Pacient s aktinickou keratózou léčený 4% 5-fluorouracilem – kazuistika

Pacient ve věku 62 let je dispenzarizován na kožní ambulanci FN Ostrava pro nemelanomový kožní nádor (NMSC). Kožní potíže má od roku 2016, kdy byla provedena radikální excize histologicky středně dobře diferencovaného spinocelulárního karcinomu (SCC) v terénu aktinické keratózy (AK) levého spánku. V roce 2020 proběhla další radikální excize histologicky dobře diferencovaného SCC na pravém spánku a probatorní excize z levé tváře, která histologicky prokázala solitární AK. Aktinická keratóza byla opakovaně (celkem třikrát) ošetřena kryodestrukcí. Od roku 2016 je pacient pravidelně vyšetřován stran projevů NMSC, jedenkrát ročně jsou také provedeny sonografické vyšetření břicha a lymfatických uzlin krku, nadklíčku a axil a rentgen srdce a plic. Tato paraklinická vyšetření byla vždy s negativním nálezem stran metastatického postižení při NMSC. V roce 2024 se vytvořila nová keratotická ložiska Olsen I a II na čele, obou tvářích a uších. Z probatorních excizí byly prokázány AK. Vzhledem k rozsahu postižení se již jednalo o nádorové pole, a proto byla u pacienta zvolena léčba 5‑fluorouracilem (5‑FU).

Dále byl pacient léčen na interní ambulanci pro hypertenzi, dyslipidemii a diabetes mellitus 2. typu. Užíval na hypertenzi fixní kombinaci sartanů a hydrochlorotiazidu, na dyslipidemii fixní kombinaci simvastatinu a fibrátu a perorální antidiabetikum metformin. Pacient byl nekuřák a abstinent, ve volnočasových aktivitách pobýval na slunci bez fotoprotekce, jednalo se o kožní fototyp II podle Fitzpatricka.

Byla zahájena léčba nádorového pole lokálním 4% 5‑FU v krému. Pacient byl poučen o aplikaci přípravku a byl upozorněn na možný rozvoj iritační reakce (obr. 1A–C). Aplikoval 5‑FU jednou denně po dobu čtyř týdnů. První kontrola proběhla za čtyři týdny od začátku léčby s poměrně významnou iritační reakcí (obr. 2A–C). Druhá kontrola proběhla po čtyřech týdnech od ukončení léčby, kdy došlo k úplné regresi kožního nálezu (obr. 3A–C). Pacient snášel léčbu velmi dobře i přes poměrně výraznou iritační reakci, která ale nebyla důvodem ukončení léčby 5‑FU. Muž je nadále dispenzarizován na našem pracovišti, dodržuje zásady fotoprotekce. Fototoxický hydrochlorotiazid již neužívá, v léčbě hypertenze jsou pouze sartany.

Touto kazuistikou chceme upozornit na možný kombinovaný mechanismus vzniku NMSC, kdy sluneční záření (zejména jeho UVB složka) v kombinaci s fototoxickým hydrochlorotiazidem vede k rozvoji nádorového pole, projevům AK i SCC. Lékem první linie nádorového pole je lokální aplikace 5‑FU, jímž byl také pacient léčen.

MUDr. Radek Litvik
Kožní oddělení, Fakultní nemocnice Ostrava
17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava-Poruba
e-mail: radek.litvik@fno.cz