Modelování optimální péče u psoriázy – čím dříve, tím lépe?
Sympozium společnosti Johnson & Johnson na letošním 34. kongresu Evropské akademie dermatovenerologie (EADV) se zaměřilo na management psoriázy – vysvětlení přínosu časné diagnózy a zahájení účinné léčby na podkladě nejnovější klinické evidence. Včasná diagnóza, referování pacienta a zahájení léčby mohou zabránit rozvoji komorbidit, včetně psoriatické artritidy.
Profesor Brian Kirby (Dublin, Irsko), který sympoziu předsedal, v úvodu položil přítomným k úvaze otázku, které neuspokojené potřeby v psoriatické péči jsou z jejich pohledu nejdůležitější. Je největším problémem nedosažení kompletního vyčištění kůže, neléčení nebo podléčenost psoriatiků, nebo vysoká zátěž onemocněním (svědění, zasažení oblastí s vysokým dopadem, muskuloskeletální symptomy)?
Význam setrvalé remise: důkazy z dlouhodobých studií
Slova se ujal profesor Tiago Torres (Porto, Portugalsko) a přiblížil různé aspekty onemocnění, které hrají roli v hodnocení, do jaké míry je choroba tzv. pod kontrolou. Psoriáza je chronické onemocnění, které postihuje primárně kůži a významně ovlivňuje kvalitu života. Kontrola symptomů (vyhojení všech kožních defektů, zlepšení stavu kůže, absence svědění, pálení a bolesti) úzce souvisí s mimokožními faktory (obavy ze zhoršení nemoci, ukazování se na veřejnosti, udržování kontaktů s lidmi, bloky a omezení ve vztazích, plnohodnotný sexuální život, kvalita spánku či depresivní ladění). S kontrolou nemoci souvisí „well‑being“ (kvalita běžného každodenního života, prožívání radosti ze života, věnování se volnočasovým aktivitám, produktivita v práci i doma). Významnou roli hrají také vlastní léčba (vedlejší účinky léčby, časová náročnost každodenního ošetření, nutné návštěvy lékaře i výdaje na léčbu) a kvalita péče (důvěra v terapii, stanovení správné diagnózy a nastavení účinné léčby).
Léčebné cíle u psoriázy se v průběhu let vyvíjely. Závažnost onemocnění a účinnost léčby (odpověď na léčbu) se hodnotí pomocí indexu plochy a závažnosti psoriázy (Psoriasis Area and Severity Index, PASI). V klinických studiích se jako terapeutický standard tradičně používá odpověď PASI 75, tj. zlepšení alespoň o 75 % oproti výchozí hodnotě PASI. Terapeutický pokrok umožnil u většiny pacientů léčených biologiky dosáhnout odpovědi PASI 90 nebo PASI 100. Aktuálně většina guidelines celosvětově považuje dosažení čisté/téměř čisté kůže (odpověď PASI 90/100) za standard péče. Pacienti, kteří dosáhnou kompletně čisté kůže a udrží si ji, si zachovávají výrazně lepší kvalitu života než ti, kteří dosáhnou méně přísné úrovně zlepšení (odpověď PASI). Tyto výsledky se odrážejí i v ekonomickém dopadu onemocnění (snížená produktivita práce aj.) [1,2].
Přednášející zdůraznil význam léčby, která je účinná a schopná udržet pacienta dlouhodobě v remisi. Pozornost dále upřel na guselkumab, monoklonální protilátku cílenou na podjednotku p19 interleukinu (IL) 23. Data z dlouhodobého klinického hodnocení (VOYAGE 1 a 2) s guselkumabem dokládají, že tato léčba udržuje vysokou úroveň klinické odpovědi a zlepšení výsledků hlášených pacienty po dobu pěti let u pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou (graf 1A, B) [3]. Shodná data přinesly i výsledky italské studie z reálného prostředí, která navíc potvrdila účinnost guselkumabu bez ohledu na přítomnost psoriatické artritidy (PsA) [4]. Odpovědi PASI 100 dosahovalo po 260 týdnech léčby téměř 70 % pacientů, 80 % léčených dosáhlo odpovědi PASI 90. Práce Schäkela a kol. [5] demonstrovala, že včasná léčebná intervence může dále zlepšit klinické výsledky. Pacienti s kratším trváním nemoci dosáhli kompletního vyčištění kůže (skóre PASI 0) rychleji a ve vyšší míře než pacienti s dlouhým trváním onemocnění (51,8 % vs. 39,4 % v týdnu 28).
