Přeskočit na obsah

Fytofarmaka – esenciální olej z levandule v léčbě úzkosti

Souhrn:
Racková S. Fytofarmaka – esenciální olej z levandule v léčbě úzkosti. Remedia 2020; 30: 338–343.
Výskyt úzkostných poruch v populaci je velmi vysoký. V jejich léčbě lze s úspěchem využít fytofarmaka – esenciální olej z levandule WS 1265. Byla prokázána jeho účinnost v léčbě generalizované úzkostné poruchy, subsyndromální úzkosti a smíšené úzkostně depresivní poruchy. Léčba je spojena s velmi nízkým výskytem nežádoucích účinků, bez rizika lékových interakcí. V článku se zaměřujeme na dostupná data a studie, dále jsou uvedeny kazuistiky pacientů léčených esenciálním olejem z levandule.

Summary:
Rackova S. Phytopharmaceuticals – lavender essential oil in the treatment of anxiety. Remedia 2020; 30: 338–343.
There is a very high prevalence of anxiety disorders in the population. Lavender oil WS 1265 is the effective treatment of anxiety disorders. It had a beneficial effect in the treatment of patients with subthreshold anxiety, generalised anxiety disorder and mixed anxiety‑depression. The treatment with lavender oil does not induce adverse effects and drug interactions. We present the available data about lavender oil efficacy and tolerance including several case‑reports describing lavender oil treatment in patients with anxiety and depressive symptoms in this article.

Key words:
anxiety, subsyndromal anxiety, GAD – lavender essential oil, WS 1265


Úvod

Výskyt úzkostných poruch v populaci je velmi vysoký. Jejich prevalence se liší podle typu studií, podle vzorku sledované a hodnocené populace, použitých dotazníků a diagnostických kritérií, doby sledování aj. Celoživotní prevalence úzkostných poruch se v populaci pohybuje v rozmezí 30–35 %, postihuje dvakrát častěji ženy. Typický začátek potíží je v mladém dospělém věku [1,2].

Mezi úzkostné poruchy patří i tzv. subsyndromální (podprahová) úzkostná porucha. Subsyndromální úzkostnou poruchu můžeme diagnostikovat, když jsou přítomny úzkostné příznaky, ale nemůžeme ještě diagnostikovat generalizovanou úzkostnou poruchu (generalized anxiety disorder, GAD) nebo jinou specifickou úzkostnou poruchu, tzn. buď není splněna intenzita, nebo doba trvání příznaků, ale bližší diagnostická kritéria v současnosti nemáme.

Subsyndromální úzkostná porucha je časté a závažné onemocnění, které ale zůstává velmi často nerozpoznáno a následně není adekvátně léčeno. Data o prevalenci se liší. Podle řady studií je odhadován dvakrát vyšší výskyt v populaci, než je tomu u GAD.

Psychiatrická epidemiologická kohortová studie NEMESIS 2 (Netherlands Mental Health Survey and Incidence Study 2) sledovala v průběhu tří let prevalenci, klinický obraz a průběh subsyndromální úzkosti u všeobecné populace (n = 4 528). Prevalence subsyndromální úzkosti byla 11,4 %; u 57 % pacientů došlo ke zlepšení, 29 % mělo stejné příznaky a u 14 % došlo ke zhoršení příznaků nebo k přechodu do jiné úzkostné poruchy [3].

U vysokého podílu pacientů se však jedná o chronické perzistující onemocnění způsobující výrazné problémy ve fungování pacienta (v oblasti psychosociální i pracovní). Dopady subsyndromální úzkosti jsou srovnatelné s ostatními úzkostnými poruchami. Dále je přítomen vysoký výskyt komorbidit: jiné úzkosti, deprese, chronická bolest [4]. Mezi dopady subsyndromální úzkosti patří jak sociální, pracovní, tak i zdravotní komplikace, vyšší preskripce a užívání benzodiazepinů a hypnotik. V řadě případů pak dochází k rozvoji již plně vyjádřené úzkostné poruchy, pacienti mají vyšší riziko rozvoje deprese.

