Budoucnost léčby alopecia areata
Ve dnech 17.–20. září 2025 se v Paříži uskutečnil již 34. kongres Evropské akademie dermatovenerologie (EADV). Tato největší evropská odborná akce v oboru dermatovenerologie poskytuje základnu výzkumníkům a klinickým lékařům k výměně znalostí, navazování kontaktů a k prezentaci nejnovějších poznatků. Sympozium společnosti Pfizer zaměřilo svoji pozornost na pokroky v terapii alopecia areata.
K odborné diskusi nad tématem se sešli profesor Sergio Vañó Galván (Madrid, Španělsko), docentka Michela Starace (Bologna, Itálie) a Jean‑Marie Meurant, prezident Mezinárodního výboru pacientských organizací s vitiligem (Paříž, Francie). Cílem odborného setkání bylo zdůraznit zkušenosti pacientů s fyzickou a emocionální zátěží alopecia areata (AA), probrat definice závažnosti AA i význam včasné léčby pro dosažení nejlepších výsledků. Prezentována byla klinická data ritlecitinibu u dospívajících a dospělých s těžkou AA.
Alopecia areata je autoimunitní onemocnění vlasových folikulů, které se projevuje přechodnou, nejizvící ztrátou vlasů se zachováním vlasového folikulu. Jde o klinicky heterogenní onemocnění s velmi rozdílnou manifestací, jeho etiologie není dosud plně objasněna. Bylo identifikováno několik lokusů genetické predispozice, které jsou spojeny se signálními drahami důležitými pro cyklus a vývoj vlasových folikulů. Léčba AA je obtížná, ale nedávný pokrok v porozumění molekulárním mechanismům odhalil nové léčebné postupy a možnost dosažení časné remise [1–3].
Vypadávání vlasů může mít mnoho podob, od ztráty v dobře definovaných oblastech až po difuzní nebo úplnou ztrátu vlasů, která může postihnout všechna místa s chlupy. Vzhledem k nepředvídatelnému klinickému průběhu způsobuje onemocnění pacientům značnou psychickou újmu a může významně ovlivnit kvalitu jejich duševního/emocionálního života. Práce Gauthiera a kol. upozorňuje, že stigmatem trpí pacienti napříč všemi stupni závažnosti onemocnění. Uvádí ho téměř 80 % pacientů [4]. AA výrazně zhoršuje kvalitu života, snižuje sebevědomí a může vést ke zvýšené sociální izolaci s ovlivněním vzdělání i práce.
Závažnost alopecia areata
Vedle vypadávání vlasů v sobě AA může zahrnovat i psychické poruchy a další komorbidity (onemocnění štítné žlázy, atopická dermatitida, nedostatek vitaminu D a anémie). Pouze pochopení všech dopadů nemoci na pacienta s podrobnou anamnézou a zavedení sdíleného rozhodování může pomoci uspokojit individuální potřeby pacienta [5].
Nástroje pro hodnocení závažnosti onemocnění používané v klinické praxi představují skóre Severity of Alopecia Tool (SALT) a Alopecia Areata Scale (AAS). SALT hodnotí závažnost na škále 0–100 (žádná ztráta vlasů až úplná ztráta vlasů na pokožce hlavy). Hodnotu skóre, které specifikuje rozsah vypadávání vlasů na pokožce hlavy, definuje lékař. Vypočítává se jako procento vypadávání vlasů v každém ze čtyř kvadrantů pokožky hlavy (vlevo, vpravo, vzadu a shora) vynásobené podílem plochy pokožky hlavy v každém kvadrantu. Poté se tyto hodnoty sečtou [6]. Skóre SALT neměří jiné oblasti vypadávání vlasů ani psychologický dopad AA.
Hodnocení pomocí AAS pojímá objektivní klinická měření i zkušenosti pacienta. Bylo vyvinuto na základě konsenzu 22 odborníků na oblast onemocnění AA a jednomyslně schváleno [7]. Zachycuje klíčové charakteristiky používané v klinické praxi nad rámec vypadávání vlasů na pokožce hlavy. Tato škála hodnotí závažnost AA jako mírnou (rozsah vypadávání vlasů na pokožce hlavy 20 % a méně), střední (21–49 %) a těžkou (50–100 %). Hodnocení se pak o jeden stupeň zvyšuje, pokud je přítomen jeden či více z následujících faktorů: negativní dopad na psychosociální fungování v důsledku AA, znatelné postižení obočí nebo řas, nedostatečná odpověď na léčbu po alespoň šesti měsících, pozitivní test tahání vlasů (multifokálně) svědčící o rychle progredující AA.
