Chřipka a aktuální změny složení vakcíny proti chřipce

Souhrn

Kynčl J. Chřipka a aktuální změny složení vakcíny proti chřipce. Remedia 2025; 35: 114–116.

Chřipka každoročně postihuje všechny věkové skupiny populace. Představuje globální zdravotní problém vedoucí k vysoké nemocnosti i úmrtnosti. Ochranou proti chřipce je očkování, které představuje dobrou prevenci chřipky jako takové a rovněž prevenci jejích komplikací. Vzhledem k antigenním změnám cirkulujících virů chřipky je složení vakcíny každoročně aktualizováno pro severní a jižní polokouli na podkladě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Aktuální globální přechod ze čtyřvalentní na třívalentní vakcínu proti chřipce je logickou reakcí na vymizení jedné linie chřipky typu B. Jedná se prakticky jen o „technickou“ změnu, která z hlediska uživatele nemá žádný vliv na změnu účinnosti vakcíny nebo na výskyt nežádoucích reakcí po očkování.

Klíčová slova: chřipka – nemocnost – úmrtnost – očkování – složení vakcíny.

Summary

Kyncl J. Influenza and current changes in the composition of influenza vaccine. Remedia 2025; 35: 114–116.

Influenza is a global health problem contributing to high morbidity and mortality in all age groups. Protection against influenza can be achieved with vaccination, offering good prevention of both influenza itself and of its complications. Due to antigenic changes in circulating influenza viruses, the vaccine composition is updated annually for the Northern and Southern hemispheres based on World Health Organization (WHO) recommendations. The current global transition from quadrivalent to trivalent influenza vaccine is a logical response to the disappearance of one influenza B lineage. This is practically only a “technical” change that, from the user's point of view, has no impact on the change in vaccine efficacy or on the occurrence of adverse reactions after vaccination.

Key words: influenza – morbidity – mortality – vaccination – vaccine composition.

Úvod

Chřipka je vysoce infekční akutní virové onemocnění dýchacích cest. Inkubační doba je obvykle 1–3 dny. Projevy onemocnění se u nemocných mohou objevit náhle, z plného zdraví. Mezi hlavní příznaky chřipky patří horečka, suchý kašel, bolest hlavy a výrazná únava. Existují tři typy chřipkového viru, které postihují člověka: typy A, B a C. Typy A a B jsou zodpovědné za většinu onemocnění.

Chřipka se šíří kapénkami, aerosolem nebo přímým kontaktem s dýchacími sekrety nakažené osoby. U jinak zdravých jedinců se většinou jedná o nepříjemné, ale obvykle samovolně probíhající onemocnění, u kterého dochází k uzdravení během jednoho týdne. Závažnější průběh nemoci se však může vyskytnout zejména u dětí mladších pěti let, těhotných žen, osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním (bez ohledu na věk). U těchto skupin je vyšší riziko vzniku závažných komplikací chřipky, jako jsou např. bronchitida, sekundární bakteriální pneumonie nebo zánět středního ucha u dětí. Komplikovaný průběh chřipky (včetně případného úmrtí) však může nastat u kohokoliv, tedy i u dětí, které byly do té doby zcela zdravé, a u dospělých jakéhokoliv věku. Každoročně jsou v České republice hlášeny desítky až stovky případů závažného průběhu chřipky, jejichž léčba vyžaduje poskytování intenzivní péče, přičemž čtvrtina až třetina těchto nemocných umírá [1]. Jedná se ovšem o pasivní systém hlášení se značnou podhlášeností, tedy tato data představují jen tzv. špičku ledovce. Celková zátěž chřipkou je podstatně větší, což dokládají jak zahraniční studie [2], tak studie provedené v České republice. Zcela recentní data prokazují, že v ČR v prvních dvou dekádách tohoto století v průměru umírá každoročně v souvislosti s chřipkou více než tisíc osob, přičemž exces úmrtí je pozorovatelný již od 40 let věku [3].

Proč se chřipkové epidemie vyskytují každoročně?

