Základní terminologie ve farmakoekonomice a farmakoterapii – 9. část

Autoři předkládají návrh základních termínů ve farmakoekonomice a farmakoterapii s cílem iniciovat širokou diskusi odborníků. Každý termín je uveden nejprve česky, dále jeho anglický ekvivalent a stručná definice termínu. V přehledu literatury jsou uvedeny zdroje použité k identifikaci a charakteristice termínů.

Úvodní poznámky

Při uveřejňování článků věnovaných problematice zavádění výsledků klinického výzkumu do klinické praxe se znovu ukázalo, jak je důležité věnovat systematickou pozornost používané terminologii. Praxe ukazuje, že pro termín v angličtině často nenajdeme přesný ekvivalent v češtině. Odborníci v uvedených disciplinách často preferují anglické termíny, protože se lépe orientují v zahraniční literatuře. Smyslem tohoto sdělení není nutit odborníky používat za každou cenu české názvosloví, ale ukázat, že u řady výrazů jsou jednoduché anglické termíny spojeny s odlišnou sémantickou interpretací – často chybějící – v češtině (tradičně „efficacy", „effectiveness" a „efficiency"). Složitost problematiky dokumentuje 7 kritérií, která navrhla americká AHQR (Agency for Healthcare Research and Quality ) jako pomůcku pro posouzení, zda jde v dané klinické studii o „effectiveness", nebo spíše o „efficacy".

Význam terminologické přesnosti je akcentován tendencí všech rozhodovacích procesů (včetně kategorizace u nás) hradit z prostředků zdravotního pojištění především ty terapeutické intervence, jejichž terapeutická účinnost je doložena.

Dnes předkládáme abecedně řazený seznam vybraných českých termínů, jejich anglických ekvivalentů a jejich stručnou definici. V některých případech jsou naznačeny vztahy a souvislosti mezi jednotlivými pojmy.

Předložený text by se rád stal úvodem k široké diskusi odborníků zahájené Českou farmakoekonomickou společností spíše než textem kýmkoli požehnaným. Autoři jsou nezávislí odborníci, kteří vyjadřují jen svá stanoviska.

Abecední seznam vybraných termínů

Algoritmus (angl. „algorithm"): pro účely akreditace.

1. ‑Série kroků pro určení skóre prvků v maticovém formátu vztahující se ke konkrétnímu problému. Viz též počítačový algoritmus, rozhodovací strom, vývojový diagram.

2. ‑Formát pro prezentování doporučené strategie pro pacienta nebo pokyny pro klinickou praxi, který sestává ze strukturovaného vývojového diagramu, rozhodovacích kroků a preferovaných cest klinického managementu. Algoritmus předepisuje posloupnost kroků, aby se zvážily dané okolnosti nebo vlastnosti (například výsledky určitého laboratorního testu). Ve zdravotní péči se algoritmům často říká klinické algoritmy, aby se odlišily od široce používaných počítačových vývojových diagramů, které řeší různé druhy problémů pomocí podmínkové logiky (výroky typu „jestliže/pak").

Alokace (angl. „allocation"):

1. ‑Umístění, rozdělení jednotlivých ekonomických činitelů (kapitálu, pracovních sil ap.) do jednotlivých odvětví, oborů, oblastí, resp. organizací.

2. ‑Umístění prvků ve struktuře, přidělení adresy místa v informačním systému.

Analýza (angl. „analysis") (z řečtiny – rozbor, rozčlenění) je vědecká metoda založená na dekompozici celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti.

Metodu analýzy je možné využít za těchto podmínek:

1.‑ analýza je komplexní, tj. netýká se pouze dílčích vlastností celku, ale analyzuje ho ze všech hledisek;

2. ‑analýza je spojena s metodou syntézy, tj. s metodou, která zkoumá vlastnosti elementárních částic celku ve vzájemných souvislostech;

3. ‑výsledky analýzy je možné ověřit prakticky.