Včasná léčba AA vede k lepším výsledkům. Pacienti s kratším trváním onemocnění lépe reagují na systémovou terapii. I během úspěšné léčby se mohou objevit drobné relapsy. Míra opětovného růstu vlasů u pacientů s těžkou AA, kteří nedostávají aktivní léčbu, je nízká, pohybuje se v rozmezí od 0 do 16,7 %. Konečným cílem léčby AA je zastavit progresi onemocnění, obnovit růst vlasů a zlepšit kvalitu života [8,9].
Zátěž onemocněním a přístup k léčbě
Dopad AA přesahuje kosmetické aspekty, nese s sebou značnou psychosociální zátěž a může ovlivnit každodenní fungování pacientů. Pro lepší pochopení zátěže a každodenní zkušenosti se životem se středně těžkou až těžkou AA byl ve Spojených státech uspořádán kvantitativní a kvalitativní průzkum, který hodnotil symptomy, vztahy, produktivitu, léčbu a finanční zátěž. Zúčastnilo se ho celkem 216 pacientů [10]; 62 % respondentů uvedlo, že AA ovlivnilo důležitá životní rozhodnutí (týkající se vztahů, vzdělání nebo kariéry); většina respondentů (85 %) uvedla, že zvládání AA je každodenní výzvou, přičemž uváděla problémy s duševním zdravím, skrývání vypadávání vlasů a řešení reakce ostatních. V průběhu života vedou tyto faktory ke kumulativnímu zhoršení jeho průběhu a tato zátěž může vést k nevratnému poškození [11]. Pro obnovení růstu vlasů a zmírnění psychosociálních následků je zapotřebí účinná léčba.
Pro schvalování léků i terapeutická rozhodnutí je důležité pochopit ochotu pacientů akceptovat potenciální rizika léčby výměnou za potenciální přínosy. Preference léčby dospělých (n = 201) a dospívajících pacientů (12–17 let; n = 120) s AA v USA a Evropě hodnotil experiment s diskrétní volbou sestávající z 12 úkolů, ve kterých si pacienti vybrali mezi dvěma hypotetickými alternativami léčby a žádnou léčbou. Mezi přínosy patřily 80–100% pravděpodobnost opětovného růstu vlasů na pokožce hlavy (SALT ≤ 20) a dosažení mírného až normálního růstu obočí a řas. Rizika související s léčbou zahrnovala tříletou pravděpodobnost závažné infekce, nádorů a krevních sraženin. Bylo demonstrováno, že pacienti s AA v USA a Evropě jsou ochotni akceptovat značná rizika, aby dosáhli účinné léčby. Za nejdůležitější atribut léčby bylo považováno zvýšení pravděpodobnosti opětovného růstu vlasů (z 0 na 50 %) na pokožce hlavy po 24 týdnech léčby. Pro 20% zvýšení pravděpodobnosti opětovného růstu vlasů na pokožce hlavy byli dospělí ochotni akceptovat průměrné tříleté riziko vzniku závažné infekce, nádoru a krevních sraženin 7,4 %, 2,5 % a 9,3 %. Dospívající byli ochotni akceptovat tříleté riziko vzniku nádoru 3,3 % [12].
Efektivní komunikace umožňuje pacientům činit informovaná rozhodnutí o léčbě. V potaz je třeba vzít cíle a preference pacienta i pečovatele (účinnost, náklady na léčbu, způsob podání, výhody léčby i její rizika a nežádoucí účinky). Zjištění průřezové studie dokládají, že pacienti s AA dávají přednost rozhodování o léčbě se svým dermatologem formou sdíleného rozhodování o léčbě. Sami pak uvádějí menší lítost nad případným rozhodnutím [13].
Ritlecitinib v terapii alopecia areata
Ritlecitinib je duální kinázový inhibitor, který ireverzibilně a selektivně inhibuje Janus kinázu 3 (JAK3) a rodinu tyrozinkináz exprimovaných v hepatocelulárním karcinomu (TEC). Blokuje tak uvolňování prozánětlivých cytokinů a cytolytické účinky imunitních buněk. Obě signální dráhy zprostředkované rodinami JAK3 a TEC se podílejí na patogenezi onemocnění. V buněčném prostředí ritlecitinib prostřednictvím JAK3 dependentních receptorů specificky inhibuje společné signální dráhy interleukinů (IL‑2, IL‑4, IL‑7, IL‑15 a IL‑21). Inhibice rodiny kináz TEC vede ke snížené cytolytické aktivitě NK buněk a CD8+ T buněk [14].
