Přeskočit na obsah

Léčba fremanezumabem a komorbidity – výběr abstrakt z kongresu IHS/EHF 2021

V termínu 8.–12. září 2021 se v Berlíně konal ve virtuální podobě International Headache Congress, k jehož organizaci se spojily dvě významné společnosti zaměřené na problematiku a léčbu bolestí hlavy – International Headache Society (IHS) a European Headache Federation (EHF). V následujícím textu přinášíme výběr z abstrakt věnovaných léčbě fremanezumabem ve vztahu k přidruženým onemocněním.


Vliv léčby fremanezumabem na hodnoty krevního tlaku

Autoři Nägel a kol. zkoumali vliv dlouhodobé léčby fremanezumabem na hodnotu krevního tlaku (TK) u pacientů s migrénou [1]. Při hodnocení vycházeli z dvanáctiměsíční extenze studie HALO (HALO LTS) a z šestiměsíční periody sledování ve studii FOCUS. Ve studii HALO LTS dostávali pacienti fremanezumab čtvrtletně v dávce 675 mg nebo měsíčně v dávce 225 mg po dobu 12 měsíců. Ve studii FOCUS byl pacientům podáván fremanezumab čtvrtletně nebo měsíčně nebo účastníci dostávali placebo v tříměsíční zaslepené periodě. Všichni pacienti pak užívali fremanezumab v měsíční frekvenci během následné tříměsíční otevřené extenze. Byly hodnoceny změny systolického i diastolického TK v průběhu sledování u pacientů s hypertenzí nebo u pacientů užívajících antihypertenzní konkomitantní medikaci ve studii HALO LTS.

Ve studii HALO LTS byl zvýšený diastolický TK a snížený systolický TK hlášen vždy po jednom případu ve skupině se čtvrtletně podávaným fremanezumabem. Průměrné hodnoty TK (mm Hg) byly srovnatelné nebo nižší v porovnání s hodnotami na začátku sledování (baseline, BL) u pacientů s hypertenzí (systolický TK: BL 128,2, konec sledování [end of treatment, EOT] 128,0; diastolický TK: BL 82,3, EOT 81,6) a s konkomitantní antihypertenzní léčbou (systolický TK: BL 131,0, EOT 128,6; diastolický TK: BL 84,0, EOT 82,3). Ve studii FOCUS byl u jednoho pacienta ze skupiny se čtvrtletně podávaným fremanezumabem zaznamenán snížený TK během zaslepené periody a u jednoho pacienta zvýšený TK během otevřené extenze. Souhrnně zůstával TK při léčbě na běžné hodnotě nebo lehce snížený (průměrný systolický TK: BL 122,7, EOT 122,7; průměrný diastolický TK: BL 78,6, EOT 78,3).

Při dlouhodobé léčbě fremanezumabem ve studiích HALO LTS a FOCUS bylo zaznamenáno pouze minimum nežádoucích účinků spojených s TK, uvedená terapie je tedy podle autorů v tomto směru bezpečná.


Efektivita fremanezumabu u pacientů s bolestí a psychiatrickými komorbiditami

Účinnost léčby fremanezumabem u migrenózních pacientů s přidruženými bolestmi nebo psychiatrickými komorbiditami a doloženou nedostatečnou odpovědí na 2–4 třídy předchozí preventivní medikace sledovali Spierings a kol. [2]. Efektivita fremanezumabu byla hodnocena během dvanáctiměsíční dvojitě zaslepené periody a během dvanáctiměsíční otevřené extenze studie fáze IIIb FOCUS. Pacienti byli randomizováni k čtvrtletnímu nebo měsíčnímu podávání fremanezumabu nebo k podávání placeba ve dvojitě zaslepené části. Všichni pacienti, kteří tuto část studie dokončili, vstoupili do otevřené extenze s měsíčním podáváním fremanezumabu. Změny oproti BL v počtu migrenózních dnů za měsíc (monthly migraine days, MMD) a v počtu dnů s bolestí hlavy za měsíc minimálně střední závažnosti byly hodnoceny u podskupin pacientů s přidruženými bolestmi nebo s psychiatrickými komorbiditami. U pacientů s bolestí (n = 95) byly v placebové skupině a ve skupinách se čtvrtletním a měsíčním podáváním fremanezumabu zaznamenány na základě statistické metody nejmenších čtverců (least squares method, LSM) průměrné změny od BL v MMD 0,3, –1,2, –1,5 (p ≥ 0,13 vs. placebo) během dvojitě zaslepené periody a –3,1, –5,9, –3,7 během otevřené extenze. U pacientů s psychiatrickými komorbiditami (n = 207) byly v placebové skupině a ve skupinách se čtvrtletním a měsíčním podáváním fremanezumabu zaznamenány dle LSM průměrné změny od BL v MMD –0,9, –3,7, –4,2 (p < 0,001 vs. placebo) během dvojitě zaslepené periody a –4,6, –4,0, –5,9 během otevřené extenze. U pacientů s přidruženými bolestmi a s psychiatrickými komorbiditami tedy byla doložena podobná redukce počtu dnů s bolestí.

