Rostlinná léčiva v léčbě covidu‑19
Souhrn:
Vranová V. Rostlinná léčiva v léčbě covidu‑19. Remedia 2022; 32: 465–468.
Covid‑19 je akutní infekční onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu. V současné době jsou k dispozici kromě běžných symptomatických léčiv i specifická antivirotika, monoklonální protilátky; základním preventivním opatřením je vakcinace. Zároveň probíhá intenzivní výzkum terapeutického potenciálu léčivých rostlin, zejména v prevenci a léčbě mírných forem infekce. Sdělení přináší informace o možnostech užití vybraných rostlinných léčiv.
Summary:
Vranova V. Herbal medicines in the treatment of covid‑19. Remedia 2022; 32: 465–468.
Covid‑19 is an acute infectious disease affecting mainly the respiratory tract. Beside usual symptomatic treatment, specific antiviral drugs and monoclonal antibodies are currently available. The basic preventive measure consists of vaccination. At the same time, intensive research into therapeutic potential of medicinal herbs is under way, related mainly to prevention and treatment of mild forms of this infection. This article brings information about the possibility to use selected herbal medicines in covid‑19.
Key words: covid‑19, herbal medicines, prevention, treatment.
Covid 19 je akutní infekční onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu vyvolané virem SARS CoV 2. Většina infekcí probíhá mírně a nekomplikovaně, nemocniční léčbu potřebuje 3−14 % osob, na lůžkách intenzivní péče musejí být umístěna 1−3 % infikovaných. Rekonvalescence po onemocnění covid 19 se středně závažným a těžkým průběhem bývá delší než u jiných respiračních infekcí. V současné době jsou pro léčbu k dispozici kromě běžných symptomatických léčiv (analgetika, antipyretika, antitusika, mukolytika, bronchodilatancia ad.) i antivirotika (remdesivir, molnupiravir, nirmatrelvir/ritonavir, favipiravir) a monoklonální protilátky s účinkem na SARS CoV 2 (sotrovimab, tixagevimab/cilgavimab, casirivimab/imdevimab, bamlanivimab/etesevimab, regdanvimab). Žádná z monoklonálních protilátek dostupná v České republice v první polovině roku 2022 nemá neutralizační aktivitu vůči variantě omikron SARS CoV 2, která u nás od ledna 2022 dominuje. Naprosto nezpochybnitelným preventivním opatřením je vakcinace, k dispozici je pět vakcín: Nuvaxovid, Comirnaty, Jcovden, Vaxzevria a Spikevax, v registračním řízení je vakcína Valneva. Na trh nyní přicházejí také inovované vakcíny Spikevax bivalent Original/Omicron BA.1. a Comirnaty Original/Omicron BA.1.
V současné době probíhá intenzivní výzkum terapeutického potenciálu léčivých rostlin, protože rostlinná léčiva mohou mít značný přínos v prevenci a léčbě mírných forem covidu 19. Účinek rostlinných léčiv je viditelnější při posilování nespecifické imunity, což je v boji proti virovým onemocněním velice důležité. Přirozená imunita (dobře fungující bariérová funkce kůže a sliznic a imunokompetentní buňky první linie přirozené imunity) primárně reagují na virovou infekci. Pokud není infekční nálož příliš robustní a imunitní systém je v dobré kondici, zvládá organismus tuto infekci běžnými mechanismy přirozené imunity [1]. Různé studie zkoumají, která fytofarmaka mohou být přínosem v prevenci a terapii covidu 19. Vzhledem k tomu, že se vesměs jedná o posílení nespecifické imunity, jsou výsledky obvykle přenositelné i na jiná virová onemocnění, např. na chřipku.
Ovlivnění mukociliární clearance
Tymián obecný
Tymián obecný (Thymus vulgaris) jeví několik farmakologických aktivit, např. antivirové, antibakteriální, protizánětlivé, antioxidační, antiseptické a antitusické, zlepšuje činnost imunitního systému [2]. Usnadňuje vykašlávání tím, že snižuje viskozitu a adhezivitu hlenu a podporuje mukociliární transport. Flavonoidy tymiánu aktivizují ß2 receptory v dýchacích cestách, působí tak bronchodilatačně [3]. Tymiánová silice snižuje tvorbu prozánětlivých cytokinů [4]. Podle recentních studií se pomocí tymiánové silice podařilo významně zmírnit horečku, bolesti svalů, bolesti hlavy, nechutenství, závratě, kašel, dušnost, slabost, únavu a bolesti hrudní stěny u pacientů s covidem 19 [5]. Léčivé přípravky obsahující extrakt z tymiánu tak mohou být vhodným pomocným léčivem i při covidu 19 [6]; (tab. 1).
