Vegetariánská strava a šance dožít se 100 let: překvapivé výsledky u nejstarších pacientů

S prodlužováním délky života se stále více pozornosti soustředí nejen na samotné přežití, ale především na zdravé stárnutí a dosažení extrémní „longevity“, tedy dožití se 100 let. Populace osob ve věku ≥ 80 let celosvětově rychle roste a identifikace modifikovatelných faktorů, které mohou ovlivnit přežití v této věkové skupině, představuje důležitou výzvu současné medicíny.

Vegetariánská strava je dlouhodobě považována za zdravý dietní přístup, který je spojen s nižším rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění, diabetu či obezity. Na druhou stranu však existují obavy z potenciálních nutričních deficitů, zejména u starších osob, které jsou již samy o sobě ohroženy malnutricí a svalovou ztrátou. Doposud přitom chyběla kvalitní data, která by hodnotila vztah vegetariánství k extrémní dlouhověkosti u velmi staré populace.

Cílem této studie bylo proto zjistit, zda vegetariánská strava ovlivňuje pravděpodobnost dožití se 100 let u osob ve věku ≥ 80 let a zda je tento vztah modifikován například tělesnou hmotností [2].

Metodika

Autoři využili data z rozsáhlé longitudinální studie Chinese Longitudinal Healthy Longevity Survey, která zahrnuje populaci starších dospělých z Číny. Do analýzy bylo zařazeno celkem 5 203 osob ve věku 80 a více let, které měly potenciál dožít se 100 let během sledovaného období.

Jednalo se o prospektivní tzv. nested case-control studii, kde bylo identifikováno 1 459 stoletých osob (případy) a 3 744 kontrol (osoby, které zemřely před dosažením 100 let). Účastníci byli rozděleni podle stravovacích návyků na:

• všežravce,
• vegetariány (včetně veganské, ovo-lakto a pesco varianty).

Analýzy byly adjustovány na široké spektrum faktorů včetně věku, pohlaví, indexu tělesné hmotnosti (BMI), životního stylu a komorbidit.

Výsledky

Během mediánu sledování čtyři roky bylo zjištěno, že vegetariánská strava byla spojena s nižší pravděpodobností dožití se 100 let ve srovnání se „všežravou“ stravou. Upravený odhad ukázal přibližně o 19 % nižší šanci na dosažení věku 100 let u vegetariánů (OR 0,81; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,69–0,96).

Tento vztah byl ještě výraznější u osob s čistě veganskou dietou (OR 0,71), zatímco u pesco-vegetariánů a ovo-lakto-vegetariánů nebyl statisticky významný rozdíl oproti všežravcům. Velmi důležitým zjištěním bylo, že efekt vegetariánské stravy byl silně závislý na nutričním stavu. U osob s podváhou (BMI < 18,5 kg/m²) byla vegetariánská dieta spojena s významně nižší pravděpodobností dlouhověkosti (OR 0,72), zatímco u osob s normální nebo vyšší hmotností tento vztah pozorován nebyl.

Analýza jednotlivých potravinových skupin přinesla důležitý doplňující pohled: denní konzumace zeleniny byla silně pozitivně spojena s dlouhověkostí, ale obdobně i pravidelná konzumace masa byla spojena s vyšší pravděpodobností dosažení 100 let, zejména u podvyživených jedinců.

Zajímavý byl také rozdíl podle pohlaví – negativní asociace vegetariánství s dlouhověkostí byla přítomna především u žen, zatímco u mužů tento vztah pozorován nebyl. Výsledky zůstaly robustní i po řadě citlivostních analýz.

Interpretace ze strany autorů

U velmi starých osob, zejména s nízkou tělesnou hmotností, může být čistě vegetariánská strava nevýhodná z hlediska dosažení extrémní dlouhověkosti; klíčová se jeví nutričně vyvážená dieta kombinující rostlinné i živočišné zdroje.

Literatura

[1] Li Y, Wang K, Lv Y, et al. Vegetarian diet and likelihood of becoming centenarians in Chinese adults aged 80 y or older: a nested case-control study. Am J Clin Nutr 2026; 123: 101136.