PSYCHIATRIE I, výběr článků
pro 51.ČESKO-SLOVENSKOU PSYCHOFARMAKOLOGICKOU KONFERENCI
konanou ve dnech 7.- 11. ledna 2009 v Lázích Jeseník
Metabolický syndrom a mozek
Prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC.
Souhrn
Rosolová H. Metabolický syndrom a mozek. Remedia 2008; 18: 142–147.
Metabolický syndrom je v současné době považován za prediabetický, prozánětlivý, prokoagulační a proaterogenní stav; jeho riziko pro aterosklerotické vaskulární nemoci je vyšší, než by bylo riziko vzniklé prostým součtem rizik jeho jednotlivých rizikových faktorů. Za hlavní patofyziologický podklad se považuje inzulinová rezistence. V článku je dokladována role centrálního nervového systému v patogenezi metabolického syndromu. Pozornost je věnována především centrálnímu sympatickému nervovému systému a sympatoadrenálnímu systému a jeho vztahu k metabolickým poruchám v periferních tkáních. Endokanabinoidní systém je další důležitou spojkou mezi mozkem a metabolickým syndromem. Především ovlivněním endokanabinoidních receptorů typu CB1 lze příznivě naladit energetický metabolismus a zlepšit parametry glycidového a lipidového metabolismu související s metabolickým syndromem. Receptory PPAR (peroxisome proliferator-activated receptors), nacházející se v jaderných membránách buněk všech orgánů včetně mozku, sehrávají významnou úlohu v propojenosti periferních a centrálních procesů intermediárního metabolismu. Thiazolidindiony, které stimulují PPAR-g, se využívají v klinické praxi v léčbě diabetu, neboť zlepšují glycidový a lipidový metabolismus a snižují inzulinovou rezistenci. Mozek – CNS – je řídící orgán, ale všechny procesy regulací, které se váží k intermediárnímu metabolismu, k inzulinové rezistenci a k metabolickému syndromu, nejsou ještě zcela objasněny.
Klíčová slova: metabolický syndrom – inzulinová rezistence – endokanabinoidní receptory typu CB1 – receptory PPAR – PPAR-g – thiazolidindiony – metabolismus – mozek.
Celý článek
Dlouhodobě působící injekční antipsychotika – málo využívaná možnost léčby?
Předběžné výsledky klinické studie e-STAR s injekčním risperidonem v ČR a SR
MUDr. Tereza Szymanská; prim. MUDr. Ivan Tůma, CSc.; doc. MUDr. Jan Pečeňák, Ph.D.
Souhrn
Szymanská T, Tůma I, Pečeňák J. Dlouhodobě působící injekční antipsychotika – málo využívaná možnost léčby?
Předběžné výsledky klinické studie e-STAR s injekčním risperidonem v ČR a SR. Remedia 2008; 18: 370–373.
Podávání depotních antipsychotik v dlouhodobé léčbě schizofrenie představuje strategii, která usnadňuje pacientovu adherenci k léčbě. Terapie depotními přípravky snižuje počet relapsů a rehospitalizací, přesto zůstává málo využívanou možností léčby. Článek shrnuje výhody a nevýhody léčby a některé mýty o depotních antipsychotikách včetně charakteristik dlouhodobě působícího injekčního risperidonu, dosud jediného dlouhodobě působícího antipsychotika druhé generace v klinické praxi. V krátkosti uvádíme informace o projektu e-STAR (Electronic Schizophrenia Treatment Adherence Registry) a jeho předběžných výsledcích v České a Slovenské republice.
Klíčová slova: depotní antipsychotika – schizofrenie – dlouhodobě působící risperidon.
Celý článek
Interferon beta a současná léčba relaps-remitentní roztroušené sklerózy mozkomíšní
MUDr. Eva Krasulová; doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Souhrn
Krasulová E, Havrdová E. Interferon beta a současná léčba relaps-remitentní roztroušené sklerózy mozkomíšní. Remedia 2007; 17: 560–567.
