Přeskočit na obsah

Lecanemab – další adept na léčbu Alzheimerovy choroby?

Časopis The New England Journal of Medicine uveřejnil 29. listopadu 2022 práci, která referuje o další nadějné léčbě Alzheimerovy choroby [1]. Zpráva proběhla mnoha zahraničními i českými médii.

Alzheimerova choroba (AN) patří k „metlám“ současné seniorské populace. Na světě jí trpí asi 40 milionů lidí, v Česku žije podle odhadů pravděpodobně téměř 200 000 nemocných s touto chorobou. Alzheimerova choroba patří mezi diagnózy, které zatěžují nejen zdravotní rozpočet, ale představují i nesmírné utrpení pro rodiny pacientů.

Nedávno americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil léčbu AN monoklonální protilátkou aducanumabem, což vyvolalo zejména kvůli její ceně velmi rozporuplné reakce a FDA vydala rozhodnutí o podmínečné registraci přípravku.

V červenci 2022 vyšel v časopise Science [2] (ale i v jiných odborných časopisech) text, který zpochybňuje závěry kruciální práce na poli AN autora Sylviana Lesné, že za Alzheimerovu chorobu může hromadění amyloidu (Aβ soluble protofibrils) spolu s tau proteinem, a který označuje práci za zmanipulovaný podvrh.

O skutečnosti, že AN představuje velký a dlouho řešený a nevyřešený problém, nelze pochybovat. Možná se znalostí předchozích ne/úspěšných pokusů léčit (nikoliv vyléčit) AN se již stavíme k novým zkoumaným přípravkům se značnou skepsí.

Recentně byla uveřejněna práce v The New England Journal of Medicine [1]. Do citované studie (fáze III) bylo zařazeno 1 795 účastníků, z nichž 898 bylo randomizováno k podávání lecanemabu a 897 k podávání placeba. Průměrné skóre CDR-SB (Clinical Dementia Rating–Sum of Boxes) na počátku bylo přibližně 3,2 v obou skupinách. Průměrná změna od výchozí hodnoty po 18 měsících byla 1,21 u lecanemabu a 1,66 u placeba (HR -0,45; 95% CI -0,67 až -0,23; < 0,001).

V dílčí studii zahrnující 698 účastníků došlo k většímu snížení amyloidní zátěže mozku u lecanemabu než u placeba (HR -59,1 centiloidů; 95% CI -62,6 až -55,6). Další průměrné rozdíly mezi těmito dvěma skupinami ve změně oproti výchozí hodnotě ve prospěch lecanemabu byly následující: pro skóre ADAS-cog 14 (Alzheimer’s Disease Assessment Scale) -1,44 (95% CI -2,27 až -0,61; < 0,001); pro ADCOMS (Alzheimer’s Disease Composite Score) -0,050 (95% CI -0,074 až -0,027; < 0,001) a pro skóre ADCS-MCIADL (Alzheimer’s Disease Cooperative Study–Activities of Daily Living Scale for Mild Cognitive Impairment) 2,0 (95% CI 1,2-2,8; < 0,001).

Nežádoucí účinky (podobné jako u aducanumabu): lecanemab vedl k reakcím souvisejícím s infuzí u 26,4 % účastníků a k abnormalitám zobrazení souvisejícím s amyloidem - k edému nebo efuzím u 12,6 % pacientů.

Lecanemab snížil známky výskytu amyloidu v časné fázi Alzheimerovy choroby a vedl k mírně menšímu poklesu kognice a funkce než placebo po 18 měsících, ale byl spojen s nežádoucími účinky. Pro stanovení účinnosti a bezpečnosti lecanemabu u časné Alzheimerovy choroby jsou plánovány další studie. (Financováno Eisai a Biogen; ClinicalTrials.gov, NCT03887455.)

Literatura

[1] Van Dyck CH, et al. Lecanemab in Early Alzheimer’s Disease. Published on November 29, 2022, NEJM.org; doi:10.1056/NEJMoa2212948.

[2] Piller C. Blots on a field? Science 2022 July 22, 377; doi:10.1126/science.ade0209.

Sdílejte článek

Doporučené