Přeskočit na obsah

Eptinezumab – kazuistické sdělení z praxe

Souhrn

Čtrnáctá D. Eptinezumab – kazuistické sdělení z praxe. Remedia 2025; 35: 387–390.

Eptinezumab je monoklonální protilátka, která se váže na CGRP (calcitonine gene‑related peptide). Vazbou na bílkovinu CGRP dochází k zablokování interakce CGRP s jeho receptory a tím k narušení kaskády vzniku bolesti hlavy u migrény. Eptinezumab je určen k preventivní léčbě epizodické i chronické migrény u dospělých. Aplikuje se nitrožilní infuzí kvartálně, tedy pouze čtyřikrát ročně, což je jednou z jeho hlavních výhod. Další výhodou je rychlý efekt v preventivním podávání i rychlá úleva při právě probíhajícím záchvatu migrény. Účinnost a dobrý bezpečnostní profil byly prokázány v klinických studiích. Eptinezumab představuje další z terapeutických možností pro pacienty s migrénou.

Klíčová slova: epizodická migréna – chronická migréna – CGRP – anti‑CGRP léčba – eptinezumab.

Summary

Ctrnacta D. Eptinezumab – a casuistic report. Remedia 2025; 35: 387–390.

Eptinezumab is a monoclonal antibody that binds to calcitonin gene‑related peptide (CGRP). Binding to the CGRP protein blocks the interaction of CGRP with its receptors, thereby disrupting the cascade of pain in migraine. Eptinezumab is intended for the preventive treatment of episodic and chronic migraine in adults. It is administered by intravenous infusion, quarterly, i.e. only four times a year, which is one of its main advantages. Another advantage is the rapid effect in preventive administration and rapid relief during an ongoing migraine attack. Efficacy and good safety profile have been demonstrated in clinical trials. Eptinezumab is another very promising therapeutic option for migraine patients.

Key words: episodic migraine – chronic migraine – CGRP – anti‑CGRP therapy – eptinezumab.

Úvod

Migréna je chronické neurologické onemocnění s multifaktoriální etiologií, dle aktuálně platné Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (International Classification of Headache Disorders‑3, ICHD‑3) je řazena mezi primární bolesti hlavy. Dále ICHD‑3 dělí migrénu na: migrénu bez aury, migrénu s aurou (s typickou aurou, s kmenovou aurou, hemiplegickou migrénu a retinální migrénu), chronickou migrénu a komplikace migrény (status migrenosus, perzistující aura bez infarktu, migrenózní infarkt, migrenózní aurou spuštěný epileptický záchvat), pravděpodobnou migrénu a epizodické syndromy asociované s migrénou [1]. Pro migrénu jsou typické opakované záchvaty bolestí hlavy, většinou unilaterální, středně silné až silné intenzity, postupně narůstající až do pulzující bolesti, horšící se fyzickou aktivitou, doprovázené nau­zeou, zvracením, fotofobií a fonofobií, které bez léčby trvají 4–72 hodin [2]. Záchvatu bolesti hlavy předchází prodromální fáze s typickými neuropsychologickými příznaky (únava, ospalost, zívání, změny nálady), dále s gastrointestinálními příznaky (hlad, chuť na sladké, nauzea), zrakovými (přecitlivělost na světlo, potíž zaostřit) a dalšími příznaky (pocit ztuhlé šíje, močová urgence). Po prodromech trvajících 2–48 hodin u některých pacientů následuje fáze aury (zraková, senzorická, fatická) trvající 5–60 minut a dále nastupuje bolest hlavy s doprovodnými příznaky (fono‑ a fotofobie, nauzea a zvracení, kožní alodynie, zvýšená perikraniální bolestivost). Záchvat migrény končí postdromální fází, jejíž příznaky mohou trvat až 48 hodin po odeznění bolesti hlavy a zahrnují únavu nebo euforii, potíže soustředit se, pocit zatuhnutí šíje, ale i skleslou náladu.