V současné době stále chybí adekvátní léčba této poruchy. Pacientům jsou velmi často předepisovány benzodiazepiny a hypnotika. Léčba těmito přípravky je spojena s řadou komplikací, rizik a nežádoucích účinků, jako je sedace, zhoršení pozornosti, riziko návyku, nárůst tolerance a chybějící účinnost na komorbidní depresivní příznaky [4].

Další poměrně častou léčebnou volbou jsou antidepresiva, a to zejména ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Zde stojíme před otázkou, zda subsyndromální úzkostná porucha splňuje indikaci k léčbě SSRI. U části pacientů je při léčbě SSRI popsána řada nežádoucích účinků, jako jsou zejména zažívací potíže, výskyt sexuálních dysfunkcí, nespavost a další.

Úzkostné a depresivní poruchy jsou spojeny i s vyšší mortalitou. Dánská studie sledovala mortalitu v průběhu 10 let. Byla prokázána signifikantně vyšší úmrtnost u lidí trpících jak úzkostnými, tak i depresivními poruchami. Vyšší mortalita se týkala somatických onemocnění, sebevražd, nehod a nejvyšší byla u pacientů, kteří trpěli oběma poruchami najednou. Pacienti trpící úzkostnou a depresivní poruchou mají výrazně vyšší mortalitu než lidé bez úzkosti a deprese [5].


Fytofarmaka v léčbě psychických poruch

Fytofarmaka jsou léčiva rostlinného původu, která obsahují alespoň jednu látku rostlinného původu jako účinnou složku. V léčbě řady onemocnění jsou rostlinné přípravky využívány již velmi dlouho, ať již v podobě čajů, extraktů, nebo inhalace esenciálních olejů (aromaterapie).

Registrace fytofarmak podléhá stejným požadavkům a pravidlům jako u jakéhokoliv léčivého přípravku [6]. V současné době máme k dispozici k léčbě psychických poruch několik rostlinných přípravků, které jsou registrované a dostupné v České republice: levandulová silice (Lavekan), kozlíkový kořen (Baldriparan, Kozlík Kneipp), Novo Passit (kombinovaný přípravek obsahující extrakt meduňky, mučenky, třezalky, kozlíku, bezu černého, hlohu, chmele a guaifenesin), extrakt z kořene rozchodnice růžové (Vitango), kombinace kozlíku, máty a meduňky (Persen, Persen forte). Dále jsou k dispozici registrované čaje a čajové směsi (Čajová směs pro klidný spánek, Meduňkový čaj, Nervová čajová směs, Species nervinae planta a jiné).

K léčbě úzkostných poruch (subsyndromální úzkosti a GAD) je indikován esenciální olej z levandule lékařské WS 1265. V České republice je k dispozici od počátku roku 2020 v 80mg měkkých tobolkách pod obchodním názvem Lavekan. V současné době je na trhu již ve 14 zemích.

Mechanismus účinku esenciálního oleje z levandule lékařské WS 1265

Esenciální olej z levandule moduluje aktivitu napěťově řízených presynaptických kalciových kanálů (způsobuje jejich neselektivní inhibici) zejména v oblasti hipokampu. To následně vede k ovlivnění dalších neurotransmiterových systémů, jako je snížení uvolňování glutamátu a noradrenalinu. Dochází ke „zklidnění“ hyperaktivních neuronů, což je v klinickém obraze spojováno se zmírněním úzkosti, vnímání stresu a s antidepresivním působením.

Druhým mechanismem účinku, kterým je vysvětlován jeho anxiolytický a antidepresivní efekt, je působení na serotoninových receptorech 5 HT1A. V roce 2014 byly publikovány výsledky klinické studie kontrolované placebem, kdy byl 17 zdravým mužům podáván WS 1265 v dávce 160 mg denně ve srovnání s placebem po dobu osmi týdnů a následně bylo provedeno vyšetření pomocí PET (pozitronová emisní tomografie). Podávání WS 1265 bylo spojeno se signifikantním snížením 5 HT1A vazebného potenciálu v následujících oblastech: temporální gyrus, fusiformní gyrus a hipokampus.

Inhibice napěťově řízených kalciových kanálů a modulace serotonergního systému ovlivněním 5 HT1A receptorů jsou spojeny s jeho anxiolytickým a antidepresivních účinkem. Vzhledem k chybějícímu ovlivnění GABAergního systému není léčba esenciálním olejem z levandule provázena sedací a útlumem [7].