Účinnost ritlecitinibu u AA hodnotila randomizovaná, dvojitě zaslepená studie ALLEGRO fáze IIb/III kontrolovaná placebem, která byla uskutečněna na 118 místech v 18 zemích světa [15]. Pacienti ve věku 12 let a starší s AA a alespoň 50% ztrátou vlasů na pokožce hlavy byli randomizováni k podávání ritlecitinibu nebo placeba jednou denně po dobu 24 týdnů. Sledovány byly různé dávkovací režimy, s čtyřtýdenní nasycovací dávkou nebo bez ní. Poté následovala 24týdenní extenze, během níž skupiny s ritlecitinibem pokračovaly v přiřazených dávkách a pacienti původně zařazení do placebové skupiny přešli na aktivní léčbu (ritlecitinib 50 mg denně nebo nasycovací dávka 200 mg ritlecitinibu následovaná 50 mg denně). Primárním cílovým ukazatelem bylo dosažení skóre SALT ≤ 10 (90 % nebo více vlasové pokrývky) v týdnu 24. Hlavním sekundárním cílovým ukazatelem byla změna celkového vnímání onemocnění pacientem (Patient’s Global Impression of Change, PGI‑C) ve 24. týdnu, dosažení skóre SALT ≤ 20 (80 % nebo více vlasové pokrývky) ve 24. týdnu a zlepšení v obnovení růstu obočí a/nebo očních řas ve 24. týdnu.
Ze zařazených pacientů, kteří dostávali dávku 50 mg ritlecitinibu denně, tvořily 55 % ženy, 61 % běloši a 14 % adolescenti (12 až < 18 let). Průměrné výchozí skóre SALT se napříč léčebnými skupinami pohybovalo v rozmezí 88,3–93,0. Většina pacientů měla na počátku abnormální obočí (82,0 %) a oční řasy (73,0 %). Medián doby od diagnózy onemocnění byl 8,7 roku a medián doby trvání současné epizody AA 2,7 roku; 46 % pacientů bylo klasifikováno jako alopecia totalis/alopecia universalis (SALT 100).
Signifikantně více pacientů, kteří dostávali aktivní léčbu, dosáhlo opětovného růstu vlasů (graf 1A, B). Četnost odpovědi na léčbu ritlecitinibem se v dalším období dále zvyšovala. Ve 48. týdnu dosáhlo skóre SALT ≤ 10 celkem 31,2 % pacientů léčených 50 mg ritlecitinibu a 43,2 % skóre SALT ≤ 20. Významně vyšší podíl pacientů dosáhl ve 24. týdnu při léčbě ritlecitinibem 50 mg denně v porovnání s placebem odpovědi dle PGI‑C (graf 2A), přičemž četnost odpovědi se do 48. týdne rovněž dále zvyšovala (graf 2B). Recentní analýza distribuce skóre SALT v průběhu 24 měsíců [16] demonstrovala, že léčba ritlecitinibem v dávce 50 mg denně vedla ke snížení počtu účastníků v nejvyšších kategoriích skóre SALT ve 24. měsíci ve srovnání s výchozím stavem, přičemž největší nárůst nastal v kategoriích SALT 0–10 a SALT > 10–20 (graf 3A, B). Data poskytují komplexní přehled o reakci pacientů na léčbu ritlecitinibem a mohou pomoci lékařům při poradenství pacientům (při řešení jejich očekávání ohledně časového průběhu).
Docentka Starace dále zmínila nový skórovací systém STRIAA (Severity Trichoscopy Index of Alopecia Areata), který její tým validoval [17]. STRIAA poskytuje rychlé a komplexní posouzení závažnosti AA na základě trichoskopie a doplňuje současné nástroje hodnocení v klinické praxi.
Měřítkem vypadávání chloupků na obočí a řasách jsou hodnoty EBA (Eyebrow Assessment) a ELA (Eyelash Assessment) využívající čtyřbodové stupnice v rozmezí 0 (žádné) až 3 (normální). Při terapii ritlecitinibem bylo ve 24. týdnu zaznamenáno u některých pacientů s abnormálním obočím a/nebo řasami na začátku léčby zlepšení růstu (zlepšení o 2 stupně nebo normální růst) obočí a/nebo řas, přičemž ve 48. týdnu bylo pozorováno další zlepšení. Odpovědi EBA dosáhlo ve 24. týdnu 29,0 % pacientů léčených 50 mg ritlecitinibu (vs. 4,7 % v placebové větvi) a ve 48. týdnu 43,6 % pacientů. Odpověď ELA byla zaznamenána ve 24. týdnu u 28,9 % pacientů léčených 50 mg ritlecitinibu (vs. 5,2 % v placebové větvi) a ve 48. týdnu u 40,0 % pacientů [18,19].