Co se týče bezpečnosti, výsledky klinických studií ukazují dlouhodobě příznivá data. Analýza 11 klinických studií fáze II/III s guselkumabem hodnotila 4 399 pacientů s psoriázou a PsA léčených guselkumabem 10 787 pacientoroků [6]. Demonstrovala příznivý profil nežádoucích účinků. Jejich míra byla podobná jako u placeba a konzistentní po celou dobu léčby. Studie EARLY z reálného světa se zaměřila na dlouhodobou bezpečnost guselkumabu u psoriatiků s komorbiditami a přinesla konzistentní data od pacientů s psoriázou, kteří zároveň měli chronické infekce, malignity nebo srdeční onemocnění [7].
Studie využívající data britského registru BADBIR (British Association of Dermatologists Biologics and Immunomodulators Register) dokumentovala „přežití léků“ (délku léčby) u pacientů v reálném prostředí, resp. ukončení léčby z důvodu neúčinnosti nebo výskytu nežádoucích účinků [8]. Tento faktor může snížit zátěž minimalizací změn léčby, návštěv kliniky a vzplanutí onemocnění. „Přežití“ u guselkumabu a inhibitorů IL‑23p19 obecně je vysoké. Lidé s psoriázou setrvávají na této léčbě v průměru až o 21 týdnů déle z hlediska účinnosti a o 13 týdnů déle při hodnocení bezpečnosti ve srovnání s jinými biologickými léčivy po dobu dvou let. Pozorované rozdíly mezi léčivy mohou pomoci lékařům i pacientům učinit informované rozhodnutí o výběru správného biologického léčiva, včetně rozlišování mezi různými třídami biologik na základě toho, zda pacient trpí současně PsA, či nikoliv. Prezentované výsledky podporují použití inhibitorů IL‑23p19 jako vhodné dlouhodobé možnosti léčby psoriázy.
Správné načasování: včasná inhibice IL‑23 ovlivňuje výsledky léčby
Profesor Kilian Eyerich (Freiburg, Německo) se ve své prezentaci zaměřil na správné načasování léčby. Rychlá kontrola zánětu může změnit průběh onemocnění a zlepšit kvalitu života v různých oblastech onemocnění. K dispozici jsou důkazy o významu včasné intervence u řady chronických zánětlivých onemocnění (revmatoidní artritida, zánětlivé onemocnění střev i roztroušená skleróza) [9–12]. Časná kontrola nemoci je klíčová pro prevenci kumulativního negativního (fyzického, psychického i sociálního) vlivu psoriázy. Paradigma „krok za krokem“, kdy byl pacient léčen topicky, fototerapií, konvenční systémovou léčbou a k biologické terapii se přistupovalo až v momentě selhání předchozích léčebných modalit mnoho let od diagnózy, se posouvá k časnému zahájení účinné léčby, která umožní rychlé potlačení zánětu. Rozhodování o léčbě ovlivňují rizikové faktory a individuální charakteristiky nemocného. Časná léčba je žádoucí pro prevenci progrese a nevratného poškození [13].
Klinicky zaléčené kožní léze se po ukončení terapie často objevují znovu na stejných místech. Matos a kol. [14] sledovali buněčné zastoupení v klinicky odeznělých, normálně vypadajících psoriatických lézích. Ty obsahovaly oligoklonální populace T lymfocytů produkujících prozánětlivé cytokiny (IL‑17A). Tyto buňky pravděpodobně představují patogenní T buňky iniciující vzplanutí onemocnění. Stejné populace buněk byly nalezeny ve zvýšené míře v synoviální tekutině a mohou být asociovány se zvýšeným rizikem rozvoje PsA. Trvalá kontrola onemocnění bude pravděpodobně vyžadovat potlačení těchto rezidentních populací T buněk. Přednášející se zamyslel nad „oknem příležitosti“ a potlačením zánětu s cílem předejít osídlení těmito rezidentními buněčnými populacemi.