Klinická účinnost

Účinnost esenciálních olejů včetně WS 1265 v ovlivnění úzkosti byla prokázána řadou animálních studií [8]. U esenciálního oleje WS 1265 byla prokázána jeho vyšší účinnost v ovlivnění úzkosti ve srovnání s benzodiazepiny lorazepamem a diazepamem. Jeho účinnost byla srovnatelná s pregabalinem, ale na rozdíl od pregabalinu nebylo jeho podávání spojeno se sedací a útlumem [9−11].

Byla provedena a publikována řada humánních studií, které hodnotily vliv WS 1265 na úzkost a depresivní příznaky (srovnání s placebem), dále byly realizovány studie s aktivními komparátory lorazepamem a paroxetinem. Všechny studie sledovaly nejen účinnost, ale i snášenlivost, tzn. výskyt nežádoucích účinků, dvě z nich hodnotily lékové interakce. Délka studií se pohybovala v rozmezí 6−10 týdnů. Esenciální olej z levandule byl podáván v dávce 80−160 mg [12]. Přehled studií je uveden v tabulce 1.t1.jpg

V roce 2010 publikovali Kasper a kol. randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, která hodnotila účinnost esenciálního oleje z levandule v dávce 80 mg denně podávané po dobu 10 týdnů v léčbě úzkosti (n = 212). Esenciální olej z levandule byl signifikantně účinnější ve snížení míry úzkosti než placebo (v dosažení odpovědi i remise), od placeba se statisticky významně v účinku lišil od druhého týdne léčby. Zlepšoval kvalitu spánku a nezpůsoboval útlum. Léčba byla pacienty velmi dobře snášena [13].

V další studii byla prokázána srovnatelná účinnost esenciálního oleje z levandule v léčbě GAD (n = 77) ve srovnání s benzodiazepinovým anxiolytikem lorazepamem v denní dávce 0,5 mg (šestitýdenní studie). Léčba olejem z levandule byla velmi dobře snášena, byla provázena dobrým efektem na spánek a chybějícím útlumem a ospalostí během dne. Vliv na úzkostné příznaky byl u obou přípravků srovnatelný, ale esenciální olej z levandule nezpůsoboval polékový útlum a sedaci na rozdíl od léčby benzodiazepiny [14].

V roce 2014 byla publikována druhá studie srovnávající WS 1265 s aktivním komparatárem – antidepresivem ze skupiny SSRI paroxetinem. Jednalo se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii (n = 539) trvající 10 týdnů. Esenciální olej z levandule v dávce 80−160 mg denně byl srovnatelně účinný s paroxetinem v dávce 20 mg u pacientů v léčbě GAD. Od placeba se účinek esenciálního oleje lišil od čtvrtého týdne léčby a přetrvával až do konce studie. Léčba WS 1265 byla spojena se zlepšením spánku, kvality života a s nižším výskytem nežádoucích účinků než léčba paroxetinem. Dále byla prokázána účinnost WS 1265 na snížení výskytu depresivních příznaků [15].

V roce 2015 publikovali Kasper a kol. studii hodnotící účinnost WS 1265 u pacientů s neklidem, agitovaností a nespavostí (n = 170) ve srovnání s placebem. Léčba esenciálním olejem z levandule v dávce 80 mg po dobu 10 týdnů byla účinnější než placebo v léčbě spánkových poruch a neklidu u pacientů s úzkostí. Přípravek WS 1265 byl účinnější ve všech sledovaných parametrech – v ovlivnění úzkosti, neklidu, spánku; výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný s placebem [16].

Vzhledem k mechanismu účinku a působení na serotonergní systém je WS 1265 účinný i v ovlivnění depresivních příznaků.

V roce 2016 byla publikována desetitýdenní studie potvrzující účinnost esenciálního oleje z levandule v léčbě smíšené úzkostně depresivní poruchy; do studie bylo zařazeno 318 pacientů. Esenciální levandulový olej v dávce 80 mg byl oproti placebu signifikantně účinnější v ovlivnění úzkostně depresivní symptomatiky, kvality života a denních dovedností. Od placeba se olej z levandule lišil jak v antidepresivním, tak i v anxiolytickém účinku již od druhého týdne léčby, účinek přetrvával až do konce studie. Léčba byla velmi dobře snášena, jediným nežádoucím účinkem, kterým se olej lišil od placeba, bylo říhání [17].