Prevalence migrény v ČR je odhadována na 12 % obecné populace, postihuje více než jeden milion lidí. Prevalence je závislá na věku a pohlaví, převažují ženy. Vrchol výskytu migrény je nejvyšší v období produktivního věku, maxima dosahuje ve věkovém rozmezí 35–39 let, v této době je u žen nejčastější příčinou neurologické disability. Toto je spojeno i s nezanedbatelnou socioekonomickou zátěží. Významným rizikovým faktorem migrény je ženské pohlaví a hormonální vlivy, resp. hormonální změny. K spouštěčům migrény patří nejčastěji stres, atmosférické vlivy, některé potraviny, chemické látky. Odstranění spouštěčů někdy může pomoci, ale často stav pacienta nezlepší. Pokud má pacient vyšší frek­ven­ci migrén, nadužívá analgetika, která postupně ztrácejí svoji účinnost. Pokud selže profylaktická léčba, významně se zvyšuje riziko progrese do chronické migrény a rozvoje bolesti hlavy z nadužívání akutní medikace (medication overuse headache, MOH), které jsou velmi obtížně léčebně zvladatelné [2].

Patofyziologicky hraje při vzniku klinického obrazu migrény roli aktivace trigeminovaskulárního systému (syntéza endogenních signálních molekul v trigeminálním gangliu), periferní a centrální senzitizace, centrální modulace a ko­gni­tiv­ně­‑afe­ktiv­ní zpracování bolesti. Endogenní signální molekuly syntetizované v trigeminálním gangliu jsou CGRP (calcitonin gene‑related peptide), PACAP (pituitární adenylátcyklázu aktivující polypeptid), NO (oxid dusnatý), substance P, neurokinin A, serotonin a glutamát [2].

CGRP

Calcitonine gene‑related peptide (CGRP) je vazoaktivní neuropeptid složený z 37 aminokyselin, pro migrénu je podstatná jeho alfa izoforma. U osob s migrénou byla oproti zdravým kontrolám zjištěna v interiktálním období jeho zvýšená plazmatická koncentrace. CGRP je syntetizován v tělech neuronů lokalizovaných v trigeminálním gangliu, uvolňuje se z ganglia i ze zakončení periferních a centrálních ramének trigeminu, váže se na receptor pro CGRP a minoritně i na receptory amylinu 1. Navázání uvolněného množství CGRP na vlastní receptory spouští kaskádu dalších dějů migrenózního záchvatu [2,3].

Anti‑CGRP léčba

Léky s anti‑CGRP účinkem, blokující navázání CGRP, jsou monoklonální protilátky (erenumab, fremanezumab, galkanezumab a eptinezumab) a gepanty (rimegepant, atogepant, ubrogepant, zavegepant), obrázek 1 [3].

Monoklonální protilátky jsou zaměřeny proti CGRP receptoru (erenumab) nebo proti CGRP (fremanezumab, galkanezumab, eptinezumab). Jedná se o velké molekuly a jsou indikovány k profylaktické léčbě epizodické i chronické migrény u dospělých pacientů po selhání dvou a více léků konvenční profylaktické léčby migrény. U gravidních nebo kojících žen se léčba nedoporučuje, protože chybějí statisticky významná data o bezpečnosti pro plod a kojence. Monoklonální protilátky mají delší biologický poločas i delší eliminační poločas, aplikují se měsíčně předplněným perem subkutánně (erenumab, galkanezumab), měsíčně nebo kvartálně subkutánní injekcí nebo perem (fremanezumab) nebo infuzí kvartálně (eptinezumab) [4–7].

V roce 2024 navrhla Americká společnost pro bolest hlavy (American Headache Association, AHS) anti­‑CGRP léčiva na zařazení do první linie preventivní léčby migrény, vzhledem k jejich prokázané efektivitě, snášenlivosti a také vzhledem k faktu, že závažné nežádoucí účinky spojené s anti‑CGRP přípravky jsou vzácné [8]. V České republice na toto schválení nadále čekáme.

