dávkování by neměly být prováděny častěji než jedenkrát týdně s ohledem na 24hodinový biologický poločas eliminace sertralinu.

Účinek terapie lze pozorovat během sedmi dnu, ale k dosažení plného terapeutického účinku je obvykle nutné delší období, především u obsedantně-kompulzivních poruch. Pravidla dávkování v pruběhu dlouhodobé udržovací terapie jsou obecně platná pro veškerou antidepresivní léčbu a platí, že je třeba ji zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni, s úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.

Převádění léčby

Pro vhodné načasování přechodu z jiného antidepresiva na sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní opatrnosti je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě pusobících léčiv, jako je fluoxetin. Při záměně jednoho antidepresiva za druhé pro jeho nežádoucí účinky nebo neúčinnost je nezbytné dodržet vymývací periody (tab. 2).

Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze stroju

Klinickofarmakologické studie prokázaly, že sertralin zásadně neovlivňuje psychomotorické funkce. Nicméně vzhledem k tomu, že antidepresiva mohou narušit pozornost a fyzické schopnosti potřebné pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha stroju, je třeba schopnosti nemocných posuzovat individuálně.

 Balení

(viz tab. 3)

Seznam použité literatury

  • [1] Murdoch D, McTavish D. Sertraline: a review of its pharmacodynamic and pharmacokinetic properties, and therapeutic potential in depression and obsessive-compulsive disorder. Drugs 1992;44(4):604–24.
  • [2] Sertraline product monograph (Zoloft, Pfizer—Canada), Rev 12/19/96, Rec 1/23/97.
  • [3] Koe BK, Weissman A, Welch WM, et al. Sertraline, 1S, 4S-N-methyl-4-(3,4-dichlorophenyl)-1,2,3,4-tetrahydro-1-naphthylamine, a new uptake inhibitor with selectivity for serotonin. J Pharmacol Exp Ther 1983;226:686–700.
  • [4] Butler J, Leonard BE. The platelet serotonergic system in depression and following sertraline treatment. Int Clin Psychopharmacol 1988;3:
  • [5] Cardoni AA, Blair CL. Focus on sertraline: potent serotonin-uptake inhibitor with antidepressant properties. Hosp Formul 1991;26:265–77.
  • [6] Fouda HG, Ronfeld RA, Weidler DJ. Gas chromatographic-mass spectrometric analysis and preliminary human pharmacokinetics of sertraline, a new antidepressant drug. J Chromatogr 1987;417:197–202.
  • [7] Richelson E. The pharmacology of antidepressants at the synapse: focus on newer compounds. J Clin Psychiatry. 1994;55(Suppl A): 34–9; discussion 40–1, 98–100.
  • [8] Doogan DP, Caillard V. Sertraline: a new antidepressant. J Clin Psychiatry 1988;49(Suppl):
  • [9] Rickels K, Schweizer E. Clinical overview of serotonin reuptake inhibitors. J Clin Psychiatry 1990;51(Suppl B): 9–12.
  • [10] Heym J, Koe BK. Pharmacology of sertraline: a review. J Clin Psychol 1988;49(Suppl): 40–5.
  • [11] Koe BK. Preclinical pharmacology of sertraline: a potent and specific inhibitor of serotonin reuptake. J Clin Psychiatry 1990;51(Suppl B):13–7.
  • [12] Guthrie SK. Sertraline: A new specific serotonin reuptake blocker. DICP Ann Pharmacother 1991;25:952–61.
  • [13] Calhoun JW, Calhoun DD. Prolonged bleeding time in a patient treated with sertraline. Am J Psychiatry 1996;153(3):443.
  • [14] Cohn CK, Shrivastava R, Mendels J, et al. Double-blind, multicenter comparison of sertraline and amitriptyline in elderly depressed patients. J Clin Psychiatry 1990;51(Suppl B):