Analýza studie ALLEGRO potvrdila konzistentní odpověď na léčbu u adolescentů [20].
Post hoc analýza Kinga a kol. [21] hodnotila individuální trajektorie vývoje skóre SALT u pacientů, kteří užívali ritlecitinib 50 mg a přešli ze studie ALLEGRO fáze IIb/III (NCT03732807) do probíhající otevřené studie ALLEGRO‑LT (NCT04006457) fáze III s cílem popsat dlouhodobé vzorce odpovědi a související výchozí charakteristiky onemocnění. Pacienti byli kategorizováni na časné respondéry (skóre SALT ≤ 20 v 24. týdnu a ve 12. a 24. měsíci), střední respondéry (SALT ≤ 20 ve 12. a 24. měsíci), pozdní respondéry (SALT ≤ 20 do 24. měsíce), na částečně reagující (udržující si 30% zlepšení), relabující (dosáhli 30% zlepšení, ale neudrželi ho) nebo nereagující (nedosáhli 30% zlepšení). Byly hodnoceny podíly pacientů, kteří dosáhli trvalé odpovědi (dosáhli a udrželi skóre SALT ≤ 20 ve všech následujících dostupných časových bodech do 24. měsíce) a úplné odpovědi (skóre SALT 0 v jednom nebo více časových bodech do 24. měsíce). Ze 191 pacientů léčených ritlecitinibem v dávce 50 mg bylo 87 (45,5 %) respondérů (skóre SALT ≤ 20), 24 (12,6 %) částečných respondérů, 24 (12,6 %) pacientů s relapsem a 56 (29,3 %) non‑respondérů. Z 87 pacientů zařazených do kategorie respondérů si 81 (93,1 %) udrželo klinickou odpověď a 47 (46,0 %) dosáhlo úplné odpovědi. Jako faktory asociované s odpovědí na léčbu byly označeny ženské pohlaví, méně rozsáhlá ztráta vlasů a kratší onemocnění AA. Více než tříleté prodloužení trvání významné ztráty vlasů na pokožce hlavy (≥ 50 %) snižuje pravděpodobnost odpovědi o 46,5 %. Dále se předpokládá, že zvýšení výchozího skóre SALT o 15 jednotek by snížilo pravděpodobnost odpovědi o 63,5 % [21].
Docentka Starace se dále zaměřila na bezpečnostní profil ritlecitinibu. Za účelem vyhodnocení bezpečnosti ritlecitinibu ve srovnání s placebem po dobu až 24 týdnů bylo sledováno celkem 1 630 léčených pacientů se zahrnutím 181 adolescentů [15,18]. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly průjem (9,2 %), akné (6,2 %), infekce horních cest dýchacích (6,2 %), kopřivka (4,6 %), vyrážka (3,8 %), folikulitida (3,1 %) a závrať (2,3 %). Většina nežádoucích účinků byla mírné nebo střední závažnosti. V dlouhodobém horizontu 24 měsíců sledovala bezpečnost studie ALLEGRO‑LT a bezpečnost byla v souladu s dříve publikovanými daty [22].
Shrnutí dat k ritlecitinibu
Ritlecitinib je indikován k léčbě závažné ložiskové alopecie (alopecia areata) u dospělých a dospívajících ve věku 12 let a starších. Podává se jednou denně v dávce 50 mg bez ohledu na jídlo a bez nutnosti úpravy dávky u speciálních populací pacientů. Časná léčba umožňuje dosáhnout lepších výsledků. Bezpečnost a účinnost u dospívajících byly shodné s profilem u dospělé populace.
Léčba je kontraindikována při přecitlivělosti na ritlecitinib nebo na kteroukoliv pomocnou látku přípravku, dále při aktivní závažné infekci, včetně tuberkulózy (TBC), v případě těžké poruchy funkce jater a při těhotenství a kojení. Léčbě by se měli vyhnout pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy. Ritlecitinib nebyl studován u pacientů s terminálním selháním ledvin ani u pacientů po transplantaci ledvin, a proto se jeho užívání u těchto pacientů nedoporučuje. Ritlecitinib má bezpečnostní profil vhodný pro chronické klinické použití. Před zahájením léčby je třeba zvážit rizika a přínosy u pacientů s chronickými nebo opakujícími se infekcemi a/nebo s onemocněním predisponujícím k infekci. Obezřetnosti je třeba při anamnéze závažné nebo oportunní infekce, zvýšeném riziku tromboembolie a u pacientů vystavených TBC nebo při známém maligním onemocnění.
Literatura
[1] Islam N, Leung PS, Huntley AC, Gershwin ME. The autoimmune basis of alopecia areata: a comprehensive review. Autoimmun Rev 2015; 14: 81–89.