Eptinezumab

Eptinezumab je rekombinantní humanizovaná protilátka proti imunoglobulinu G1, která se váže na alfa a beta formy lidského peptidu CGRP. Eptinezumab brání aktivaci receptorů CGRP a následné kaskádě dějů spojených s rozvojem záchvatu migrény, inhibuje neurogenní zánět a vazodilataci zprostředkovanou alfa a beta CGRP; je vysoce selektivní. Je produkován v buňkách kvasinky Pichia pastoris. V indikaci profylaktické léčby epizodické i chronické migrény u dospělých byl v ČR schválen 24. ledna 2022 k užívání dávky 100 mg formou infuze jednou za 12 týdnů, kritéria úhrady zdravotní pojišťovnou jsou shodná s kritérii úhrady dalších monoklonálních protilátek [7]. Při selhání nebo intoleranci jiné monoklonální protilátky nebo atogepantu je možný přechod (switch) na léčbu eptinezumabem, v ČR nadále pouze po schválení úhrady revizním lékařem.

Farmakokinetika a farmakodynamika

Eptinezumab je po intravenózním podání 100% biologicky dostupný, vykazuje lineární farmakokinetiku a expozice se zvyšuje úměrně s dávkami od 10 mg do 1 000 mg. Ustáleného stavu je dosaženo po první dávce při dávkovacím schématu jednou za 12 týdnů. Medián doby do dosažení maximální koncentrace je 30 minut, tedy na konci infuze. Průměrný terminální eliminační poločas činí 27 dní a očekává se, že eptinezumab bude rozložen proteolytickými enzymy na malé peptidy a aminokyseliny. V populační farmakokinetické analýze nebyl pozorován vliv tělesné hmotnosti na klinickou účinnost, není tedy nutná úprava dávky v závislosti na tělesné hmotnosti. Rovněž nebylo pozorováno ovlivnění farmakokinetiky eptinezumabu věkem, pohlavím ani rasou, a není tedy nutná žádná úprava dávky [7].

Účinnost a bezpečnost

Účinnost i bezpečnost léčby eptinezumabem u epizodické i chronické migrény byly prokázány klinickými studiemi. Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované studii PROMISE‑1 hodnotící účinnost a bezpečnost eptinezumabu v preventivní léčbě epizodické migrény u dospělých byla efektivita léčiva prokázána během 12týdenního léčebného období. Ve skupinách pacientů léčených eptinezumabem v dávce 100 mg a 300 mg versus placebo bylo pozorováno statisticky signifikantní snížení průměrného počtu dní s migrénou za měsíc (monthly migraine days, MMD) u obou dávek od prvního dne po podání. Eptinezumab byl dobře tolerován a měl přijatelný bezpečnostní profil [9]. Globální dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie PROMISE‑2 zkoumající účinnost a bezpečnost eptinezumabu jako profylaktické léčby u dospělých pacientů s chronickou migrénou rovněž prokázala statisticky významné snížení počtu MMD ve srovnání s placebem u obou hodnocených dávek (100 mg a 300 mg každých 12 týdnů) během 24týdenního léčebného období. Pokles počtu MMD oproti placebu byl u obou dávek pozorován od prvního dne po podání. Současně bylo pozorováno i zmírnění doprovodných příznaků migrény, jako jsou nauzea, fotofobie, fonofobie a omezení fyzické aktivity [10,11]. Placebem kontrolovaná studie DELIVER zkoumající účinnost eptinezumabu v prevenci migrény u pacientů se selháním předchozích 2–4 preventivních léků prokázala významné snížení počtu MMD u pacientů užívajících eptinezumab napříč demografickými skupinami u epizodické i chronické migrény [12].

Nežádoucí účinky v klinických studiích a reálné praxi

Nejčastějšími nežádoucími účinky ve studiích PROMISE‑1 a PROMISE‑2 byly nazofaryngitida, hypersenzitivita, infekce horních cest dýchacích, únava, průjem, nauzea, motání hlavy a sinusitida [9,10,13].