Jako další argument pro časné zahájení biologické léčby uvedl přednášející oddálení rozvoje komorbidit. Práce autorů Gisondi a kol. prezentovala, že léčba biologiky může oddálit nebo snížit riziko vzniku PsA u pacientů se středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou psoriázou [15]. Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, které je spojeno se zvýšeným rizikem infarktu myokardu, na němž se podílejí vysoce rizikové fenotypy koronárních plaků. Observační studie Elnabawiho a kol. prokázala, že biologická terapie u těžké psoriázy byla spojena s příznivou modulací indexů koronárních plaků [16]. Tato zjištění zdůrazňují význam systémového zánětu u ischemické choroby srdeční a možnost jeho ovlivnění léčbou.
Profesor Eyerich v závěru prezentoval probíhající studii GUIDE, která předkládá hypotézu, že včasná intervence guselkumabem, inhibitorem dráhy IL‑23 s prokázanou účinností u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, může vést ke změnám klinického průběhu onemocnění ve srovnání s pozdější intervencí [17]. Klinické hodnocení sestává ze tří částí, v nichž se hodnotí dopad včasné intervence, efekt, resp. non‑inferiorita prodlouženého intervalu dávkování u pacientů s výbornou odpovědí na léčbu a udržení odpovědi po ukončení léčby.
Důležitost včasné intervence a personalizované léčby
Profesor Khusru Asadullah (Postupim, Německo) se podrobněji zaměřil na studii GUIDE, randomizované, dvojitě zaslepené klinické hodnocení fáze IIIb, jež porovnává léčebné účinky guselkumabu u pacientů s krátkým (≤ 2 roky) nebo delším (> 2 roky) trváním ložiskové psoriázy. Záměr studie vychází z domněnky, že u pacientů s krátkým trváním nemoci není „chronifikace“ ještě kompletní, a může být proto reverzibilní. Je zde prostor pro modifikaci onemocnění. V porovnání s pacienty s dlouhým trváním nemoci by tak časná léčba guselkumabem mohla přinést lepší odpověď, zajistit dlouhodobou remisi a nižší počet aplikací léčiva.
Celkem bylo do studie zařazeno 880 pacientů, zhruba 40 % pacientů s kratším trváním nemoci (short disease duration, SDD) a 60 % pacientů s delším trváním nemoci (long disease duration, LDD). Pacienti dostali guselkumab v dávce 100 mg v týdnu 0, 4 a dále v intervalu 8 týdnů. Pacienti, kteří dosáhli do 20. týdne skóre PASI 0 a udrželi si úplné vymizení kožních lézí do návštěvy ve 28. týdnu, byli označeni za „superrespondéry“ a byli v druhé části studie randomizováni k pokračování ve schváleném udržovacím dávkování každých 8 týdnů (q8w) oproti experimentálnímu intervalu udržovacího dávkování každých 16 týdnů (q16w) až do 68. týdne. Primárním cílovým ukazatelem byl stanoven podíl pacientů ve skupině q8w vs. q16w s absolutním skóre PASI < 3 v 68. týdnu. Pacienti, kteří kritéria „superrespondéra“ nesplnili, pokračovali dál v dávkování guselkumabu q8w až do 68. týdne. Třetí část studie má za cíl sledovat míru relapsů po vysazení léčby. U pacientů s PASI < 3 v 68. týdnu je léčba guselkumabem vysazena až na 48 týdnů. U pacientů, u nichž se hodnota PASI při jakékoliv návštěvě zvýší nad 5, je léčba guselkumabem obnovena (obr. 1) [17].
Skóre PASI 0 v týdnu 28 dosáhlo více pacientů ze skupiny SDD než ze skupiny LDD. Podíl tzv. superrespondérů činil 34,4 % (43,7 % ze skupiny SDD a 28,1 % LDD) [5]. Pacienti ze skupiny SDD dosáhli úplného vyčištění kůže zhruba o osm týdnů dříve než pacienti ze skupiny LDD (graf 2). Jak se ukázalo, vedle délky trvání onemocnění měla na pravděpodobnost dosažení „superodpovědi“ výrazný vliv také předchozí biologická léčba [5].
Primárního cílového ukazatele non-inferiority pro guselkumab q16w oproti q8W u superrespondérů bylo dosaženo. PASI < 3 v 68. týdnu dosáhlo 91,9 % pacientů s dávkováním guselkumabu q16w a 92,6 % pacientů s dávkováním q8w [18]. Co se týče trvání období bez léčby, pacienti s trváním nemoci kratším než 15 měsíců zůstali bez léčby podstatně déle než pacienti s dlouhým trváním nemoci (graf 3) [5]. U pacientů bez léčby (n = 26) se udržovala nízká hodnota PASI (v průměru 1,0 v týdnu 164) po celé sledované období. Pět pacientů si uchovalo kompletně čistou kůži při všech návštěvách.
