Odlišnosti modulátorů sfingosin‑1‑fosfátových receptorů užívaných v léčbě roztroušené sklerózy – zaměřeno na siponimod
Elišák M. Odlišnosti modulátorů sfingosin‑1‑fosfátových receptorů užívaných v léčbě roztroušené sklerózy – zaměřeno na siponimod. Remedia 2022; 32: 439–444.
Sfingosin‑1‑fosfátové receptory (S1PR) byly navrženy jako terapeutický cíl pro různá onemocnění z důvodu jejich zapojení do regulace pohybu lymfocytů z lymfatických uzlin, ovlivnění buněk centrálního nervového systému, srdce, cévní permeability i cévního a bronchiálního tonu. V léčbě roztroušené sklerózy se prokázaly jako účinná léčba, přičemž mechanismus je nejen imunosupresivní (snížení počtu a kvalitativní změna lymfocytů v periferní krvi), ale i přímý ovlivněním buněk centrálního nervového systému a zřejmě i ovlivněním permeability hematoencefalické bariéry. Modulátor S1PR siponimod se od fingolimodu odlišuje větší receptorovou specifičností a také stabilnější, předvídatelnou kinetikou. Díky těmto vlastnostem prokázal jako dosud jediný lék příznivý účinek jak na formy relabující, tak i sekundárně progresivní fáze roztroušené sklerózy. Díky specifické vazbě na S1PR1 a S1PR5, možnosti testování genetických polymorfismů jeho metabolismu a titraci dávky je u siponimodu doložen nižší výskyt nežádoucích účinků provázejících zejména zahájení léčby. Potvrzení eventuálního lepšího profilu dlouhodobé bezpečnosti vyžaduje další sledování.
Summary:
Elisak M. Differences among sphingosine 1‑phosphate receptor modulators used in the treatment of multiple sclerosis – focus on siponimod. Remedia 2022; 32: 439–444.
Sphingosine 1‑phosphate receptors (S1PR) were proposed as therapeutic goals for many diseases because of their involvement in regulation of lymphocyte migration from lymph nodes, influence over the central nervous system and heart cells, vascular permeability, and both vascular and bronchial tone. Their modulators proved to be an effective treatment of multiple sclerosis, the mechanism of action being not only immunosuppressive (lowering the count of lymphocytes in peripheral blood and achieving their qualitative change) but also direct – via influencing the central nervous system cells and possibly also the permeability of the blood‑brain barrier. S1PR modulator siponimod is characterized by higher receptor specificity and more stable and predictable kinetics compared to fingolimod. Owing to these qualities, siponimod was confirmed as – so far – the only medication with a favorable effect in both active forms and secondary progressive phase of multiple sclerosis. Thanks to specific binding to S1PR1 and S1PR5, possibilities to test genetic polymorphisms of its metabolism a to titrate the dose properly, siponimod treatment is associated with a lower rate of side effects, usually present at the beginning of treatment. Further follow‑up is necessary to confirm the hypothesis that siponimod has a more favorable long‑term safety profile.
Key words: sphingosine 1‑phosphate receptors, siponimod, multiple sclerosis, differences.
Objednejte si předplatné, pokud si chcete přečíst celý článek
Informace pro čtenáře: Poslední ročník časopisu je vždy přístupný pouze pro předplatitele (6 čísel tištěného dvouměsíčníku + internetové verze všech vydání), starší ročníky jsou k dispozici zdarma. Pokud máte předplacené tištěné vydání, po registraci automaticky získáváte elektronický přístup zdarma. Registrovat se můžete zde.