Břečťan popínavý
Břečťan popínavý (Hedera helix L.) působí expektoračně kombinací gastropulmonálního a nepřímého β2 adrenergního efektu α hederinu; má bronchodilatační účinek, byl prokázán účinek protizánětlivý [7]. Studie zařadila břečťan mezi rostlinná léčiva doporučená k adjuvantní terapii covidu 19 [8]; (tab. 2).
Imunoaktivní rostlinná léčiva
Třapatka (Echinacea spp.)
Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je užívána k léčbě a profylaxi virových, bakteriálních a fungálních infekcí, zejména respiračního traktu. Extrakty z echinacey mají imunomodulační efekt, působí na makrofágy a NK buňky [9], včetně zmírnění rinoviry indukované exprese více než třiceti transkripčních faktorů nezbytných pro produkci zánětlivých cytokinů. V lidských bronchiálních epiteliálních buňkách (BEAS 2B) echinacea inhibovala indukci zánětlivých cytokinů a chemokinů různými respiračními viry [10]; (tab. 3).
Pelargonie jihoafrická
Drogou této rostliny je kořen, v jiných jejích částech potřebné účinné látky nejsou obsaženy. Extrakt z Pelargonium sidoides je léčivo, které se užívá k terapii zejména virových onemocnění dýchacích cest. Má mírný antibakteriální a antivirový účinek, stimuluje nespecifické obranné mechanismy a imunitní systém. Kromě již dříve prokázané účinnosti proti chřipce doložila studie efekt také proti infekci virem SARS CoV 2 [14]. Extrakt z kořene pelargonie brání replikaci respiračních virů, zejména virů influenzy A (H1N1, H3N2), SARS CoV 2 i virů herpes simplex (HSV 1, HSV 2), tedy vesměs obalených virů. Lze proto předpokládat, že mechanismus tohoto účinku tkví v interferenci účinných látek s povrchovými glykoproteiny [14−16]; (tab. 4).
Betaglukany
Jedná se o polysacharidy, homopolymery β glukózy. V přírodě se vyskytují v nejrůznějších konfiguracích. Imunomodulační účinnost betaglukanů se zvyšuje s jejich četnějším větvením a se vzrůstající molekulovou hmotností. Udává se, že nejúčinnější jsou betaglukany s molekulovou hmotností kolem 5 000–10 000 kD [20]. Podstata imunostimulačního účinku betaglukanů spočívá ve stimulaci složek nespecifické imunity, přednostně v aktivaci makrofágů. Zvyšuje se nejen jejich fagocytární aktivita, ale také produkce regulačních cytokinů (interleukin [IL] 1, IL 2, IL 6 aj.), interferonů a tumor nekrotizujícího faktoru. Užívání perorálního betaglukanu by mohlo představovat účinný způsob, jak posílit imunitní reakce a zmírnit symptomy covidu 19 [21], nicméně existují podstatné rozdíly v imunomodulačních účincích v závislosti na složení extraktu; (tab. 5).
Protizánětlivá rostlinná léčiva
Jinan dvoulaločný
Zajímavou možností adjuvantní terapie, zejména při léčbě lehkých neurologických komplikací covidu 19, je použití extraktu z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) EGb 761 pro jeho schopnost suprimovat projevy hyperaktivace cytokinů a pozitivně ovlivňovat mikrocirkulaci v nervovém systému [22]. K potvrzení této teorie budou nutné další studie. Některé zdroje naznačují též pozitivní účinek pravidelného užívání EGB 761 při zvládání nejen covidu 19, ale i dalších infekčních onemocnění, např. chřipky [23]; (tab. 6).
Závěr
Použití rostlinných léčiv může významně pomoci v prevenci i terapii covidu 19 i dalších virových onemocnění. Extrakty z rostlin (tymián, břečťan, pelargonie ad.) zlepšují nespecifickou imunitu a umožnují organismu lépe zvládnout virovou infekci. Je však třeba mít na paměti, že užívání rostlinných léčiv má své limity a v žádném případě nenahrazuje vakcinaci proti onemocnění covid 19.
Seznam použité literatury
- [1] Bystroň J, Balner T, Kačorová J. Je možno ovlivnit vznik a průběh infekce covid‑19? (Výsledky studie u zdravotníků ve FN Ostrava). Klin Farmakol Farm 2022; 36: 48−53.
- [2] Sarahroodi S. Efficiency of Herbal Medicines in Containment of COVID‑19: A Narrative Review. Electronic Physician 2002; 13: 7875−7883.
- [3] Fojtů H. Kašel – diferenciální diagnostika a terapie. Remedia 2013; 23: 180–185.
- [4] Ocaña A, Reglero G. Effects of Thyme Extract Oils (from Thymus vulgaris, Thymus zygis, and Thymus hyemalis) on Cytokine Production and Gene Expression of oxLDL‑Stimulated THP‑1‑Macrophages. J Obes 2012; 2012: 104706.
