Přeskočit na obsah

Kardiovaskulární výsledky u pacientů se statinovou intolerancí při užívání kyseliny bempedoové

Kyselina bempedoová vykázala snížení výskytu kardiovaskulárních příhod ve srovnání s placebem u pacientů, kteří nechtějí nebo nemohou užívat statiny.

Kyselina bempedoová (inhibitor ATP citrát lyázy), u níž bylo prokázáno, že snižuje koncentraci LDL cholesterolu (LDL-c) o 17-28 %, ovlivňuje syntézu cholesterolu v játrech podobným mechanismem jako statiny. V roce 2020 byl tento léčivý přípravek schválen pro redukci koncentrace cholesterolu v USA i v Evropě ještě před průkazem toho, jak ovlivňuje kardiovaskulární riziko.

Výrobcem podporovaná multicentrická, dvojitě zaslepená, randomizovaná studie (NCT02993406) nyní ověřovala účinky kyseliny bempedoové na kardiovaskulární riziko u lidí s indikací statinů, kteří však nechtěli statiny užívat nebo je netolerovali. Do studie bylo zařazeno 13 970 pacientů (průměrný věk 65 let; 48 % žen); 6 373 (45,6 %) mělo diabetes mellitus, u 9 764 (69,9 %) byla v anamnéze kardiovaskulární příhoda. Přibližně 9 % pacientů léčených kyselinou bempedoovou a 16 % účastníků v placebové skupině užívalo další hypolipidemickou léčbu. Primárním kompozitním cílovým ukazatelem byly úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozková příhoda nebo koronární revaskularizace.

Randomizaci podstoupilo celkem 13 970 pacientů; 6 992 bylo zařazeno do skupiny s kyselinou bempedoovou (180 mg denně) a 6 978 do skupiny s placebem. Medián doby sledování byl 40,6 měsíce. Průměrná výchozí koncentrace LDL-c činila 139,0 mg/dl (3,59 mmol/l) v obou skupinách a po šesti měsících byla redukce koncentrace větší u kyseliny bempedoové o 29,2 mg/dl (0,75 mmol/l) než u placeba; rozdíl činil 21,1 procentních bodů ve prospěch kyseliny bempedoové.

Výskyt primární cílové příhody byl významně nižší u kyseliny bempedoové než u placeba (819 pacientů [11,7 %] vs. 927 [13,3 %]; HR 0,87; 95% CI 0,79–0,96; p=0,004), stejně jako počet úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální cévní mozkové příhody nebo nefatálního infarktu myokardu (575 [8,2 %] vs. 663 [9,5 %]; HR 0,85; 95% CI 0,76–0,96; = 0,006), fatálního nebo nefatálního infarktu myokardu (261 [3,7 %] vs. 334 [4,8]; HR 0,77; 95% CI 0,66–0,91; = 0,002) a koronární revaskularizace (435 [6,2 %] vs. 529 [7,6 %]; HR 0,81; 95% CI 0,72–0,92; = 0,001).

Kyselina bempedoová neprokázala významné ovlivnění výskytu fatálního nebo nefatálního iktu, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a úmrtí z jakékoliv příčiny. Výskyt nežádoucích účinků byl podobný v obou skupinách, ale dna a cholelitiáza byly častější u kyseliny bempedoové než u placeba (3,1 % vs. 2,1 % a 2,2 % vs. 1,2 %), stejně jako výskyt mírného zvýšení koncentrace sérového kreatininu, kyseliny močové a jaterních enzymů.

U pacientů s intolerancí statinů byla léčba kyselinou bempedoovou spojena s nižším rizikem rozvoje závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (smrt z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozková příhoda nebo koronární revaskularizace).

Kritici této studie uvádějí, že není definována „intolerance“ statinů, připomínají ne zcela bezchybný design studie, který mohl být příčinou stejného výskytu fatálního nebo nefatálního iktu, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a úmrtí z jakékoliv příčiny. Doporučují, že statiny by stále měly být lékem volby u hypercholesterolemie (LDL-c).

Zdroj: Nissen SE, et al. Bempedoic acid and cardiovascular outcomes in statin-intolerant patients. N Engl J Med 2023 Mar 4; [E-pub]; https://doi.org/10.1056/NEJMoa2215024.

Sdílejte článek

Doporučené