Inhalační systém AIRMAX

Inhalační formy léků se u astmatu staly absolutně převládajícími jak pro skupinu úlevových, tak i pro skupinu protizánětlivě působících. Podobně je to i u CHOPN. Příští rok (2006) bude mít aerosolový tlakový dávkovač (pressurized metered-dose inhaler – pMDI) padesáté výročí uvedení do praxe a udržuje se v ní stále. Jenom hnací plyn v podobě chlorofluorokarbonů (CFC) je v současnosti nahrazován hydrofluoroalkany (HFA). Technika inhalace je u aerosolového dávkovače nejnáročnější, proto jej nelze užívat u malých dětí, ale dělá potíže i seniorům. K usnadnění a překlenutí technické náročnosti se používají inhalační nástavce. Zjednodušení přineslo nádechem aktivované spuštění dávky léčiva (Autohaler, Easi-Breathe). Ekologickou „revolucí“ bylo zavedení práškových forem antiastmatik, z nichž dominantní postavení zaujaly mnohodávkové inhalátory systému Turbuhaler a Diskus. K mnohodávkovým se řadí i Easyhaler. Vedle nich se udržují velmi jednoduché,většinou jednokapslové inhalátory (Aerolizer, Inhalátor M).

Inhalační formy léků

Inhalační formy léků se u astmatu staly absolutně převládajícími jak pro skupinu úlevových, tak i pro skupinu protizánětlivě působících. Podobně je to i u CHOPN.

Příští rok (2006) bude mít aerosolový tlakový dávkovač (pressurized metered-dose inhaler – pMDI) padesáté výročí uvedení do praxe a udržuje se v ní stále. Jenom hnací plyn v podobě chlorofluorokarbonů (CFC) je v současnosti nahrazován hydrofluoroalkany (HFA). Technika inhalace je u aerosolového dávkovače nejnáročnější, proto jej nelze užívat u malých dětí, ale dělá potíže i seniorům. K usnadnění a překlenutí technické náročnosti se používají inhalační nástavce. Zjednodušení přineslo nádechem aktivované spuštění dávky léčiva (Autohaler, Easi-Breathe).

Ekologickou „revolucí" bylo zavedení práškových forem antiastmatik, z nichž dominantní postavení zaujaly mnohodávkové inhalátory systému Turbuhaler a Diskus. K mnohodávkovým se řadí i Easyhaler. Vedle nich se udržují velmi jednoduché,většinou jednokapslové inhalátory (Aerolizer, Inhalátor M).

Technické požadavky na inhalátor

Úspěch inhalačního podání léčiva je ovlivňován mnoha faktory. Jedním z prvních je síla nádechového úsilí, jehož je třeba k inhalaci léčiva. Je u jednotlivých typů inhalátorů změřena a dnes máme k dispozici i jednoduchý „nádechoměr" (opak výdechoměru), kterým lze zhodnotit u pacienta jeho vrcholovou nádechovou rychlost či vrcholový nádechový proud (PIF – peak inspiratory flow). Je logické, že nádechová schopnost pacienta může velmi podstatně ovlivnit účinek inhalovaného léku. Týká se to zejména akutních obtíží nebo stavů, kdy astma není pod kontrolou. Proto je cílem výrobce, aby potřeba nádechového úsilí byla co nejmenší.

Důležitým ukazatelem účinnosti je také konzistence dávek. Snahou je, aby i při opakovaném a dlouhodobém podávání za různých podmínek si dávky zachovávaly stabilitu. Prakticky stejně významný je i podíl respirabilní frakce neboli podíl částic velikosti 4,7–2,1 mm.

Dávky léku jsou označovány v mikrogramech jako dávka odměřená v inhalátoru pro každou jednotlivou inhalaci nebo jako dávka dodaná, jíž se rozumí dávka, která se dopraví v jedné inhalaci do bronchů.