Farmakoekonomické analýzy:

– ‑Analýza minimalizace nákladů = Analýza nákladové minimalizace (angl. „cost-minimization analysis" = CMA) je typ analýzy hledající program (intervenci, alternativu) s nejnižšími náklady při prokázaném stejném přínosu.

– ‑Analýza nákladové efektivity (angl. „cost-effectiveness analysis" = CEA) je typ analýzy, porovnávající programy (intervence, alternativy) s terapeutickými účinky měřenými ve fyzikálních jednotkách; pro porovnání vypočítává poměr náklady/efektivita.

– ‑Analýza nákladové užitečnosti (angl. „cost-utility analysis" = CUA) je typ analýzy hodnotící užitečnost (prospěšnost) terapie z hlediska kvality života či preferencí terapie z hlediska pacienta.

– ‑Užitečnost, utilita: zdravotní stav nebo jeho zlepšení hodnocené pacientem nebo společností.

– ‑Analýza nákladové prospěšnosti (angl. „cost-benefit analysis" = CBA) je typ analýzy, kde jsou náklady i výsledky vyjádřeny v monetárních jednotkách: jsou komplexního charakteru a není jednoduché je popsat jediným medicínským kritériem, jako je např. prospěšnost očkování; porovnání dvou farmakologických intervencí.

Analýza senzitivity (angl. „sensitivity analysis") je proces hodnocení robustnosti ekonomického modelu pomocí zkoušení změn výsledků analýzy při změnách klíčových proměnných ve specifickém rozmezí.

Audit (angl. „audit") je jednorázové měření kvality. Je nástrojem užívaným v procesu akreditace. Má retrospektivní nebo souběžný (concurrent) charakter.

Cílová populace (angl. „target population") je populace, která nás zajímá z hlediska studie, z hlediska implementace doporučeného postupu atd.

Data (angl. „data") jsou údaje, skutečnosti – vhodným způsobem vyjádřená (zakódovaná) zpráva, která je srozumitelná příjemci (člověk, počítač) a přizpůsobená k dalšímu zpracování. Bezprostředně odrážejí zkoumanou skutečnost a představují nejnižší prvek informačního systému (primární data). Procházejí dalším zpracováním (sekundární data), např. v počítači a po následné analýze se stávají podkladem formulace empirických tvrzení (faktů).

Data se uchovávají na nosičích dat, zpracovávají se různými typy prostředků výpočetní techniky. Mohou sloužit jako vstupní údaje nutné k řízení procesů v různých typech systémů.

Databáze (angl. „dababase") nebo databanka je systém s uspořádanými daty nebo soubory dat umožňující jejich organizované ukládání, aktualizaci a výběr podle předepsaných pravidel a vzájemné relace mezi daty a celými datovými soubory. Někdy též zjednodušené označení pro počítačový program umožňující práci s daty.

Doporučený postup (angl. „guideline") je systematicky vytvářené stanovisko s cílem pomáhat lékaři nebo pacientovi (!) při rozhodování se o patřičné zdravotní péči za specifických okolností. Je u nás obvykle chápán jako nezávazná, vysoce odborná doporučení pro diagnostiku a terapii daného onemocnění.

Jde nejčastěji o publikovaná odborná stanoviska vypracovaná akceptovanou autoritou – mezinárodní nebo národní odbornou společností. Jejich cílem je reflektovat nejnovější odborná stanoviska pro klinickou diagnostiku a terapii, ale i pro prevenci dané nozologické jednotky.

Doporučený postup je doporučení, jak postupovat při diagnostice, léčbě a ošetřování nemocného s konkrétní chorobou. Hlavním cílem je popsat předmětný proces (reflexe výzkumu), je součástí standardu, jeho vývojovým stupněm.

Ale….i nejlepší doporučení patřičně neovlivňují poskytovatele zdravotní péče (ani pacienty), pokud nejsou zaváděna současně s příslušnou strategií implementace.

