Hledání zlatého grálu ještě neskončilo

Léčba v onkologii zaznamenala v posledních letech nebývalé rozšíření arzenálu zbraní, jimiž se snažíme bojovat s nádorovým onemocněním. Onkologický pacient se stává díky různým léčebným postupům, ať již klasickým (chirurgie, ozařování, chemoterapie), nebo novější biologické a cílené léčbě, chronicky nemocným, který se při zachování přijatelné kvality života potýká se svojí chorobou stejně jako diabetik s cukrovkou nebo kardiak s ischemickou chorobou srdeční. Nároky se zvyšují hlavně na ošetřující onkology, kteří musejí sledovat novinky v oboru a s nejlepším vědomím ordinovat co možná nejlepší sekvenci léčebných postupů s cílem v ideálním případě vyléčení, v běžné praxi pak alespoň dosažení kontroly nad nemocí. Onkologický blok tohoto vydání nás zavede do některých novějších oblastí onkologické léčby.

Typickým příkladem, kde se již dnes uplatňuje cílená terapie, jsou inhibitory kináz v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic, jejichž přehled podává článek profesorky Skřičkové doplněný kazuistikou pacienta léčeného osimertinibem od doktorky Bratové. Pacienti bez mutací v příslušných kinázách mohou mít prospěch z imunoterapie inhibitory kontrolních bodů, jak uvádějí příspěvek doktora Bílka a kazuistika doktorky Krákorové. Přehled o systémové terapii nádorů hlavy a krku podává doktorka Brančíková. Redakční příspěvek o niraparibu s komentářem doktorky Zvaríkové nás seznamuje s výsledky studie PRIMA s podáváním tohoto inhibitoru poly(ADP ribózy) polymerázy (PARP) pacientkám s udržovací léčbou po operaci a s první linií chemoterapie karcinomu ovaria. Studie ukazuje, že nejen nemocné s mutacemi v opravných genech (BRCA aj.), ale i bez nich mají z tohoto léku prospěch v podobě výrazného prodloužení doby do progrese, což svědčí i o jiném efektu než pouze o inhibici PARP. Nicméně netrpělivě čekáme, zda se zázračné prodloužení doby do progrese promítne také do celkového přežití (ve fázích II s těmito léky příliš velký rozdíl v celkovém přežití zaznamenán nebyl). Z tohoto důvodu se rovněž britská agentura NICE (National Institute for Health and Care Excellence) zatím zdráhá proplácet paušálně všem pacientkám v první linii tyto nákladné léky.

Kromě inhibitorů PARP a kináz jsou dnes k dispozici také léky inhibující cyklin dependentní kinázu 4/6, schválené pro pacientky s karcinomem prsu. Kazuistika doktorky Palácové nás seznamuje s indikacemi tohoto léku. I chemoterapeutika stále zůstávají pevnou součástí onkologické léčby a výrobci se snaží minimalizovat jejich nežádoucí účinky modifikacemi. Příkladem je lipozomální doxorubicin, u něhož je snížena kardiotoxicita, a je tedy možné jej použít i u těch pacientů, u nichž bylo dosaženo kumulativní dávky doxorubicinu. Ukazuje to kazuistika doktorky Malejčíkové.

Nápad znemožnit růst nádorů omezením tvorby cév se již před mnoha lety promítl do mechanismu působení tzv. antiangiogenních léků. Jejich nežádoucí účinky shrnuje příspěvek doktora Lapky.

Souhrnem lze říci, že se v poslední době dostává do popředí personalizovaná léčba, která se snaží identifikovat specifika pacientova onemocnění a vybrat lék, jenž má šanci u konkrétního nemocného být účinným. Druhým trendem je posun imunoterapie do léčby první linie − což bylo a je vždy zbožným přáním imunologů zabývajících se nádorovou imunoterapií −, tedy do stadia, kdy pacientův imunitní systém není zdecimován neselektivní chemoterapií. V některých indikacích už imunoterapie (zejména inhibitory kontrolních bodů) funguje jako plnohodnotná alternativa chemoterapie s mnohem lepším bezpečnostním profilem a s možností úplného vyléčení. Mohlo by se zdát, že už je léků dost. Ale není tomu tak. Ačkoliv cílená terapie víc zaměřuje nádorové buňky než zdravé, vzniká časem rezistence, a i přes určitou „cílenost“ jsou zasaženy také zdravé tkáně s řadou nežádoucích účinků. Ani inhibitory kontrolních bodů nepředstavují ideální lék – stále jsou antigenně nespecifické vůči nádorovým antigenům, což s sebou přináší nežádoucí reakce v podobě autoimunitních projevů. Výzkum má tedy stále co na práci – hledání zlatého grálu specifické protinádorové terapie ještě neskončilo.