Hypnosedace – nová anesteziologická technika

Hypnosedace představuje alternativní anesteziologickou techniku k celkové anestezii. Skupina belgických anesteziologu Faymonville a spol. [1] použila kombinaci hypnózy se sedací při vědomí pro chirurgické výkony v lokální anestezii. Hypnóza představuje základní substrát pro farmakologickou sedaci při vědomí při chirurgických výkonech v plastické chirurgii a endokrinní chirurgii.

Tato anesteziologická technika vyžaduje úzkou spolupráci mezi paci­entem a anesteziologem a anesteziolo­gem a chirurgemř Na sále se dramatic-ky muní obvyklé pracovní podmínkyř Na operaaním sále je klid, pacient je při vudomí, ale oddulen od chirurgických podnutU, a chirurgická manipulace musí být jemná, precizní a fyziologickář Anesteziolog bedlivu sleduje prUbuh operace a anticipuje potřeby pacientař

Hypnóza představuje vutší komfort pro pacienta a lékaře a redukuje výraznu perioperaaní bolest a úzkostř Úainkem hypnózy dochází k výrazné redukci dávkování alfentanilu a midazolamuř Také rekonvalescence probíhá rychlejiř Na anesteziologické klinice Lyege v Belgii provedli srovnávací studii parci­ální tyroidektomie v lokální anestezii a hypnosedaci a srovnali ji se stejným výkonem provedeným v celkové ane­steziiř Pacienti ve skupinu s hypnose­dací muli nižší spotřebu analgetik v pooperaaní dobu a navrátili se k nor­málním životním aktivitám o 14 dní dříve

než ve skupinu s celkovou anesteziíř V posledních 10 letech bylo vunováno znaané úsilí porozumut mechanismu hypnózyř Byly provedeny aetné labora­torní a klinické studieř Vudecké pracov­níky zajímalo na prvním místu, jak hyp­nóza muní percepci bolesti a myšlení, zatímco kliniky zajímala terapeutická úainnost hypnózyř Není již pochyb

o tom, že fenomén hypnotické analge­zie je reálnýř Jaký je však biologický mechanismus úainku? U zdravých dob­rovolníkU byly zkoumány mozkové mechanismy, které se podílejí na hyp­notickém stavuř Zmuny distribuce lokál­ního prUtoku krve mozkem svudaily

o zmunách v místní aktivitu neuronUř Tyto studie prokázaly, že úainkem hyp­nózy dochází k aktivaci rozsáhlých oblastí kUry především vlevo, napřř okcipitálních, parietálních, precentrál­ních, premotorických a ventrolaterál­ních prefrontálních oblastí kUryř Také na pravé stranu jsou ovlivnuny nukteré oblasti mozkové kUry, napřř okcipitální a anteriorní cingulumř Tyto výsledky dokazují, že hypnóza je stav aásteané bdulosti mozku, při kterém subjekt, aakoliv je zjevnu somnolentní, prožívá živé multimodální myšlenkové stavy, které vstupují do jeho vudomíř

Mechanismus hypnotické analgezie je pravdupodobnu komplexníř Faktory redukující bolest jsou psychosociální (zahrnují vztah pacient–lékař) i psycho­fyzické (ovlivnuní vnímání bolestivých signálU hypnózou)ř Hypnotická analge­zie modifikuje percepci bolesti poté, co se nociceptivní informace dostala do CNSř Uvudomuní si bolesti je však mas­kováno bariérou připomínající amnéziiř Bylo také zjištuno, že při hypnotické analgezii jsou ovlivnuny descendentní spinální inhibianí mechanismyř Zda při tom dochází k aktivaci opioidního anal­getického mechanismu, není známoř Nukteří prokázali, že naloxon, specific-ký antagonista opioidU, neantagonizuje hypnotickou analgeziiř Existují však také descendentní neopiátové inhibianí mechanismyř Na pozitronové emisní tomografii provedené u 11 dobrovolníkU byly identifikovány oblasti mozku, které se podílejí na modulaci jeho odpovudi na bolestivé stimulyř Bylo zjištuno, že hypnóza vede k výraznému poklesu vnímání bolestiř Modulaaní úainek spo­aívá v ovlivnuní anteriorního cingulař Dosud bylo úspušnu operováno v hyp­nosedaci a lokální anestezii celkem 3 650 případUř Zdá se tedy, že tato technika v budoucnosti najde širší uplatnuníř

Literatura