Účinnost a snášenlivost esenciálního oleje z levandule byla potvrzena i dvěma metaanalýzami. V roce 2019 byla publikována metaanalýza tří studií (n = 697) potvrzující účinnost esenciálního oleje z levandule v léčbě subsyndromální úzkosti oproti placebu. Olej z levandule byl signifikantně účinnější než placebo, byl účinný v léčbě jak psychických, tak tělesných projevů úzkosti, zlepšoval kvalitu spánku a nezpůsoboval útlum. Výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný s placebem [18].

Ve stejném roce byla publikována i druhá metaanalýza hodnotící účinek levandulové silice v léčbě úzkostných poruch. Bylo zařazeno pět studií, 524 pacientů bylo léčeno esenciálním olejem z levandule v dávce 80 mg, 121 pacientů užívalo levandulový olej v dávce 160 mg denně. Přípravek byl srovnáván s placebem, dále s aktivními komparátory: lorazepamem v dávce 0,5 mg a paroxetinem v dávce 20 mg. Esenciální olej z levandule v dávce 80 mg denně byl účinnější než placebo, srovnatelně účinný jako paroxetin 20 mg, dávka 160 mg byla signifikantně účinnější. Léčba byla velmi dobře snášena, výskyt nežádoucích účinků se nelišil od placeba a byl nižší než při léčbě paroxetinem [19].


Nežádoucí účinky

Léčba esenciálním olejem z levandule je velmi dobře snášena. Je provázena velmi nízkým výskytem nežádoucích účinků a byla hodnocena ve všech prováděných studiích. Výskyt nežádoucích účinků při léčbě WS 1265 je srovnatelný s placebem, nejčastější nežádoucí účinek, kterým se jako jediným esenciální olej z levandule signifikantně lišil od placeba, představuje dyspepsie a říhání. Léčba WS 1265 nezpůsobuje útlum a nevyvolává závislost. Při ukončení léčby je možné podávání medikace ukončit abruptně. Náhlé ukončení léčby není provázeno syndromem z vysazení. Jeho podávání není spojeno s narušením kvality spánku, s výskytem sexuálních dysfunkcí ani se zvýšením tělesné hmotnosti.

Bezpečnost náhlého přerušení léčby byla ověřena ve studii provedené Kasperem a kol. v roce 2014, kdy náhlé přerušení podávání esenciálního oleje z levandule v dávce 80 a 160 mg nebylo provázeno příznaky syndromu z vysazení [20].


Lékové interakce

V roce 2013 a 2014 proběhly dvě studie, které hodnotily rizika lékových interakcí při podávání esenciálního oleje z levandule zdravým dobrovolníkům. Obě studie byly dvojitě zaslepené, placebem kontrolované a sledovaly vliv na aktivitu cytochromu P450 (CYP450), který se podílí na metabolizaci naprosté většiny farmak. Byla hodnocena aktivita enzymů CYP 1A2, 2C9, 2C19, 2D6 a 3A4 po jedenáctidenním podávání 160 mg esenciálního oleje z levandule. Nebyl prokázán signifikantní vliv ani na jeden z enzymatických systémů [21].

Vzhledem k tomu, že mezi pacienty trpícími úzkostně depresivními příznaky jsou velmi často ženy ve fertilním věku, byl hodnocen vliv oleje z levandule na farmakokinetiku a farmakodynamiku hormonálních antikoncepčních přípravků obsahujících ethinylestradiol a levonorgestrel ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii. Ve dvou 28denních cyklech byla podávána kombinovaná perorální antikoncepce (po dobu 21 dní) v kombinaci se 160 mg oleje z levandule nebo s placebem. Během studie nedošlo k ovlivnění farmakokinetiky ani farmakodynamiky hormonálních přípravků [22] (tab. 2).t2.jpg

Kazuistiky

Použití esenciálního oleje v léčbě úzkosti je dokumentováno ve třech následujících kazuistikách ambulantních pacientů.