Zdá se, že léčba guselkumabem může ovlivnit „paměť onemocnění“ a modifikovat jeho další průběh, shrnul v závěru přednášející. Pacienti s kratším trváním nemoci mají větší pravděpodobnost, že dosáhnou kompletního vyčištění kůže a také rychleji. Vedle trvání nemoci ovlivňuje odpověď na léčbu negativně také předléčenost biologiky. Časný a přesný zásah se proto počítá.
Psoriáza a psoriatická artritida – jak zabránit progresi
Profesorka Laure Gossec (Paříž, Francie) se v poslední přednášce věnovala souvislostem mezi psoriázou a PsA. Doporučení Evropské aliance revmatologických asociací (EULAR) definují jednotlivé fáze přechodu psoriázy v PsA [19]. Za pacienty s vysokým rizikem rozvoje PsA jsou považováni psoriatici se závažným postižením kůže, s postižením nehtů a obézní pacienti. O subklinické PsA mluvíme u pacientů s psoriázou, kteří trpí artralgiemi, ale bez klinicky zjevné synovitidy. U těchto pacientů je třeba obezřetnosti. Identifikace těch, kteří by mohli mít prospěch z terapeutického zásahu ke zmírnění, oddálení nebo prevenci rozvoje PsA, je zásadní. Opožděné stanovení diagnózy PsA má negativní dopad na výsledky léčby a je třeba využít tzv. okno příležitosti k dosažení co nejlepších výsledků [20]. Důležité je včas identifikovat pacienty v bezprostředním riziku rozvoje PsA. Nástupu PsA často předchází únava, bolest kloubů a nižší výkonnost a pomocí zobrazovacích metod je možné doložit subklinické postižení entezí i synovitidu [21].
Retrospektivní studie, která zahrnula 41 990 pacientů s psoriázou z databáze TriNetX, si dala za cíl porovnat výskyt PsA u pacientů s psoriázou bez PsA, kteří zahájili biologickou léčbu první linie inhibitorem tumor nekrotizujícího faktoru (TNF), IL‑12/23, IL‑17 a IL‑23. Analýza těchto rozsáhlých dat z reálného prostředí ukázala po pěti letech o 60 % nižší riziko rozvoje PsA při léčbě inhibitorem IL‑23 v první linii oproti léčbě inhibitorem TNF [22]. Přednášející dále zmínila probíhající studii PAMPA (The Preventing Arthritis in a Multicentre Psoriasis At‑Risk cohort), jež si vytkla cíl zhodnotit účinnost guselkumabu v prevenci PsA u populace pacientů s psoriázou, kteří mají zvýšené riziko progrese do PsA [23].
Monoklonální protilátky cílené na podjednotku p19 IL‑23 prokázaly svoji účinnost v terapii zánětlivých onemocnění. Potvrzen byl výborný efekt v ovlivnění periferní artritidy, kožních projevů, entezitidy i daktylitidy. Jejich odlišné molekulární vlastnosti se nicméně mohou promítnout do rozdílů v klinické účinnosti. V rámci této třídy představuje guselkumab plně lidskou monoklonální protilátku IgG1 s nativní Fc oblastí a risankizumab humanizovanou protilátku IgG1 s mutovanou Fc oblastí, která neváže antigen CD64 [24]. Nicméně právě CD64+ myeloidní buňky byly identifikovány jako hlavní zdroj IL‑23 u psoriázy, PsA a zánětlivého onemocnění střev [25]. Guselkumab, ale nikoliv risankizumab má schopnost se současně vázat na CD64+ myeloidní buňky prostřednictvím své Fc oblasti a neutralizovat IL‑23 s vysokou afinitou a účinností.
Guselkumab prokázal ve studii APEX fáze IIIb dvaapůlkrát větší schopnost inhibovat strukturální poškození oproti placebu [26].
První výsledky probíhající observační studie PsABIOnd, která sleduje účinnost, bezpečnost a perzistenci na léčbě guselkumabem a inhibitory IL‑17 v reálném prostředí, dokládají vysokou perzistenci pacientů léčených guselkumabem (zhruba 94 % po šesti měsících) [27]. Jeho účinnost po šesti měsících byla obdobná jako u inhibitorů IL‑17.
