Přehled glukometrů v ČR

Glukometr je přístroj určený ke stanovení glykémie v ambulantní praxi. Používají jej zejména pacienti k samostatné kontrole glykémií v rámci selfmonitoringu a samostatných úprav léčebného režimu. Glukometry jsou již přístroje velmi přesné, s rychlým stanovením, často s možností stanovení glykémie z tzv. alternativního místa (jiné místo odběru vzorku krve než bříško prstu). Pro pacienty s poruchou zraku jsou určeny glukometry s hlasovým výstupem. Některé přístroje mají možnost pomocí zvláštních testovacích proužků měřit i jiné veličiny (ketolátky, cholesterol).

Úvod

Glukometry jsou přístroje sloužící k rychlému a poměrně přesnému stanovení glykémií. Měření glykémií je důležitou součástí léčby diabetu, zejména u pacientů s diabetem mellitem kteří jsou léčeni inzulinem. Aktuálně naměřená glykémie může pomoci pacientovi v ambulantních podmínkách zdůvodnit a adekvátním zásahem odstranit subjektivní obtíže, glykemické profily jsou potom důležité při rozhodování o úpravách léčebného režimu.
Glukometry se ale běžně používají i v nemocnicích a ambulancích, jsou jimi vybaveny také vozy záchranné služby. Pro jejich používání platí pravidla stanovená Českou společností klinické biochemie.

Odběr krve ke stanovení glykémie

Odběr vzorku krve ke stanovení glykémie v ambulantní praxi se provádí pomocí odběrových per (autolancet). Většina glukometrů je pacientovi dodávána v setu s některým odběrovým perem. V peru je potom vyměňována jehlička – lanceta, která se používá do otupení. Většina odběrových per má dnes již nastavitelnou hloubku vpichu, čímž se snižuje bolestivost vpichu. Kromě odběrových per se používají i jednorázové odběrové lancety.
Běžnou součástí diabetologické praxe jsou glukometry s možností stanovení glykémie z alternativního místa (jiné místo než bříško prstu). Zajišťují větší pohodlí pro pacienta, zejména menší bolestivostí odběru, neboť ke stanovení je nutné i menší množství krve. U velké části glukometrů je alternativním místem pro stanovení glykémie pouze předloktí. Některé z glukometrů stanovují glykémie i z jiných míst, a to z thenaru (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně), hypothenaru (vyvýšená svalová část dlaně na malíčkové straně), z paže, stehna a lýtka. Odběr krve z takových alternativních míst však klade vyšší nároky na zručnost pacienta. Obecně platí, že k odběru krve z alternativního místa je třeba použít speciální nástavec k odběrové lancetě. Tento nástavec je zkonstruován tak, že vytvoří podtlak v místě vpichu. Tímto způsobem lze získat kapku krve dostatečně velkou pro měření. Pokud nástavec nepoužijeme, kapka krve není získána vůbec nebo je velmi malá. Vzhledem k tomu, že glukometry se mezi sebou liší požadavkem na velikost kapky krve nutné ke stanovení glykémie, je i získání dostatečné kapky krve z alternativního místa snazší u přístrojů vyžadujících menší množství krve k měření.

Kromě bezproblémového získání kapky krve k měření je často diskutována ještě přesnost měření. Stanovení glykémie nalačno není místem odběru ovlivněno. Diskutováno je stanovení po jídle. Bylo totiž zjištěno, že výsledek stanovení glykémie z alternativního místa má určité zpoždění ve vztahu ke stanovení z prstu. Toto zpoždění bylo zaznamenáno ve studiích, v nichž docházelo k prudkým změnám glykémie v krátkém časovém úseku. Takovou změnou by mohla být i glykémie po jídle. Proto se nedoporučuje stanovovat glykémii z alternativního místa dříve než 2 hodiny po jídle. Stejně tak se nedoporučuje stanovovat glykémii z alternativního místa v průběhu řešení nějaké akutní situace, jako je např. extrémní hyperglykémie či ketoacidóza.

Stanovení glykémie glukometrem

Glukometry jsou již dnes převážně automatické přístroje, kde se měření obvykle spouští po nanesení kapky krve na testovací proužek vložený do glukometru. Na konci měření se na displeji zobrazí hodnota naměřené glykémie. Na českém trhu je v současnosti k dostání řada glukometrů, které jsou plně nebo zčásti hrazeny zdravotními pojišťovnami. V tomto článku je nelze všechny vyjmenovat. Jde vesměs o velmi přesné přístroje lišící se technickými parametry a doplňkovou výbavou. Přehled nejčastěji používaných přístrojů s jejich technickými parametry je uveden v tab. 1. Kromě glykémie lze některými přístroji stanovit i jiné laboratorní parametry, např. hladinu ketolátek (glukometr Optium, Optium Xceed), hladinu cholesterolu (glukometr Accutrend GC). Ke stanovení těchto veličin je nutné použít zvláštní testovací proužky. Nárok na úhradu glukometru zdravotní pojišťovnou mají pacienti s diabetem 1. nebo 2. typu léčení intenzifikovanými inzulinovými režimy (tři a více dávek inzulinu denně) a pacienti léčení inzulinovou pumpou. Plná úhrada přístroje podléhá schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny a je poskytována pacientům jednou za 10 let.