- [5] Sardari S, Mobaiend A, Ghassemifard L, et al. Therapeutic Effect of Thyme (Thymus Vulgaris) Essential Oil on Patients with COVID19: A Randomized Clinical Trial. J Adv Med Biomed Res 2021; 29: 83−91.
- [6] Hamada AM. Vitamins, Omega‑3, Magnesium, Manganese, and Thyme Can Boost Our Immunity and Protect Against COVID‑19. Eur J Biol Res 2020; 10: 271−295.
- [7] Karlíčková J. Expektorancia přírodního původu II. Prakt lékáren 2008; 4: 238–240.
- [8] Silveira D, Prieto‑Garcia JM, Boylan F, et al. COVID‑19: Is There Evidence for the Use of Herbal Medicines as Adjuvant Symptomatic Therapy? Front Pharmacol 2020; 11: 581840.
- [9] Brendler T, Al‑Harrasi A, Bauer R, et al. Botanical drugs and supplements affecting the immune response in the time of COVID‑19: Implications for research and clinical practice. Phytother Res 2021; 35: 3013−3031.
- [10] Sharma M, Anderson SA, Schoop R, Hudson JB. Induction of multiple pro‑inflammatory cytokines by respiratory viruses and reversal by standardized Echinacea, a potent antiviral herbal extract. Antiviral Res 2009; 83: 165–170.
- [11] European Union herbal monograph on Echinacea purpurea (L.) Moench, herba recens EMA/HMPC/48704/2014. Dostupné na: https://www.ema.europa.eu/en/documents/herbal‑monograph/final‑european‑union‑herbal‑monograph‑echinacea‑purpurea‑l‑moench‑herba‑recens_en.pdf
- [12] Tůmová L. Echinacea – možné interakce s ostatními léky. Prakt lékáren 2009; 5: 41–42.
- [13] Halámková J. Vybrané interakce preparátů užívaných v onkologii s potravinovými doplňky a fytofarmaky – pohled onkologa. Klin Onkol 2016; 29(Suppl 2): 2S59.
- [14] Papies J, Emanuel J, Heinemann N, et al. Antiviral and Immunomodulatory Effects of Pelargonium sidoides DC. Root Extract EPs® 7630 in SARS‑CoV‑2‑Infected Human Lung Cells. Front Pharmacol 2021; 12: 757666. Erratum in: Front Pharmacol 2021; 12: 814452.
- [15] Conrad A, Hansmann C, Engels I, et al. Extract of Pelargonium sidoides (EPs® 7630) improves phagocytosis, oxidative burst, and intracellular killing of human peripheral blood phagocytes in‑vitro. Phytomedicine 2007; 14(Suppl VI): 46−51.
- [16] Michaelis M, Doerr HW, Cinatl J Jr. Investigation of the influence of EPs® 7630, a herbal drug preparation from Pelargonium sidoides, on replication of a broad panel of respiratory viruses. Phytomedicine 2011; 18: 384−386.
- [17] Theisen LL, Muller CP. EPs® 7630 (Umckaloabo®), an extract from Pelargonium sidoides roots, exerts anti‑influenza virus activity in vitro and in vivo. Antiviral Res 2012; 94: 147−156.
- [18] Koch E, Wohn C. Pelargonium sidoides root extract EPs® 7630 stimulates release of antimicrobial peptides from neutrophile granulocytes in human whole blood. Planta Med 2007; 73: 846.
- [19] Martin D, Konrad M, Adarkwah CC, Kostev K. Reduced antibiotic use after initial treatment of acute respiratory infections with phytopharmaceuticals − a retrospective cohort study. Postgrad Med 2020; 132: 412−418. Erratum in: Postgrad Med 2020: 1.
- [20] Novak M, Vetvicka V. β‑glucans, history, and the present: immunomodulatory aspects and mechanisms of action. J Immunotoxicol 2008; 5: 47–57.
- [21] Geller A, Yan J. Could the Induction of Trained Immunity by β‑Glucan Serve as a Defense Against COVID‑19? Front Immunol 2020; 11: 1782.
- [22] Gargouri B, Carstensen J, Bhatia HS, et al. Anti‑neuroinflammatory effects of Ginkgo biloba extract EGb761 in LPS‑activated primary microglial cells. Phytomedicine 2018; 44: 45−55.
- [23] Ibrahim MA, Ramadan HH, Mohammed RN. “Evidence that Ginkgo Biloba could use in the influenza and coronavirus COVID‑19 infections”. J Basic Clin Physiol Pharmacol 2021; 32: 131−143.
- [24] SPC Tebokan. Dostupné na: https://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0075124&tab=texts