Přeskočit na obsah

Akutní respirační infekce a využití extraktu z Pelargonium sidoides

Respirační infekce představují nejčastější formu infekcí ve všech věkových kategoriích, přičemž v každé z nich má onemocnění svoji charakteristiku a své odlišnosti. Nejčastěji se vyskytují infekce horních cest dýchacích (HCD), které obvykle nezanechávají dlouhodobou imunitu, a proto je v průběhu sezony možné prodělat tuto infekci i několikrát. Přibližně 90‒95 % všech infekcí horních cest dýchacích je vyvoláno různými respiračními viry, a z tohoto důvodu má být pouze jejich malá část léčena antibiotiky. Nadměrné užívání antibiotik vede nejen ke zvýšení rizika vzniku multirezistence a nákladů na léčbu, ale také k dalšímu zatížení organismu pacienta. Vzhledem k virové etiologii infekcí je třeba se v léčbě zaměřit především na podporu přirozených protivirových imunitních mechanismů (např. podpora tvorby interferonů, aktivity NK buněk a T lymfocytů) a na zmírnění přidružených příznaků dané infekce (nazální kongesce, rinorea, kašel, expektorace apod.) [1].

Symptomatická a příčinná léčba akutních respiračních infekcí

V léčbě akutních respiračních infekcí lze kromě všeobecných režimových opatření využít postupy cílené na jednotlivé příznaky (symptomatická léčba), přípravky podporující přirozené obranné protiinfekční mechanismy (imunomodulační léčba) a zároveň prostředky na zlepšení hygieny HCD.

Režimová opatření zahrnují domácí léčbu podle závažnosti infekce, dostatek tekutin, omezení fyzické aktivity, časté větrání, mytí rukou. Po dobu onemocnění se doporučuje necvičit a minimalizovat fyzickou námahu a zátěž.

Symptomatická léčba je zaměřena na ovlivnění nazální kongesce a zmírnění, případně úplné odstranění jednotlivých příznaků infekce HCD:

  • Dekongestiva (alfamimetika) – mají rychlý úlevový účinek, zmírňují pocit ucpaného nosu a snižují nazální sekreci. Jsou vhodná v úvodu léčby, neměla by se používat déle než 5‒7 dní u dospělých a 3‒5 dní u dětí, jinak hrozí zvýšené riziko vzniku tzv. medikamentózní rinitidy [2,3].
  • Solné hypertonické roztoky jsou vhodné zejména při akutních příznacích a při potřebě zmírnění otoku sliznice dýchacích cest; izotonické solné roztoky jsou vhodné i k dlouhodobému používání jako pravidelná součást nosní hygieny [3,4].
  • Antipyretika aplikujeme obvykle při horečce nad 38 °C, avšak finální rozhodnutí závisí na celkových příznacích a diskomfortu pacienta. Univerzálními antipyretiky jsou paracetamol a ibuprofen. V případě kyseliny acetylsalicylové se nedoporučuje její podávání při virózách u dětí ve věku do 12 let (v některých zemích do 16 let). Je potřeba dbát na správné dávkování, kombinace a střídání více antipyretik se nedoporučují [5].
  • Antitusika a mukomodulační přípravky jsou vhodné při suchém dráždivém kašli, případně při kašli s expektorací. Podobně je možné je použít také při příznacích rinosinusitidy s nadměrnou tvorbou hlenu a jeho stázou ve ve­dlejších dutinách [3,6].
  • Druhým pilířem úspěšné léčby akutních infekcí HCD je podávání ověřených přípravků podporujících přirozené protiinfekční mechanismy organismu. Tyto postupy označujeme jako imunomodulaci. Imunomodulace je definována jako terapeutické a preventivní postupy ovlivňující aktivitu imunitního systému ve směru žádoucím pro organismus (např. aktivace potlačených reakcí, modulace a zmírnění nadměrně aktivovaných reakcí). Při léčbě akutních infekcí HCD lze použít kombinaci více přípravků (které mohou být registrovanými léky, fytofarmaky či výživovými doplňky) s využitím synergie jejich účinku [7]. Mezi základní prostředky při léčbě akutních respiračních infekcí patří:
  • Stopové prvky – především zinek – mají komplexní imunomodulační i protivirové účinky. Relevantní studie i Cochranova databáze konstatují, že je potřebná včasná aplikace ve zvýšené dávce (trojnásobné: ≥ 75 mg/den) po několik dní hned na začátku infekce, optimálně v průběhu prvních 24 hodin od začátku příznaků [3,8‒10].
  • Vitaminy – především vitamin C (standardní dávka po dobu akutní infekce minimálně 200 mg/den, podle některých doporučení i dávka okolo 1 g/den, případně vyšší, kontraindikovaná u pacientů s onemocněním ledvin) a vitamin D (u dospělého dávka minimálně 2 000‒4 000 IU/den). Určitý efekt zejména na procesy obnovy epitelu dýchacích cest po respiračních infekcích může mít vitamin A a vitamin E [4,7,11,12].
  • Fytofarmaka – větší množství přípravků rostlinného původu prokázalo efektivnost v léčbě akutních infekcí HCD. Jsou to zejména přípravky z Pelargonium sidoides, Echinacea spp., bezu černého (s obsahem sambukolu), případně z česneku (obsahuje alicin s protivirovým působením). K dispozici jsou také jiné druhy fytofarmak, avšak u většiny z nich chybějí relevantní důkazy pro jejich účinky v léčbě akutních respiračních infekcí a používají se pouze na základě tradice [4,7,12,13].
  • Biologicky aktivní polysacharidy (beta glukany) – jde o skupinu přírodních imunomodulačních přípravků, obvykle původu z vyšších hub (hlíva ústřičná) nebo z kvasinek (Saccharomyces cerevisiae) s pluripotentními biologickými účinky, jež lze použít jak preventivně, tak léčebně. Při akutních infekcích se podávají vyšší dávky. Výhodou je jejich výborný bezpečnostní profil [7,14,15].