Tato strategie znamená, že tato doporučení jsou aktivně prosazována až na lokální úroveň (klinika, oddělení, ale i jednotlivý pacient). Strategie implementace doporučených postupů se u nás (ale i v zahraničí) obtížně prosazuje. Viz též standard.

Dosažitelnost (angl. „affordability") ve smyslu dostupnosti zdravotní péče, kterou je možné si dovolit nebo dopřát.

Entita (angl. „entity") je něco, co je schopné nebo možné se nějakým způsobem odlišit, samostatně existovat – jak konkrétně, hmotně, tak abstraktně. Například na objekty nebo právní fikce se obyčejně díváme jako na entity.

Farmakoekonomika (angl. „pharmaco-economics") je vědecká disciplína, která hodnotí („assess") celkovou hodnotu („value") výrobků pro farmaceutickou zdravotní péči, tj. hodnotu farmakoterapeutických intervencí, služeb a programů.

Zkoumá klinické, ekonomické a humanistické (celospolečenské) aspekty intervencí zdravotní péče v prevenci, diagnostice, terapii a zvládání nemoci.

Farmakoekonomika tudíž poskytuje kritické informace pro dosahování optimální alokace zdrojů zdravotní péče.

Farmakoekonomika je interdisciplinární obor, v této oblasti se uplatňují experti specializovaní v různých oblastech: ve zdravotní ekonomice, v analýze rizik, v hodnocení technologií (včetně léčivých látek a léčivých přípravků je obsahujících), v oblasti klinického hodnocení, v epidemiologii, v rozhodovacích vědách a výzkumu zdravotních služeb.

Jde o soubor deskriptivních a analytických technik pro hodnocení farmaceutických intervencí v systému zdravotní péče.

Farmakoekonomika je ekonomické hodnocení léků: jde o srovnávací analýzu dvou nebo více alternativních farmakoterapeutických postupů v pojmech jejich nákladů a výsledků.

Postupy („techniques"), resp. metody farmakoekonomiky zahrnují nákladovou minimalizaci, nákladovou efektivitu, nákladovou užitečnost, nákladovou prospěšnost, přínos nákladů, náklady nemoci, nákladové důsledky a jiné ekonomické analytické postupy, které poskytují cenné informace pro ty, kteří rozhodují ve zdravotní péči o alokaci omezených zdrojů.

Farmakoekonomika se vztahuje k ekonomice zdraví nebo k výzkumu zdravotních výsledků, zejména když zahrnuje nefarmaceutické formy terapeutických nebo preventivních strategií, jako jsou např. chirurgické intervence nebo screeningové postupy.

Farmakoekonomické analýzy – viz analýza.

Funkce (angl. „function")

1. ‑Navzájem propojená série procesů orientovaná na cíl, např. nepřetržitá péče nebo management informací. Viz také vysoce riziková funkce, vysokoobjemová funkce, důležitá funkce, síťová funkce.

2. ‑Kvalita, znak nebo fakt, které jsou navzájem tak propojeny a závislé, že se na ně dá spolehnout a že úspěch usilujícího je funkcí závazku managementu a zaměstnanců, aby nepřetržitě zlepšovali výkony a kvalitu služeb. Viz také závažnost anginy pectoris a funkční klasifikace, testy plicních funkcí, testy jaterních funkcí, kvalita funkčního rozmístění.

Hodnocení zdravotní ekonomiky (angl. „health economic evaluation")

Částečná ekonomická hodnocení bez zvažování alternativ:

1. ‑Popis nákladů, pokud jsou zvažovány pouze náklady.

2. ‑Popis výsledků, pokud jsou zvažovány pouze výsledky.

3. ‑Popis nákladů a výsledků, pokud jsou vzaty v úvahu současně náklady a výsledky.

