Rostlinná léčiva v léčbě covidu‑19

Souhrn:
Vranová V. Rostlinná léčiva v léčbě covidu‑19. Remedia 2022; 32: 465–468.
Covid‑19 je akutní infekční onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu. V současné době jsou k dispozici kromě běžných symptomatických léčiv i specifická antivirotika, monoklonální protilátky; základním preventivním opatřením je vakcinace. Zároveň probíhá intenzivní výzkum terapeutického potenciálu léčivých rostlin, zejména v prevenci a léčbě mírných forem infekce. Sdělení přináší informace o možnostech užití vybraných rostlinných léčiv.

Summary:
Vranova V. Herbal medicines in the treatment of covid‑19. Remedia 2022; 32: 465–468.
Covid‑19 is an acute infectious disease affecting mainly the respiratory tract. Beside usual symptomatic treatment, specific antiviral drugs and monoclonal antibodies are currently available. The basic preventive measure consists of vaccination. At the same time, intensive research into therapeutic potential of medicinal herbs is under way, related mainly to prevention and treatment of mild forms of this infection. This article brings information about the possibility to use selected herbal medicines in covid‑19.

Key words: covid‑19, herbal medicines, prevention, treatment.

Covid 19 je akutní infekční onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu vyvolané virem SARS CoV 2. Většina infekcí probíhá mírně a nekomplikovaně, nemocniční léčbu potřebuje 3−14 % osob, na lůžkách intenzivní péče musejí být umístěna 1−3 % infikovaných. Rekonvalescence po onemocnění covid 19 se středně závažným a těžkým průběhem bývá delší než u jiných respiračních infekcí. V současné době jsou pro léčbu k dispozici kromě běžných symptomatických léčiv (analgetika, antipyretika, antitusika, mukolytika, bronchodilatancia ad.) i antivirotika (remdesivir, molnupiravir, nirmatrelvir/ritonavir, favipiravir) a monoklonální protilátky s účinkem na SARS CoV 2 (sotrovimab, tixagevimab/cilgavimab, casirivimab/imdevimab, bamlanivimab/etesevimab, regdanvimab). Žádná z monoklonálních protilátek dostupná v České republice v první polovině roku 2022 nemá neutralizační aktivitu vůči variantě omikron SARS CoV 2, která u nás od ledna 2022 dominuje. Naprosto nezpochybnitelným preventivním opatřením je vakcinace, k dispozici je pět vakcín: Nuvaxovid, Comirnaty, Jcovden, Vaxzevria a Spikevax, v registračním řízení je vakcína Valneva. Na trh nyní přicházejí také inovované vakcíny Spikevax bivalent Original/Omicron BA.1. a Comirnaty Original/Omicron BA.1.

V současné době probíhá intenzivní výzkum terapeutického potenciálu léčivých rostlin, protože rostlinná léčiva mohou mít značný přínos v prevenci a léčbě mírných forem covidu 19. Účinek rostlinných léčiv je viditelnější při posilování nespecifické imunity, což je v boji proti virovým onemocněním velice důležité. Přirozená imunita (dobře fungující bariérová funkce kůže a sliznic a imunokompetentní buňky první linie přirozené imunity) primárně reagují na virovou infekci. Pokud není infekční nálož příliš robustní a imunitní systém je v dobré kondici, zvládá organismus tuto infekci běžnými mechanismy přirozené imunity [1]. Různé studie zkoumají, která fytofarmaka mohou být přínosem v prevenci a terapii covidu 19. Vzhledem k tomu, že se vesměs jedná o posílení nespecifické imunity, jsou výsledky obvykle přenositelné i na jiná virová onemocnění, např. na chřipku.

Ovlivnění mukociliární clearance

Tymián obecný

Tymián obecný (Thymus vulgaris) jeví několik farmakologických aktivit, např. antivirové, antibakteriální, protizánětlivé, antioxidační, antiseptické a antitusické, zlepšuje činnost imunitního systému [2]. Usnadňuje vykašlávání tím, že snižuje viskozitu a adhezivitu hlenu a podporuje mukociliární transport. Flavonoidy tymiánu aktivizují ß₂ receptory v dýchacích cestách, působí tak bronchodilatačně [3]. Tymiánová silice snižuje tvorbu prozánětlivých cytokinů [4]. Podle recentních studií se pomocí tymiánové silice podařilo významně zmírnit horečku, bolesti svalů, bolesti hlavy, nechutenství, závratě, kašel, dušnost, slabost, únavu a bolesti hrudní stěny u pacientů s covidem 19 [5]. Léčivé přípravky obsahující extrakt z tymiánu tak mohou být vhodným pomocným léčivem i při covidu 19 [6]; (tab. 1).