Dle databáze VigiAccess, která slouží jako databáze Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), byly pozorovány gastrointestinální potíže (nauzea, zvracení, zácpa, bolest horní části břicha, průjem), únava, respirační potíže (pocit podrážděného hrdla, pocit ucpaného nosu, dyspnoe, kašel, bolest orofaryngeálně), kožní potíže (svědění, vyrážka, alopecie, kopřivka, erytém, zvýšené pocení, suchá kůže, akné), psychiatrické potíže (nespavost, úzkost, deprese), reakce přecitlivělosti a anafylaktická reakce [14]. Dle databáze systému Food and Drug Administration Adverse Event Reporting System (FAERS), která je databází všech léků prodávaných ve Spojených státech amerických, byly evidovány anafylaktická reakce, Raynaudův fenomén, Stevensův–Johnsonův syndrom a mnoho dalších, většinou se ale jednalo o méně závažné příznaky. Nadále je třeba další pozorování vzhledem k příznakům spojeným s nežádoucími reakcemi eptinezumabu [15].

Kazuistika

Pacientka ve věku 42 let s vysoce frekventní epizodickou migrénou s aurou trpí migrénami od 15 let, kdy byly migrény nízké frekvence a při jejich zvládání pomáhala běžná analgetika. Ke zhoršení došlo u pacientky ve 35 letech po porodu syna. Bolest hlavy začíná za okem, postupně narůstá až do pulzující, postihuje převážně pravou polovinu hlavy. Skóre na vizuální analogové škále bolesti (Visual Analogue Scale, VAS) je 8–10/10. Aury pacientka nemá. Bolest hlavy doprovází nauzea, občas zvracení, fotofobie a fonofobie. Fyzická aktivita bolest hlavy výrazně zhoršuje, pacientku nutí ulehnout do klidu a tmy. Migrény spouštějí prudké změny počasí, úplněk, ostré sluneční světlo a stres. Užívání sumatriptanu a eletriptanu bylo s efektem, ale poslední dobou žena užívá triptanů více a pozoruje, že jejich účinnost je postupně o něco nižší. V rodinné anamnéze se bolesti hlavy vyskytují u maminky. Pacientka je sledována pro hypertenzi, chronickou žilní insuficienci dolních končetin a vertebrogenní syndrom krční páteře. Dlouhodobě užívá venofarmaka, příležitostně analgetika běžného typu a triptany. Nemá žádnou alergii. Vyšetření mozku magnetickou rezonancí bylo bez patologie. Léčebně byl vyzkoušen topiramát (s malým efektem na migrény, navýšení dávky žena netolerovala pro pocit celkového útlumu a parestezie horních i dolních končetin), cinarizin (bez efektu na migrény) a metoprolol (bez efektu na migrény). Od března 2023 má pacientka dle deníku bolestí hlavy 12–14 MMD, tedy již vysoce frekventní epizodickou migrénu.

GRAF 1 Frekvence migrén v závislosti na délce užívání eptinezumabu u sledované pacientky.Eptinezumab v dávce 100 mg infuzí jednou za 12 tý­dnů užívá pacientka v rámci profylaktické léčby migrény od června 2023. U pacientky došlo k poklesu frekvence migrén na 2–3 MMD (graf 1), současně s poklesem frekvence migrén pacientka udává i snížení intenzity migrén a lepší efekt triptanů, které užívá nadále jako záchrannou medikaci při atace onemocnění, ale již v mnohem menším množství. Při kontrolách pacientka udává, že se jí daří dobře, migrény ji již tolik nevyčerpávají, může se věnovat své rodině a práci a má dostatek energie i na volnočasové aktivity.

