Přeskočit na obsah

Ofatumumab schválen pro léčbu pacientů s aktivní relabující‑remitující roztroušenou sklerózou

Evropská komise z rozhodnutí Evropské lékové agentury (EMA) schválila 26. března 2021 k použití ofatumumab (Kesimpta, Novartis). Jde o léčivý přípravek určený pro pacienty s aktivní relabující‑remitující formou roztroušené sklerózy (RR‑RS) ve formě subkutánních injekcí v předplněném peru pro domácí aplikaci. Jedná se o první přípravek svého druhu.

Ofatumumab je plně humanizovaná anti CD20 monoklonální imunoglobulinová protilátka G1 (IgG1). Vazba ofatumumabu na povrchovou molekulu CD20 indukuje lýzu CD20+ B lymfocytů, a to primárně prostřednictvím cytotoxicity závislé na komplementu (complement dependent cytotoxicity, CDC) a v menší míře prostřednictvím cytotoxicity zprostředkované buňkami závislými na protilátkách (antibody dependent cellular cytotoxicity, ADCC). Bylo také prokázáno, že ofatumumab indukuje buněčnou lýzu v lymfocytech jak s vysokou, tak s nízkou expresí CD20. Ofatumumab vede rovněž k depleci T lymfocytů exprimujících CD20.

V klinických studiích u pacientů s RR RS vedlo použití ofatumumabu v dávce 20 mg každé čtyři týdny (po úvodním dávkovacím režimu 20 mg 1., 7. a 14. den) k rychlé a trvalé redukci počtu B lymfocytů. Údaje z klinických studií fáze III uvádějí, že medián do replece B lymfocytů činí 24,6 týdne po ukončení léčby.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost a bezpečnost ofatumumabu byly hodnoceny ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, aktivně kontrolovaných studiích fáze III se stejným uspořádáním (ASCLEPIOS I a ASCLEPIOS II) u pacientů s RR RS ve věku 18‒55 let s hodnotou na škále EDSS 0–5,5, kteří měli alespoň jeden zdokumentovaný relaps během předchozího roku nebo dva relapsy během předchozích dvou let, respektive pozitivní gadolinium (Gd) enhancující lézi na magnetické rezonanci (MR) během předchozího roku. Zařazeni byli jak nově diagnostikovaní pacienti, tak pacienti přecházející ze stávající léčby.

Ve výše zmíněných dvou studiích bylo randomizováno 927 a 955 pacientů s RR RS v poměru 1 : 1, kteří dostávali buď 20 mg ofatumumabu v subkutánní injekci každé čtyři týdny počínaje čtvrtým týdnem po úvodním dávkovacím režimu, nebo teriflunomid v dávce 14 mg perorálně jednou denně. Pacienti také dostávali placebo odpovídající druhému léčebnému rameni, aby bylo zajištěno dvojité zaslepení.

Demografické údaje a základní charakteristiky byly vyváženy mezi léčebnými rameny a v obou studiích. Průměrný věk pacientů činil 38 let, průměrná doba trvání onemocnění 8,2 roku od počátku prvního příznaku a průměrné skóre EDSS 2,9; 40 % pacientů nebylo dříve léčeno (chorobu modifikující terapií, DMT) a 40 % mělo Gd enhancující T1 léze v základním MR zobrazení.

Primárním cílovým parametrem účinnosti obou studií byla roční míra potvrzených relapsů (annual relapse rate, ARR). Mezi klíčové sekundární cílové parametry účinnosti patřila doba do potvrzené progrese disability (confirmed disability progression, CDP) na stupnici EDSS (po třech a šesti měsících). Další klíčové sekundární cílové ukazatele zahrnovaly počet Gd enhancujících T1 lézí na MR a roční míru nových nebo zvětšujících se T2 lézí.

V obou studiích fáze III prokázal ofatumumab v porovnání s teriflunomidem významné snížení ARR o 50,5 %, resp. 58,5 %. Předem specifikovaná metaanalýza kombinovaných údajů ukázala, že ofatumumab v porovnání s teriflunomidem významně snížil riziko tříměsíční CDP o 34,4 % a riziko šestiměsíční CDP o 32,5 %.

Ofatumumab v porovnání s teriflunomidem významně snížil počet Gd enhancujících T1 lézí o 95,9 % a míru výskytu nových nebo zvětšujících se T2 lézí o 83,5 % (výsledky představují souhrn obou studií).

Nežádoucí účinky

Podávání přípravku musí být odloženo u pacientů s aktivní infekcí, dokud tato neodezní. Ofatumumab se nesmí podávat pacientům se závažným oslabením imunity (například významná neutropenie nebo lymfopenie). Nejdůležitějšími a nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky jsou infekce horních cest dýchacích (39,4 %), systémové reakce související s injekcí (20,6 %), reakce v místě vpichu (10,9 %) a infekce močových cest (11,9 %).

miš

Zdroj: SPC EMA 26. 3. 2021

Sdílejte článek

Doporučené