Technické parametry glukometru

Jestliže se lékař rozhoduje, který glukometr vybere pro konkrétního pacienta, měl by zvážit technické parametry přístroje [1–10]:

• Rozsah hodnot glykémií, které je glukometr schopen změřit – glukometry zajišťují zpravidla poměrně velký rozsah měření. Maximum je 0–33,3 mmol/l. Čím větší je rozsah měření, tím pochopitelně lépe, zejména pro pacienty léčené intenzifikovanými inzulinovými režimy nebo inzulinovou pumpou.
• Jednotky měření – glukometry mají vesměs možnost přestavení měrných jednotek: mmol/l, mg/dl. U přístrojů dodávaných do ČR jsou obvykle přednastaveny jednotky mmol/l. Mylné přestavení měrných jednotek může být příčinou chybné interpretace výsledku měření.
• Doba měření – glukometry obyčejně provádějí měření do 1 minuty (nejkratší doba stanovení 5 s).
• Testovací proužky – každý glukometr má speciální typ testovacích proužků a nelze je až na výjimky zaměňovat. Je tedy nutné vědět, který typ testovacích proužků k danému glukometru patří.
• Nanesení vzorku krve na testovací proužek – u většiny glukometrů pacient musí nanést kapku krve na vymezené místo. Řada testovacích proužků je uzpůsobena tak, že pacientovi usnadňuje měření a testovací proužky si po dotyku s kapkou krve samy nasají potřebné množství krevního vzorku. Na některé proužky lze znovu přidat krev, pokud není množství dostatečné. Obě možnosti tak omezují frekvenci situací, při nichž by se testovací proužek předčasně znehodnotil.
• Místo odběru krve – většina glukometrů umožňuje odběr krve pouze z prstu, některé přístroje mají možnost odběru z jiného, tzv. alternativního místa (viz výše).
• Rozměry a hmotnost glukometru – mohou hrát roli u pacientů, kteří jsou zvyklí glukometr nosit trvale u sebe.
• Velikost displeje – pro řadu pacientů s poruchou zraku je důležitá velikost displeje a velikost písma.
• Rozsah paměti – jde o velmi rozdílnou technickou výbavu závislou na typu glukometru. Některé přístroje uchovávají výsledky až několika set měření s datem a hodinou, jiné evidují několik posledních měření, nejjednodušší jsou bez paměti. Při předepisování glukometru bychom se měli rozhodovat podle toho, jakému uživateli je přístroj určen. Příliš složité technické vybavení může být totiž někdy pacientovi při obsluze na obtíž. Z paměti některých glukometrů je možno data přenést po propojení do počítače a následně je vyhodnocovat. Existují glukometry, které slouží pacientovi jako elektronický diář. Údaje o naměřené glykémii lze doplnit např. údaji o tělesné aktivitě, dietě, neobvyklých situacích a vyhodnocovat je. Lze vyhodnocovat i 14denní průměry.
• Baterie – druh, dostupnost a vyměnitelnost baterií je nedílnou součástí rozhodování při výběru glukometru. Glukometry nemívají zabudovanou baterii.
• Hlasový výstup – pro nevidomé pacienty a pacienty s výraznou redukcí vizu je k dispozici přístroj s hlasovým výstupem.
• Mechanismus hygienického odstranění proužku – u nejnovějších přístrojů a přístrojů se zásobníkem proužků či senzorů není nutné dotknout se použitého testovacího proužku při jeho vyjmutí z přístroje. Tato doplňková funkce je výhodná zejména u přístrojů užívaných větším počtem uživatelů.
• Automatické vypnutí přístroje – většina glukometrů se vypíná automaticky po určité době nečinnosti přístroje.
• Doplňková výbava – glukometry jsou dodávány buď jako samostatné přístroje, nebo v tzv. kitech či setech, spolu s pouzdrem, odběrovým perem, sadou testovacích proužků a lancet.
• Servis – větší distributoři glukometrů obvykle zajišťují poměrně rozsáhlý servis zahrnující širokou dostupnost testovacích proužků v lékárnách a prodejnách zdravotnických potřeb, opravy a pružné vyřizování reklamací. Některé firmy provozují bezplatné poradenské telefonní linky a vydávají edukační materiály.

Výběr glukometru není úplně jednoduchou záležitostí jak pro diabetika, tak pro zdravotnický personál vybavující oddělení či ambulanci, neboť je nutné počítat s tím, že se vybírá přístroj, který by měl sloužit řadu let.

Práce je podporována MZO:00023001.