Tíživé společenské dění provází i letošní jarní odbornou akci

Milé kolegyně, milí kolegové,

loňský editorial jsem začínal slovy, že žijeme v těžké době. Aktuálně nelze jinak než je zopakovat. V únoru 2022 ruská vojska napadla Ukrajinu a válka stále trvá. V březnu jsme opět přivítali jaro, ale bohužel musíme konstatovat, že k prvnímu jarnímu dni přišlo na Ukrajině o domov deset milionů lidí, tři miliony utekly před válečným konfliktem do zahraničí a čísla se stále zvyšují. Jde především o matky s dětmi a o seniory, protože bojeschopní muži musejí bránit svou vlast. Rusko se v mnoha ukrajinských oblastech dopouští masivních válečných zločinů. Tato válka rezonuje v celém světě a jen budoucnost ukáže, co je v 21. století ještě možné.

Věnujme však pozornost také současnému číslu časopisu Remedia, které mimo jiné opět vychází u příležitosti Výročního sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) konaného v prezenční i distanční formě, což snad může znamenat, že se nám podařilo zvládnout epidemii onemocnění COVID 19 a znovu se budeme setkávat na odborných i přátelských akcích. Odborný blok časopisu přináší celkem třináct článků, z nichž většina se zabývá novými léky v kardiologii, diabetologii a interní medicíně obecně.

Kardiologické dění v loňském roce pěkně shrnuje (jako tradičně) článek profesora Hradce o deseti nejdůležitějších událostech v kardiologii podle Johna Mandroly. Jde o překlad a krácenou komentovanou verzi článku tohoto amerického kardiologa a mne v něm zaujal velmi kritický pohled na inhibitory sodíko glukózového kotransportéru 2 (SGLT2, glifloziny) především proto, že v tomto čísle k dané lékové skupině prezentujeme s profesorkou Špinarovou výsledky studií EMPEROR Preserved a EMPULSE z roku 2021. Obě studie dopadly pozitivně, profesor Mandrola však zastává jiný názor. V této souvislosti mne mile překvapil letos publikovaný článek nejznámějšího žijícího amerického kardiologa profesora Braunwalda v časopise New England Journal of Medicine, v němž objev inhibitorů SGLT2 v 21. století srovnává s objevem statinů ve 20. století a považuje to za zlom v kardiologii. Podstatné také je, že inhibitory SGLT2 jsou v evropských doporučeních pro léčbu srdečního selhání již zmíněny jako základní léková skupina, a to u nemocných s diabetes mellitus i bez něj. A pro nás je velmi významné, že od března 2022 mohou v České republice glifloziny předepisovat kardiologové, a ne pouze diabetologové a internisté, jak tomu bylo doposud. Podrobné informace přináší rovněž aktualita o úhradě dapagliflozinu v indikaci srdečního selhání.

Velkou nadějí pro pacienty se závažnou poruchou metabolismu lipidů je inklisiran, který v lékovém profilu představuje profesor Táborský. S dopadem epidemie COVID 19 na pacienty s diabetes mellitus v České republice seznamuje čtenáře redakční článek z diskuse u kulatého stolu z letošního února.

Pracovní skupina Kardiovaskulární farmakoterapie připravila na sjezd ČKS blok Farmakoterapie v těhotenství a uvedenému tématu se věnují dva zde otištěné články − doktorka Pažourková a doktorka Poloczková píší o srdečním selhání, docentka Lábrová s docentem Lábrem o arytmiích. Další příspěvky z uvedeného bloku budou publikovány v následujících číslech časopisu. Profesor Widimský shrnuje poznatky o rivaroxabanu a doktorka Kociánová znalosti o fixní kombinaci indapamid/telmisartan.

V únoru 2021 udělil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) registraci kombinovanému přípravku sakubitril/valsartan (ze skupiny antagonistů receptoru angiotenzinu II a inhibitorů neprilysinu, ARNI) pro léčbu nemocných se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Registrace vycházela z výsledků klinické studie PARAGON HF, která porovnávala kombinaci sakubitril/valsartan se samotným valsartanem v léčbě nemocných s HFpEF. Pokles výskytu složeného klinického ukazatele (hospitalizace pro srdeční selhání a kardiovaskulární mortalita) o 13 % při léčbě ARNI nedosáhl statistické významnosti. Po mnoha diskusích o podskupinách FDA nakonec registraci udělil s vágním konstatováním, že „prospěch je nejzřetelněji evidentní u nemocných s hodnotou ejekční frakce pod horní hranicí normy (…), nicméně ejekční frakce levé komory je pouze číselným ukazatelem, proto používejte klinické rozhodování, koho léčit“. Tedy rozuměj: používejte zdravý rozum. Kombinaci sakubitril/valsartan se věnuje článek profesora Málka. Vědecké důkazy podporují včasné zahájení léčby přípravkem sakubitril/valsartan u pacientů po akutní dekompenzaci srdečního selhání, včetně pacientů dosud naivních k léčbě inhibitorem enzymu konvertujícího angiotenzin.

Diabetologické téma analyzuje ve svém textu profesor Haluzík, který se zabývá účinkem agonistů receptoru pro GLP 1 na zlepšení kompenzace diabetu a snížení hmotnosti na základě výsledků přímých srovnávacích studií a síťové metaanalýzy. Doktor Urbánek představuje ve své kazuistice léčbu dekompenzovaného diabetu 2. typu sitagliptinem u křehké seniorky a shrnuje výhody nového perorálního antidiabetika.