Konečně opakovaně diskutovanou otázkou je plicní depozice léku a jeho biologická dostupnost. Plicní depozicí rozumíme množství léčiva dopraveného do bronchů a alveolů. Biologická dostupnost je hodnocena dvojím hlediskem: cílem je, abychom při inhalaci dosahovali co nejvyšší plicní biologické dostupnosti při nízké systémové dostupnosti.

Práškové formy léků pro inhalaci

Historicky nejdůležitější pozici bude mít vždy první práškový jednokapslový inhalátor Spinhaler pro inhalaci kromoglykátu. V roce 1967 to byl první ekologický bezfreonový práškový inhalátor a kromoglykát byl prvním preventivním antiastmatikem pro dlouhodobou léčbu s protizánětlivým účinkem. V dalším vývoji se objevily varianty blízké Spinhaleru, ale především došlo ke změnám v technologii a vývoji sofistikovaných mnohodávkových inhalátorů (Turbuhaler, Diskus, Easyhaler).

Obecně je možno říci, že použití inhalátorů pro práškové formy léků je snadnější, protože spuštění dávky je založeno na principu aktivace inhalace nádechem. Splňují také ekologické požadavky. Léčivo je vázáno na nosič, jímž je monohydrát laktózy, vyřazují tedy hnací propelenty.

Úskalí praxe

Účinný, bezpečný lék, kvalitní inhalační systém, jednoduchý inhalátor není ještě zárukou účinnosti léčby. Podobně jako v zahraničí i u nás se ukazuje, že při dlouhodobé preventivně protizánětlivé léčbě astmatu pacienti přerušují podávání léku nebo jej přestávají užívat vůbec. Stabilizace stavu a dosažení velmi dobré kontroly nad příznaky astmatu je rizikem tohoto přístupu nemocných k dlouhodobé léčbě.

Druhým problémem je zvládnutí techniky inhalace. E. Feketeová a V. Kašák se skupinou sester provedli hodnocení správnosti inhalační techniky. Výsledek u všech inhalátorů u nás používaných je pro nás neuspokojivý. V průměru bylo chybování prokázáno u 41 % pacientů s astmatem a rozptyl se pohyboval mezi 30 % až 54 %. Nejčastěji byly chyby nalezeny u tlakových aerosolových dávkovačů.

AIRMAX

Vývoj inhalátorů se nezastavuje a do rodiny inhalačních systémů přibyl nový typ inhalátoru označovaný jako AIRMAX (obr. 1).

Je to mnohodávkový inhalátor pro práškovou formu léčiv (obr. 2).

Sofistikovaná technologie inhalace spočívá v X-ACT systému (Active-metering and Cyklone saparator Technology).

Podání léku se děje opět na principu nádechové aktivace. Nádechové úsilí je nízké. Léčivo je při procesu inhalace odděleno speciální cyklonovou separací od laktózy a přesně odměřeno do trvale konzistentních dávek. Dosahuje vysoké úrovně plicní depozice.

Způsob použití je neobyčejně jednoduchý (graf 1).

V únoru 2005 představil inhalátor AIRMAX v Praze jeden z jeho tvůrců, Prof. Xian-Ming Zeng (King´s College Londýn) a doložil údaje výsledky řady studií.

Úspěšnost v používání inhalátoru AIRMAX dosahuje ve studiích u dětí i u seniorů až 90 % (tab. 1). Nabídka inhalátorů se tedy dále rozšiřuje. V současnosti je k dispozici pro podávání budesonidu, v další fázi je připravena verze pro formoterol a salbutamol. Systém AIRMAX má předpoklady obohatit naše možnosti výběru vhodného inhalátoru při akutních stavech i v dlouhodobé léčbě.

Dosavadní zkušenosti se všemi inhalačními systémy ovšem potvrzují, že ani při velmi jednoduché technice inhalace nesmíme zapomínat na edukaci a pečlivý nácvik inhalace s pacientem a opakovanou kontrolu inhalační techniky při jeho každé návštěvě v ordinaci.