Hodnota (angl. „value")

1. ‑Obecný pojem pro všechno, čeho si ceníme nebo vážíme jako takového, ne jako prostředku k něčemu jinému. To, co je vzácné, čemu se člověk věnuje, za čím je ochoten jít, něco obětovat. Mnohé hodnoty jsou těžko slučitelné, a proto je vytvářena hierarchie hodnot.

2. ‑Veličina chápaná jako vlastnost statků (ekonom.):

a) Objektivní vlastnost statků nezávislá na hodnotících soudech hospodařících subjektů; její vznik a velikost jsou určeny výrobními náklady. Tato (objektivní) teorie hodnoty sice rozlišuje mezi užitnou a směnnou hodnotou, avšak užitná hodnota (vlastnost skýtající užitek, uspokojující určitou potřebu) je pro vysvětlení tvorby hodnoty a ceny bezvýznamná. Směnná hodnota je zde pojímána jako vzájemný poměr, v němž jsou statky směňovány. Vysoká užitná hodnota může být spojena s nízkou směnnou hodnotou (hodnotový paradox klasické teorie).

‑b) Výsledek hodnocení užitku daného statku ze strany spotřebitele. Tyto subjektivní hodnotové představy jsou určující pro ekonomické chování, a tím i pro tvorbu cen na trzích (subjektivní teorie hodnoty).

3. ‑Míra zájmu, žádoucnosti, preference, ocenění, které člověk spojuje s určitou ideou, osobou, věcí nebo cílem. Hodnota motivuje; jedinec touží se jí přiblížit, mít ji, v negativním případě se jí vyhnout. Hodnoty se mohou rozlišovat podle obsahu na estetické, poznávací, morální, biologické (zdraví), náboženské aj.; mohou být pozitivní nebo negativní, absolutní (samy o sobě cílem) a relativní (instrumentální). Hodnoty se vytvářejí v procesu socializace člověka a vytvářejí v průběhu života hierarchii, systém.

Hodnota je složena z komponent:

1. ‑Klinická hodnota („clinical value"): míra, s níž léčivý přípravek odstraňuje fyzikální příznaky nemoci nebo danou nemoc léčí.

2. ‑Ekonomická hodnota („economic value"): míra, s níž použití léčivého přípravku ovlivňuje spotřebu zdrojů („resources") použitých jak přímo – v termínech akvizičních cen léků a medicínských zdrojů, tak nepřímo – v termínech účinků na produktivitu práce člověka.

3. ‑Lidská hodnota (hodnota pro jedince, člověka) („humanistic value"): míra, s níž farmakoterapie ovlivňuje aktuální život a pociťovanou životní pohodu pacienta mimo ovlivnění klinických symptomů a projevů nemoci.

Implementace (angl. „implementation") proces realizace strategií, postupů, cílů, plánů a úkolů. Při tomto kroku zlepšování kvality a výkonnosti jsou uváděny v platnost akce založené na návrhu, měření a hodnocení a proces začíná znovu.

Incidence (angl. „incidence") je počet nově vzniklých případů dané nemoci ve vybrané populaci za určité časové období. Incidence je obvykle dávána do poměru k velikosti exponované populace ve studovaném období, např. jako roční incidence nově hlášených zhoubných nádorů na 10 000 obyvatel ČR. Viz též prevalence.

Indikátor specifický (angl. „tracer") je stav nebo choroba vybraná pro hodnocení v programech a organizacích, které se snaží změřit a ohodnotit výsledky a kvalitu péče. Předpokladem je, že výkon a kvalita péče vztahující se k podmínkám indikátoru nebo choroby jsou typické nebo reprezentativní pro výkonnost a kvalitu péče obecně poskytované.