Chřipka je typem virového onemocnění, jehož charakteristickým rysem je stálá evoluce virového původce. Základním genovým rezervoárem virů chřipky typu A jsou divoce žijící stěhovaví vodní ptáci, přirozenými hostiteli jsou kromě člověka prase, kůň, domácí i divoce žijící ptáci a někteří mořští savci.

Ortomyxoviry se liší od většiny ostatních virů zejména tím, že mají segmentovaný genom. Tato relativně neobvyklá vlastnost jim poskytuje možnost využívat značného stupně genetické variability. Bodovými mutacemi a následnými změnami sekvence aminokyselin ve vazebném místě (epitopu), na které se váží protilátky, dochází k plynule probíhajícím menším antigenním změnám převládajících subtypů virů chřipky typu A. Tyto změny se označují jako antigenní drift, podobné najdeme i u viru typu B. Driftové změny chřipkového viru soustavně pokračují a dochází k reinfekci osob, které již nákazu daným subtypem překonaly. Následkem těchto drobných změn povrchových antigenů v rámci subtypu jsou každoroční různě rozsáhlé epidemie.

Ve vyspělých zemích včetně ČR je v rámci virologické surveillance akutních respiračních infekcí rutinně sledována cirkulace celé řady významných původců respiračních onemocnění (zejména influenza A, influenza B, respirační syncytiální virus, adenoviry, viry parainfluenzy a Mycoplasma pneumoniae). Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění ve Státním zdravotním ústavu provádí antigenní charakterizaci izolovaných chřipkových kmenů na buněčných kulturách či kuřecích embryích a spolupracuje s WHO Collaborating Centre for Reference and Research on Influenza v Londýně (Francis Crick Institute). Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě detailních analýz aktuálně cirkulujících chřipkových kmenů, které jsou zaslány z jednotlivých národních chřipkových center, vždy na konci února oznámí složení vakcíny pro následující sezonu pro severní polokouli. Složení vakcíny je tudíž jednotné a je závazné pro všechny výrobce. Obdobný proces probíhá ještě i na podzim, v září se uskuteční obdobné konzultace a je oznámeno složení vakcíny pro jižní polokouli.

Rozhodnutí o složení vakcíny pro severní polokouli probíhá na konci února z důvodu řady na sebe navazujících kroků výroby vakcíny (mezi nejdůležitější patří zejména: replikace jednotlivých chřipkových virů, purifikace, fragmentace, inaktivace, filtrace a plnění). Inaktivované vakcíny jsou vyrobeny z chřipkových virů pěstovaných na kuřecích embryích či buněčných kulturách.

Prevence chřipky prostřednictvím očkování proti chřipce se využívá již od roku 1945. Složení vakcín proti chřipce se každoročně reviduje a každý rok se vyrábějí nové vakcíny proti chřipce. Od konce sedmdesátých let 20. století do poloviny druhé dekády 21. století byly chřipkové vakcíny trivalentní. Během přibližně 35 sezon obsahovaly chřipkové vakcíny tři vakcinační viry: chřipkový virus A(H1N1), A(H3N2) a vakcinační virus linie B (buď z linie B/Yamagata, nebo B/Victoria). Čtyřvalentní vakcíny proti chřipce byly ve Spojených státech amerických k dispozici během chřipkové sezony 2013–2014, v Evropě byly dostupné až později, v ČR začala být čtyřvalentní vakcína používána od sezony 2017–2018. Tyto vakcíny obsahovaly čtvrtou složku – druhý virus chřipky B – s cílem chránit proti oběma cirkulujícím liniím virů chřipky B, což bylo zcela namístě a mělo značný přínos v prevenci nemoci.

Změny v cirkulaci chřipkových virů v důsledku pandemie covidu‑19

U lidských virů chřipky typu A bývá v různých intervalech (10–30 let) zaznamenána zásadní změna povrchových antigenů kmenů cirkulujících v populaci, čímž dojde ke vzniku zcela nového subtypu. Takové změny, týkající se buď jen hem­aglu­ti­ni­nu, nebo i neuraminidázy, se nazývají antigenní shift. Nový subtyp se objevuje náhle a rychle převládne. Šíření infekce má zpravidla pandemický charakter.