Fytofarmaka v léčbě respiračních infekcí

Fytofarmaka představují velkou heterogenní skupinu přípravků rostlinného původu, které se uplatňují prakticky ve všech oborech medicíny. Narůstající počet studií umožnil rozdělit jednotlivá fytofarmaka na ta, u nichž byla potvrzena klinická účinnost (tzv. well established used přípravky), a na ta, jejichž používání je založeno spíše na tradici bez jednoznačných vědeckých důkazů o jejich efektivnosti (tzv. traditionally used přípravky). V případě přírodní léčby je proto nevyhnutelné při rozhodování se pro konkrétní produkt brát v úvahu výsledky klinických studií. Dnes víme, že výsledky klinických studií posunuly větší množství fytofarmak na úroveň ověřených léčiv [16].

Fytofarmaka jsou jednou z nejčastěji používaných skupin přírodních přípravků v respirační medicíně, a to jak v léčbě akutních infekčních onemocnění a v prevenci recidivujících infekcí, tak v managementu chronických respiračních chorob (infekčních i neinfekčních). Správně zvolená přírodní léčba dokáže nejen efektivně pomoci v terapii akutní infekce, ale zároveň zmírňuje také její možné negativní dopady a komplikace. Účinná symptomatická, případně kauzální přírodní léčba dokáže rovněž snížit spotřebu antibiotik. Extrakt z Pelargonium sidoides představuje jedno z nejvíce prozkoumaných fytofarmak vhodných pro účinnou léčbu akutních respiračních infekcí horních a dolních cest dýchacích. Podkladem pro klinicky úspěšné užití jsou pluripotentní biologické účinky zasahující do jednotlivých patofyziologických mechanismů akutních infekcí různé etiologie [17]. V současnosti je nejvíce používán patentovaný extrakt z kořene Pelargonium sidoides ‒ EPs7630, s nímž byla také realizována většina klinických studií.



Pelargonium sidoides
v léčbě respiračních infekcí

Úspěšné klinické použití extraktu z Pelargonium sidoides vyplývá z jeho pluripotentních biologických účinků – antimikrobiálního, imunomodulačního, cytoprotektivního či mukokinetického (obr. 1). Extrakt představuje jednoo1.jpg z nejúčinnějších fytofarmak v léčbě akutních infekcí horních i dolních dýchacích cest [17,18]. Vícero studií ukázalo, že včasné nasazení extraktu z Pelargonium sidoides při akutní rinosinusitidě/rinitidě dokáže efektivně zmírnit nazální kongesci, zkrátit trvání a zmírnit intenzitu příznaků běžného nachlazení a současně dochází k potlačení objektivních příznaků rinitidy i sinusitidy [19‒21]. V recentní práci vykázal extrakt EPs7630 lepší léčebné účinky ve srovnání s amoxicilinem v managementu nekomplikované bakteriální rinosinusitidy [18]. Pozitivní terapeutické působení potvrdila metaanalýza v Cochranově databázi [22], stejně jako další nedávná metaanalýza dosud publikovaných studií [23]. Přípravek EPs7630 doporučují rovněž mezinárodní guidelines pro léčbu akutní rinosinusitidy (European Position Paper on Rhinosinusitis) [3].