Indikátory zdravotní péče – jedná se o ukazatele, podle kterých jsou hodnoceny a klasifikovány jednotlivé zdravotní systémy v různých státech světa:

a) Indikátory zlepšení zdravotní péče:

– ‑celková úmrtnost (ve věkové skupině 15–64 let),

– ‑celková úmrtnost (ve věkové skupině 65–74 let),

– ‑úmrtnost na onkologická onemocnění,

– ‑úmrtnost na kardiovaskulární choroby,

– ‑úmrtnost na traumata.

b) Indikátory přístupu ke zdravotní péči:

– ‑pořadníky na hospitalizační péči,

– ‑včasnost záchytu onkologických onemocnění,

– ‑pořadníky na onkologickou léčbu,

– ‑celkové počty praktických lékařů,

– ‑počty plánovaných chirurgických výkonů,

– ‑počty chirurgicky ošetřených s diagnózou ICHS.

c) ‑Indikátory efektivity poskytnuté adekvátní zdravotní péče:

– ‑počty očkovaných dětí,

– ‑počty neadekvátních chirurgických výkonů,

– ‑počty výkonů neodkladné péče,

– ‑počty výkonů u chronicky nemocných,

– ‑cenově efektivní preskripce,

– ‑doba potřebná k návratu do domácího ošetření po iktu,

– ‑doba potřebná k návratu do domácího ošetření po fraktuře krčku stehenní kosti.

d) Indikátory výkonnosti zdravotního systému:

– ‑počet ošetřených případů za jeden den,

– ‑délka hospitalizace,

– ‑cena porodní péče,

– ‑cena psychiatrické péče,

– ‑úroveň preskripce generických léků.

Informace (angl. „information"), sdělení, zpráva (informatika) je význam přiřazený obrazům, údajům a z nich utvořeným vyšším celkům. Informace představuje míru uspořádanosti systémů, na rozdíl od entropie, tj. míry neuspořádanosti. Informace se v současnosti řadí vedle materiálových, energetických a finančních zdrojů k hlavním faktorům podmiňujícím pokrok ve všech oborech lidské činnosti. Nejmenší informační jednotkou je bit.

Intervence terapeutická, farmakoterapeutická (angl. „therapeutic intervention")

Terapeutická intervence zahrnuje veškerá opatření, která se používají k prevenci i léčbě onemocnění; zahrnuje opatření nefarmakologická (dietní, režimová) a farmakologická (léčivé látky, léčivé přípravky a zdravotní prostředky) používaná pro diagnostiku i terapii s cílem dosažení optimální, tj. nejúčinnější, nejbezpečnější, ale i nejúspornější léčby, a tedy léčby klinicky i nákladově nejvíce efektivní.

Farmakoterapeutická intervence je vnitřně složitě strukturovaný pojem; jde o komplexní proces, jehož sestavení má určité zásady a pravidla, která je třeba – s ohledem na efektivitu výsledného procesu – respektovat (též PICO princip).

Klíčová charakteristika kvality (angl. „key quality characteristic") je nejdůležitější charakteristika (vlastnost) kvality služeb nebo výrobku.

Kritérium (angl. „criterion") je míra dosažení standardu. Každé kritérium musí být přesně definováno, abychom mohli zhodnotit, zda bylo/nebylo splněno.

Kritérium standardu – (angl. „criterion standard") je metoda, která zavedla přesnost v určování diagnózy, poskytla normu, s níž může být srovnáván nový screeningový a diagnostický test. Kritérium pro normu také může být použito při studiích kvality péče, aby se označila úroveň výkonnosti, kterou akceptují experti nebo lékaři z oboru, se kterou mohou být srovnáváni individuální praktičtí lékaři nebo organizace.

Kritické stanovisko (angl. „critical appraisal") je výsledkem kritického hodnocení.

Kritické zhodnocení (angl. „critical appraisal") je proces systematického hodnocení výzkumného důkazu s cílem určit jeho validitu, výsledky a relevanci (jejich důležitost) před použitím pro rozhodnutí.

