Přeskočit na obsah

Neurostimulační metody na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

 Vážené kolegyně a vážení kolegové,

rád bych využil této příležitosti a připomněl 175. výročí zahájení provozu samostatné Psychiatrické kliniky na Karlově, původně nazývané Ústavem pro choromyslné nebo, jak se někdy říkalo, v Kateřinkách, u Myslivečků či u Vondráčků. Z historických pramenů vyplývá, že na počátku historie kliniky sehráli významnou roli osvícení psychiatři, za jejichž působení bylo dosaženo nejvyšší možné úrovně poskytování psychiatrické péče té doby. Věhlas tehdejšího ústavu lákal mnoho návštěvníků z řad zahraničních odborníků, kteří hledali inspiraci a zdroje informací o moderním systému psychiatrické péče. Mnoho z nich zanechalo své podpisy v tzv. návštěvní knize, včetně Jana Evangelisty Purkyně, Jeana Martina Charcota nebo Juliuse Wagnera Jauregga. Od té doby uplynulo moře vody a došlo k mnoha událostem, které více nebo méně poznamenaly chod našeho zařízení.

V současnosti náleží klinika do komplexu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a plány a cíle v oblasti vzdělávání a výzkumu realizujeme společně s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. V dnešní silné konkurenci je velmi nesnadné stát se podobným atraktivním evropským centrem, jako tomu bylo v minulosti. K tomu, aby bylo možné obstát ve světě vědy a rozvíjet nabídku služeb, je třeba investovat nemálo prostředků. Co však nelze žádnými penězi koupit, je nadšení a zájem „nové krve“, tj. progresivně orientovaných kolegů. Mohu hrdě prohlásit, že se nám podařilo sestavit tým mladých lékařů, které sdružil společný zájem o neurostimulační metody v oblasti výzkumu a léčby neuropsychiatrických onemocnění. Cílem této odborné skupiny je rozvíjet metody, jež jsou dlouhodobě ověřené, nebo zavádět prostřednictvím klinických hodnocení metody v oboru zcela inovativní. Do první oblasti patří elektrokonvulzivní léčba, která dostává nový kabát a jež se de facto vydává cestou personalizace a nových programů léčby včetně péče probíhající zcela v ambulantních podmínkách, blíže pacientům a bez nutnosti hospitalizace. Jsem přesvědčen, že tyto změny se promítnou i v míře stigmatizace elektrokonvulzivní léčby, jejíž účinnost dokumentovaná evidence based medicine patří k nejrobustnějším v medicíně vůbec. Aktuálně pracujeme na rozvíjení systematické edukace blízkých, a dokonce uvažujeme i o projektu jejich řízené účasti při vlastním výkonu.

Ke druhé skupině metod náleží především technika repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) a trans­kra­niál­ní stimulace stejnosměrným proudem (tDCS). Tyto možná méně známé stimulační metody využívá naše pracoviště velmi intenzivně, a především rTMS nabízí širokému okruhu nemocných, tedy nejen v rámci výzkumných projektů a v rámci zdravotního pojištění.

Věříme, že rozvíjení stimulačních metod má velký význam pro nemalé skupiny nemocných, neboť je zřetelné, že psychoterapie a psychofarmaka nejsou účinné u všech pacientů. Již nyní krystalizují plány pro léčbu duševních poruch hlubokou mozkovou stimulací, která však patří mezi nákladnější metody. V oblasti další léčby se velmi nadějnou stává oblast ovlivnění imunitního systému, který se nemalou měrou podílí na psychopatologii. Velkým hitem je podávání monoklonálních protilátek. Již dnes také víme, že stimulační metody mohou mít lokální vliv na imunitní systém a tím ovlivňovat rovněž psychopatologické projevy.

Sdílejte článek

Doporučené