Přestože původcem covidu‑19 je zcela jiný virus (SARS‑CoV‑2), zřejmě v důsledku jeho masivní cirkulace a uplatňovaných protiepidemických opatření došlo k vymizení linie viru chřipky B/Yamagata. V rámci celosvětového sledování cirkulace chřipkových virů nebylo zjištěno, že by viry chřipky B/Yamagata po březnu 2020 (= začátek pandemie covidu‑19) aktivně cirkulovaly, a proto jejich zařazení do vakcín proti chřipce již není opodstatněné.

V září 2023 vydala WHO doporučení pro chřipkovou sezonu 2024 na jižní polokouli, v nichž schválila vyloučení antigenu linie B/Yamagata z vakcín proti chřipce z důvodu globální absence cirkulujících virů B/Yamagata od března 2020 [4]. Toto doporučení bylo zopakováno v únoru 2024 pro chřipkovou sezonu 2024–2025 na severní polokouli [5]. V návaznosti na tato doporučení americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rozhodl o odstranění antigenu linie B/Yamagata z vakcín proti chřipce již v chřipkové sezoně 2024–2025, tedy všechny vakcíny proti chřipce v právě proběhlé sezoně v USA již byly trivalentní. Evropská léková agentura (EMA) doporučila odstranit antigen linie B/Yamagata u živých atenuovaných vakcín ideálně již v sezoně 2024–2025 s přechodem na trivalentní složení všech ostatních chřipkových vakcín, který má být dokončen do sezony 2025–2026 [6].

Na základě současných epidemiologických a virologických dat panuje celosvětová shoda odborníků, že kmeny viru B/Yamagata by měly být z vakcín proti chřipce odstraněny a že by se mělo přejít výhradně na výrobu trivalentních vakcín. V současné době viry B/Yamagata nepředstavují žádné riziko pro veřejné zdraví. Virologická surveillance cirkulace chřipkových virů je nicméně i nadále zásadní, a to nejen z hlediska teoretického opětovného zavlečení tohoto viru do cirkulace v lidské populaci, byť je to aktuálně nepravděpodobné.

Účinnost očkování proti chřipce

Účinnost vakcín proti chřipce velmi závisí na antigenní shodě mezi cirkulujícím virem chřipky a vakcinálním kmenem. Účinnost vakcinace se dále odvíjí od mnoha faktorů, jako jsou věk, zdravotní stav, imunokompetence jedince. U zdravých dospělých osob ve věku 18–65 let je účinnost poměrně vysoká, přibližně 60 % [7].

U osob starších 65 let a osob s chronickými nemocemi může očkování vyvolat nižší tvorbu protilátek než u zdravých mladých dospělých, a tím mohou zůstat vnímavé na chřipkové onemocnění. Přestože účinnost očkování u těchto osob dosahuje maximálně 60 % (a někdy třeba i jen 30–40 %), vakcinace snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30–70 %, a riziko úmrtí dokonce až o 80 % [8–10].

V případě významné antigenní odlišnosti cirkulujícího viru chřipky od vakcinálního kmene je ochrana před onemocněním pochopitelně výrazně snížena. První předběžná data z aktuální chřipkové sezony (2024–2025) ukazují relativně slušnou úroveň ochrany na úrovni 54 % u chřipky typu A/H3N2 a 53 % u chřipky typu A/H1N1 [11].

Aktuálně dostupné typy vakcín proti chřipce v ČR

Pro sezonu 2025–2026 by v České republice měly být dostupné inaktivované trivalentní vakcíny proti chřipce podávané injekční cestou a živá atenuovaná trivalentní vakcína podávaná intranazálně. Na severní polokouli, tedy i v ČR, budou vakcíny proti chřipce obsahovat tři vakcinační viry: chřipkový virus A(H1N1), A(H3N2) a vakcinační virus linie B/Victoria.