Kvalita (angl. „quality") – existuje mnoho definic pojmu, např.:

– ‑použitelnost (užitečnost, užitná hodnota) výrobku či služby;

– ‑souhrn vlastností a charakteristik produktu či služby založené na schopnosti uspokojit deklarované nebo zjevné potřeby;

– ‑kvalita produktu nebo služby je schopnost uspokojit potřeby a očekávání klientů (v případě zdravotnictví pacientů).

Jedná se o neurčitou veličinu a sama o sobě nemůže být přesně změřena. Měřeny mohou být jen její elementy. Proto se provádí dekompozice kvality na elementy, které se označují pojmem standard. Každý standard reflektuje element kvality poskytované péče.

Kvalitativní výzkum (angl. „qualitative research") je výzkum, který se zabývá kvalitou, typem nebo částmi skupin, substance nebo směsi. Například průzkumy spokojenosti pacienta představují kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je průzkumný ve své podstatě a užívá různé postupy, jako jsou hloubková interview a skupinová interview sloužící k pochopení problematiky a uzpůsobení následných rozhodovacích procesů.

Léčivá látka (angl. „medicinal drug") je látka nebo směs látek určených k podání člověku (nebo zvířeti) k léčení, mírnění, prevenci nebo k diagnóze choroby, popřípadě tělesné abnormality nebo jejich symptomů, a dále k obnovení, úpravě nebo ovlivňování fyziologických funkcí. Ke klasifikaci léčivých látek se používá ATC klasifikace. Tato klasifikace je sedmimístná a umožňuje identifikaci a třídění informací o léčivých látkách (ATC/DDD applications, WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Metodology).

Léčivé přípravky (angl. „medicinal products") jsou produkty získané technologickým zpracováním léčiv a pomocných látek a upravené do určité lékové formy.

Model (angl. „model") metodologie vědy, logika: analog, schéma, struktura, znakový systém – určená část přírodní nebo sociální reality, výtvorů lidské kultury, konceptuálně teoretické tvorby atd. jakožto originálu. Tento model (analog) slouží k hlubšímu poznání originálu, jeho konstrukce a organizace, ale i přeměn a jejich podmínek. Z hlediska logiky je metodologie modelu založena na vztazích izomorfismu a homomorfismu (izomorfní nebo homomorfní zobrazení objektu je jeho modelem).

Náklady (angl. „costs") představují hodnotové vyjádření všech vstupů výroby. Pro ekonomické rozhodování firmy o optimálním objemu výroby, o ceně a maximálním zisku je důležitá klasifikace nákladů podle jejich vztahu k objemu produkce.

Ochota platit (angl. „willingness to pay = WTP") je maximální suma peněz, kterou je jednotlivec připraven zaplatit, aby si zajistil proponovanou míru zdravotní péče.

Pojem (angl. „term, name") je entita (viz entita) umožňující zobrazení skutečnosti v myšlení. Potenciální význam jazykových výrazů, které objektivně (na rozdíl od představ) umožňují identifikovat objekty (v nejširším slova smyslu).

Politika (angl. „policy") je průběh nebo metoda akce vybraná z možných alternativ s cílem poskytovat určitý postup a určovat současná i budoucí rozhodování.

Pravidlo (angl. "term, rule, name etc.") lat. regula = vodítko, modus – způsob; formace, pomocí nichž se vytvářejí slova a věty (viz logika).

Preference (angl. „preference") je mírou užitečnosti specifické úrovně zdravotního stavu nebo specifického výsledku léčby; různé stupně zdravotního stavu nejsou pouze pořadově řazeny, vztahy mezi nimi lze kvantifikovat.

Prevalence (angl. „prevalence") je počet existujících nemocí či zdravotních problémů ve vybrané populaci k určitému datu.

Viz též incidence.

Proces hodnocení zdravotnické technologie (angl. „health technology assessment") je proces kritického hodnocení, kterým je posuzován předložený (dostupný) důkaz o efektivitě (klinické i nákladové) určité intervence tak, aby závěry o povaze a možné úloze dané intervence (v jejím rámci léčivých látek a je obsahujících léčivých přípravků, zdravotnických prostředků, diagnostických. a terapeutických postupů) byly vztaženy k jejímu možnému použití (například ke stanovení úhrady při kategorizaci).