Uvedené fytofarmakum může efektivně pomoci v léčbě akutní tonzilofaryngitidy, kdy ve studiích aplikace extraktu zmírnila signifikantně klinické příznaky už čtvrtý den oproti placebu, a to bez potřeby terapie antibiotiky [24].

Asi nejvíce studií bylo věnováno vlivu EPs7630 v léčbě akutní bronchitidy. Včasná léčba vedla k poklesu frekvence i doby trvání kašle, ke zmírnění klinických příznaků bronchitidy a k poklesu produkce hlenu, kdy nástup účinku byl pozorován už v průběhu 2‒3 dnů od začátku terapie. Téměř 60 % pacientů bylo v průběhu jednoho týdne úplně bez příznaků, případně pozorovalo významné zmírnění klinických potíží. Aktivní léčba potlačila také celkové příznaky (např. únavu, nechutenství, bolesti hlavy) a zároveň vedla k poklesu potřeby antibiotické terapie [25‒31]. Uvedené účinky byly současně potvrzeny i metaanalýzami existujících klinických studií, v nichž byl přípravek stejně efektivní u dětí i u dospělých [23,31,32]. Přípravek je v indikaci akutní bronchitidy doporučen rovněž mezinárodním dokumentem Evropské respirační společnosti [33].

Bronchiální astma představuje nejčastější chronickou chorobu dýchacího systému u dětí, přičemž exacerbace astmatu ve většině případů vyvolávají právě různé virové infekce. V nedávné studii ve skupině 61 dětských astmatiků dokázala pětidenní aplikace EPs7630 po dobu akutní respirační infekce zmírnit frekvenci kašle, ale zejména snížit počet astmatických záchvatů [21]. Několik studií sledovalo také potencionální prospěch z léčby tímto fytofarmakem u dospělých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Studie doložily, že léčba EPs7630 u pacientů se středně těžkou až těžkou formou CHOPN redukuje počet infekčních exacerbací, spotřebu antibiotické terapie a zároveň prodlužuje dobu do následující exacerbace, a to při velmi dobré toleranci a minimu nežádoucích účinků [34].

Svět v současnosti čelí globální pandemii onemocnění COVID 19 vyvolaného novým koronavirem označeným jako SARS CoV 2. Během několika měsíců došlo k lepšímu pochopení nejen klinického průběhu onemocnění, ale také k odhalení typických změn v imunitním systému, které probíhají v jednotlivých fázích této nemoci [35]. Vzhledem k absenci univerzální účinné léčby se pozornost upíná k širokému spektru přípravků přírodního původu, které by mohly představovat doplňkovou terapii především u pacientů s mírným průběhem onemocnění – minerály (hlavně zinek), vitaminy (hlavně vitamin D, C a A), přírodní imunomodulancia (biologicky aktivní polysacharidy) nebo některá vybraná fytofarmaka. Z hlediska známého mechanismu účinku proto někteří autoři poukazují rovněž na potenciál využití extraktu z Pelargonium sidoides v léčbě koronavirových infekcí včetně COVID 19 jako doplňku k jiné terapii [36], i v kontextu možného potlačení replikace koronavirů [37].

Závěr

Akutní respirační infekce představují nejčastější formu infekce ve všech věkových kategoriích. Z hlediska frekvence výskytu jsou tato onemocnění spojena s významnými přímými i nepřímými finančními náklady. Z tohoto důvodu je nutné zaujmout racionální přístup k jejich léčbě, s využitím vědecky ověřených terapeutických postupů, v kombinaci s režimovými opatřeními. Symptomatická léčba vede sice k poměrně rychlé úlevě u pacienta s akutní infekcí HCD, avšak nezasahuje do patofyziologických mechanismů onemocnění a neovlivňuje jeho příčinu (např. dělení a invazivita virů). Proto by imunomodulace, která může být považována za nepřímou kauzální terapii, měla být v praxi indikována nejen jako doplněk symptomatické léčby, ale jako nezbytná a účinná intervence ke zvládnutí infekce.

