Hodnocení účinnosti a bezpečnosti déletrvající léčby erenumabem – výsledky pětiletého otevřeného sledování

Souhrn:
Marková J. Hodnocení účinnosti a bezpečnosti déletrvající léčby erenumabem – výsledky pětiletého otevřeného sledování. Remedia 2021; 31: 280–283.
Článek shrnuje výsledky pětileté otevřené studie M. Ashiny a kolektivu, která hodnotila účinnost a bezpečnost léčby erenumabem v dlouhodobějším horizontu. Terapie erenumabem potvrdila při pětiletém sledování dobrou účinnost na sledované parametry a bezpečnostní profil konzistentní s předchozími studiemi.

Summary:
Markova J. Assessment of efficacy and safety of long‑term therapy with erenumab – the results of five‑year open follow‑up. Remedia 2021; 31: 280–283.
The article summarizes the results of a five‑year open study of M. Ashina et al., that evaluated the efficacy and safety of the treatment with erenumab in a long‑term follow‑up. Good efficacy with respect to observed parameters and safety profile consistent with previous studies was confirmed for the long‑term therapy with erenumab.

Key words: anti‑CGRP antibodies, erenumab‑ long‑term effect, treatment safety

Erenumab je monoklonální protilátka proti receptoru pro CGRP (calcitonin gene related peptide), která prokázala účinnost v mnoha klinických studiích trvajících 12−24 týdnů. Protože je však ve většině případů migréna celoživotním problémem, dá se očekávat, že i léčba bude požadována po dobu trvající více let.

Cílem práce Ashiny a spolupracovníků bylo posoudit, zda i při léčbě erenumabem trvající pět let bude přetrvávat redukce frekvence migrénózních atak (redukce počtu dní s migrénou v měsíci, monthly migraine days, MMD), či zda se neobjeví nová data týkající se bezpečnosti při dlouhodobé léčbě.

V prezentované studii bylo zařazeno 383 pacientů, z nichž 215 tuto studii skutečně dokončilo. Prvních 12 týdnů studie představovala dvojitě zaslepená fáze, kdy pacienti dostávali buď placebo, nebo erenumab v dávce 7 mg, 21 mg nebo 70 mg. Od 12. týdne přešli ti, kdo souhlasili s pokračováním ve studii, do otevřené fáze hodnocení, kdy všichni pacienti dostávali aktivní léčbu − erenumab v dávce 70 mg, resp. 140 mg jednou za 4 týdny (obr. 1). Od týdne 216 dostávali již všichni pacienti dávku 140 mg erenumabu. Sledování trvalo celkem pět let, nejdéle byl pacient sledován v týdnu 268.

Hodnocena byla frekvence dnů s migrénou během měsíce (MMD), počet dnů v měsíci, kdy pacienti užili specifickou antimigrenózní medikaci (acute migraine-specific medication, AMSM), a dále nežádoucí účinky léčby. Hodnocena byla rovněž kvalita života migreniků za pomoci testů HIT 6 (Headache Impact Test), MSQ (Migraine Specific Quality of life Question­naire) a MIDAS (Migraine Disability Assessment). Bezpečnost a snášenlivost terapie byla hodnocena sledováním možných nežádoucích účinků medikace, sledováním hodnot krevního tlaku i akce srdeční. Sledován byl i případný výskyt protilátek proti erenumabu za pomoci imunofluorescenčních metod. U pacientů, kde byly protilátky prokázány, bylo doplněno vyšetření k detekci neutralizačních protilátek proti erenumabu.

Data o účinnosti i užité specifické medikaci byla získána ze záznamů v e diáři z týdnů 189−192, 213−216, 237−240, 261−264 a v týdnech 265−268. Zařazeni byli pacienti s epizodickou i s chronickou migrénou v Evropě i ve Spojených státech. Průměrný věk byl 42 let, více než tři čtvrtiny účastníků tvořily ženy, průměrná hodnota MMD činila na začátku sledování 8,7.

Bezpečnost medikace byla konzistentní s údaji z krátkodobých studií, jako nejčastější nežádoucí účinek léčby erenumabem se objevovala zácpa a lokální reakce na aplikaci, dále nazofaryngitida nebo infekce horních cest dýchacích. Nebyly zjištěny ani jiné signály týkající se bezpečnosti dlouhodobého podávání erenumabu oproti skutečnostem při jeho podávání po dobu 12−24 týdnů. Nebyly také zaznamenány změny v hodnotách krevního tlaku nebo frekvence srdeční akce (průměrná hodnota systolického tlaku byla 118 mm Hg na začátku a 121 mm Hg na konci sledování a průměrná hodnota diastolického krevního tlaku 75 mm Hg na začátku a 78 mm Hg na konci sledování).

Pomocí imunofluorescence byly sledovány i hodnoty protilátek proti erenumabu. Incidence těchto protilátek byla nízká s velmi malým podílem pacientů, kde byly zachyceny i neutralizující protilátky. Nejvíce protilátkových odpovědí bylo přechodných, většinou hned v prvním půlroce podávání, s návratem k negativitě na konci studie. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi záchytem protilátek proti erenumabu a bezpečnostním rizikem.

Léčba erenumabem vedla u pacientů k dlouhodobému efektu v hodnocených parametrech. Počet dnů s migrénou byl redukován o 5,3 (graf 1), počet dnů s užitím AMSM se snížil o 4,4 (graf 2). Byly prokázány rovněž pozitivní efekt na disabilitu a lepší kvalita života při dlouhodobé léčbě erenumabem. Díky redukci MMD lze předpokládat také snížení ekonomických dopadů a pokles sociálních omezení života pacientů.

Tato provedená analýza je nejdéle trvajícím sledováním v celé nové skupině CGRP protilátek a potvrzuje účinnost i bezpečnost dlouhodobé léčby erenumabem. Získaná data mohou pomoci jak lékařům, tak jejich pacientům, kteří se při zahajování léčby často na bezpečnost i potenciální nežádoucí účinky léčby dotazují.