Přeskočit na obsah

Nemoci s obstrukcí v dýchacích cestách a alergie stále aktuální

Vážení čtenáři,

onemocnění plic spojená s obstrukcí v dýchacích cestách jsou stále aktuální navzdory tomu, že jejich efektivní léčba, která dokáže stabilizovat řadu pacientů, je již léta známa a dostupná. Stále totiž zůstává přinejmenším část pacientů s těmito nemocemi, u kterých nejsou naplněny terapeutické cíle navzdory komplexní léčbě. Akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a obtížně léčitelné astma jsou typickými stavy s nesplněnými léčebnými cíli, a to i přesto, že tito pacienti spotřebovávají významnou část prostředků alokovaných na péči v oblasti obstrukčních plicních nemocí. Optimální a individualizovaná léčba CHOPN, zvláště pokročilé, je jedinou možností, jak předejít akutním exacerbacím, které jinak výrazně zhoršují prognózu nemocných. V současné době máme k dispozici škálu protizánětlivých a imunomodulačních léků v inhalační a perorální formě, které lze nakombinovat s ohledem na fenotyp a tíži CHOPN.

O optimalizaci chronické léčby CHOPN v tomto čísle časopisu Remedia hovoří článek doktorky Bártů. Odvykání kouření je důležitou součástí péče o pacienty s touto diagnózou, neboť kromě toho, že zanechání kouření zpomaluje progresi uvedené choroby, je navíc úhrada některých inhalačních léků (dlouhodobě působící anticholinergika a jejich kombinace) a intervenčních O1.jpgvýkonů (bronchoskopická volumredukce) vázána na nekouření. Je to jistě racionální politika plátců s cílem vyvinout nátlak na dotyčné pacienty, aby se škodlivé závislosti zbavili, nicméně Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) propaguje, aby nejúčinnější léčba CHOPN byla dostupná i kouřícím pacientům. Tento zdánlivě nesmyslný odpor proti názoru pojišťoven je dán tím, že pacienti bez účinné léčby exacerbují a jsou častěji hospitalizováni, a tím paradoxně mají daleko vyšší náklady na léčbu. Proto je nyní snaha definovat tzv. spolupracujícího pacienta kuřáka, jemuž by byly preventivní protizánětlivé a bronchodilatační léky hrazeny tak jako nekouřícím.

Specifické alergenové imunoterapii, alergické rýmě a astmatu, včetně obtížně léčitelného, a též terapii kašle v ordinaci praktického lékaře jsou věnovány příspěvky doktorky Seberové, doktora Hospodky, primáře Kašáka, doktora Fibigra a dalších. Chronická rýma není sice život ohrožujícím onemocněním, nicméně pokud není kontrolována léčbou, dokáže významně snížit kvalitu života. Základem farmakoterapie alergické rýmy jsou antihistaminika, topické nosní kortikosteroidy a alergenová imunoterapie, která dokáže významně ovlivnit senzitizaci na zevní alergeny u atopické rýmy a snížit spotřebu úlevové i preventivní medikace. Fixní kombinace (inhalační kortikosteroid plus inhalační β2 agonista s dlouhodobým, resp. ultradlouhodobým účinkem v jednom inhalačním systému) je základem léčby perzistujícího astmatu. Podání jedenkrát denně pak významně zvyšuje adherenci k léčbě a je pacienty ceněno. U těžkého astmatu však tato terapie obvykle nepostačí a je nutné přidat další léky ‒ antileukotrieny, anticholinergika, případně i systémové kortikosteroidy. Ty jsou však pro závažné nežádoucí účinky v dlouhodobé léčbě neakceptovatelné, a proto je u těchto pacientů extrémně žádoucí nahradit systémové kortikosteroidy dostupnými biologickými léky. Zatím máme z této skupiny léků k dispozici monoklonální protilátky proti imunoglobulinu E a proti interleukinu 5, a to pro astma atopické a pro astma eozinofilní, ať už atopické, nebo neatopické. Biologická léčba již dokázala změnit životy řady pacientů s obtížně léčitelným astmatem nejen díky dobré kontrole onemocnění, ale i díky možnosti ukončit užívání systémových kortikosteroidů, a tudíž předejít nežádoucím účinkům v podobě osteoporózy s patologickými frakturami, Cushingova syndromu, sekundárního diabetu nebo insuficience nadledvin.

Biologické a cílené léky posunuly léčbu alergických onemocnění o další kroky směrem ke kauzální terapii. Je však třeba podotknout, že správná diagnostika včetně diagnostiky komorbidit a komplexní preventivní a symptomatická léčba i nadále zůstávají základem péče o pacienty s těžkým astmatem. V oblasti CHOPN, která je patogeneticky a fenotypově ještě více diverzifikovaná než astma, zatím dostupná účinná biologika nemáme, a pokud se objeví, budou velmi pravděpodobně též fenotypově specifická.

Sdílejte článek

Doporučené

Témata pro letní měsíce

30. 6. 2025

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, na prahu letních prázdnin se můžete začíst do několika odborných témat, která přináší nové vydání časopisu Remedia.…