Farmaceutický průmysl spolupracuje s akademií

Pro vývoj nových léčiv je nutná spolupráce soukromých společností a akademické sféry, nejdražší je testování účinnosti a bezpečnosti látek. Soustředění peněz i vědeckých kapacit na konkrétní projekty přispívá k rychlejšímu vstupu nových léků do klinické praxe.

Společné projekty mají členské společnosti AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu) s akademickými pracovišti Univerzity Karlovy (UK). Vedle podpory center excelence je to finanční podpora vzdělávacích programů, přednášek a také koordinace a podpora konsorcií v rámci Iniciativy pro inovativní léčiva IMI 2.

Podle výkonného ředitele AIFP Mgr. Jakuba Dvořáčka, MHA, výzkum a vývoj nových léků od počátku tisíciletí výrazně po­dra­žil. Kolem roku 2000 činila průměrná investice do vývoje nového léčiva jednu miliardu dolarů, loni dosáhla 2,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 65 miliard korun. Důvodem je především nárůst výdajů na klinická hodnocení. „V současnosti akademické prostředky nestačí na to, aby dopravily přípravek k pacientovi, takže spolupráce mezi průmyslem a akademickou sférou je naprosto nezbytná,“ uvedl Jakub Dvořáček s tím, že spoluprací na projektech se násobí potenciál a dělí se rizika.

Od identifikace vhodné molekuly v základním výzkumu po schválení výsledného léčivého přípravku uběhne 10‒12 let, do klinických testů se probojuje třetina zkoumaných molekul a uspěje necelých 12 % z nich. Farmaceutické společnosti vydávají v ČR na klinické studie asi dvě miliardy korun ročně. V přepočtu na počet obyvatel jsou tyto investice poměrně vysoké, srovnatelné například s investicemi do klinických hodnocení ve Velké Británii. Výzkum se zaměřuje na biologické přípravky. Složitost cesty k pacientovi dokládá příklad z oblasti neurodegenerativních onemocněn (např. Alzheimerova nemoc), kde ze 126 nových molekul jen čtyři dospěly do fáze schválení pro pacienty.

Vývoj inovativních léčiv začíná v laboratořích vědců. Na UK se mu věnuje několik univerzitních výzkumných center. Samozřejmostí je pro ně integrace poznatků a spolupráce s lokálními i zahraničními subjekty. „Například Centrum pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK je součástí konsorcia, které reprezentuje ČR v projektu Eurobioimaging. Samozřejmostí je spolupráce s fakultními nemocnicemi. Naše pracoviště Katedry farmacie a farmakologie je v mezinárodních srovnáních vysokých škol opakovaně zařazováno mezi nejlepší na světě,“ uvedl rektor UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. „Jsem rád, že naši studenti a kolegové mají možnost účastnit se i dvou úspěšných projektů ‒ ABIRISK a SPRINTT ‒ v rámci evropské iniciativy IMI 2, kde opět mohou sdílet a získávat cenné zkušenosti ze synergie vědeckého světa a průmyslu na mezinárodní úrovni,“ ocenil profesor Zima.

Podle rektora Zimy jsou výhody spolupráce univerzity s farmaceutickým sektorem zřejmé pro obě strany. Univerzita generuje potenciální lidské zdroje v podobě absolventů, poskytuje výsledky výzkumu a nabízí využití unikátních přístrojů, moderních metod a kapacitu zkušených týmů, na oplátku získává zakázky na smluvní výzkum, možnost uplatnění výsledků svých výzkumných projektů v praxi a stáže pro studenty s potenciálem pozdějšího pracovního uplatnění absolventů.

Iniciativa IMI 2, podporovaná Evropskou unií a farmaceutickými společnostmi, počítá do roku 2024 s rozdělením téměř 3,23 miliardy eur, tedy 88 miliard korun. To z ní činí největší partnerství veřejného a soukromého sektoru na světě. Česká akademická sféra uspěla jako člen mezinárodních konsorcií v šesti projektech. Podpořen byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či na účinnější očkování proti černému kašli. Projekt ABIRISK se týká roztroušené sklerózy a je zaměřený na imunogenicitu léčivých biofarmaceutických přípravků. V ČR se do něj zapojila Neurologická klinika 1. LF UK a VFN. Projekt SPRINTT se dotýká preventivních opatření při seniorské křehkosti, zapojena je Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN, která je rovněž v rámci konsorcia podpořeného IMI 2 koordinujícím centrem pro východoevropský region.

„Máme obrovskou konkurenci v okolních státech, jako jsou Polsko, Maďarsko, Německo a Rakousko. Měli bychom se do budoucna zaměřit na to, abychom české prostředí kultivovali tak, abychom zůstali konkurenceschopní,“ uvedl Jakub Dvořáček a ocenil přínos klinických hodnocení pro pacienty, lékaře i nemocnice, protože mají možnost vyzkoušet si léky a technologie v době, kdy ostatní na tuto příležitost teprve čekají. Česká republika má podle výkonného ředitele AIFP velmi kvalitní centra, velmi dobře připravené lékaře a také poměrně dobrý přehled o tom, jaké pacienty má, vázne ale byrokracie procesu. „Pokud by se podařilo zkrátit dobu, kdy se farmaceutické společnosti domlouvají s nemocnicemi, určitě by byla ČR konkurenceschopnější než nyní,“ shrnul.

Rektor Zima zdůraznil, že spolupráce je oboustranná. „Na jedné straně vzděláváme odborníky farmaceutického průmyslu, na druhé straně oni nás informují o nových trendech vývoje,“ řekl. Kurikula některých fakult se obohacují o volitelné předměty, například jak se vyvíjí lék, a studenti jsou školeni v tzv. měkkých dovednostech jako ochrana duševního vlastnictví a komunikace s průmyslovou sférou. Pokud jsou výnosy z objevů, je spolupráce pro univerzitu přínosem i z hlediska ekonomického. Celkově na UK ve vlastním transferu je to za rok kolem 25 milionů korun, částka postupně meziročně roste a zhruba 80 % tohoto finančního objemu je právě výsledkem spolupráce s biomedicínským výzkumem.

Farmaceutické společnosti podporují rozvoj vědy rovněž prostřednictvím řady ocenění pro úspěšné výzkumníky, jako jsou ceny společnosti Novartis Discovery Award či Cena Sanofi za farmacii.