Přeskočit na obsah

Proč se mění vakcína proti chřipce

Přednášku na stejnojmenné téma prezentoval v rámci letošního březnového Kongresu primární péče profesor MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany v Hradci Králové a předseda České vakcinologické společnosti.

Profesor Chlíbek na počátku přednášky zdůraznil, že lékaři mohou na podzim čelit dotazům pacientů na důvod, pro který se opět mění složení vakcíny proti chřipce, a uvedl, že je třeba tuto skutečnost srozumitelně vysvětlovat.

Chřipka a její komplikace

Chřipka stále neoprávněně představuje podceňované a bagatelizované onemocnění a její epidemie jsou považovány za běžnou skutečnost, kterou nelze ovlivnit. Nejzranitelnější skupinou populace jsou v tomto směru senioři, avšak přesto se ani zde prevence nelepší, proočkovanost seniorů se pohybuje maximálně do 26 %. U chronicky nemocných je pak proočkovanost ještě o něco nižší a rozhodně nedosahujeme doporučovaných 75 % pro tyto rizikové skupiny. Osvěta ve vztahu k chřipce je nedostatečná a přetrvává řada mýtů a dezinformací i kolem vakcín proti tomuto onemocnění. Senioři ani chronicky nemocní si neuvědomují celou řadu komplikací a rizik chřipky, více se obávají případných nežádoucích účinků vakcinace. Motivace k očkování ze strany lékařů je obecně slabá. Cirkulace viru chřipky se sice mění, vymizel typ B/Yamagata, ale zátěž chřipkou a přínos vakcinace se nezměnily.

Složení vakcíny je nutné každý rok měnit a je pro to více důvodů. Zaprvé je to dáno antigenními změnami a mutačním potenciálem chřipkového viru, kdy nastávají každoroční drobné změny (tzv. drift), pokud se jedná o velkou změnu, šíří se nemoc pandemicky (tzv. shift). Mění se rovněž cirkulace jednotlivých kmenů typu A a B. Kmen chřipky B Yamagata již v posledních sezonách necirkuluje a z tohoto důvodu se aktuálně přechází z vakcín tetravalentních na trivalentní obsahující dva kmeny chřipky typu A a jeden kmen typu B – Victoria. Kromě jednotlivých kmenů je třeba se zabývat i množstvím antigenů ve vakcíně. Hlavním cílem je zaměřit se složením vakcíny na nejzranitelnější jedince, aby očkování bylo co nejvíce účinné u seniorů. Proto byla vyvinuta vysokodávková vakcína. Senioři mají oslabenou výkonnost imunitního systému, mají více komorbidit a jsou celkově křehcí. Jedná se tedy o skutečně zranitelnou populaci, u níž je kvůli chřipce zvýšena frekvence hospitalizací a snížena kvalita života po dobu chřipkové sezony. Zároveň je u této populace onemocnění spojeno s menší soběstačností, která může přetrvávat i delší dobu po prodělané chřipce, a také s vyšší mortalitou [1–5].

Chřipka může být navíc spojena s postižením orgánů a dalšími komplikacemi v podobě neurologických (zmatenost, delirium aj.), respiračních (nejčastěji pneumonie, exacerbace astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci), renálních, kardiovaskulárních (prokázaná vazba mezi akutními infarkty myokardu a cévními mozkovými příhodami a chřipkou), diabetes mellitus a dekondice (zhoršení aktivit denního života, úbytek hmotnosti, dekubity) [6–22].

Onemocnění zvyšuje riziko poškození mnoha orgánových systémů, kromě jiných až 10krát vzrůstá riziko rozvoje infarktu myokardu a 8krát riziko rozvoje pneumonie [8,14].

Současná situace (v sezoně 2024/2025) u akutních respiračních infekcí v České republice se nevymyká normě. Největší výskyt byl zaznamenán mezi dětmi před Vánocemi a po Novém roce pak naplno mezi dospělými jedinci. U seniorů častěji dochází k úmrtím, hospitalizacím a komplikacím onemocnění, zhruba 50 % závažných akutních respiračních infekcí se každou sezonu objevuje právě ve věkové kategorii 65+ [23].

