Přeskočit na obsah

Účinnost molnupiraviru u hospitalizovaných a ambulantních pacientů s COVID‑19

Druhé číslo nově vydávaného časopisu The New England Journal of Medicine Evidence (NEJM Evidence) přineslo výsledky dvou klinických studií fáze II/III s perorálním molnupiravirem. Tomuto antivirotiku účinnému proti infekci SARS‑CoV‑2 byla udělena podmíněná registrace jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), tak Evropskou lékovou agenturou (EMA). Molnupiravir je dostupný pod komerčním názvem Lagevrio i v České republice. Podle posledních údajů výrobce (leden 2022, MSD) je molnupiravir účinný i proti variantě omikron.


Druhé číslo nově vydávaného časopisu The New England Journal of Medicine Evidence (NEJM Evidence) přineslo výsledky dvou klinických studií fáze II/III s perorálním molnupiravirem. Tomuto antivirotiku účinnému proti infekci SARS CoV 2 byla udělena podmíněná registrace jak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), tak Evropskou lékovou agenturou (EMA). Molnupiravir je dostupný pod komerčním názvem Lagevrio i v České republice. Podle posledních údajů výrobce (leden 2022, MSD) je molnupiravir účinný i proti variantě omikron.

Molnupiravir snižuje schopnost replikace viru SARS CoV 2 tím, že zvyšuje počet mutací virové RNA. Účinky molnupiraviru zkoumaly (kromě dalších) dvě randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované klinické studie fáze II/III. Studie MOVe OUT sledovala celkem 302 nehospitalizovaných pacientů s infekcí SARS CoV 2, studie MOVe IN se zabývala 304 hospitalizovanými nemocnými vždy s laboratorně potvrzenou infekcí. Studie probíhaly od října 2020 do srpna 2021.


MOVe OUT

Ve studii MOVe OUT dostávalo 302 nehospitalizovaných pacientů s mírným až středně závažným onemocněním ­COVID 19 do sedmi dnů od nástupu příznaků 200 mg, 400 mg nebo 800 mg molnupiraviru nebo placebo dvakrát denně po dobu pěti dnů. Pozorované nežádoucí účinky byly srovnatelné v aktivně léčené skupině s placebem. Primárním cílovým ukazatelem byl počet úmrtí/hospitalizací do 29. dne po randomizaci. Ve skupině s molnupiravirem bylo hospitalizováno nebo zemřelo do 29. dne sedm osob z celkového počtu 225 (3,1 %), zatímco v placebové skupině zemřeli/byli hospitalizováni čtyři lidé (5,4 %). Největší klinický přínos byl pozorován u pacientů starších 60 let (3,6 % vs. 21,4 %) a u pacientů se zvýšeným rizikem závažného onemocnění, jejichž léčba byla zahájena méně než pět dnů od nástupu příznaků (3,7 % vs. 11,8 %).


MOVe IN

Ve studii MOVe IN byla podávána stejná léčba molnupiravirem nebo placebo jako v ambulantní studii 304 hospitalizovaným pacientům. Taktéž nebyla zjištěna závažnější bezpečnostní rizika. Z 304 randomizovaných pacientů jich 218 dostalo alespoň jednu dávku molnupiraviru a 75 pacientů obdrželo placebo. Na začátku mělo 74,0 % pacientů alespoň jeden rizikový faktor závažného onemocnění COVID 19. Nežádoucí účinky byly hlášeny u 121 z 218 (55,5 %) účastníků léčených molnupiravirem a u 46 ze 75 (61,3 %) ve skupině s placebem. Z 16 potvrzených úmrtí měla většina pacientů těžký průběh onemocnění COVID 19 (75,0 %) s preexistujícími komorbiditami (87,5 %), většina byla starší 60 let (81,3 %) a/nebo symptomy v době randomizace trvaly déle než pět dní (75,0 %). V aktivně léčené skupině došlo k 14 úmrtím (6,4 %), v placebové skupině ke dvěma (2,7 %).

Střední doba do trvalého zotavení byla devět dní v obou skupinách, přičemž podíl pacientů zotavených 29. den se ve skupinách statisticky nelišil. Dokonce ani v podskupině hospitalizovaných pacientů, kteří měli příznaky méně než pět dnů od zahájení léčby, kdy je antivirová léčba účinnější, nebyl pozorován terapeutický efekt.

Žádný z účastníků nebyl očkován; těhotné a imunosuprimované osoby byly vyloučeny. Limitací studie je nízký počet účastníků. Dříve než bude lék možno široce používat, je zapotřebí více údajů o bezpečnosti ze studie fáze III.


Poznámka editorů

V komentáři uvádějí autoři (Almeida NEC, Kalil AC), že perorální antivirotika nemusejí mít dostatečnou penetraci v plicním parenchymu (na rozdíl od intravenózních) u pacientů s progresí onemocnění do pneumonie. Výsledky studií MOVe OUT a MOVe IN naznačují, že molnupiravir se zdá být nejúčinnější, když je léčba zahájena časně v průběhu onemocnění u pacientů, kteří nevyžadují hospitalizaci (ambulantně) a mají mírný až středně těžký průběh COVID 19.

Limitující faktor, který brání personalizovanému přístupu k různým léčebným intervencím, souvisí se skutečností, že nosní virová nálož SARS CoV 2 nekoreluje ani se závažností onemocnění z hlediska symptomatologie, ani s progresí do závažnějšího infekčního procesu; proto není překvapivé, že mezi léčebnými rameny ve studii s molnupiravirem nebyl prokázán žádný zjevný účinek na nosní titry RNA SARS CoV 2. Kromě toho virová nálož v jednom místě (např. nazální) nekoreluje s jiným místem (např. plíce). Ve skutečnosti jsme při progresi do těžkého průběhu pneumonie COVID 19 pozorovali, že u některých pacientů se může vyvinout negativní výsledek nazální PCR, zatímco ve vzorku bronchoalveolární laváže je zjištěna velmi vysoká virová zátěž.

Jedním z hlavních problémů, jimž čelíme během této pandemie, je pochopení, kudy vede hranice mezi replikací viru SARS CoV 2 a lidskou imunitní odpovědí. Víme, že primárně intenzivní virová replikace může být následována buď imunitní odpovědí, která může přiměřeně eliminovat SARS CoV 2 a zabránit progresi onemocnění (regulovaná imunitní odpověď), nebo imunitní odpovědí, která nemůže eliminovat SARS CoV 2 nebo zabránit progresi virového onemocnění (dysregulovaná imunitní odpověď) a ve skutečnosti může být pro hostitele škodlivá. miš

Zdroj: Almeida NEC, Kalil AC. Molnupiravir: Is It Time to Move In or Move Out? NEJM Evid 2022; 1(2); DOI: 10.1056/EVIDe2100048.

Sdílejte článek

Doporučené