ALERGOLOGIE A PNEUMOLOGIE I, výběr článků
pro XIV. LUHAČOVICKÉ DNY
konané ve dnech 27. - 28. března 2009
v Luhačovicích
Farmakoterapie chronické obstrukční plicní nemoci v roce 2008
Doc. MUDr. Jaromír Musil, Ph.D.
Souhrn
Musil J. Farmakoterapie chronické obstrukční plicní nemoci v roce 2008. Remedia 2009; 19: 20–25.
CHOPN je onemocnění charakterizované omezením průtoku vzduchu v průduškách, tedy bronchiální obstrukcí, která progreduje a je spojena s abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny. Prevalence CHOPN trvale stoupá a zvyšují se její ekonomické důsledky. Na rozvoji onemocnění se podílejí jak vlivy exogenní, především kouření včetně pasivního kouření, dále opakované respirační infekty, pracovní a životní prostředí znečištěné rizikovými škodlivinami, tak vlivy endogenní (věk, pohlaví, individuální odchylky bronchiálního prostředí, rodinná zátěž). Ve farmakoterapii této nemoci se v posledních letech uplatňuje několik nových preparátů (fixní kombinace inhalačních steroidů a dlouhodobě působících b2-agonistů a dlouhodobě účinná anticholinergika), které významně zlepšují kvalitu života nemocných, snižují počty exacerbací a dle některých studií i úmrtnost, což jsou hlavní cíle léčby CHOPN. Studie dokazují význam nefarmakologických postupů především dlouhodobé domácí oxygenoterapie a různých forem rehabilitace.
Klíčová slova: CHOPN – odvykání kouření – inhalační bronchodilatancia – inhalační kortikosteroidy.
Celý článek
Studie UPLIFT Vliv dlouhodobého podávání tiotropia na plicní funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
MUDr. Vladimír Koblížek
Souhrn
Koblížek V. Studie UPLIFT. Vliv dlouhodobého podávání tiotropia na plicní funkce u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Remedia 2009; 19: 59–62.
UPLIFT je randomizovaná, multicentrická, dvojitě slepá, paralelní studie kontrolovaná placebem, která trvala 4 roky. Studie srovnává efekt léčby pomocí inhalačního anticholinergika tiotropia s placebem u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), u kterých byla dovolena jakákoliv další souběžná medikace (kromě používání jiných anticholinergik). Čtyřletá léčba tiotropiem (v porovnání s placebem) neměla vliv na pokles plicních funkcí (dle rychlosti ročního snižování FEV1) ve skupině všech nemocných s CHOPN. Zmírnění progresivního poklesu FEV1 u nemocných léčených tiotropiem však bylo patrné při subanalýze skupiny osob ve II. klinickém stadiu onemocnění. Navíc léčba tiotropiem zvýšila kvalitu života a vedla k redukci výskytu akutních exacerbací onemocnění a také k prodloužení doby přežití nemocných. Celkově tedy u pacientů trpících CHOPN inhalační léčba tiotropiem zlepšila plicní funkce, redukovala roční pokles FEV1 (u II. klinického stadia), zvýšila kvalitu života, snížila exacerbace a mortalitu.
Klíčová slova: CHOPN – tiotropium – klinická studie – UPLIFT.
Celý článek
Nazální kortikosteroidy a ovlivnění očních příznaků alergické rinitidy
MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Souhrn
Krčmová I. Nazální kortikosteroidy a ovlivnění očních příznaků alergické rinitidy. Remedia 2009; 19: 26–33.
Alergická rinitida je nejčastějším atopickým onemocněním, které postihuje 10–30 % populace. Základní charakteristikou alergické rinokonjunktivitidy je chronický eozinofilní zánět, proto vhodná protizánětlivá terapie představuje významný krok v léčbě. Alergická konjunktivitida doprovází až v 70 % alergickou rinitidu. Etiopatogeneticky je konjunktivální zánět totožný se zánětlivými procesy přítomnými u alergické rinitidy. Užití nazálních kortikosteroidů v léčbě středně těžké až těžké perzistující rýmy je dnes považováno za volbu první linie. Při pravidelné aplikaci nosních kortikosteroidů je pozorován současně účinek na oční příznaky v rámci rinokonjunktivitidy. S potlačením slizničního nosního zánětu je snižována iritace neuroreceptorů. Tímto nedochází k aktivaci tzv. nazo-okulárního reflexu a k rozvoji očních příznaků neurogenní cestou. Flutikason furoát jako jediný ze současných nazálních steroidů vykazuje ve všech studiích konzistentní zmírnění očních příznaků ve srovnání s placebem.
Klíčová slova: alergická rinitida – alergická konjunktivitida – nazální kortikosteroidy – oční příznaky.
Celý článek
Ciklesonid v léčbě dětského astmatu
Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
Souhrn
Špičák V. Ciklesonid v léčbě dětského astmatu. Remedia 2009; 19: 73–75.
Polovina případů dětského astmatu začíná v prvních pěti letech života. Základem dosažení kontroly nad astmatem je dlouhodobá protizánětlivá léčba, v níž hrají hlavní roli inhalační kortikosteroidy (IKS). K léčivům kontrolujícím astma se rovněž řadí antileukotrieny, podpůrnou úlohu mají teofyliny a antihistaminika. IKS se používají podle individuálního posouzení v monoterapii nebo v kombinacích. Mezi IKS pro léčbu astmatu se řadí i ciklesonid. Ciklesonid je „proléčivo“, jeho aktivní metabolit se uvolňuje až po jeho uložení v plicích. Podává se jednou denně a je i při dlouhodobém podávání u dítěte i dospělého bezpečný. Nově bude možné použití ciklesonidu u dětí od čtyř let věku.
Klíčová slova: astma malých dětí – strategie léčby dětského astmatu – dětské astma a inhalační kortikosteroidy – ciklesonid.
Celý článek
Topické imunomodulátory v léčbě atopické dermatitidy u dětí
MUDr. Stanislava Polášková
Souhrn
Polášková S. Topické imunomodulátory v léčbě atopické dermatitidy u dětí. Remedia 2009; 19: 41–46.
Atopická dermatitida (AD) je jedním z nejčastějších kožních onemocnění u dětí – prevalence v prvních deseti letech života je 10–20 % [1]. Jedná se o chronické zánětlivé silně svědivé onemocnění s relabujícím a remitujícím průběhem, s multifaktoriální etiologií, s různorodým klinickým obrazem a s různým stupněm tíže. Vyžaduje proto komplexní léčebný přístup ovlivňující etiologické faktory i provokační momenty. Léčebná strategie je limitována léčebnými možnostmi. Často balancujeme mezi bezpečností léčby a její účinností; bezpečnostní profil léků je u dětí obzvláště důležitý. V posledních desetiletích byly základem léčby lokální kortikosteroidy (LK). Zavedení topických imunomodulátorů (TIM) v léčbě AD jako alternativy steroidní léčby se stalo velkou nadějí pro pacienty s AD. Článek se zaměřuje na léčbu AD topickými imunomodulátory – moderními léky s vysokým protizánětlivým účinkem s přihlédnutím k jejich bezpečnosti a účinnosti. Shrnuje současné zkušenosti praktického využití TIM v léčbě AD u dětí.
Klíčová slova: atopická dermatitida – lokální kortikosteroidy – topické imunomodulátory – takrolimus – pimekrolimus.
Celý článek