Program (angl. „programme") je soustava operací, akcí a aktivit určených k vyvolání určitých žádoucích výsledků, např. program zdravotní péče (ale i poskytování sociálních služeb, výchova).

QALY = rok života vztažený k jeho kvalitě (angl. „quality-adjusted life year" = QALY) je univerzální míra zdravotního výsledku použitelná u všech individuí a všech nemocí, a tím umožňující srovnání napříč nemocemi i napříč programy.

QALY kombinuje jednoduchým způsobem přírůstky či ztráty z hlediska kvantity života (mortalita) a kvality života (morbidita).

Racionální farmakoterapie (angl. „rational pharmacotherapy") je koncepce definující principy, zásady a pravidla výběru, používání a hodnocení farmakoterapeutických intervencí s cílem zavádět účinnou (efektivní), bezpečnou, ale i úspornou (nákladově efektivní) farmakoterapii.

Principy racionální farmakoterapie:

– ‑princip implementace zásad medicíny založené na důkazech

– ‑princip používání věrohodných (validních) informací

– ‑princip implementace národní lékové politiky

– ‑princip efektivního hodnocení a rozhodování

– ‑princip kontinuální edukace zdravotníků i pacientů.

Principy účinné, bezpečné, ale i úsporné farmakoterapie:

– ‑princip terapeutické intervence

– ‑princip přístupu orientovaného na pacienta a jeho nemoc, problémy s tím spojené

– ‑princip vědeckého a transparentního výběru léčivých látek

– ‑princip porovnávání intervencí a určování priorit

– ‑princip monitorování a hodnocení farmakoterapeutické intervence.

Rozhodovací proces (angl. „decision-making process") je proces posuzující programy, politiky, terapeutické intervence, zahrnující zdravotnické technologie (např. program kvality péče, léková politika, hodnocení zdravotnické technologie, např. v rámci procesu kategorizace). Součástí rozhodovacího procesu je proces hodocení.

Proces hodnocení je proces, kterým je hodnocen předložený (dostupný) důkaz takovým způsobem, aby závěry o povaze a možné úloze určité intervence (v jejím rámci léčiva, postupu nebo procesu) byly vztaženy k jejímu možnému použití (její úhradě).

To zahrnuje hodnocení nejen inovativních metod (tj. zcela nových léčivých látek a je obsahujících léčivých přípravků, postupů), ale i jejich hodnocení v kontextu se stávajícími metodami v klinické praxi již dostupnými.

Kroky rozhodovací analýzy:

– ‑určit klinické východisko, počáteční bod, položit správnou otázku;

– ‑definovat terapeutickou intervenci, možné alternativní postupy či aktivity, tj. stanovení diagnostických a prognostických testů, terapeutické intervence;

– ‑vypracovat seznam pravděpodobných událostí, tj. výsledky testů, popis klinického stavu v různých časových bodech;

– ‑identifikovat a definovat výsledky, výsledné ukazatele či měřítka, jež nás zajímají;

– ‑přiřadit numerické hodnoty pravděpodobnostem a výsledným ukazatelům;

– ‑zkombinovat, resp. zpětně složit kvantitativně každou komponentu rozhodovacího stromu;

– ‑vybrat strategii v rámci maxima očekávaných hodnot – hodnot s největší užitečností;

– ‑provést analýzu senzitivity nebo analýzu „co když".

Slovo (angl. „word") (lingvistika) je jazyková jednotka nesoucí určitou informaci. Též informace, sdělení, zpráva (informatika) je význam přiřazený obrazům, údajům a z nich utvořeným vyšším celkům. Informace představuje míru uspořádanosti systémů na rozdíl od entropie, tj. míry neuspořádanosti. Informace se v současnosti řadí vedle materiálových, energetických a finančních zdrojů k hlavním faktorům podmiňujícím pokrok ve všech oborech lidské činnosti. Nejmenší informační jednotkou je bit.

