Monoterapie asciminibem u pacientů s chronickou myeloidní leukemií v chronické fázi bez mutace BCR::ABL1T315I – finální analýza studie
Léčba inhibitory tyrozinkináz (TKI) výrazně prodloužila očekávanou délku života pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML). Problémem nicméně zůstává rezistence na TKI a intolerance léčby, které často vyžadují její ukončení nebo přechod na alternativní terapii. Až 51 % pacientů již léčených dvěma a více TKI přechází z těchto důvodů na jinou léčbu [1–4]. Pacienti s rezistencí na dva a více TKI a/nebo s jejich intolerancí mají nižší pravděpodobnost dosažení příznivých dlouhodobých výsledků, včetně molekulární odpovědi (molecular response, MR) a celkového přežití [1,2,5–8]. Žádoucí je proto účinná léčba, která by snížila potřebu změny terapie a zlepšila klinické výsledky [1,5,6].
Asciminib je prvním a jediným schváleným inhibitorem BCR::ABL1, který specificky cílí na myristoylovou kapsu ABL (Specifically Targets the ABL Myristoyl Pocket – nazývaný proto též STAMP inhibitor) a alostericky inhibuje aktivitu kinázy ABL1 [9,10]. Ve srovnání s ATP‑kompetitivními TKI má asciminib vyšší specificitu pro ABL1, indukuje MR při minimalizaci účinků mimo cílové místo, se zlepšenou bezpečností a snášenlivostí [11,12].
Finální analýza studie fáze I
Prezentujeme recentní výsledky závěrečné analýzy otevřené, nerandomizované studie fáze I (NCT02081378), která hodnotila dlouhodobou bezpečnost, snášenlivost a antileukemický efekt monoterapie asciminibem u pacientů s Ph‑pozitivní CML v chronické fázi (CML‑CP) bez mutace BCR::ABL1T315I. Pacienti dostávali asciminib v dávce 10–200 mg dvakrát denně (BID) nebo 80–200 mg jednou denně. Zařazeni byli pacienti ve věku ≥ 18 let, kteří byli před zařazením do studie léčeni ≥ 2 různými TKI a u nichž došlo k relapsu nemoci, byli refrakterní na TKI nebo tuto léčbu netolerovali [12].
Cílem uskutečněné studie fáze I bylo stanovit bezpečnost, maximální tolerovanou dávku a/nebo doporučenou dávku, farmakokinetiku a antileukemickou aktivitu asciminibu u pacientů s Ph‑pozitivní leukemií po selhání více schválených TKI. První analýza studie proběhla s uzávěrkou dat (cut‑off) dne 1. září 2017 s mediánem doby sledování 14 měsíců. Potvrzena byla předběžná účinnost léčby, kdy velké molekulární odpovědi (major molecular response, MMR) s BCR::ABL1 ≤ 0,1 % bylo dosaženo nebo byla tato odpověď udržena do prvního roku u 44 z 91 (48 %) hodnotitelných pacientů [12]. Druhá analýza po mediánu expozice 4,2 roku (cut‑off 6. ledna 2021) prokázala pokračující MR při dlouhodobém užívání. MMR dosáhlo celkem 53 (61,6 %) pacientů a 48 z 53 pacientů si udrželo MMR nebo dosáhlo hlubší odpovědi [4]. Kumulativní míra MMR se navíc v průběhu času zvyšovala a další pacienti dosáhli odpovědi i po třech letech léčby, což prokazuje pokračující možnost benefitu působení asciminibu při dlouhodobém užívání [4]. Při pokračující expozici nebyly u této populace pacientů identifikovány žádné nové bezpečnostní signály [4,12].
Závěrečná analýza hodnotí dlouhodobou bezpečnost, snášenlivost a antileukemickou aktivitu asciminibu v monoterapii u pacientů s CML‑CP bez BCR::ABL1T315I po ≥ 2 TKI s expozicí až 8,4 roku (cut‑off 14. března 2023). Medián věku pacientů byl 56,0 (25–88) let, přičemž 73,9 % pacientů bylo mladších 65 let. Většina pacientů (71,3 %) byla předléčena třemi a více TKI (85,2 % dasatinibem, 77,4 % nilotinibem, 73,9 % imatinibem, 39,1 % bosutinibem, 31,3 % ponatinibem). Nejčastěji používanými TKI byly imatinib (56 %) jako první TKI, dasatinib (38 % a 30 %) a nilotinib (34 % a 16 %) jako druhý, respektive třetí TKI, bosutinib (17 %) jako čtvrtý TKI a ponatinib (7 %) jako pátý TKI [4].