Závěr

Eptinezumab v běžné praxi centra bolestí hlavy představuje rozšíření spektra možností léčby migrény. Jeho účinnost a dobrá snášenlivost byly prokázány v klinických studiích u epizodické i chronické migrény u dospělých, kdy došlo k signifikantnímu poklesu počtu migrenózních dní, snížení spotřeby akutní medikace i ke zlepšení kvality života pacientů. Aplikace eptinezumabu je jednoduchá, formou infuze každých 12 týdnů v ambulanci. To přispívá ke zlepšení compliance pacientů, kteří nemusejí lék přenášet a skladovat doma. Díky rychlému nástupu účinku a dlouhému poločasu eptinezumabu má pacient čas „odpočinout si od migrény“. Pokud byly pozorovány nežádoucí účinky, pak jen velmi mírné, které nevyžadovaly přerušení nebo ukončení léčby. Pa­cien­tům léčba eptinezumabem výrazně zvyšuje kvalitu života.

MUDr. Dana Čtrnáctá
Centrum bolestí hlavy Ústavu klinických neurooborů, ÚVN
U Vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6
e‑mail: dana.ctrnacta@uvn.cz

Literatura

[1]   Nežádal T, Marková J, Bártková A, et al. Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD‑3) – oficiální český překlad. Cesk Slov Neurol N 2020; 83: 145–152.
[2]   Řehulka P. Migréna – moderní diagnostika a léčba. Praha: Maxdorf, 2024.
[3]   Al‑Hassany L, Goadsby PJ, Danser JAH, MaassenVanDenBrink A. Calcitonin gene‑related peptide‑targeting drugs for migraine: how pharmacology might inform treatment decisions. Lancet 2022; 21: 284–294.
[4]   SPC Aimovig. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/do­cu­ments
/pro­duct­­‑in­for­ma­tion/aimo­vig‑epar­‑pro­duct­‑in­for­ma­tion_cs.pdf
[5]   SPC Emgality. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/do­cu­ments/pro­duct­‑in­formation/emgality‑epar‑product‑information_cs.pdf
[6]   SPC Ajovy. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product‑information/ajovy‑epar‑product‑information_cs.pdf
[7]   SPC Vyepti. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product‑information/vyepti‑epar‑product‑information_cs.pdf
[8]   Charles AC, Digre KB, Goastby PJ, et al. Calcitonine gene‑related peptide‑targeting therapies are a first‑line option for the prevention of migraine: An American Headache Society position statement update. Headache 2024; 64: 333–341.
[9]   Ashina M, Saper J, Cady R, et al. Eptinezumab in episodic migraine: A randomized, double‑blind, placebo‑controlled study (PROMISE‑1). Cephalagia 2020; 40: 241–254.
[10] Ashina M, McAllister P, Cady R, et al. Efficacy and safety of eptinezumab in patients with migraine and self‑reported aura; Post hoc analysis of PROMISE‑1 and PROMISE‑2. Cephalalgia 2022; 42: 696–704.
[11] McAllister P, Kudrow D, Cady R, et al. Reduction in migraine‑associated burden after eptinezumab treatment in patients with chronic migraine. Cephalalgia 2022; 42: 1005–1012.
[12] Ashina M, Lanteri‑Minet M, Ettrup A, et al. Efficacy and safety of eptinezumab for migraine prevention in patients with prior preventive treatment failures: subgroup analysis of the randomized, placebo‑controlled DELIVER study. Cephalalgia 2023; 43: 3331024231170807.
[13] Messina R, Huessler E‑M, Puledda F, el al. Safety and tolerability of monoclonal antibodies targeting the CGRP pathway and gepants in migraine prevention: A systematic review and network meta‑analysis. Cephalalgia 2023; 43: 3331024231152169.
[14] Databáze VigiAccess. Dostupné na: https://www.vigiaccess.org/
[15] Databáze FAERS. Dostupné na: https://www.fda.gov/drugs/fdas‑adverse‑event‑reporting‑system‑faers/fda‑adverse‑event‑reporting‑system­‑faers­‑pu­blic­‑dashboard

Sdílejte článek

Doporučené