Profesorka Gossec v závěru připomněla důležitost časného stanovení diagnózy a zahájení léčby, které se dále odrážejí ve výsledcích. Shrnula, že dosažení vysoké míry odpovědi (PASI 90/100) je důležité pro kvalitu života pacienta s psoriázou. Bylo doloženo, že časná intervence guselkumabem poskytuje rychlou a setrvalou účinnost na vyčištění kůže a příznivý bezpečnostní profil v klinických studiích i v reálném prostředí, což podporuje jeho využití v dlouhodobé léčbě psoriázy a PsA. Inhibice IL‑23 se jeví jako velmi účinná v ovlivnění klíčových domén PsA. Přednášející zdůraznila význam spolupráce dermatologů s revmatology pro časné rozpoznání a intervenci u PsA. Evidence z reálného prostředí rovněž dokládá, že inhibitory IL‑23 jsou oproti jiným biologikům asociovány s nižším rizikem rozvoje PsA. I mezi inhibitory IL‑23 existují rozdíly, které se mohou projevit ve výsledcích terapie. Guselkumab představuje jediný inhibitor IL‑23, který demonstroval výrazné potlačení progrese strukturálního poškození. Jeho účinnost v terapii PsA v reálném prostředí je v rozličných doménách PsA srovnatelná s inhibitory IL‑17.
Literatura
[1] Ryan C, Puig L, Zema C, et al. The impact of achieving and maintaining near‑complete or complete skin clearance on patient quality of life in moderate‑to‑severe psoriasis. J Am Acad Dermatol 2023; 88: 169–172.
[2] Maravilla‑Herrera P, Merino M, Zamora SA, et al. The social value of a PASI 90 or PASI 100 response in patients with moderate‑to‑severe plaque psoriasis in Spain. Front Public Health 2023; 11: 1000776.
[3] Reich K, Gordon KB, Strober BE, et al. Five‑year maintenance of clinical response and health‑related quality of life improvements in patients with moderate‑to‑severe psoriasis treated with guselkumab: results from VOYAGE 1 and VOYAGE 2. Br J Dermatol 2021; 185: 1146–1159.
[4] Valenti M, Ibba L, Giulio SD, et al. Guselkumab Retention, Effectiveness, and Safety in Psoriasis: A 260‑Week Real‑World Multicenter Retrospective Study Exploring the Role of Concomitant PsA‑IL PSO (Italian Landscape Psoriasis). Dermatol Ther (Heidelb) 2025; 15: 2423–2437.
[5] Schäkel K, Reich K, Asadullah K, et al. Early disease intervention with guselkumab in psoriasis leads to a higher rate of stable complete skin clearance (‘clinical super response’): Week 28 results from the ongoing phase IIIb randomized, double‑blind, parallel‑group, GUIDE study. J Eur Acad Dermatol Venereol 2023; 37: 2016–2027.
[6] Strober B, Coates LC, Lebwohl MG, et al. Long‑Term Safety of Guselkumab in Patients with Psoriatic Disease: An Integrated Analysis of Eleven Phase II/III Clinical Studies in Psoriasis and Psoriatic Arthritis. Drug Saf 2024; 47: 39–57.
[7] Mortato E, Talamonti M, Marcelli L, et al. A long‑term real‑world safety study of guselkumab in patients with psoriasis who have infectious comorbidities, malignancies or heart disease: the EARLY study. Clin Exp Dermatol 2025; 50: 1786–1794.
[8] Motedayen Aval L, Yiu ZN, Alabas OA, et al.; BADBIR Study Group. Drug survival of IL‑23 and IL‑17 inhibitors versus other biologics for psoriasis: A British Association of Dermatologists Biologics and Immunomodulators Register cohort study. J Eur Acad Dermatol Venereol 2025; doi: 10.1111/jdv.20739.
[9] Cush JJ. Rheumatoid Arthritis: Early Diagnosis and Treatment. Med Clin North Am 2021; 105: 355–365.
[10] Jung YS, Han M, Park S, Cheon JH. Impact of early anti‑TNF use on clinical outcomes in Crohn’s disease: a nationwide population‑based study. Korean J Intern Med 2020; 35: 1104–1113.