[2] Poonkiat Suchonwanit P, Kositkuljorn C, Pomsoong C. Alopecia Areata: An Autoimmune Disease of Multiple Players. Immunotargets Ther 2021; 10: 299–312.
[3] Pratt CH, King LE Jr, Messenger AG, et al. Alopecia areata. Nat Rev Dis Primers 2017; 3: 17011.
[4] Gauthier G, Hanson KA, Tran H, et al. Perceived Stigma Among Adults With Alopecia Areata in the United States. J Dermatol 2025; 52: 1185–1191.
[5] Tan J, Linos E, Sendelweck MA, et al. Shared decision making and patient decision aids in dermatology. Br J Dermatol 2016; 175: 1045–1048.
[6] Olsen EA, Roberts J, Sperling L, et al. Objective outcome measures: Collecting meaningful data on alopecia areata. J Am Acad Dermatol 2018; 79: 470–478.e3.
[7] King BA, Mesinkovska NA, Craiglow B, et al. Development of the alopecia areata scale for clinical use: Results of an academic‑industry collaborative effort. J Am Acad Dermatol 2022; 86: 359–364.
[8] Rudnicka L, Arenbergerova M, Grimalt R, et al. European expert consensus statement on the systemic treatment of alopecia areata. J Eur Acad Dermatol Venereol 2024; 38: 687–694.
[9] Cranwell WC, Lai VW, Photiou L, et al. Treatment of alopecia areata: An Australian expert consensus statement. Australas J Dermatol 2019; 60: 163–170.
[10] Mesinkovska N, King B, Mirmirani P, et al. Burden of Illness in Alopecia Areata: A Cross‑Sectional Online Survey Study. J Investig Dermatol Symp Proc 2020; 20: S62–S68.
[11] von Stülpnagel CC, Augustin M, Düpmann L, et al. Mapping risk factors for cumulative life course impairment in patients with chronic skin diseases – a systematic review. J Eur Acad Dermatol Venereol 2021; 35: 2166–2184.
[12] Tervonen T, Whichello C, Law E, et al. Treatment preferences of adults and adolescents with alopecia areata: A discrete choice experiment. J Dermatol 2024; 51: 243–252.
[13] Reyes‑Hadsall S, Drake L, Han JJ, et al. Shared Decision‑Making, Therapeutic Choice, and Decisional Regret in Patients With Alopecia Areata. JAMA Dermatol 2022; 158: 1187–1191.
[14] Xu H, Jesson MI, Seneviratne UI, et al. PF‑06651600, a Dual JAK3/TEC Family Kinase Inhibitor. ACS Chem Biol 2019; 14: 1235–1242.
[15] King B, Zhang X, Harcha WG, et al. Efficacy and safety of ritlecitinib in adults and adolescents with alopecia areata: a randomised, double‑blind, multicentre, phase 2b‑3 trial. Lancet 2023; 401: 1518–1529. Correction in Lancet 2023; 401: 1928.
[16] Reguiai Z, Asfour L, Staumont‑Sallé D, et al. SALT score distribution with ritlecitinib treatment up to 24 months in alopecia areata. J Eur Acad Dermatol Venereol 2025; doi: 10.1111/jdv.20698
[17] Starace M, Pampaloni F, Quadrelli F, et al. STRIAA (Severity TRichoscopy Index Alopecia Areata): Validation of a Novel Trichoscopic Tool for Evaluation of Alopecia Areata. Dermatol Ther (Heidelb) 2025; 15: 223–226.
[18] Souhrn údajů o přípravku Litfulo cps dur. Dostupné na: https:///www.sukl.gov.cz
[19] Data on file. Pfizer Inc; New York, NY.
[20] Hordinsky M, Hebert AA, Gooderham M, et al. Efficacy and safety of ritlecitinib in adolescents with alopecia areata: Results from the ALLEGRO phase 2b/3 randomized, double‑blind, placebo‑controlled trial. Pediatr Dermatol 2023; 40: 1003–1009.
[21] King B, Mirmirani P, Sicco KL, et al. Patterns of clinical response in patients with alopecia areata treated with ritlecitinib in the ALLEGRO clinical development programme. J Eur Acad Dermatol Venereol 2025; 39: 1163–1173.
[22] Tziotzios C, Sinclair R, Lesiak A, et al. Long‑term safety and efficacy of ritlecitinib in adults and adolescents with alopecia areata and at least 25% scalp hair loss: Results from the ALLEGRO‑LT phase 3, open‑label study. J Eur Acad Dermatol Venereol 2025; 39: 1152–1162.