Přeskočit na obsah

Tramadol v orálně dispergovatelné formě

Hojně užívaný tramadol je i u nás k dispozici ve formě orálně dispergovatelné (rozpustné) tablety. Praktické užití nachází tato léková forma při řešení akutní bolesti u osob s dysfagií, zejména u pacientů starších a onkologicky nemocných. Díky rychlé rozpustnosti bez potřeby tabletu zapíjet je orálně dispergovatelná tableta tramadolu analgetikem volby též u cestovatelů a obecně v situacích, kdy není možné lék zapít.

Úvod


Současné úsilí farmaceutických firem směřuje k vývoji nových lékových forem již známých látek, které pak nacházejí své využití v případech, kde běžné perorální tablety z různých příčin selhávají. Ze stejného důvodu byla vyvinuta orálně dispergovatelná tableta (ODT) tramadolu jako další forma tohoto analgetika řazeného do skupiny slabých opioidů – analgetik 2. stupně analgetického žebříčku WHO. Svým rychlým nástupem účinku zajišťuje pohodlné řešení akutní bolesti bez nutnosti užití tekutin zejména u osob, které mají problémy s polykáním (dysfagií).

Farmakodynamické a farmakokinetické vlastnosti tramadolu


Tramadol je centrálně působící analgetikum. Léčivo je tvořené dvěma enantiomery, které se na analgetickém efektu podílejí různým způsobem. (+)-tramadol a jeho metabolit (+)-O-desmethyl-tramadol jsou agonisty µ-opioidních receptorů. Kromě toho (+)-tramadol inhibuje zpětné vychytávání serotoninu. (-)-tramadol inhibuje zpětné vychytávání norepinephrinu na centrální úrovni přenosu bolesti. Z tohoto pohledu se jedná o mechanismus účinku podobný antidepresivům [1]. Analgetická potence odpovídá přibližně jedné desetině účinku morfinu.

Praktické užití nachází nejen v léčbě bolesti nociceptivní, ale je i lékem 2. volby u bolestivé polyneuropatie [2].
Po perorálním podání se tramadol téměř ze 100 % absorbuje. Biologická dostupnost činí 70 %, za rozdíl je zodpovědný mechanismus first-pass efektu (efekt prvního průchodu játry).
Metabolismus probíhá pomocí izoenzymu CYP2D6 cytochromu P450 převážně cestou N- a O-demetylace. Vylučování se děje z 90 % ledvinami, z 10 % stolicí [3].


Orálně dispergovatelná tableta


Podle platného Českého lékopisu je ODT definována jako neobalená tableta, která po vložení do úst ještě před jejím spolknutím rychle disperguje [4]. Rozpad tablety je ukončen během několika sekund po jejím vložení do úst (obr. 1). Vstřebávání léčivé látky se děje jednak přímo sliznicí dutiny ústní a dále pak pokračuje v dalších částech zažívacího traktu. Dobrá rozpustnost léčiva ve vodě a ve slinách a následná difuze epitelem jsou nezbytnými předpoklady k vytvoření dispergovatelné tablety.

Obr. 1 Orálně dispergovatelá tableta – dezintegrace v ústech; převzato z Remedia 1/2011. Díky pomocným látkám dochází vlivem slin k rychlé dezintegraci tablety a uvolnění účinné látky.ODT jsou v praxi rozšířené již od 80. let minulého století. Tato léková forma se využívá například pro kardiovaskulární léčiva, antialergika, antiepileptika, psychofarmaka, antiparkinsonika a antiemetika. Největšími světovými producenty ODT jsou Spojené státy americké (65 %), Evropská unie (20 %) a Japonsko (15 %) [5]. K nejčastěji používaným výrobním technologiím patří mrazová sublimace a lisování tabletovin s prchavými pomocnými látkami.

Užitím gamma-scintigrafie bylo prokázáno, že rozložení tablety a bukální clearance jsou velmi rychlé [6]. To umožňuje rychlý nástup účinku zejména v případě migrenózních a pooperačních stavů, kdy je ztíženo polykání a příjem tekutin k zapití tablety. Během rozpadu tablety je uvolněna léčivá substance a ihned je zahájeno její vstřebávání bukálně a pregastricky zvyšující biologickou dostupnost léčiva a jeho účinnost. Pokud je tableta rozpuštěna v malém množství vody a spolknuta, je posun jícnem a vyprázdnění ze žaludku srovnatelné s konvenčními tabletami, kapslemi nebo s tekutými formami [7].