Standard (angl. „standard") je definován jako kritérium stanovené autoritou nebo všeobecné stanovisko jako pravidlo pro měření kvality, hodnoty a rozsahu.

Exaktní definice podmínek (zejména ekonomických); k doporučenému postupu se připojí měřitelná kritéria a indikátory kvality a efektivity, standard je pak možno zapojit do systému měření kvality, využít jej při posuzování ekonomických aspektů péče a při stanovení formy a výše úhrady péče.

Česky a naprosto simplexně řečeno: standard je „ufinancovatelný" doporučený postup (viz doporučený postup).

Tento pohled plátce je legitimní, závisí ovšem na kvalitě rozhodovacího procesu plátce.

To znamená, jak a na základě čeho se rozhoduje při distribuci (alokaci) zdrojů.

Terapeutická účinnost léčivé látky, resp. léčivého přípravku (angl. „effectiveness") je vlastnost léčivé látky či léčivého přípravku vyvolávat žádoucí účinek i v podmínkách běžné klinické praxe, např. běžně a pravidelně dosahovaný účinek prakticky u všech nemocných.

Navrhovaná kritéria pro identifikaci terapeutické účinnosti na rozdíl od „akademické" účinnosti v klinických studiích (AHQR):

1. ‑populace pacientů v primární péči;

2. ‑méně přísná zařazovací kritéria;

3. ‑zdravotní výsledky, výsledné parametry.

4. ‑dlouhodobá studie, klinicky relevantní terapeutické modality;

5. ‑zhodnocení nežádoucích účinků;

6. ‑patřičná velikost souboru pro určení minimálně důležitého rozdílu oproti úhlu pohledu pacienta;

7. ‑analýza pacientů „zvažovaných (zamýšlených) k léčbě".

Termín (angl. „term") viz pojem.

Nákladová efektivita (angl. „cost-effectiveness, resp. „efficiency") (eficience) je nákladová efektivita léčivého přípravku, tedy jeho vlastnost dosáhnout žádoucí účinek s vynaložením přijatelných nákladů.

Účinnost léčivé látky (angl. „efficacy") je vlastnost léčivé látky vyvolat žádoucí účinek, avšak v ideálních podmínkách, např. prokázaný účinek v podmínkách např. klinické studie s důrazem na výzkumný aspekt.

Užitek (angl. „utility") je užitečnost (účelnost, prospěšnost), tedy míra užitečnosti specifické úrovně zdravotního stavu nebo specifických výsledků lékařské péče.

Výsledky (angl. „outcomes"). Výsledky, resp. výsledné ukazatele nebo měřítka jsou specifikace parametrů, které klinický výzkum i praxe používá k hodnocení všech typů farmakoterapeutických intervencí. Výsledky (výstupy, přínosy) mohou být klinické, ekonomické, zprostředkované pacientem (včetně kvality života) = patients reported outcomes.

Zdravotní technologie (angl. „health technology") představuje veškeré intervence a aplikace znalostí užívané poskytovateli zdravotní péče i celým zdravotním systémem v celém rozsahu poskytované péče: primární prevence, časná detekce chorobných stavů i rizikových faktorů, diagnostika, léčba, rehabilitace a paliativní péče.

Zdravotnické technologie zahrnují laboratorně diagnostické postupy, terapeutické postupy, léčivé přípravky, prostředky zdravotnické techniky, informační technologie a organizační a podpůrné systémy s určitým vztahem k poskytování zdravotní péče.

Zodpovědnost (angl. "accountability") je vlastnost či schopnost vyvíjet své aktivity trvale udržitelným způsobem, který splňuje etická, právní, komerční i veřejná očekávání stanovená společností.