Aktuálně jsou v ČR z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeny inaktivované vakcíny Influvac a Vaxigrip, které jsou použitelné u dospělých a u dětí ve věku od šesti měsíců. Pro osoby ve věku 65 let a více je k dispozici ze zdravotního pojištění plně hrazená inaktivovaná vysokodávková vakcína Efluelda. Pro děti ve věku od 24 měsíců do 17 let je k dispozici i živá atenuovaná vakcína Fluenz ve formě nosního spreje, která je pro konkrétně definované indikované skupiny dětí částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Podrobnosti k jednotlivým typům vakcín byly obsahem odborného článku v tomto časopise před dvěma roky [1].

Závěr

Cílem očkování proti chřipce není jen ochrana proti onemocnění, ale především prevence jejího závažného průběhu. I v případě, kdy vakcína proti chřipce nezabrání nemoci, onemocnění bývá mírnější a významně se snižuje pravděpodobnost těžkého průběhu, riziko hospitalizace nebo možnost úmrtí.

Za zásadní informaci jak pro lékaře, tak pro pacienty lze považovat skutečnost, že v souvislosti s přechodem ze čtyřvalentní na trivalentní vakcínu proti chřipce se neočekávají žádné zvláštní problémy týkající se bezpečnosti nebo účinnosti vakcíny. Trivalentní vakcína obsahuje stejné antigeny jako čtyřvalentní vakcína, s výjimkou linie B/Yamagata, která již v lidské populaci necirkuluje.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Oddělení epidemiologie infekčních nemocí
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10
e‑mail: jan.kyncl@szu.cz

Literatura

[1]   Kynčl J, Šimka V, Manďáková Z. Chřipka – závažné, očkováním pre­ven­ta­bil­ní onemocnění. Remedia 2023; 33: 330–335.
[2]   Iuliano AD, Roguski KM, Chang HH, et al. Estimates of global seasonal influenza‑associated respiratory mortality: a modelling study. Lancet 2018; 391: 1285–1300.
[3]   Kyncl J, Brabec M, Maly M, et al. Influenza‑related deaths in the Czech Republic over 21 seasons. Influenza Other Respir Viruses 2025, přijato k publikaci.
[4]   World Health Organization (WHO). Recommended composition of influenza virus vaccines for use in the 2024 southern hemisphere influenza season. Ženeva: WHO; 2023 Sep 29 [staženo 10. 2. 2025]. Dostupné na: https://www.who.int/publications/m/item/recommended‑composition‑of‑influenza‑virus‑vaccines‑for‑use‑in‑the‑2024‑southern­‑hemisphere‑influenza‑season
[5]   World Health Organization (WHO). Recommended composition of influenza virus vaccines for use in the 2024–2025 northern hemisphere influenza season. Ženeva: WHO; 2024 Feb 23 [staženo 10. 2. 2025]. Dostupné na: https://www.who.int/publications/m/item/recommended‑composition‑of‑influenza‑virus‑vaccines‑for‑use‑in‑the‑2024‑2025‑northern‑hemisphere‑influenza‑season
[6]   European Medicines Agency (EMA). EU recommendations for 2024/2025 seasonal flu vaccine composition. Brussels (BE): European Union (EU); 2024 Mar 26 [staženo 10. 2. 2025]. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/en/news/eu‑recommendations­‑2024­‑2025­‑seasonal­‑flu‑vaccine‑composition
[7]   Osterholm MT, Kelley NS, Sommer A, et al. Efficacy and effectiveness of influenza vaccines: a systematic review and meta‑analysis. Lancet Infect Dis 2012; 12: 36–44.
[8]   Nichol KL, Nordin J, Mullooly J, et al. Influenza vaccination and reduction in hospitalizations for cardiac disease and stroke among the elderly. N Engl J Med 2003; 348: 1322–1332.
[9]   Monto AS, Hornbuckle K, Ohmit SE. Influenza vaccine effectiveness among elderly nursing home residents: a cohort study. Am J Epidemiol 2001; 154: 155–160.
[10] Gross PA, Hermogenes AW, Sacks HS, et al. The efficacy of influenza vaccine in elderly persons: a meta‑analysis and review of the literature. Ann Intern Med 1995; 123: 518–527.
[11] Separovic L, Zhan Y, Kaweski SE, et al. Interim estimates of vaccine effectiveness against influenza A(H1N1)pdm09 and A(H3N2) during