Kazuistika 1

Čtyřicetiletý muž se dostavil na psychiatrickou ambulanci pro dva měsíce trvající stavy úzkosti, jednalo se o první kontakt s psychiatrií.

Z anamnézy: rodinná anamnéza bez neuropsychiatrické zátěže; osobní anamnéza – nikdy vážněji nestonal, v současné době se s ničím neléčí.

Poslední medikace: trvale neužívá žádné léky.

Průběh onemocnění: posledních několik měsíců popisoval stavy nervozity, úzkosti, neklidu… špatně usínal. Jakmile ulehl, v hlavě se mu spustil kolotoč myšlenek týkajících se toho, co se ten den stalo, co ho čeká, zda to všechno zvládne… následně pocení, bušení srdce a obavy… Ke zhoršení potíží došlo v souvislosti se současnou koronavirovou epidemií, kdy začal mít strach o zdraví své rodiny − manželky a dětí. Měl obavy, aby se nenakazili, aby je nenakazil on…

Průběh léčby: v minulosti krátce užíval sertralin v dávce 50 mg, ale popisoval nevolnost a rozvoj sexuálních nežádoucích účinků – poruchy erekce, což byl důvod ukončení užívání antidepresivní medikace. Nyní byla zahájena léčba esenciálním olejem z levandule v dávce 80 mg večer. V průběhu dvou týdnů popisoval již zklidnění a na konci třetího týdne zlepšování spánku. Po měsíci užívání se již cítil zcela dobře, současný stav považuje již za svoji normu a v léčbě pokračuje.


Kazuistika 2

Pětačtyřicetiletá žena je léčena v psychiatrické ambulanci pro úzkostné potíže. Jedná se o první kontakt s psychiatrií.

Z anamnézy: rodinná anamnéza bez neuropsychiatrické zátěže; osobní anamnéza – od dětství alergie, atopický ekzém, v posledním roce dlouhodobě záněty dýchacích cest a vedlejších nosních dutin. Léčena řadou antibiotik. Jinak zdráva, bez jiných chronických zdravotních potíží.

Poslední medikace: dlouhodobě užívá hormonální antikoncepci, jinak bez trvalé medikace.

Průběh onemocnění: přibližně před půlrokem začala pociťovat stavy nervozity, objevily se úzkosti s tlakem na hrudi a pocitem dechové tísně. Potíže jednou vygradovaly do stavu točení hlavy, strachu, že omdlí v čekárně u lékaře, a od té doby z toho má strach. Omezila vycházení ven o samotě, cítí se nejistá, v noci se často budí, následně je unavená… nemůže se soustředit na čtení, nemá chuť k jídlu, do jídla se musí nutit. Potíže se rozvinuly po delší době zdravotních problémů, kdy několik měsíců užívala antibiotika, měla potíže s dýcháním, bolesti hlavy.

Léčba: krátce užívala alprazolam v dávce 0,25−0,5 mg, ale cítila se po něm hodně unavená a ospalá. S pacientkou byly probrány možnosti léčby úzkosti, pacientka dávala přednost přírodní léčbě. Z toho důvodu byl indikován Lavekan v dávce 80 mg. Během prvních dvou týdnů léčby došlo ke zklidnění, v dalším týdnu nastalo zlepšení kvality spánku, pacientka se přestala v noci opakovaně probouzet. Následně se cítí odpočatější, začala postupně vycházet ven i sama. V současné době medikaci Lavekanem užívá dva měsíce, léčba je bez nežádoucích účinků, cítí se dobře, bez úzkostí, současný stav považuje za normu. Chystá se nastoupit zpět do zaměstnání.


Kazuistika 3

Dvaašedesátiletý muž léčený v psychiatrické ambulanci pro smíšenou úzkostně depresivní symptomatiku, jedná se o první kontakt s psychiatrií.

Z anamnézy: rodinná anamnéza bez neuropsychiatrické zátěže, z osobní anamnézy: léčen pro arteriální hypertenzi a hypercholesterolemii, jinak zdráv.