Břečťan popínavý

Břečťan popínavý (Hedera helix L.) působí expektoračně kombinací gastropulmonálního a nepřímého β₂ adrenergního efektu α hederinu; má bronchodilatační účinek, byl prokázán účinek protizánětlivý [7]. Studie zařadila břečťan mezi rostlinná léčiva doporučená k adjuvantní terapii covidu 19 [8]; (tab. 2).

Imunoaktivní rostlinná léčiva

Třapatka (Echinacea spp.)

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je užívána k léčbě a profylaxi virových, bakteriálních a fungálních infekcí, zejména respiračního traktu. Extrakty z echinacey mají imunomodulační efekt, působí na makrofágy a NK buňky [9], včetně zmírnění rinoviry indukované exprese více než třiceti transkripčních faktorů nezbytných pro produkci zánětlivých cytokinů. V lidských bronchiálních epiteliálních buňkách (BEAS 2B) echinacea inhibovala indukci zánětlivých cytokinů a chemokinů různými respiračními viry [10]; (tab. 3).

Pelargonie jihoafrická

Drogou této rostliny je kořen, v jiných jejích částech potřebné účinné látky nejsou obsaženy. Extrakt z Pelargonium sidoides je léčivo, které se užívá k terapii zejména virových onemocnění dýchacích cest. Má mírný antibakteriální a antivirový účinek, stimuluje nespecifické obranné mechanismy a imunitní systém. Kromě již dříve prokázané účinnosti proti chřipce doložila studie efekt také proti infekci virem SARS CoV 2 [14]. Extrakt z kořene pelargonie brání replikaci respiračních virů, zejména virů influenzy A (H1N1, H3N2), SARS CoV 2 i virů herpes simplex (HSV 1, HSV 2), tedy vesměs obalených virů. Lze proto předpokládat, že mechanismus tohoto účinku tkví v interferenci účinných látek s povrchovými glykoproteiny [14−16]; (tab. 4).

Betaglukany

Jedná se o polysacharidy, homopolymery β glukózy. V přírodě se vyskytují v nejrůznějších konfiguracích. Imunomodulační účinnost betaglukanů se zvyšuje s jejich četnějším větvením a se vzrůstající molekulovou hmotností. Udává se, že nejúčinnější jsou betaglukany s molekulovou hmotností kolem 5 000–10 000 kD [20]. Podstata imunostimulačního účinku betaglukanů spočívá ve stimulaci složek nespecifické imunity, přednostně v aktivaci makrofágů. Zvyšuje se nejen jejich fagocytární aktivita, ale také produkce regulačních cytokinů (interleukin [IL] 1, IL 2, IL 6 aj.), interferonů a tumor nekrotizujícího faktoru. Užívání perorálního betaglukanu by mohlo představovat účinný způsob, jak posílit imunitní reakce a zmírnit symptomy covidu 19 [21], nicméně existují podstatné rozdíly v imunomodulačních účincích v závislosti na složení extraktu; (tab. 5).

Protizánětlivá rostlinná léčiva

Jinan dvoulaločný

Zajímavou možností adjuvantní terapie, zejména při léčbě lehkých neurologických komplikací covidu 19, je použití extraktu z jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) EGb 761 pro jeho schopnost suprimovat projevy hyperaktivace cytokinů a pozitivně ovlivňovat mikrocirkulaci v nervovém systému [22]. K potvrzení této teorie budou nutné další studie. Některé zdroje naznačují též pozitivní účinek pravidelného užívání EGB 761 při zvládání nejen covidu 19, ale i dalších infekčních onemocnění, např. chřipky [23]; (tab. 6).

Závěr

Použití rostlinných léčiv může významně pomoci v prevenci i terapii covidu 19 i dalších virových onemocnění. Extrakty z rostlin (tymián, břečťan, pelargonie ad.) zlepšují nespecifickou imunitu a umožnují organismu lépe zvládnout virovou infekci. Je však třeba mít na paměti, že užívání rostlinných léčiv má své limity a v žádném případě nenahrazuje vakcinaci proti onemocnění covid 19.