Přeskočit na obsah

Nová skupina antimigrenik v centru zájmu

Odhaduje se, že přibližně 15 % evropské populace trpí migrénou. Pacienti mají opakované epizody intenzivní pulzující bolesti hlavy, nejčastěji pouze na jedné straně hlavy. Někdy bolesti předcházejí vizuální nebo smyslové poruchy známé jako „aura“. U mnoha lidí se může rovněž objevit nevolnost, zvracení a zvýšená citlivost na světlo nebo zvuk. Migréna podstatně zhoršuje kvalitu života nemocného, jeho výkonnost a fungování v zaměstnání i v soukromém životě. Vyčerpávající bolest hlavy, dle definice trvající 4–72 hodin, je doprovázena smyslovými změnami. Po migrenózním záchvatu obvykle následuje výrazná únava. Světová zdravotnická organizace řadí závažnou migrénu do nejvyšší třídy disability spolu s kvadruplegií, demencí a aktivní psychózou.

Přesná příčina migrény není známa. Předpokládá se, že jde o neurovaskulární poruchu s patogenetickými mechanismy onemocnění jak v mozku, tak v cévách hlavy. Nejčastěji se vyskytuje u žen a má silnou genetickou složku.

V léčbě se uplatňují režimová opatření se snahou omezit provokující faktory, mezi něž patří nedostatek spánku, nadměrný stres, vynechání jídla nebo pití, káva, čokoláda, některé druhy sýrů, užívání hormonální antikoncepce. Z farmakoterapie se pro akutní migrenózní záchvat používají analgetika a nesteroidní antiflogistika, případně v kombinaci s antiemetiky, a specifická antimigrenózní léčiva – tzv. triptany.

Pro profylaktickou léčbu migrény zatím nebyly dostupné žádné specifické přípravky ke snížení frekvence a intenzity migrenózních záchvatů. Jako léčiva k prevenci migrenózních atak byly doposud využívány lékové skupiny, jejichž hlavní indikace jsou v jiných oblastech, mezi nimi lze jmenovat betablokátory, antiepileptika, blokátory kalciových kanálů, antidepresiva či jako doplněk suplementace hořčíku. Jejich podávání je však často zatíženo výskytem nežádoucích účinků a jejich účinnost v prevenci migrény není zcela uspokojivá.

Díky pokrokům v pochopení patofyziologie migrény, s odklonem od jejího vnímání zejména jako vaskulární poruchy a s pojetím migrény jako komplexního neurologického postižení byly hledány nové terapeutické cíle a byly rovněž zavedeny metody neuromodulace. Na farmaceutický trh nyní vstupuje nová skupina léčiv, která cílí přímo na mechanismus rozvoje migrény. Jedná se o monoklonální protilátky proti CGRP (calcitonine gene-related peptide) nebo proti jeho receptoru.

Vazodilatační neuropeptid CGRP se skládá z 37 aminokyselin a je hojně rozšířen v periferní i centrální nervové soustavě. Nervová vlákna obsahující CGRP inervují všechny hlavní orgánové systémy; CGRP je přítomen v senzorických neuronech včetně ganglií, v nervových zakončeních trigeminu i v dorzálních kořenových gangliích. Předpokládá se, že hraje roli v kardiovaskulární homeostáze a v nocicepci. Je uvolňován z nervových zakončení, vazbou na své receptory vede k rozšíření cév a účastní se vedení bolesti. Peptid CGRP stupňuje senzorickou aktivitu; na periferii zvyšuje citlivost nociceptorů a v centrálním nervovém systému zesiluje odezvu na senzorické podněty a tím zintenzivňuje vnímání bolesti. Významným účinkem CGRP je vazodilatace, je obzvláště účinný u intrakraniálních arterií. Na více úrovních CGRP přispívá také k neurogennímu zánětu, který hraje v periferní senzitizaci nemalou roli, projevuje se vazodilatací, extravazací plazmy a uvolňováním prozánětlivých látek. U pacientů s chronickou migrénou byla doložena nadprodukce CGRP a během migrenózního záchvatu byl zaznamenán nárůst jeho koncentrací s normalizací hodnot při ústupu bolesti. Migrenózní bolesti lze navodit injekčním podáním CGRP.

Léková skupina cílící na dráhu CGRP představuje preventivní léčbu zaměřenou na snížení frekvence atak epizodické migrény, chronické migrény nebo clusterové bolesti hlavy. Doposud byly vyvinuty čtyři protilátky proti CGRP nebo proti jeho receptoru, které se nacházejí v různé fázi schvalování regulačními autoritami.

Prvním léčivem z této lékové skupiny, jež se dostává do klinické praxe, je erenumab (Aimovig). Přípravek je schválen jak Evropskou lékovou agenturou, tak americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a je indikován k profylaxi migrény u dospělých pacientů trpících migrénou nejméně čtyři dny v měsíci. Jedná se o humánní monoklonální protilátku, která vazbou na receptor pro CGRP blokuje účinky CGRP. Erenumab je podáván subkutánně jednou měsíčně, je dostupný jako injekční roztok v předplněném peru.

Dalším přípravkem modulujícím signalizaci zprostředkovanou CGRP je galcanezumab (Emgality). Jedná se o plně humanizovanou protilátku vážící se přímo na CGRP, která je rovněž podávána subkutánně jednou měsíčně. Přípravek byl v září schválen FDA a také Výbor pro humánní léčivé přípravky doporučil Evropské komisi jeho schválení.

První preventivní anti CGRP léčbu s možností podávání v měsíčním nebo kvartálním intervalu představuje fremanezumab (Ajovy). Přípravek byl schválen FDA, na schválení Evropskou lékovou agenturou zatím čeká.

V pozdní fázi klinického vývoje se nyní nachází čtvrtá anti CGRP protilátka, eptinezumab. V případě jejího schválení se bude jednat o první infuzní léčbu v prevenci migrény podávanou čtvrtletně.

Tato nová léková třída anti CGRP vykazuje dobrý bezpečnostní profil a snášenlivost a je vítaným pokrokem v managementu migrény.

Redakčně zpracovala PharmDr. Kateřina Viktorová

Seznam použité literatury

  • [1] https://www.ema.europa.eu
  • [2] Neumann J. Migréna – diferenciální diagnostika a léčba. Med Pro Praxi 2010; 7: 295–298.
  • [3] Tso AR, Goadsby PJ. Anti‑CGRP Monoclonal Antibodies: the Next Era of Migraine Prevention? Curr Treat Options Neurol 2017; 19: 27.
  • [4] Russo AF. Calcitonin gene‑related peptide (CGRP). A new targer for migraine. Annu Rev Pharmacol Toxicol 2015; 55: 533–552.

Sdílejte článek

Doporučené