Průběh onemocnění: pacient popisoval dlouhodobě stres a napětí v práci, dále měl obavy, aby ho nepropustili. Přes den se cítil napjatý, nervózní, večer nemohl usnout, neustále přemýšlel nad tím, co bude, co by se mohlo stát. Myšlenky nedokázal zastavit, v souvislosti s nimi cítil sevření v okolí žaludku, nechutenství, tlak na hrudi a někdy i výrazné bušení srdce. V noci se začal výrazně potit…

Průběh léčby: pacient užíval alprazolam předepsaný praktickým lékařem, nízkou dávku léku většinou dvakrát denně, po léčbě alprazolamem došlo sice k ústupu úzkosti, ale někdy se cítil unavený a ospalý, dále mu vadilo, že je pak omezen i v řízení auta… Byla zahájena léčba přípravkem Lavekan v dávce 80 mg večer, medikaci od počátku snášel dobře, pouze občas se objevilo mírné říhání – přechodně po užití medikace, ale do 10 minut ustalo a pacientovi nevadilo. Během tří týdnů se začal cítit klidnější, všiml si, že užívá méně často alprazolam. Nyní užívá Lavekan třetím měsícem, za poslední měsíc měl alprazolam pouze jednou, cítí se dobře, bez úzkosti, spánek považuje za normální.

Závěr a diskuse

Vysoký podíl populace trpí během života úzkostí. Musíme si uvědomit, že hodně pacientů sice nesplňuje diagnostická kritéria konkrétní úzkostné poruchy, ale úzkost, kterou označujeme jako subsyndromální, je pro ně velmi nepříjemná, omezující a s řadou dalších nepříznivých zdravotních dopadů.

V léčbě úzkosti lze s úspěchem využít i fytofarmaka. V současné době je v České republice registrován a od počátku roku 2020 uveden na trh esenciální olej z levandule – Lavekan. V řadě studií a ve dvou metaanalýzách byla prokázána jeho účinnost v léčbě úzkosti. Je účinnější než placebo a srovnatelně účinný v ovlivnění úzkosti jako benzodiazepiny (lorazepam) a SSRI (paroxetin). Nástup účinku lze pozorovat od druhého týdne užívání.

Jeho výhodou je podávání jednou denně ve večerních hodinách. Je doporučeno podávání po jídle. Léčba Lavekanem je provázena velmi nízkým výskytem nežádoucích účinků. Jejich výskyt se nelišil od placeba, jediným projevem, který byl častější než při podávání placeba, byla dyspepsie a říhání. Léčba olejem z levandule není spojena s nárůstem hmotnosti, narušením spánku, nezpůsobuje sexuální dysfunkce.

Esenciální olej z levandule má pozitivní vliv na spánek, medikace není spojena s výskytem útlumu a rizikem rozvoje závislosti. Přerušení léčby není provázeno syndromem z vysazení, a proto je možné medikaci přerušit ze dne na den.

Vzhledem k tomu, že velká část pacientů užívá i jinou medikaci, musíme při zahajování léčby myslet na možné lékové interakce. Podávání esenciálního oleje z levandule není spojeno s rizikem lékových interakcí.

Esenciální olej z levandule je vhodný pro pacienty trpící tzv. subsyndromální úzkostí, GAD nebo smíšenou úzkostně depresivní poruchou. Dále je možné esenciální olej z levandule užít u pacientů, kteří v léčbě preferují přírodní přípravky. Další možností je jeho využití i jako volně dostupné medikace k překlenutí čekání doby na vyšetření u lékaře.

