Přeskočit na obsah

Lecanemab – další adept na léčbu Alzheimerovy choroby?

Časopis The New England Journal of Medicine uveřejnil 29. listopadu 2022 práci, která referuje o další nadějné léčbě Alzheimerovy choroby [1]. Zpráva proběhla mnoha zahraničními i českými médii.

Alzheimerova choroba (AN) patří k „metlám“ současné seniorské populace. Na světě jí trpí asi 40 milionů lidí, v Česku žije podle odhadů pravděpodobně téměř 200 000 nemocných s touto chorobou. Alzheimerova choroba patří mezi diagnózy, které zatěžují nejen zdravotní rozpočet, ale představují i nesmírné utrpení pro rodiny pacientů.

Nedávno americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil léčbu AN monoklonální protilátkou aducanumabem, což vyvolalo zejména kvůli její ceně velmi rozporuplné reakce a FDA vydala rozhodnutí o podmínečné registraci přípravku.

V červenci 2022 vyšel v časopise Science [2] (ale i v jiných odborných časopisech) text, který zpochybňuje závěry kruciální práce na poli AN autora Sylviana Lesné, že za Alzheimerovu chorobu může hromadění amyloidu (Aβ soluble protofibrils) spolu s tau proteinem, a který označuje práci za zmanipulovaný podvrh.

O skutečnosti, že AN představuje velký a dlouho řešený a nevyřešený problém, nelze pochybovat. Možná se znalostí předchozích ne/úspěšných pokusů léčit (nikoliv vyléčit) AN se již stavíme k novým zkoumaným přípravkům se značnou skepsí.

Recentně byla uveřejněna práce v The New England Journal of Medicine [1]. Do citované studie (fáze III) bylo zařazeno 1 795 účastníků, z nichž 898 bylo randomizováno k podávání lecanemabu a 897 k podávání placeba. Průměrné skóre CDR-SB (Clinical Dementia Rating–Sum of Boxes) na počátku bylo přibližně 3,2 v obou skupinách. Průměrná změna od výchozí hodnoty po 18 měsících byla 1,21 u lecanemabu a 1,66 u placeba (HR -0,45; 95% CI -0,67 až -0,23; < 0,001).

V dílčí studii zahrnující 698 účastníků došlo k většímu snížení amyloidní zátěže mozku u lecanemabu než u placeba (HR -59,1 centiloidů; 95% CI -62,6 až -55,6). Další průměrné rozdíly mezi těmito dvěma skupinami ve změně oproti výchozí hodnotě ve prospěch lecanemabu byly následující: pro skóre ADAS-cog 14 (Alzheimer’s Disease Assessment Scale) -1,44 (95% CI -2,27 až -0,61; < 0,001); pro ADCOMS (Alzheimer’s Disease Composite Score) -0,050 (95% CI -0,074 až -0,027; < 0,001) a pro skóre ADCS-MCIADL (Alzheimer’s Disease Cooperative Study–Activities of Daily Living Scale for Mild Cognitive Impairment) 2,0 (95% CI 1,2-2,8; < 0,001).

Nežádoucí účinky (podobné jako u aducanumabu): lecanemab vedl k reakcím souvisejícím s infuzí u 26,4 % účastníků a k abnormalitám zobrazení souvisejícím s amyloidem - k edému nebo efuzím u 12,6 % pacientů.

Lecanemab snížil známky výskytu amyloidu v časné fázi Alzheimerovy choroby a vedl k mírně menšímu poklesu kognice a funkce než placebo po 18 měsících, ale byl spojen s nežádoucími účinky. Pro stanovení účinnosti a bezpečnosti lecanemabu u časné Alzheimerovy choroby jsou plánovány další studie. (Financováno Eisai a Biogen; ClinicalTrials.gov, NCT03887455.)

Literatura

[1] Van Dyck CH, et al. Lecanemab in Early Alzheimer’s Disease. Published on November 29, 2022, NEJM.org; doi:10.1056/NEJMoa2212948.

[2] Piller C. Blots on a field? Science 2022 July 22, 377; doi:10.1126/science.ade0209.

Sdílejte článek

Doporučené

Nedostatek antibiotik na počátku roku 2023

9. 1. 2023

Začátek letošního roku není pro lékaře, lékárníky, a především pacienty nijak jednoduchý. Chybějí antibiotika. Všechna. Podle slov náměstka ministra…

Léky pro Evropu

9. 1. 2023

České předsednictví EU nedávno skončilo. Všemi zainteresovanými či informovanými je hodnoceno jako extrémně úspěšné, alespoň co se týče zdravotní…