Převzato se souhlasem autora a redakce z PHARMA tribune 3/2020, EDUprofiPHARM.

Seznam použité literatury

  • [1] Jeseňák M, Mináriková D. Akútne infekcie horných dýchacích ciest a ich manažment. Prakt lékáren 2020; 10: 63‒70.
  • [2] Fashner J, Ericson K, Werner S. Treatment of the common cold in children and adults. Am Fam Phys 2012; 86: 153‒159.
  • [3] Fokkens WJ, Lund VJ, Hopkins C, et al. Executive summary of EPOS 2020 including integrated care pathways. Rhinology 2020; 58: 82‒111.
  • [4] Allan GM, Arroll B. Prevention and treatment of common cold making sence of the evidence. Can Med Assoc J 2014; 186: 190‒199.
  • [5] Kršiak M, Švihovec J, Zupanets I, Kriška M. Optimální dávkování paracetamolu při léčbě bolesti a horečky. Pediatr praxi 2010; 11: 21‒25.
  • [6] West JV. Acute upper airway infections. Br Med Bull 2002; 61: 215‒230.
  • [7] Jeseňák M, et al. Recidivujúce infekcie dýchacích ciest a imunomodulácia u detí. Praha: Mladá fronta, 2012, 632 s.
  • [8] Hemilä H, Haukka J, Alho M, et al. Zinc acetate lozenges for the treatment of the common cold: a randomised controlled trial. BMJ Open 2020; 10: e031662.
  • [9] Jeseňák M. Zinok a imunitný systém. Suč Klin Pr 2017; 2: 24‒28.
  • [10] Skalny AV, Rink L, Ajsukova OP, et al. Zinc and respiratory tract infections: perspectives for COVID‑19. Int J Mol Med 2020; 46: 17‒26.
  • [11] Hemilä H. Vitamin C and infections. Nutrients 2017; 9: 339.
  • [12] Mousa HAL. Prevention and treatment of influenza, influenza‑like illness, and common cold by herbal, complementary, and natural therapies. J Evid Based Compl Altern Med 2017; 22: 166‒174.
  • [13] Karsch‑Völk M, Barrett B, Kiefer D, et al. Echinacea for preventing and treating the common cold. Cochrane Dat Syst Rev 2014; 24554461.
  • [14] Jesenak M, Urbancikova I, Banovcin P. Respiratory tract infections and the role of biologically‑active polysaccharides inn their management and prevention. Nutrients 2017; 9: 779.
  • [15] Urbancikova I, Hudackova D, Majtan J, et al. Efficacy of pleuran (β‑glucan from Pleurotus ostreatus) in the management of herpes simplex virus type 1 infection. Evid Based Complementary Altern Med 2020; 2020: 8562309.
  • [16] Govindaraghavan S, Sucher NJ. Quality assessment of medicinal herbs and their extracts: criteria and prerequisites for consistent safety and efficacy of herbal medicines. Epilepsy Behav 2015; 52: 363‒371.
  • [17] Moyo M, Van Staden J. Medicinal properties and conservation of Pelargonium sidoides DC. J Ethnopharmacol 2014; 15: 243‒255.
  • [18] Perić A, Gaćeša D, Barać A, et al. Herbal drug Eps 7630 versus amoxicillin in patients with uncomplicated acute bacterial rhinosinusitis: a randomized, open‑label study. Ann Otol Rhinol Laryngol 2020; doi: 10.1177/0003489420919266.
  • [19] Bachert C, Schapowal A, Funk P, Kieser M. Treatment of acute rhinosinusitis with the preparation from Pelargonium sidoides EPs 763: a randomized, double‑blind, placebo‑controlled trial. Rhinology 2009; 47: 51‒58.
  • [20] Patiroglu T, Tunc A, Gungor HE, Unal E. The efficacy of Pelargonium sidoides in the upper respiratory tract infections in children with transient hypogammaglobulinemia of infancy. Phytomedicine 2012; 19: 958‒961.
  • [21] Tahan F, Yaman M. Can the Pelargonium sidoides root extract EPsR 7630 prevent asthma attacks during viral infections of the upper respiratory tract in children? Phytomedicine 2013; 20: 148‒150.
  • [22] Timmer A, Gunther J, Motschall E, et al. Pelargonium sidoides extract for treating acute respiratory tract infections. Cochrane Dat Syst Rev 2013; 10: CD0062323.
