Infuze hydrogenuhličitanu sodného u těžké metabolické acidemie a akutního poškození ledvin – studie BICARICU-2
Těžká metabolická acidemie (pH ≤ 7,20) u kriticky nemocných pacientů je spojena s významnými patofyziologickými důsledky, včetně snížené kontraktility myokardu, poruchy perfuze ledvin, výskytu arytmií, mozkového edému a respirační dysfunkce. Nejčastějšími příčinami jsou hyperchloremická acidóza, akumulace laktátu a endogenních aniontů, zejména při akutním poškození ledvin (acute kidney injury, AKI). Podání intravenózního hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO₃) je dlouhodobě diskutováno – některé studie naznačovaly jeho přínos u pacientů s AKI, jiné nikoliv.
Cílem studie BICARICU-2 bylo zjistit, zda infuze NaHCO₃ u pacientů s těžkou metabolickou acidemií a středně těžkým až těžkým AKI sníží 90denní celkovou mortalitu [1].
Metodika
BICARICU-2 byla otevřená, multicentrická, randomizovaná klinická studie provedená na 43 jednotkách intenzivní péče ve Francii. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s těžkou metabolickou acidemií (pH ≤ 7,20, sérový bikarbonát ≤ 20 mmol/l, parciální tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi [PaCO₂] ≤ 45 mm Hg) a středně těžkým až těžkým akutním poškozením ledvin (AKI stadium 2–3 dle KDIGO [Kidney Disease/Improving Global Outcomes]). Další podmínkou byla přítomnost celkového skóre sekvenčního selhání orgánu (SOFA) > 4 nebo laktátu ≥ 2 mmol/l do 48 hodin od přijetí na jednotku intenzivní péče (JIP). Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 do skupiny s intravenózní infuzí 4,2% NaHCO3 (cílové pH ≥ 7,30) nebo do kontrolní skupiny bez podání NaHCO₃.
Infuze byla podávána v dávkách 125–250 ml během 30 minut, maximálně 1 000 ml za 24 hodin. Indikace k zahájení náhrady funkce ledvin (kidney replacement therapy, KRT) byly standardizovány pro obě skupiny. Primárním sledovaným ukazatelem byla 90denní celková mortalita. Sekundární ukazatele zahrnovaly mortalitu ve dnech 28 a 180, potřebu KRT, délku pobytu na JIP a v nemocnici, infekce získané na JIP, skóre SOFA v den 7 a výskyt nežádoucích účinků. Celkem bylo zařazeno 640 pacientů, do primární analýzy vstoupilo 627 osob (314 ve skupině NaHCO₃, 313 v kontrolní skupině).
Výsledky
Primární cílový ukazatel – 90denní mortalita – se mezi skupinami nelišil: 62,1 % ve skupině s NaHCO₃ vs. 61,7 % v kontrolní skupině (rozdíl 0,4 %; 95% interval spolehlivosti [CI] −7,2 až 8,0; p = 0,91). Stejně tak nebyl rozdíl v mortalitě ve dnech 28 (54 % vs. 54 %) a 180 (65 % vs. 63 %). Významný rozdíl byl zaznamenán v potřebě KRT – ve skupině NaHCO₃ byla indikována u 35 % pacientů oproti 50 % v kontrolní skupině (rozdíl −15,5 %; 95% CI −23,1 až −7,8). Medián času do zahájení KRT byl delší u pacientů s NaHCO₃ (31 hodin vs. 16 hodin).
Ve skupině s NaHCO₃ byl také nižší výskyt infekcí krevního řečiště získaných na JIP (4 % vs. 9 %). Nebyl prokázán rozdíl v délce pobytu na JIP ani v nemocnici, ve skóre SOFA v den 7 ani v potřebě vazopresorů či mechanické ventilace. Terapie se ukázala jako bezpečná, bez zvýšeného rizika výskytu nežádoucích účinků.
Interpretace ze strany autorů
Infuze hydrogenuhličitanu sodného u pacientů s těžkou metabolickou acidemií a AKI nevede k poklesu mortality, ale může snížit potřebu náhrady funkce ledvin a výskyt infekcí krevního řečiště. Terapie se jeví jako bezpečná a může sloužit jako prostředek k oddálení KRT.