Výsledky
Tato analýza zahrnula 115 pacientů s CML‑CP bez mutace BCR::ABL1T315I, kteří byli zařazeni do studie a užívali asciminib v monoterapii ve všech počátečních dávkách. Medián doby expozice asciminibu byl 5,9 (rozmezí 0–8,4) roku; 91 (79,1 %) pacientů dosáhlo expozice alespoň 96 týdnů (≈ 2 roky) a 85 (73,9 %) pacientů alespoň 144 týdnů (≈ 3 roky). Pacienti, kteří dostávali úvodní dávky 40 mg dvakrát denně a 80 mg jednou denně, měli medián doby expozice 6,4 (rozmezí 0–8,4) roku, resp. 5,6 (rozmezí 0,3–6,7) roku. U většiny z hodnotitelných pacientů trvala léčba asciminibem déle než jejich poslední léčba předchozím TKI (bez ohledu na počet předchozích TKI, které dostávali). Sedmdesát (60,9 %) pacientů pokračovalo v užívání asciminibu po závěrečné analýze v rámci poststudijního přístupu [13].
Účinnost léčby
Mezi hodnotitelnými pacienty (n = 106) dosáhlo hodnoty BCR::ABL1IS ≤ 1 % do 264. týdne 76,4 %, s pozorovanou odpovědí bez ohledu na počáteční dávku. Hodnocení kumulativního dosažení MMR ukázalo, že z 86 hodnotitelných pacientů dosáhlo MMR 56 (65,1 %) pacientů, u poloviny do 48. týdne (rok ≈ 1). Míra dosažení MMR se během léčebného období dále zvyšovala (graf 1), pacienti dosahovali MMR až do 6,9. roku (medián doby do MMR byl 58,3 týdne). Při dlouhodobém sledování si 50 z 56 (89,3 %) pacientů, kteří dosáhli MMR, tuto odpověď udrželo nebo dosáhli hlubší. Kaplanem–Meierem odhadovaný podíl pacientů, kteří si udrželi svou první MMR po dobu alespoň 96 týdnů (1,8 roku), byl 92 % (95% CI 85,3–99,6 %); poté se podíl pacientů, kteří si udrželi svou první MMR, pohyboval od 90 % (95% CI 82,2–98,4 %) ve 120. týdnu (6,3 roku) do 88 % (95% CI 78,2–97,0 %) ve 432. týdnu (8,3 roku).
Bezpečnost léčby
Většina nežádoucích účinků, které se objevily během léčby, byla stupně 1/2. Nejčastějšími nežádoucími účinky stupně ≥ 3 (≥ 10 %) byly zvýšená aktivita lipáz (21,7 %), arteriální hypertenze (18,3 %) a trombocytopenie (10,4 %). V kohortách s počáteční dávkou 40 mg dvakrát denně a 80 mg jednou denně byly nežádoucí účinky všech stupňů a stupně ≥ 3 většinou srovnatelné (s rozdílem ≤ 15 %). Při pozorování incidence nežádoucích účinků v čase bylo zaznamenáno, že se většina nežádoucích účinků projevila v prvním roce léčby. Nežádoucí účinky vedoucí k úpravě dávky nebo k přerušení léčby se vyskytly u 74 (64,3 %) pacientů; tato míra byla podobná jako v předchozí analýze [4]. Nejčastějšími nežádoucími účinky všech stupňů závažnosti zvláštního zájmu byly gastrointestinální příhody (n = 85; 73,9 %), hypersenzitivita (n = 56; 48,7 %), pankreatické příhody (včetně zvýšení aktivity enzymů; n = 54; 47,0 %), myelosuprese (včetně anémie, leukopenie, trombocytopenie a cytopenie postihujících více než jednu linii; n = 42; 36,5 %), jaterní příhody (včetně zvýšení aktivity jaterních enzymů a/nebo bilirubinu a snížení hodnot albuminu; n = 36; 31,3 %), edém a retence tekutin (n = 35; 30,4 %) a krvácení (n = 27; 23,5 %).