Seznam použité literatury

  • [1] Bandelow B, Michaelis S. Epidemiology of anxiety disorders in the 21st century. Dialogues in clinical neuroscience 2015; 17: 327.
  • [2] Kessler RC, Petukhova M, Sampson NA, et al. Twelve‐month and lifetime prevalence and lifetime morbid risk of anxiety and mood disorders in the United States. Int J Methods Psychiatr Res 2012; 21: 169–184.
  • [3] Bosman RC, Ten Have M, de Graaf R, et al. Prevalence and course of subthreshold anxiety disorder in the general population: A three‑year follow‑up study. J Affect Disord 2019; 247: 105–113.
  • [4] Haller H, Cramer H, Lauche R, et al. The prevalence and burden of subthreshold generalized anxiety disorder: a systematic review. BMC Psychiatry 2014; 14: 128.
  • [5] Meier SM, Mattheisen M, Mors O, et al. Increased mortality among people with anxiety disorders: total population study. Br J Psychiatry 2016; 209: 216–221.
  • [6] Vranová V. Fytofarmakologie standardizovaného extraktu z listů Ginkgo biloba EGb 761. Neurol praxi 2018; 19(Suppl.1): 19–21.
  • [7] Baldinger P, Höflich AS, Mitterhauser M, et al. Effects of Silexan on the serotonin‑1A receptor and microstructure of the human brain: a randomized, placebo‑controlled, double‑blind, cross‑over study with molecular and structural neuroimaging. Int J Neuropsychopharmacol 2014; 18: pyu063.
  • [8] de Sousa DP, de Almeida Soares Hocayen P, Andrade LN, Andreatini R. A Systematic Review of the Anxiolytic‑Like Effects of Essential Oils in Animal Models. Molecules 2015; 20: 18620–18660.
  • [9] Schuwald AM, Nöldner M, Wilmes T, et al. Lavender oil‑potent anxiolytic properties via modulating voltage dependent calcium channels. PLoS One 2013; 8: e59998.
  • [10] Kumar V. Characterization of anxiolytic and neuropharmacological activities of Silexan. Wien Med Wochenschr 2013; 163: 89–94.
  • [11] Silenieks LB, Koch E, Higgins GA. Silexan, an essential oil from flowers of Lavandula angustifolia, is not recognized as benzodiazepine‑like in rats trained to discriminate a diazepam cue. Phytomedicine 2013; 20: 172–177.
  • [12] Kasper S, Müller WE, Volz HP, et al. Silexan in anxiety disorders: Clinical data and pharmacological background. World J Biol Psychiatry 2018; 19: 412–420.
  • [13] Kasper S, Gastpar M, Müller WE,  et al. Silexan, an orally administered Lavandula oil preparation, is effective in the treatment of 'subsyndromal' anxiety disorder: a randomized, double‑blind, placebo controlled trial. Int Clin Psychopharmacol 2010; 25: 277–287.
  • [14] Woelk H, Schläfke S. A multi‑center, double‑blind, randomised study of the Lavender oil preparation Silexan in comparison to Lorazepam for generalized anxiety disorder. Phytomedicine 2010; 17: 94–99.
  • [15] Kasper S, Gastpar M, Müller WE, et al. Lavender oil preparation Silexan is effective in generalized anxiety disorder‑‑a randomized, double‑blind comparison to placebo and paroxetine. Int J Neuropsychopharmacol 2014; 17: 859–869.
  • [16] Kasper S, Anghelescu I, Dienel A. Efficacy of orally administered Silexan in patients with anxiety‑related restlessness and disturbed sleep‑‑A randomized, placebo‑controlled trial. Eur Neuropsychopharmacol 2015; 25: 1960–1977.
  • [17] Kasper S, Volz HP, Dienel A, Schläfke S. Efficacy of Silexan in mixed anxiety‑depression‑‑A randomized, placebo‑controlled trial. Eur Neuropsychopharmacol 2016; 26: 331–340.
  • [18] Möller HJ, Volz HP, Dienel A, et al. Efficacy of Silexan in subthreshold anxiety: meta‑analysis of randomised, placebo‑controlled trials. Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci 2019; 269: 183–193.
  • [19] Yap WS, Dolzhenko AV, Jalal Z, et al. Efficacy and safety of lavender essential oil (Silexan) capsules among patients suffering from anxiety disorders: A network meta‑analysis. Sci Rep 2019; 9: 18042.
  • [20] Gastpar M, Müller WE, Volz HP, et al. Silexan does not cause withdrawal symptoms even when abruptly discontinued. Int J Psychiatry Clin Pract 2017; 21: 177–180.
  • [21] Doroshyenko O, Rokitta D, Zadoyan G, et al. Drug cocktail interaction study on the effect of the orally administered lavender oil preparation silexan on cytochrome P450 enzymes in healthy volunteers. Drug Metab Dispos 2013; 41: 987–993.
  • [22] Heger‑Mahn D, Pabst G, Dienel A, et al. No interacting influence of lavender oil preparation silexan on oral contraception using an ethinyl estradiol/levonorgestrel combination. Drugs R D 2014; 14: 265–272.

Sdílejte článek

Doporučené