Liraglutid
Nové poznatky, nejnovější klinické zkušenosti
V letošním roce byly zveřejněny výsledky randomizované paralelní otevřené klinické studie, která trvala 26 týdnů a porovnávala účinnost a bezpečnost liraglutidu a sitagliptinu v léčbě nemocných s diabetem (DM) 2. typu, u nichž nebyla zjištěna uspokojivá kompenzace při monoterapii metforminem.
Inkretinový analog liraglutid působí jako agonista glukagon-like peptid 1 (GLP-1) receptoru, vyznačuje se rezistencí vůči degradaci dipeptidyl peptidázou 4 (DPP-4), čímž napodobuje účinek endogenního GLP-1. Na druhé straně inhibitory DPP-4, mezi něž patří sitagliptin, zvyšují koncentraci endogenního GLP-1.
Do studie byli zařazeni nemocní s DM 2. typu ve věku 18–80 let nedostatečně kompenzovaní (hladiny glykovaného hemoglobinu HbA1c7,5–10 %) při léčbě metforminem (dávkování ≥ 1500 mg denně po dobu ≥ 3 měsíce). Pacienti byli randomizováni do tří větví. První skupina dostávala 1,2 mg liraglutidu 1krát denně subkutánně (n = 225), druhá skupina 1,8 mg liraglutidu 1krát denně subkutánně (n = 221), ve třetí větvi léčba obsahovala dávku 100 mg sitagliptinu podávanou perorálně 1krát denně (n = 219). Primárním sledovaným parametrem byla změna HbA1c ve 26. týdnu v porovnání se vstupními hodnotami.
Studie ukázala, že většího poklesu hladin HbA1c bylo dosaženo s dávkami 1,8 mg a 1,2 mg liraglutidu ve srovnání se 100 mg sitagliptinu (graf 1). Průměrný pokles hmotnosti po 26 týdnech byl významně vyšší při podávání liraglutidu než při léčbě sitagliptinem, porovnání viz tab. 1. Při posuzování funkce b-buněk byly oba dávkové modely liraglutidu spojeny se signifikantním zlepšením. Lehké hypoglykemie se vyskytly u 5 % pacientů v každé léčebné větvi. Sitagliptin se vyznačuje lepší gastrointestinální snášenlivostí, více nežádoucích účinků bylo hlášeno ve skupinách s 
liraglutidem. Častěji se zde projevila nauzea – při podávání 1,8 mg liraglutidu jednou denně u 27 %, při dávkování 1,2 mg/den u 21 % pacientů – na rozdíl od skupiny léčené sitagliptinem, kde trpělo nauzeou 5 % pacientů.
Závěr
Liraglutid se v této studii projevil jako účinnější látka pro redukci HbA1c v porovnání se sitagliptinem. Závěry této práce podporují podávání liraglutidu jako účinného GLP-1 agonisty k terapii metforminem.