Závěr
Na základě výsledků analýz byla doporučená dávka asciminibu stanovena na 40 mg podávaných dvakrát denně. Asciminib v této populaci pacientů i nadále prokazoval dlouhodobou bezpečnost a účinnost až po dobu 8,4 roku léčby. Během sledování nebyly zaznamenány žádné nové bezpečnostní signály.
Literatura
- Busque L, Harnois M, Szuber N, et al. Quebec CML Research Group analysis of treatment patterns in chronic myelogenous leukemia: switching is driven by intolerance and similar across tyrosine kinase inhibitors and lines of treatment. Presented at: EHA2022 Hybrid Congress; 9–12 June 2022; Vienna, Austria. Abstr. Nr. S159.
- Garg RJ, Kantarjian H, O’Brien S, et al. The use of nilotinib or dasatinib after failure to 2 prior tyrosine kinase inhibitors: longterm follow‑up. Blood 2009; 114: 4361–4368.
- Hochhaus A, Rea D, Boquimpani C, et al. Asciminib vs bosutinib in chronic‑phase chronic myeloid leukemia previously treated with at least two tyrosine kinase inhibitors: longer‑term follow‑up of ASCEMBL. Leukemia 2023; 37: 617–626.
- Mauro MJ, Hughes TP, Kim DW, et al. Asciminib monotherapy in patients with CML‑CP without BCR::ABL1 T315I mutations treated with at least two prior TKIs: 4‑year phase 1 safety and efficacy results. Leukemia 2023; 37: 1048–1059.
- Bosi GR, Fogliatto LM, Costa TEV, et al. What happens to intolerant, relapsed or refractory chronic myeloid leukemia patients without access to clinical trials? Hematol Transfus Cell Ther 2019; 41: 222–228.
- Kong JH, Winton EF, Heffner LT, et al. Outcomes of chronic phase chronic myeloid leukemia after treatment with multiple tyrosine kinase inhibitors. J Clin Med 2020; 9: 1542.
- Ibrahim AR, Paliompeis C, Bua M, et al. Efficacy of tyrosine kinase inhibitors (TKIs) as third‑line therapy in patients with chronic myeloid leukemia in chronic phase who have failed 2 prior lines of TKI therapy. Blood 2010; 116: 5497–5500.
- Lomaia E, Zaritskey A, Shuvaev V, et al. Efficacy of tyrosine kinase inhibitors in third line therapy in chronic phase chronic myeloid leukemia. Blood 2015; 126: Abstr. Nr. 4051.
- Rea D, Mauro MJ, Boquimpani C, et al. A phase 3, open‑label, randomized study of asciminib, a STAMP inhibitor, vs bosutinib in CML after 2 or more prior TKIs. Blood 2021; 138: 2031–2041.
- Schoepfer J, Jahnke W, Berellini G, et al. Discovery of asciminib (ABL001), an allosteric inhibitor of the tyrosine kinase activity of BCR‑ABL1. J Med Chem 2018; 61: 8120–8135.
- Manley PW, Barys L, Cowan‑Jacob SW. The specificity of asciminib, a potential treatment for chronic myeloid leukemia, as a myristate‑pocket binding ABL inhibitor and analysis of its interactions with mutant forms of BCR‑ABL1 kinase. Leuk Res 2020; 98: 106458.
- Hughes TP, Mauro MJ, Cortes JE, et al. Asciminib in chronic myeloid leukemia after ABL kinase inhibitor failure. N Engl J Med 2019; 381: 2315–2326.
- Hochhaus A, Kim DW, Cortes JE, et al. Asciminib monotherapy in patients with chronic myeloid leukemia in chronic phase without BCR::ABL1T315I treated with at least 2 prior TKIs: Phase 1 final results. Leukemia 2025; 39: 1114–1123.