Praktický přínos ODT tablet osvědčují zejména zkušenosti při podávání psychofarmak v akutních stavech u nespolupracujících pacientů. Obecná oblíbenost těchto forem dále vyplývá i z dotazníkové studie, kdy až 90 % pacientů upřednostňuje ODT před jinou lékovou formou [8].


ODT tramadolu

ODT tramadolu se vyrábí metodou přímého lisování. Mikročástice s obsahem léčiva, připravené extruzí a sféronizací, se obalují v tekuté vrstvě látkou maskující hořkou chuť léčiva. Obalené mikročástice se po homogenizaci s ostatními pomocnými látkami (dezintegranty, effervescenty a ochucovadly) lisují do tablet nízkými tlaky 1–2 kp. Po vložení do dutiny ústní se uvolňuje oxid uhličitý a tableta se rychle rozpadá.


Tablety jsou málo mechanicky odolné a vyžadují speciální laminované hliníkové blistry. Ty chrání tabletu před mechanickým poškozením a vlhkostí [9]. Jedna tableta obsahuje 50 mg tramadolu hydrochloridu s pomocnými látkami, které jsou zodpovědné za rychlý rozpad tablety.


Ve studii srovnávající ODT s kapslemi s okamžitým uvolňováním vedlo podání jednorázové dávky 50 mg ODT tramadolu u zdravých dobrovolníků k průměrné hodnotě plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) 1102 + 357 ng.h/ml, maximální plazmatická koncentrace (cmax) dosahovala 141 + 39 ng/ml a čas nutný k dosažení maximální plazmatické koncentrace (tmax) činil 1,5 hodiny. Hodnoty byly téměř ekvivalentní s hodnotami, které jsou zjišťovány po podání 50mg tobolek s okamžitým uvolňováním: AUC 1008 + 285 ng.h/ml, cmax 139 + 37 ng.h/ml, tmax 1,5 hodiny [3, 10].


Využití ODT tramadolu v praxi


Tramadol je velmi rozšířeným a pro celou řadu svých lékových forem oblíbeným analgetikem. Je dostupný ve formě tobolek, tablet – neretardovaných, s prodlouženým uvolňováním, effervescentních, dále ve formě kapek, čípků, injekčního roztoku. Vhodná léková forma se volí vždy podle aktuálního zdravotního stavu pacienta a v ideálním případě dle preferencí pacienta – na základě domluvy lékaře s pacientem.


Dispergovatelná tableta rozšiřuje možnost podání u osob, pro které byly dostupné lékové formy nedostačující (tab. 1). Svými vlastnostmi ODT tramadolu splňuje také všechny požadavky na záchrannou medikaci – rychlý nástup účinku, tb1-opr.jpgsnadná aplikace pro ambulantní pacienty a bezpečnost. Proto je ideálním analgetikem při řešení akutní bolesti a v kombinaci s retardovanými formami tramadolu představuje racionální léčbu bolesti u chronických bolestivých stavů. Přesně definovaná jednotlivá dávka zabraňuje předávkování pacientů, k němuž snadno a často dochází používáním kapkových forem. Rizikovou skupinou jsou především starší nemocní.

Potíže s polykáním má 35 % populace, zejména pacienti z řad seniorů (35–40 %) a 18–22 % nemocných v dlouhodobé péči [11]. Nejčastějšími diagnózami, které jsou příčinou potíží s polykáním, jsou centrální mozkové příhody, parkinsonismus, AIDS, stav po chirurgických výkonech a radiační terapii v oblasti hlavy a krku (převaha onkologických pacientů) a neurologická onemocnění [11].