Vakcína proti chřipce

Aktuální cirkulaci chřipkových virů musí reflektovat i každoročně akualizované složení a od příští sezony i změna valentnosti vakcíny proti chřipce. Ze všech akutních respiračních infekcí je chřipka významná, na její vrub jde téměř 80 % všech detekcí těchto infekcí. V této sezoně má chřipka typu A 45,0 % pozitivních detekcí, chřipka typu B 34,7 % pozitivních detekcí, Mycoplasma pneumoniae 3,0 % pozitivních detekcí. Všechny charakterizované viry typu B patří do linie B/Victoria [23,24]. „Podstatné je, že současná vakcína, která byla použita pro poslední sezonu, se poměrně dobře trefila do očekávaného složení a cirkulace chřipkových virů a sekvence (např. A/H3) spadají do stejného subtypu, jako je vakcinální kmen,“ vysvětlil profesor Chlíbek.

Ke změně od tetravalentní k trivalentní vakcíně proti chřipce se směřovalo už od roku 2020. Chřipka typu B byla zastoupena ve vakcíně v liniích Victoria a Yamagata, linie Yamagata začala postupně z populace mizet a od března 2020 již necirkulovala, není tedy důvod pro to, aby byl antigen součástí vakcíny. Z tohoto důvodu Evropská léková agentura (EMA) doporučila v září 2023 přechod k trivalentním vakcínám, v souladu s přirozeným vývojem cirkulujících virů [25,26].

Vakcína proti chřipce je v ČR hrazena z veřejného zdravotního pojištění pro seniory ve věku 65 let a starší a pro vybrané chronicky nemocné pacienty. Je rovněž dostupné bezplatné očkování pro zdravotnický personál a osoby pracující v sociálních službách [27,28].

Dostupnost vakcíny však bohužel není zárukou vysoké proočkovanosti u nás, zejména ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Proočkovanost dospělých (≥ 18 let) se v sezoně 2022/2023 pohybovala nad 7 % a v sezoně následující byla necelých 9 %. U seniorů byly tyto hodnoty 24 %, resp. 26,4 % [29]. V tomto smyslu zafungovala doporučení očkovat proti chřipce především v říjnu a listopadu, kdy čtyři po sobě jdoucí sezony se vakcína nejčastěji aplikovala v říjnu (s očekáváním vrcholu epidemie koncem roku).

Vysokodávkové vakcíny proti chřipce

Jednou z možností, jak přispět ke zmírnění následků chřipky u seniorů, je použití vysokodávkové vakcíny. Tyto vakcíny mají aktuální složení, avšak obsahují vyšší množství antigenu, aby křehký imunitní systém seniora vytvořil srovnatelnou koncentraci protilátek a ochranu jako u mladých očkovaných.

Již proběhla celá řada studií srovnávajících očkované vakcínou se standardní dávkou (standard dose, SD) a vysokodávkovou (high dose, HD) vakcínou. Na základě výsledků jedné z nich ve věkových kategoriích mladších 64 let i starších 65 let dosáhly vyššího titru protilátek osoby s HD vakcínou (1,5–2krát vyšší koncentrace protilátek) [30].

Srovnání SD a HD vakcíny bylo posouzeno mnoha studiemi, včetně randomizovaných a observač­ních. Data z těchto studií potvrzují, že aplikace HD vakcíny u seniorů je zcela oprávněná. Například v rozsáhlém hodnocení s 32 000 účastníků ve věku ≥ 65 let, kteří byli sledováni po dobu dvou sezon a byla jim aplikována HD nebo SD vakcína, byla v případě HD vakcíny zaznamenána relativní účinnost o 24,2 % vyšší, signifikantně vyšší protilátková odpověď a vyšší ochrana [31]. Robustní data přinesly také výsledky metaanalýzy, kdy více než 45 milionů osob ve věku 65 let a více bylo sledováno po dobu 12 sezon. U seniorů s HD vakcínou byl doložen o téměř 28 % nižší výskyt hospitalizací z důvodu pneumonie a o 16,7 % nižší výskyt hospitalizací z důvodu kardiorespiračních problémů (o 8,2 % ze všech příčin) [32].