[11] Law CY, Tkachuk B, Lieto S, et al. Early Biologic Treatment Decreases Risk of Surgery in Crohn’s Disease but not in Ulcerative Colitis: Systematic Review and Meta‑Analysis. Inflamm Bowel Dis 2024; 30: 1080–1086.
[12] Filippi M, Amato MP, Centonze D, et al. Early use of high‑efficacy disease modifying therapies makes the difference in people with multiple sclerosis: an expert opinion. J Neurol 2022; 269: 5382–5394.
[13] Living EuroGuiDerm Guideline for the systemic treatment of psoriasis vulgaris. Dostupné na: https://www.guidelines.edf.one/guidelines/psoriasis‑guideline
[14] Matos TR, O'Malley JT, Lowry EL, et al. Clinically resolved psoriatic lesions contain psoriasis‑specific IL‑17‑producing αβ T cell clones. J Clin Invest 2017; 127: 4031–4041.
[15] Gisondi P, Bellinato F, Targher G, et al. Biological disease‑modifying antirheumatic drugs may mitigate the risk of psoriatic arthritis in patients with chronic plaque psoriasis. Ann Rheum Dis 2022; 81: 68–73.
[16] Elbanawi YA, Dey AK, Goyal A, et al. Coronary artery plaque characteristics and treatment with biologic therapy in severe psoriasis: results from a prospective observational study. Cardiovasc Res 2019; 115: 721–728.
[17] Eyerich K, Weisenseel P, Pinter A, et al. IL‑23 blockade with guselkumab potentially modifies psoriasis pathogenesis: rationale and study protocol of a phase 3b, randomised, double‑blind, multicentre study in participants with moderate‑to‑severe plaque‑type psoriasis (GUIDE). BMJ Open 2021; 11: e049822.
[18] Eyerich K, Asadullah K, Pinter A, et al. Noninferiority of 16‑Week vs 8‑Week Guselkumab Dosing in Super Responders for Maintaining Control of Psoriasis: The GUIDE Randomized Clinical Trial. JAMA Dermatol 2024; 160: 953–963.
[19] Zabotti A, De Marco G, Gossec L, et al. EULAR points to consider for the definition of clinical and imaging features suspicious for progression from psoriasis to psoriatic arthritis. Ann Rheum Dis 2023; 82: 1162–1170.
[20] Snoeck Henkemans SVJ, de Jong PHP, Luime JJ, et al. Window of opportunity in psoriatic arthritis: the earlier the better? RMD Open 2024; 10: e004062.
[21] De Marco G, Zabotti A, Baraliakos X, et al. Characterisation of prodromal and very early psoriatic arthritis: a systematic literature review informing a EULAR taskforce. RMD Open 2023; 9: e003143.
[22] Joven‑Ibáñez B, Rivera R, Hernandez G, et al. Evaluation of the risk of psoriatic arthritis in patients with psoriasis undergoing biological tratment. Global population study (TRINETX). Oral presentation EULAR 2024. OP0010.
[23] Haberman RH, MacFarlane KA, Catron S, et al. Efficacy of guselkumab, a selective IL‑23 inhibitor, in Preventing Arthritis in a Multicentre Psoriasis At‑Risk cohort (PAMPA): protocol of a randomised, double‑blind, placebo controlled multicentre trial. BMJ Open 2022; 12: e063650.
[24] Atreya R, Abreu MT, Krueger JG, et al. P504 Guselkumab, an IL‑23p19 subunit–specific monoclonal antibody, binds CD64+ myeloid cells and potently neutralises IL‑23 produced from the same cells. JCC 2023; 17(Suppl. 1): i634–635.
[25] Bridgewood C, Watad A, Russell T, et al. Identification of myeloid cells in the human enthesis as the main source of local IL‑23 production. Ann Rheum Dis 2019; 78: 929–933.
[26] Mease PJ, et al. Inhibition of structural damage progression with guselkumab, a selective IL‑23i, in participants with active PsA: Results through Week 24 of the phase 3b, randomized, double‑blind, placebo‑controlled APEX study. Presented at EULAR 2025, June 11–14. LB0010.
[27] Gossec L, Sharaf M, Baraliakos X, et al. Guselkumab and IL‑17 Inhibitors Show Comparable Treatment Persistence and Effectiveness in Psoriatic Arthritis: 6‑month Interim Results of the PsABIOnd Observational Cohort Study. ACR Meeting Abstracts 2024; Abstr. Nr. 1464.