  • [23] Matthys H, Lehmacher W, Zimmermann A, et al. Eps7630 in acute respiratory tract infections – a systematic review and meta‑analysis of randomized clinical trials. J Lung Pulm Respir Res 2016; 3: 00068.
  • [24] Bereznoy VV, Riley DS, Wassmer G, Heger M. Efficacy of extract of Pelargonium sidoides in children with acute non‑group A beta‑hemolytic streptococcus tonsillopharyngitis: a randomized, double‑blind, placebo‑controlled trial. Altern Ther Health Med 2003; 9: 68‒79.
  • [25] Agbabiaka TB, Guo R, Ernst E. Pelargonium sidoides for acute bronchitis: a systematic review and meta‑analysis. Phytomedicine 2008; 15: 378‒385.
  • [26] Haidvogl M, Heger M. Treatment effect and safety of EPsR 7630‑solution in acute bronchitis in childhood: report of a multicentre observational study. Phytomedicine 2007; 14: 60‒64.
  • [27] Chuchalin AG, Berman B, Lehmacher W. Treatment of acute bronchitis in adults with a Pelargonium sidoides preparation (EPs 7630): a randomized, double‑blind, placebo‑controlled trial. Explore (NY) 2005; 1: 437‒445.
  • [28] Kamin W, Ilyenko L, Malek FA, Kieser M. Treatment of acute bronchitis with EPs 7630: Randomized, controlled trial in children and adolescents. Pediatr Int 2012; 54: 219‒226.
  • [29] Kamin W, Mayfannik VG, Malek FA, Mieser M. Efficacy and tolerability of EPs 7630 in patients (aged 6‑18 years old) with acute bronchitis. A randomized, double‑blind, placebo‑ ‑controlled clinical dose‑finding study. Acta Paediatr 2010; 99: 537‒543.
  • [30] Mathys H, Funk P. EPs 7630 improves bronchitis symptoms and shortens time to remission. Results of a randomised, double‑blind, placebo‑controlled, multicentre trial. Planta Med 2008; 74: 686‒692.
  • [31] Matthys H, Lizogub VG, Malek FA, Kieser M. Efficacy and tolerability of EPs 7630 tablets in patients with acute bronchitis: a randomised, double‑blind, placebo‑controlled dose‑finding study with a herbal drug preparation from Pelargonium sidoides. Curr Med Res Opin 2010; 26: 1413‒1422.
  • [32] Anheyer D, Cramer H, Lauche R, et al. Herbal medicine in children with respiratory tract infection: systematic review and meta‑analysis. Acad Pediatr 2018; 18: 8‒19.
  • [33] Llor C. Acute bronchitis: aetiology and treatment. Eur Respir Monogr 2013; 60: 27‒33.
  • [34] Matthys H, Pliskevich DA, Bondarchuk OM, et al. Randomised, double‑blind, placebo‑controlled trial of EPs 7630 in adults with COPD. Respir Med 2013; 107: 691‒701.
  • [35] Jesenak M, Brndiarova M, Urbancikova I, et al. Immune parameters and COVID‑19 infection – associations with clinical severity and disease prognosis. Front Cell Infect Microbiol 2020; 10: 364.
  • [36] Silveira D, Prieto‑Garcia JM, Boylan F, et al. COVID‑19: Is there evidence for the use of herbal medicines as adjuvant symptomatic therapy? Front Pharmacol 2020; 11: 581840.
  • [37] Michaelis M, Doerr HW, Cinatl J. Investigation of the influence of EPsR 7630, a herbal drug preparation from Pelargonium sidoides, on replication of a broad spectrum of respirátory viruses. Phytomedicine 2011; 18: 384‒386.

Sdílejte článek

Doporučené

Studie ADVOR

28. 4. 2023

Souhrn Špinarová L, Špinar J, Vítovec J. Studie ADVOR. Remedia 2023; 33: 138–140. ADVOR (Acetazolamide in Decompensated heart failure with Volume…

Studie STRONG‑HF

28. 4. 2023

Souhrn Vítovec J, Špinarová L, Špinar J. Studie STRONG‑HF. Remedia 2023; 33: 141–143. Studie STRONG‑HF sledovala dva léčebné režimy u nemocných s…