GRAF 1 Výskyt lokálních reakcí sedm dní po aplikaci vysokodávkové vakcíny proti chřipce u seniorní populaceV průběhu klinického vývoje ani v rámci sledování po uvedení na trh nebyla identifikována žádná neočekávaná bezpečnostní rizika HD vakcín. „Pokud je ve vakcíně použito více antigenů, lze logicky očekávat vyšší reaktogenitu,“ podotkl přednášející. Podle nezávislého hodnocení ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control) a CDC (Centers for Disease Control and Prevention) jsou sice HD vakcíny spojeny s vyšší frekvencí lokálních a systémových reakcí, symptomy jsou však typicky uváděny jako mírné a přechodné povahy. Provedené studie neprokázaly žádná nová nebo neočekávaná bezpečnostní rizika v populaci osob ve věku ≥ 65 let (graf 1) [33–37].

GRAF 2 Snížení počtu hospitalizací z důvodu pneumonie a chřipky u seniorní populace s aplikací vysokodávkové vakcíny proti chřipceV metaanalýze randomizovaných klinických studií porovnávajících SD a HD vakcíny bylo u jedinců očkovaných HD vakcínou prokázáno snížení počtu hospitalizací z důvodu pneumonie a chřipky o 23,5 % (graf 2) [38].

Na uvedené výsledky reagují také zahraniční doporučení pro vakcinaci. Podíváme‑li se na sousední země, tak například v Německu doporučují u populace starší 60 let použití HD vakcíny, rovněž v Polsku je pro tuto populaci HD vakcína doporučena na prvním místě [39,40]. V České republice je HD vakcína plně hrazena v tetra‑ i trivalentní formulaci a i Česká vakcinologická společnost doporučuje u osob ve věku 65 let a starších prioritně očkovat HD vakcínou proti chřipce [41].

Závěr

Očkování proti chřipce je klíčové a v České republice zatím stále nedoceňované, zejména pro seniory, které chrání nejen před chřipkou samotnou, ale také před závažnými komplikacemi, hospitalizací a úmrtím. Moderní vysokodávkové vakcíny poskytují lepší imunitní odpověď a vyšší ochranu pro starší populaci. Nové trivalentní složení bude od příští sezony optimalizováno tak, aby co nejlépe odpovídalo očekávané cirkulaci jednotlivých typů chřipky. Vakcíny jsou pro všechny osoby ve věku 65 let a starší plně hrazeny zdravotní pojišťovnou, senioři se tedy mohou nechat očkovat zdarma, což zvyšuje dostupnost prevence. Zvýšení zájmu seniorů o očkování je klíčové a vakcinaci proti chřipce lze považovat za součást zdravého stárnutí.

Rozhovor s prof. Romanem Chlíbkem na dané téma můžete zhlédnout zde

https://www.remedia.cz/z-novinek/video-chlibek-proc-se-meni-vakcina-proti-chripce/