  • [15] Reimherr FW, Chouinard G, Cohn CK, et al. Antidepressant efficacy of sertraline: a double-blind, placebo- and amitriptyline-controlled, multicenter comparison study in outpatients with major depression. J Clin Psychiatry 1990;51(Suppl B):18–27.
  • [16] Segraves RT. Antidepressant-induced sexual dysfunction. J Clin Psychiatry 1998;59
  • [17] Anders M. Léčba SSRI v praxi psychiatrických ambulancí v české republice – otevřená neintervenční šestiměsíční studie se sertralin hydrochloridem (Zoloft). česSloven psychiatrie 2003;3:155–62.
  • [18] Reimherr FW, Chouinard G, Cohn CK, et al. Antidepressant efficacy of sertraline: a double-blind, placebo-and amitriptyline-controlled, multicenter comparison study in outpatients with major depression. J Clin Psychiatry 1990;51(Suppl B):18–27.
  • [19] Fava M, Rosenbaum JF, Hoog SL, Tepner RG, Kopp JB, Nilsson ME. Fluoxetine versus sertraline and paroxetine in major depression: tolerability and efficacy in anxious depression. J Affect Disord 2000;59:119–26.
  • [20] Hirschfeld R. Sertraline in the treatment of anxiety disorders. Depression and Anxiety 2000;11:139–57.
  • [21] Brady K, Pearlstein T, Asnis GM, Baker D, Rothbaum B, Sikes CR, Farfel GM. Efficacy and safety of sertraline treatment of posttraumatic stress disorder: a randomized controlled study. JAMA 2000; 283:1837–44.
  • [22] Greist J, Chouinard G, DuBoff E, et al. Double-blind parallel comparison of three dosages of sertraline and placebo in outpatients with obsessive-compulsive disorder. Arch Gen Psychiatry 1995;52:289–95.
  • [23] Londborg PD, Wolkow R, Smith WT, et al. Sertraline in the treatment of panic disorder: a multi-site, double blind, placebo-controlled, fixed-dose investigation. Br J Psychiatry 1998;173:54–60.
  • [24] Rasmussen A, Lunde M, Poulen DL, Sorensen K, Qvitzau S, Bech P. A double-blind, placebo-controlled study of sertraline in the prevention of depression in stroke patiens. Psychosoma-tics 2003;44:216–21.
  • [25] Glassman AH, O'Connor CM, Califf RM, et al. Sertraline treatment of major depression in patients with acute MI or unstable angina. JAMA 2002;288(6):701–9.
  • [26] Shapiro PA, Harrison W, O'Connor CM, et al. SADHART: A randomized, double-blind, placebo-controlled trial of sertraline for treatment of depression in patients with acute MI and unstable angina. Psychosomatics 2002;43:165.
  • [27] Finer N. Serotoninergic system: therapeutic implications in obesity. Acta Clin Belg 1992; 47(Suppl 14): 47–51.
  • [28] Hindmarch I, Shillingford J, Shillingford C. The effects of sertraline on psychomotor performance in elderly volunteers. J Clin Psychiatry 1990;51(12 Suppl B):34–6.
  • [29] Stahl SM. Essential psychopharmacology: Neuroscientific basis and practical application. 2nd Ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2000:135–295.

Sdílejte článek

Doporučené

Ponesimod

29. 12. 2022

Souhrn Kubala Havrdová E. Ponesimod. Remedia 2022; 32: 521–527. Roztroušená skleróza (RS) patří mezi onemocnění, v jejichž patogenezi se uplatňují…

Asciminib

29. 12. 2022

Pro terapii pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) v chronické fázi, u nichž došlo k selhání již dvou linií léčby, je nově k dispozici…

Bimekizumab

1. 11. 2022

Psoriáza je zánětlivé neinfekční autoimunitní onemocnění, které postihuje především kůži, ale manifestuje se často také v oblasti nehtů, kloubů a…

Sacituzumab govitekan

17. 7. 2022

Souhrn: Tesařová P. Sacituzumab govitekan. Remedia 2022; 32: 215–219. Sacituzumab govitekan je konjugátem protilátky a léku složeným z aktivního…