ONKOLOGIE I výběr článků
pro JUBILEJNÍ XV. JIHOČESKÉ ONKOLOGICKÉ DNY
konané ve dnech 9.–11. října 2008 v Českém Krumlově
Epidemiologie nejčastějších urologických malignit
MUDr. Pavel Dušek
Souhrn
Dušek P. Epidemiologie nejčastějších urologických malignit. Remedia 2008; 18: 293–296.
Nejčastějším urologickým zhoubným nádorem je karcinom prostaty. V incidenci následuje karcinom močového měchýře a karcinom parenchymu ledviny, který je z této skupiny onemocnění spojen s nejvyšší mortalitou. Křivka incidence všech tří onemocnění u nás i ve světě stále stoupá, ale křivka mortality buď stagnuje nebo klesá.
Klíčová slova: incidence – mortalita – karcinom prostaty – karcinom močového měchýře – karcinom ledviny.
Celý článek
Nové možnosti systémové léčby karcinomu ledviny
Doc. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Souhrn
Petruželka L. Nové možnosti systémové léčby karcinomu ledviny. Remedia 2008; 18: 35–46.
Incidence zhoubných nádorů ledvin je v celosvětovém měřítku nejvyšší v České republice. Léčba karcinomů ledviny závisí na klinickém stadiu a celkovém stavu nemocného. Základem léčby pacientů s nemetastazujícím onemocněním je chirurgická intervence (nefrektomie). Současné možnosti systémové léčby nemocných s metastazujícím, recidivujícím nebo neresekabilním konvenčním karcinomem ledviny spočívají v aplikaci cytokinů a/nebo v molekulární biologické léčbě. Jako slibné se jeví tyrozinkinázové inhibitory VEGF receptoru (sorafenib, sunitinib), monoklonální protilátky neutralizující cirkulující VEGF (bevacizumab) či inhibitory mTOR kinázy (temsirolimus).
Klíčová slova: karcinom ledviny – interleukin 2 (IL-2) – interferon a (IFN-a) – sorafenib – sunitinib – bevacizumab – temsirolimus.
Celý článek
Sorafenib
MUDr. Jiří Bartoš
Souhrn
Bartoš J. Sorafenib. Remedia 2008; 18: 273–282.
Sorafenib je celosvětově prvním schváleným zástupcem cílené biologické léčby pokročilého renálního (mRCC) a hepatocelulárního (HCC) karcinomu. Za několik málo let prokázal svoji vysokou účinnost a bezpečnost nejen v rozsáhlém výzkumném programu, ale i v reálné klinické praxi. V současné době probíhá celá řada studií hodnotících sekvenční léčbu, možnou kombinaci sorafenibu s dalšími terapeutickými postupy a rovněž prosté zvýšení dávky. Sorafenib je též studován u dalších nádorových onemocnění, jako je např. nemalobuněčný karcinom plic, melanom, kolorektální karcinom. V celé paletě současné biologické léčby mRCC a HCC se sorafenib jeví jako nejlépe snášený, což je u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním dalším nesporným přínosem této perorální farmakoterapie.
Klíčová slova: sorafenib – renální karcinom – hepatocelulární karcinom – inhibitory tyrozinkinázy.
Celý článek
Sunitinib
MUDr. Dagmar Brančíková; MUDr. Dagmar Adámková Krákorová
Souhrn
Brančíková D, Adámková Krákorová D. Sunitinib. Remedia 2008; 18: 187–193.
Sunitinib je biologická látka ze skupiny tzv. malých molekul, tyrozinkinázových inhibitorů; doposud prokázal účinnost v léčbě předléčeného i nepředléčeného generalizovaného karcinomu ledviny a v léčbě gastrointestinálních stromálních tumorů (GIST). Sdělení podává aktuální přehled o farmakodynamice, farmakokinetice a o možnostech využití sunitinibu v klinické praxi.
Klíčová slova: sunitinib – biologická léčba – nádory ledviny – GIST.
Celý článek
Biologická léčba karcinomu prsu
MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.
Souhrn
Büchler T. Biologická léčba karcinomu prsu. Remedia 2008; 18: 204–211.
Biologická léčiva cíleně účinkují na specifické signální dráhy, které jsou důležité pro přežívání a proliferaci nádorových buněk. Ve srovnání s klasickými cytostatiky mají jiný profil toxicity a mechanismus účinku, a proto se s výhodou používají v moderní multimodální a kombinované onkologické terapii. V současnosti je u nás registrován trastuzumab pro adjuvantní a paliativní terapii a bevacizumab pro paliativní léčbu karcinomu prsu. Přidání těchto léčiv k chemoterapii a jejich podávání v dlouhodobé udržovací léčbě významně zvyšuje procento klinických odpovědí, prodlužuje čas do progrese a prodlužuje dobu celkového přežívání pacientek. V klinických studiích se testuje řada dalších biologických látek, nejblíže k využití v běžné klinické praxi má lapatinib.
Klíčová slova: biologická léčba – karcinom prsu – trastuzumab – lapatinib – bevacizumab.
Celý článek
Lapatinib
MUDr. Katarína Petráková1; MUDr. Regina Demlová2
Souhrn
Petráková K, Demlová R. Lapatinib. Remedia 2008; 18: 13–18.
Lapatinib je selektivní duální inhibitor tyrozinkinázy. Jedná se o malou molekulu určenou k perorální léčbě. Lapatinib v klinických studiích prokázal účinnost v léčbě lokálně pokročilého nebo metastatického karcinomu prsu s overexpresí HER2 u žen, které byly předléčeny antracykliny, taxany a trastuzumabem. Jako jeden z mála proniká hematoencefalickou bariérou. V současné době probíhají klinické studie s lapatinibem v adjuvantním podání.
Klíčová slova: lapatinib – karcinom prsu.
Celý článek
Farmakoterapie karcinomu prostaty
MUDr. Michaela Matoušková
Celý článek
Postavení docetaxelu v terapii karcinomu prostaty
MUDr. Michaela Matoušková
Souhrn
Matoušková M. Postavení docetaxelu v terapii karcinomu prostaty. Remedia 2006; 16: 532–534.
Incidence zhoubných nádorů prostaty v posledních 30 letech stále stoupá. V roce 2003 dosáhla 75,3 nově nemocných na 100 000 a zařadila karcinom prostaty na třetí místo, za bronchogenní karcinom a karcinom kolorekta ve výskytu malignit v mužské populaci. Aktivní přístup k vyhledávání onemocnění vede k většímu záchytu karcinomu v časnějších stadiích. Přesto nemalá část mužů přichází s generalizací onemocnění v době diagnózy. Přibližně u třetiny mužů onemocnění progreduje i přes časnou diagnózu a radikálně provedenou léčbu a část z nich přirozeným průběhem onemocnění dospěje ke generalizaci. Stále více se tak zaměřujeme na rizikové faktory karcinomu prostaty při radikální léčbě a na možnosti snížení rizika progrese onemocnění. Zařazení taxanů do armamentária léčby karcinomu prostaty rozšiřuje možnosti léčebného ovlivnění progrese tohoto nádorového onemocnění.
Klíčová slova: karcinom prostaty – rizikové faktory – docetaxel.
Celý článek
Docetaxel + prednison v léčbě hormonálně independentního karcinomu prostatyStudie XRP6976J/4001
MUDr. Michaela Matoušková1; doc. MUDr. Miroslav Hanuš, Ph.D.1; Vlasta Králová1; MUDr. Pavel Dušek2; MUDr. Milan Kohoutek3; MUDr. Lenka Ostřížková3