Literatura

[1]    CDC. MMWR Recommendations and Reports 1990; 39(RR‑7). Dostupné na: https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/00001644.htm
[2]    CDC. Flu & People 65 Years and Older. Dostupné na: https://www.cdc.gov/flu/highrisk/65over.htm [navštíveno 28. 9. 2024]
[3]    CDC. Study Shows Hospitalization Rates and Risk of Death from Seasonal Flu Increase with Age. Dostupné na: https://www.cdc.gov/flu/spotlights/2018‑2019/hopitalization‑rates‑older.html [navštíveno 28. 9. 2024]
[4]    CDC. Key Facts About Influenza (Flu). Dostupné na: https://www.cdc.gov/flu/about/keyfacts.htm [navštíveno 28. 9. 2024]
[5]    Gavazzi G, Krause K‑H. Ageing and infection. Lancet Infect Dis 2002; 2: 659–666.
[6]    Macias AE, McElhaney JE, Chaves SS, et al. The disease burden of influenza beyond respiratory illness. Vaccine 2021; 39(Suppl 1): A6–A14.
[7]    Ekstrand JJ. Neurologic complications of influenza. Semin Pediatr Neurol 2012; 19: 96–100.
[8]    Warren‑Gash C, Blackburn R, Whitaker H, et al. Laboratory‑confirmed respiratory infections as triggers for acute myocardial infarction and stroke: a self‑controlled case series analysis of national linked datasets from Scotland. Eur Respir J 2018; 51: 1701794.
[9]    Kwong JC, Schwartz KL, Campitelli MA, et al. Acute Myocardial Infarction after Laboratory‑Confirmed Influenza Infection. N Engl J Med 2018; 378: 345–353.
[10]  Baral N, Adhikari P, Adhikari G, Karki S. Influenza Myocarditis: A Literature Review. Cureus 2020; 12: e12007.
[11]  Boehme AK, Luna J, Kulick ER, et al. Influenza‑like illness as a trigger for ischemic stroke. Ann Clin Transl Neurol 2018; 5: 456–463.
[12]  Zhu T, Ju S, Kim J‑Y, et al. Risk Factor and Mortality in Patients with Pulmonary Embolism Combined with Infectious Disease. Thromb Haemost 2009; 102: 1259–1264.
[13]  Klein EY, Monteforte B, Gupta A, et al. The frequency of influenza and bacterial coinfection: a systematic review and meta‑analysis. Influenza Other Respir Viruses 2016; 10: 394–403.
[14]  Kubale J, Kuan G, Gresh L, et al. Individual‑level Association of Influenza Infection With Subsequent Pneumonia: A Case‑control and Prospective Cohort Study. Clin Infect Dis 2021; 73: e4288–e4295.
[15]  Schwarze J, Openshaw P, Jha A, et al. Influenza burden, prevention, and treatment in asthma‑A scoping review by the EAACI Influenza in asthma task force. Allergy 2018; 73: 1151–1181.
[16]  Wesseling G. Occasional review: influenza in COPD: pathogenesis, prevention, and treatment. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2007; 2: 5–10.
[17]  Samson S, Konty K, Lee W‑N, et al. Quantifying the Impact of Influenza Among Persons With Type 2 Diabetes Mellitus: A New Approach to Determine Medical and Physical Activity Impact. J Diabetes Sci Technol 2021; 15: 44–52.
[18]  Diepersloot RJ, Bouter KP, Hoekstra JB. Influenza infection and diabetes mellitus. Case for annual vaccination. Diabetes Care 1990; 13: 876–882.
[19]  Watanabe T. Renal complications of seasonal and pandemic influenza A virus infections. Eur J Pediatr 2013; 172: 15–22.
[20]  Andrew MK, MacDonald S, Godin J, et al. Persistent Functional Decline Following Hospitalization with Influenza or Acute Respiratory Illness. J Am Geriatr Soc 2021; 69: 696–703.
[21]  Barker WH, Borisute H, Cox C. A study of the impact of influenza on the functional status of frail older people. Arch Intern Med 1998; 158: 645–650.
[22]  Gozalo PL, Pop‑Vicas A, Feng Z, et al. Effect of influenza on functional decline. J Am Geriatr Soc 2012; 60: 1260–1267.
[23]  SZÚ. Současná situace (sezóna 2024/2025) akutních respiračních infekcí (ARI) v ČR. Praha 2025. Dostupné na: https://szu.gov.cz/wp­‑content/uploads/2025/01/4_tyden.pdf
[24]  ECDC. ERVISS. Overview of respiratory virus epidemiology in the EU/EEA, 2025. Dostupné na: https://erviss.org/
[25]  WHO: FLUNET. Influenza laboratory surveillance information. Dostupné na: https://worldhealthorg.shinyapps.io/flunetchart/