Na podkladě jiné klinické studie se uvádí, že obtíže s polykáním tablet má 26 % z 1576 hodnocených subjektů [11]. Největší zastoupení představují senioři, děti a „cestující“ pacienti, kteří nemají možnost požití tekutiny. Praktické uplatnění nachází ODT také u osob, které zvrací nebo trpí nevolností. Na druhé straně bývá nauzea a zvracení nejčastějším nežádoucím účinkem tramadolu, a proto pokud se používá nepravidelně k řešení akutní bolesti, je vhodné léčbu doplnit souběžně antiemetikem. U pacientů, kteří tramadol užívají chronicky s dobrou tolerancí, je i nárazové podání ODT tramadolu dobře tolerováno.

Počáteční dávka je 50–100 mg podle intenzity bolesti. Další podání je možné v odstupu 4–6 hodin do maximální denní dávky 400 mg. U osob starších 75 let bylo na podkladě studií zaznamenáno prodloužení eliminačního času tramadolu [3], a proto je třeba zvážit jednotlivou dávku nebo prodloužit dávkovací interval.


Tableta po vložení do úst rychle disperguje a poté se spolkne bez nutnosti zapíjet ji tekutinou. Případně je možné nechat tabletu rozpustit v menším množství vody, rozmíchat a potom rychle vypít, nezávisle na jídle.
Tabletu je třeba uchovávat v původním obalu a chránit před vlhkostí, jinak ztratí vlastnost ODT.


Závěr

ODT představuje lékovou formu, která přináší řadu výhod – rychlý nástup účinku, zvýšení biologické dostupnosti (absorpce je zahájena již v dutině ústní a případný vliv first pass efektu může být omezen), možnost tabletu nezapíjet může kromě zvýšení pohodlí pro pacienta též redukovat riziko případného vyzvracení tablety [12, 13].
V současné době je v naší republice dostupná celá řada léčiv ve formě ODT (například sumatriptan, ondansetron, olanzapin, risperidon, mirtazapin) a je přínosné, že se s touto lékovou formou můžeme setkat také na poli algeziologie a rozšířit tak spektrum možností léčby bolesti.


ODT tramadol je vhodný k léčbě akutní bolesti nádorové i nenádorové etiologie. Své uplatnění najde jistě i u léčby průlomové bolesti střední intenzity zejména u onkologických pacientů a přispěje tak ke zlepšení kvality jejich života.

Seznam použité literatury

  • [1] Grond S, Sablotzki A. Clinical Pharmacology of Tramadol. Clin Pharmacokinet 2004; 43: 879–923.
  • [2] Klinický standard pro farmakoterapii neuropatické bolesti – schváleno výborem ČNS 24.?11.?2011, dostupný na www.czech-neuro.cz.
  • [3] Tralgit Orotab. Souhrn údajů o přípravku, poslední revize textu 28. 7. 2010.
  • [4] Český lékopis 2009, Praha: Grada Publ. 2009, s. 829.
  • [5] Rabišková M, Vetchý D. Orálně dispergovatelné tablety. Prakt lék 2007; 4: 181–183.
  • [6] Wilson CG, et al. The behaviour of a FDT followed by gamma scintigraphy. Int J Pharm 1987; 40: 119–123.
  • [7] Fu Y, Zang S, Jeong SH, et al. ODT Developments,Technologies,Taste-Masking and Clinical Studies. Crit Rev Ther Drug Carrier Syst 2004; 21: 433–475.
  • [8] Brown D. ODT: Taste over speed. Drug Deliv Tech 2001; 3: 58–61.
  • [9] Hirani JJ, Rathod DA,Vadalia KR. Orally Disintegrating Tablets: A Review. Trop J Pharm Res 2009; 8: 161–172.
  • [10] NOAX Pronto. Souhrn údajů o přípravku, poslední revize textu 10. 11. 2010.
  • [11] Sastry SV, Nyshaham JR, Fix JA. Recent technological advances in oral drug delivery – a review. Pharm Sci Technolo Today 2000; 3: 138–145.
  • [12] Gajdziok J, Rabišková M. Orálně dispergovatelné lékové formy a technologie jejich výroby. Čes slov farm 2010; 59: 251–255.
  • [13] Parkash V, Maan S, Deepika, et al. Fast disintegrating tablets: Opportunity in drug delivery system. J Adv Pharm Tech Res 2011; 2: 223–235.

Sdílejte článek

Doporučené