Výroční sjezd ČKS virtuálně již druhým rokem

Milé kolegyně a milí kolegové,

žijeme ve skutečně obtížné době – v době pandemie onemocnění COVID 19, jež se dotýká nás všech. Dne 22. března 2020 zemřel první pacient v České republice na toto onemocnění a v ten samý den v roce 2021 bylo v naší zemi evidováno 1 467 333 nemocných, vyléčených je 1 262 738 a zemřelo 24 810 pacientů. Celosvětově je udáváno 123 milionů nemocných a 2,72 milionu zemřelých. Onemocnění je srovnáváno s podobnou epidemií, která nás zasáhla před sto lety (1918‒1920) a byla označována jako epidemie španělské chřipky. Odhaduje se, že na španělskou chřipku zemřelo asi 100 milionů lidí a naše republika patřila k nejpostiženějším zemím Evropy, s odhadem 75 000 zemřelých.

Onemocnění COVID 19 postihuje různé lidi různým způsobem. Naštěstí u většiny osob je průběh mírný a nevyžaduje hospitalizaci. Musíme si však uvědomit, že tisíce lidí pravděpodobně zemřely na COVID 19, aniž by byla diagnóza stanovena. Stejně tak si musíme klást otázku, kolik osob zemřelo na COVID 19 a u kolika nemocných došlo k úmrtí s touto nemocí, tedy například kolik zemřelých bylo při svém základním onemocnění současně pozitivních k infekci SARS CoV 2.

Jako kardiolog sleduji informace o tom, že toto onemocnění způsobuje rozvoj trombózy, a proto jsem očekával nárůst počtu nemocných s infarktem myokardu. Zatím se uvedený trend nepotvrdil, pacientů s infarktem je spíše méně, případně stejné množství v porovnání se stejnou dobou v minulých letech. Obávám se však, že zde hraje roli strach pacientů z návštěvy nemocnice, a tak mnozí srdeční infarkt prožijí doma, ale neuvědomují si, že to může mít závažné následky, samozřejmě včetně úmrtí. Obávám se rovněž nárůstu výskytu srdečního selhání. Příznaky jako dušnost a bolest na hrudi přisuzují lidé onemocnění COVID 19, je ovšem nutné si uvědomit, že podobně se projevuje infarkt myokardu. Desítky tisíc nemocných jsme dokázali zachránit, přesto se nezvládnutá epidemie stala katastrofou, která nemá v naší novodobé historii obdoby. Musíme pevně věřit, že se nám podaří tuto epidemii zvládnout, situace je ale vážná a Česká republika opět patří k zemím s největším postižením.

Epidemie nemoci COVID 19 je také mimo jiné příčinou toho, že se odborné akce mohou konat pouze ve virtuální podobě. V případě této formy je velmi obtížné zjistit, jaká je skutečná aktivní účast na daném odborném setkání i jaké jsou reálné ohlasy a přínos online setkání. Rovněž Výroční sjezd České kardiologické společnosti se bude již druhým rokem konat virtuálně, letos v termínu 9.‒21. května 2021 v pražském hotelu Hermitage.

Pracovní skupina Kardiovaskulární farmakoterapie jako tradičně dostala za úkol připravit sekci HOT lines, a protože novinek a velkých studií je hodně, nachystali jsme dokonce bloky dva – sledovat je online bude možné vždy od 18.10 do 19.10 hodin ve dnech 10. a 11. května. První blok začne třemi přednáškami o inhibitorech sodíko glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) v kardiologii (studie SCORED, VERTIS CV a SOLOIST WHF). Inhibitory SGLT2 neboli glifloziny představují asi největší překvapení posledních let. Glifloziny přinesly do léčby diabetes mellitus převratný mechanismus účinku, dlouho se totiž vůbec nevěřilo, že by bylo možné snižovat hodnotu glukózy v krvi cestou jejího vylučování močí. Glukóza se jako cenný zdroj energie kompletně vstřebává zpět do organismu. V ledvinách je za toto zpětné vstřebávání zodpovědný kotransportér SGLT2, který „posílá“ zpět do oběhu 90 % glukózy. O vstřebání zbývajícího množství se stará jeho „kolega“ kotransportér SGLT1, který je přítomen i v jiných částech těla, především ve střevech. Glifloziny jsou molekulami, které umějí zablokovat účinek klíčového SGLT2. Praktickým důsledkem je vyloučení až 70 gramů glukózy močí za den, což představuje množství energie získané přibližně jedním hlavním jídlem. Při léčbě glifloziny se pak kromě glykemie snižuje také hmotnost pacienta. Největším překvapením však bylo, že tato perorální antidiabetika redukují krevní tlak a výskyt kardiovaskulárních příhod, včetně mortality. Rok 2020 přinesl výsledky studie EMPEROR Reduced (již druhé klinické hodnocení u nemocných se srdečním selháním po studii DAPA HF), která prokázala pokles kardiovaskulární mortality i počtu hospitalizací. Z tohoto důvodu nová americká doporučení (American Col­lege of Cardiology guidelines) z roku 2021 uvádějí glifloziny jako léky na srdeční selhání, tím spíš je zarážející, že v České republice je kardiolog nesmí předepisovat.

V prvním bloku HOT lines poté následuje studie GALACTIC HF s omecamtiv mecarbilem, která po dlouhé době prokázala, že pozitivně inotropní lék může taktéž snižovat mortalitu u nemocných se srdečním selháním. Další studie – STAND UP AHF – potvrdila příznivý efekt nového donoru nitroxylu (cimlanod) u pacientů s akutním srdečním selháním. Blok zakončí studie RATE AF se starými a dobrými léky digoxinem a bisoprololem u nemocných s fibrilací síní.

Úterní podvečer začne přehledem kardiovaskulární problematiky u nemocných s COVID 19 a následovat bude studie EAST AFNET 4, která u pacientů s fibrilací síní srovnává kontrolu rytmu oproti kontrole frekvence farmakologicky či ablačně. Studie ALPHEUS hodnotila inhibitor P2Y₁₂ tikagrelor u nemocných po koronárním stentu, studie AFFIRM AHF posuzovala účinek intravenózně podávaného železa na klinický stav a prognózu pacientů se srdečním selháním. Studie EXPLORER HCM sledovala efekt mavacamtenu u pacientů s obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií a závěrem prezentovaná studie TIPS 3 účinek kombinované tablety (Polycap) versus placeba v primární prevenci.

Většina uvedených studií ze sekce HOT lines je prezentována v aktuálním čísle časopisu Remedia.

Děkuji všem autorům, že si v této těžké době našli čas a napsali své příspěvky. Upřímně vám všem přeji pevné zdraví, odvahu, sílu a trpělivost k překonání současné krizové doby a také to, abychom se na podzim osobně setkali na sjezdu České kardiologické společnosti.

Jménem výboru pracovní skupiny Kardiovaskulární farmakoterapie, autorů, redakce i jménem svým přeji všem čtenářům příjemné čtení.