Ponesimod
Souhrn
Kubala Havrdová E. Ponesimod. Remedia 2022; 32: 521–527.
Roztroušená skleróza (RS) patří mezi onemocnění, v jejichž patogenezi se uplatňují autoimunitní a imunopatologické mechanismy vedoucí ke ztrátě myelinu a axonů – k neurodegeneraci. Jde o nejčastější příčinu invalidity mladých nemocných z neurologické příčiny s prevalencí až 220/100 000 osob v závislosti na zeměpisné šířce či rase sledované populace. Léčba RS zaznamenala v posledních dvou dekádách akcelerovaný vývoj a je založena na podávání tzv. chorobu modifikujících léků (disease‑modifying drugs, DMDs), jejichž hlavním cílem je ovlivnění a zmírnění poškozujícího zánětu v centrálním nervovém systému, a tím oddálení progrese neurologického postižení. K modulaci tohoto poškozujícího zánětu u pacientů s RS jsou používány DMDs založené na různých mechanismech účinku. I když se mnoho let zdálo, že zásadním léčebným přístupem je ovlivnění T lymfocytů, posledních patnáct let ukázalo význam B lymfocytů v patogenezi onemocnění a efekt jejich ovlivnění cestou deplece. V letošním roce byl k paletě DMDs přidán další modulátor receptorů pro sfingosin‑1‑fosfát (S1P). Jeho selektivita pro S1P1 je výhodou pro spektrum nežádoucích účinků, titrace dávky na začátku podávání zlepšuje toleranci a odstraňuje nutnost kardiální monitorace, jeho biologický poločas umožňuje pružně reagovat při nutnosti lék vysadit jak před otěhotněním, tak z důvodu změny léčby. Hlavní předností tohoto nového přípravku v ČR je však jeho zařazení mezi léky první volby pro remitující RS.
Klíčová slova: roztroušená skleróza – ponesimod – sfingosin‑1‑fosfát.
Objednejte si předplatné, pokud si chcete přečíst celý článek
Informace pro čtenáře: Poslední ročník časopisu je vždy přístupný pouze pro předplatitele (6 čísel tištěného dvouměsíčníku + internetové verze všech vydání), starší ročníky jsou k dispozici zdarma. Pokud máte předplacené tištěné vydání, po registraci automaticky získáváte elektronický přístup zdarma. Registrovat se můžete zde.