Léčba fremanezumabem prokázala účinnost až do doby šesti měsíců u pacientů s migrénou trpících přidruženými bolestmi nebo psychiatrickými komorbiditami a s nedostatečnou odpovědí na 2–4 třídy předchozí preventivní medikace.


Terapie fremanezumabem u pacientů s komorbiditami v tzv. real world podmínkách

Na vliv léčby fremanezumabem na klinické výsledky u pacientů s migrénou trpících komorbiditami v podobě deprese, úzkosti nebo hypertenze v podmínkách reálného prostředí (real world setting) se zaměřila práce Tangiraly a kol. [3]. Data dospělých pacientů s jednou nebo více migrenózními diagnózami a se záznamem o léčbě fremanezumabem autoři získali z databáze Veradigm Health Insights, přičemž studijní perioda probíhala od 1. ledna 2014 do 30. června 2019 a identifikační perioda od 1. září do 31. prosince 2018. Průměrné změny v preskripci antidepresiv a anxiolytik užívaných od šestiměsíční BL periody do šesti měsíců po zahájení léčby fremanezumabem byly hodnoceny na základě komorbidit. V podskupině pacientů s hypertenzí byly analyzovány změny hodnot diastolického a systolického TK.

V podskupině pacientů trpících depresí (n = 172) došlo ke statisticky signifikantnímu snížení podílu osob užívajících antidepresiva (–12,2 %; p = 0,003) a počtu užívaných antidepresiv (–0,2; p = 0,008) při léčbě fremanezumabem. V podskupině pacientů s úzkostmi (n = 180) byla léčba fremanezumabem spojena s významnou redukcí podílu osob užívajících anxiolytika (–7,8 %; p = 0,037) a s nesignifikantní redukcí počtu užívaných anxiolytik (–0,1; p = 0,182). Mezi pacienty s hypertenzí (n = 142) vedla léčba fremanezumabem k nesignifikantní redukci hodnot systolického (–0,34 mm Hg) a diastolického TK (–0,59 mm Hg; p > 0,05 pro systolický i diastolický TK).

Preventivní léčba fremanezumabem u pacientů s migrénou s komorbiditami deprese nebo úzkosti vedla k signifikantnímu snížení podílu pacientů užívajících antidepresiva a anxiolytika, jež naznačuje možné zmírnění těchto přidružených onemocnění. V případě pacientů s hypertenzí byla doložena nesignifikantní redukce hodnot systolického a diastolického TK.

Redakčně zpracovala PhDr. Nikola Homolová Richtrová

Seznam použité literatury

  • [1] Nägel S, Cohen JM, Kessler Y, et al. Long‑term Fremanezumab Treatment Over 6 to 12 Months Shows No Effect on Blood Pressure in Migraine Patients. Meeting Abstracts IHS–EHF 2021. J Headache Pain 2021; 22(Suppl 1): 15. AL043.
  • [2] Spierings ELH, Ning X, Cohen JM, et al. Efficacy of Fremanezumab in Migraine Patients With Pain or Psychiatric Comorbidities and Documented Inadequate Response to 2‑4 Prior Migraine Preventive Medication Classes. Meeting Abstracts IHS–EHF 2021. J Headache Pain 2021; 22(Suppl 1): 18.

Sdílejte článek

Doporučené

Studie HEART-FID

30. 4. 2024

Léčba karboxymaltózou železa (FCM) zmírňuje příznaky a zlepšuje kvalitu života u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory…

Studie NOAH-AFNET 6

30. 4. 2024

Epizody rychlé frekvence síní (atrial high‑rate episodes, AHRE) jsou síňové arytmie detekované implantovanými srdečními zařízeními. Dosud nebylo…