Aktuální pohled na transplantace ledvin: Které pacienty ohrožuje selhání ledvin a jaké máme nové možnosti prevence?

Chronické onemocnění ledvin představuje významný celosvětový zdravotní problém s narůstající prevalencí a zátěží pro zdravotnický systém. Nejčastějšími příčinami zůstávají diabetes mellitus a arteriální hypertenze. Včasný záchyt je klíčový a je doporučováno aktivní vyhledávání pacientů z rizikových skupin pomocí jednoduchých testů, jako jsou stanovení glomerulární filtrace a proteinurie. Cílená nefroprotektivní léčba, která může oddálit terminální selhání ledvin, zahrnuje inhibitory renin‑angiotenzin‑aldosteronového systému, inhibitory sodíko‑glukózového kotransportéru 2 a další moderní farmakoterapii. U části pacientů však dochází k progresi do terminálního selhání ledvin s potřebou náhrady funkce ledvin dialýzou nebo nejoptimálněji transplantací, která je metodou volby s nejlepším dlouhodobým přežitím a kvalitou života. Díky moderní imunosupresi a významným pokrokům v transplantologii se daří snížit výskyt rejekce a prodloužit přežití transplantované ledviny. Nadále však přetrvávají v transplantologii výzvy, které se v posledních letech daří částečně řešit. Novinkou je desenzitizační terapie imlifidázou pro pacienty s vysokými hodnotami dárcovsky specifických protilátek, terapie rejekce protilátkami proti antigenu CD38, nový přístup k diagnostice rejekcí pomocí analýzy transkriptů v bioptickém vzorku a detekcí DNA uvolněné z dárcovské tkáně.