Roztroušená skleróza (RS) představuje chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému (CNS). Jedná se o nejčastější neurologickou příčinu invalidity mladých osob s prevalencí v České republice 1 : 1000 obyvatel, pro niž dosud není k dispozici kauzální léčba. V patofyziologii RS hraje dominantní úlohu zánětlivá aktivita imunitního systému v CNS (specifická i přirozená imunita) s důsledkem poškození myelinového obalu nervových vláken (demyelinizace) a do různé míry také ireverzibilního poškození nervových vláken samotných (neurodegenerace). Současné terapeutické postupy zahrnují širokou škálu imunosupresivních a imunomodulačních léků včetně dosavadních léků první volby (interferon beta, glatiramer acetát), dosud však zcela chybí neuroprotektivní a neuroregenerační terapie. Základním léčebným přístupem u RS proto zůstává včasné zahájení adekvátní protizánětlivé léčby s cílem oddálit ireverzibilní poškození CNS a invaliditu.
Klíčová slova: roztroušená skleróza – léčba – interferon beta.
Celý článek
Postavení venlafaxinu v léčbě depresivních a úzkostných poruch
Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.
Souhrn
Češková E. Postavení venlafaxinu v léčbě depresivních a úzkostných poruch. Remedia 2008; 18: 201–203.
Do popředí zájmu se dostávají tzv. duální antidepresiva typu SNRI (specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu). Nejdéle je k dispozici venlafaxin, o kterém byla publikována řada přehledů i v české odborné literatuře. V této práci jsou shrnuta novější srovnání venlafaxinu s ostatními antidepresivy, která upřesňují jeho postavení. Ukazuje se, že antidepresiva ovlivňující dostupnost více než jednoho ze základních neurotransmiterů mají razantnější účinek. Venlafaxin je dnes v ČR dostupný ve formě s prodlouženým uvolňováním, která je lépe snášena. Perspektivní je zavedení desvenlafaxinu, aktivního metabolitu venlafaxinu, do klinické praxe. K jeho hlavním výhodám patří, že není metabolizován enzymatickým systémem CYP2D6 a tento systém – na rozdíl od venlafaxinu – neinhibuje. V praxi to může znamenat menší riziko lékových interakcí.
Klíčová slova: duální antidepresiva – depresivní porucha – úzkostné poruchy – odpověď na léčbu – remise – venlafaxin – desvenlafaxin.
Celý článek
Melatonin a léčba nespavosti
Doc. MUDr. Ján Praško, CSc.
Souhrn
Praško J. Melatonin a léčba nespavosti. Remedia 2008; 18: 259–264.
Melatonin, hormon produkovaný epifýzou v nočních hodinách, se u člověka uplatňuje jako časovač biologických rytmů a jako signál, který ohlašuje příchod spánku. Změněná úroveň sekrece a hladiny melatoninu byla zjištěna u různých psychiatrických poruch, jako je unipolární a bipolární deprese, sezonní afektivní porucha, bulimie, anorexie, panická porucha a obsedantně-kompulzivní porucha. Nízké hladiny melatoninu byly rovněž pozorovány u pacientů se schizofrenií. Se stoupajícím věkem produkce melatoninu klesá a zvyšuje se prevalence spánkových poruch, zejména nespavosti. V souvislosti s diagnostikou a terapií spánkových obtíží bývá jako dominující syndrom stále častěji popisován pocit nedostatečného osvěžení (vnímání nízké kvality spánku) a následně snížená aktivita ve dne. Melatonin může být užitečnou léčivou látkou v terapii poruch cirkadiánních rytmů, jako je syndrom změny časových pásem (jet-lag syndrome), zkracuje latenci usnutí a zároveň zlepšuje délku a kvalitu spánku. Melatonin může být rovněž využit jako krátkodobé hypnotikum u schizofrenních pacientů s nespavostí. Nízká produkce a sekrece melatoninu v noci byla prokázána u starších osob trpících nespavostí a jeho podávání se osvědčilo při léčbě spánkových obtíží u těchto pacientů. Ve srovnání s běžně předepisovanými látkami ze skupiny hypnotik, jako jsou benzodiazepiny a tzv. Z-hypnotika (zolpidem, zopiklon), má melatonin několik klinicky významných předností, jednak nezpůsobuje ranní otupělost ani syndrom z odnětí, jednak není návykový.
Klíčová slova: melatonin – poruchy spánku – cirkadiánní rytmy.
Celý článek