[26]  EMA. EU recommendations for 2024/2025 seasonal flu vaccine composition. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/en/news/eu‑recommendations‑2024‑2025‑seasonal‑flu‑vaccine‑composition
[27]  Zákon o veřejném zdravotním pojištění č.48/1997 Sb., v platném znění. Dostupné na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997‑48
[28]  VZP. Metodický postup k vykazování očkování od 14. 11. 2024. Dostupné na: https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace‑pro­‑pra­xi/oc­ko­vani/metodicky‑postup‑k‑vykazovani‑ockovani
[29]  ISIN 2023–2024, NRHZS do 31. 3. 2024, aktualizováno 1. 7. 2024. Dostupné na: https://www.vakcinace.eu/storage/files/3/pred­nas­ky/2024/Cabrnochov%C3%A1%20H.%20‑%20Ak­tua­li­zo­van­%C3%A1%20data%20proo%C4%8Dkovanosti%20%C4%8 Desk%C3%A9%20populace.pdf
[30]  Pepin S, Nicolas J‑F, Szymanski H, et al. Immunogenicity and safety of a quadrivalent high‑dose inactivated influenza vaccine compared with a standard‑dose quadrivalent influenza vaccine in healthy people aged 60 years or older: a randomized Phase III trial. Hum Vaccines Immunother 2021; 17: 5475–5486.
[31]  DiazGranados CA, Dunning AJ, Kimmel M, et al. Efficacy of high‑dose versus standard‑dose influenza vaccine in older adults. N Engl J Med 2014; 371: 635–645.
[32]  Lee JKH, Lam GKL, Yin JK, et al. High‑dose influenza vaccine in older adults by age and seasonal characteristics: Systematic review and meta‑analysis update. Vaccine X. 2023; 14: 100327.
[33]  Falsey AR, Treanor JJ, Tornieporth N, et al. Randomized, double‑blind controlled phase 3 trial comparing the immunogenicity of high‑dose and standard‑dose influenza vaccine in adults 65 years of age and older. J Infect Dis 2009; 200: 172–180.
[34]  Kaka AS, Filice GA, Myllenbeck S, Nichol KL. Comparison of Side Effects of the 2015‑2016 High‑Dose, Inactivated, Trivalent Influenza Vaccine and Standard Dose, Inactivated, Trivalent Influenza Vaccine in Adults ≥65 Years. Open Forum Infect Dis 2017; 4: oxf001.
[35]  Woo EJ, Moro PL. Postmarketing safety surveillance of high‑dose quadrivalent influenza vaccine: Reports to the Vaccine Adverse Event Reporting System. Vaccine 2022; 40: 1026–1030.
[36]  Moro PL, Arana J, Cano M, et al. Postlicensure safety surveillance for high‑dose trivalent inactivated influenza vaccine in the Vaccine Adverse Event Reporting System, 1 July 2010‑31 December 2010. Infect Dis 2012; 54: 1608–1614.
[37]  Fluzone High‑Dose Seasonal Influenza Vaccine. Dostupné na: https://www.cdc.gov/flu/vaccine‑types/flu‑zone.html?CDC_AAref_Val=https://www.cdc.gov/flu/prevent/qa_fluzone.htm
[38]  Skaarup KG, Højbjerg Lassen MC, Modin D, et al. The relative vaccine effectiveness of high‑dose vs standard‑dose influenza vaccines in preventing hospitalization and mortality: A meta‑analysis of evidence from randomized trials. J Infect 2024; 89: 106187.
[39]  Beschluss und Wissenschaftliche Begründung der Ständigen Impf­kommission (STIKO) für die Aktualisierung der Influenza‑Impf­empfehlung für Personen im Alter von ≥ 60 Jahren. Epidemiologisches Bulletin 1/2021. Dostupné na: https://www.rki.de/DE/Aktuelles/Publikationen/Epidemiologisches‑Bulletin/2021/01_21.pdf?_blob=publicationFile
[40]  Nitsch‑Osuch AS, Jankowski P, Kokoszka‑Paszkot J, et al. Towards better protection of older people against influenza and its complications. Polish recommendations for HD influenza vaccine. Family Medicine & Primary Care Review 2024; 26: 1–7.
[41]  Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti chřipce. Dostupné na: https://www.vakcinace.eu/doporuceni‑a‑stanoviska/doporuceni‑ceske‑vakcinologicke‑spolecnosti‑cls‑jep‑pro‑ockovani‑proti‑chripce

Sdílejte článek

Doporučené

Mohlo by Vás zajímat

30. 4. 2026

U dialyzovaných pacientů je fibrilace síní významnou a častou poruchou srdečního rytmu. Pacienti v pokročilém stadiu chronické renální insuficience…