Fingolimod vykazuje potenciál mírnit retinální neurodegeneraci u relabující‑remitující roztroušené sklerózy

Výroční konference American Committee fot Treatment and Research in Multiple Sclerosis (ACTRIMS 2021) se konala jako všechny kongresy v pandemické situaci virtuálně. K on‑line prezentacím byl velmi omezený přístup, ale zpravodajství o nejvýznamnějších sděleních přinesla platforma www.neurologylive.com. Mezi jinými zaujala práce, která se zabývala vlivem fingolimodu na neurodegeneraci sítnice a jejíž autorkou je doktorka Marwa Baalbaki z George Washington University Hospital.

¨

S nástupem optické koherentní tomografie (optical coherence tomography, OCT) se stala postupující degenerace sítnice možným adjuvantním biomarkerem aktivity nemoci, její progrese a terapeutické odpovědi. Vliv léčivých přípravků (disease modifying therapy, DMT) používaných u relabující remitující roztroušené sklerózy (RR RS) touto metodou ověřován nebyl. Analýza prospektivní observační studie u pacientů s RR RS ukázala, že fingolimod má potenciální účinek na redukci progrese neurodegenerace sítnice.

Doktorka Baalbaki s kolegy se zaměřila na stanovení rychlosti změn retinální vrstvy u 128 stabilizovaných pacientů s RR RS léčených fingolimodem (n = 71) nebo interferonem beta (n = 56) pomocí OCT [1]. Na konci studie pacienti léčení fingolimodem nevykazovali významné rozdíly v rychlosti úbytku vrstev sítnice ve srovnání se zdravými kontrolami a měli významně menší redukci vnitřní plexiformní vrstvy gangliových buněk (ganglion cell inner plexiform layer, GCIPL) ve srovnání s pacienty léčenými interferonem beta.

Autoři studie dokonce dospěli k závěru, že dlouhodobé sledování OCT se zdá být citlivou metodou k detekci poklesu kognitivních funkcí a může být užitečné pro monitoraci účinnosti DMT. U pacientů zařazených do studie byly vyšetřovány kognitivní funkce (Symbol Digit Modalities Test, SDMT) a retinální OCT při vstupu do sledování a dále každých 6‒12 měsíců. Část pacientů každoročně podstoupila rozšířené kognitivní testy, které zahrnovaly komplexní ­hodnocení (Brief Visuospatial Memory Test, BVMT) a Montreal­ské ko­gni­tiv­ní hodnocení (Montreal Cognitive Assessment, MoCA). U nemocných léčených interferonem beta došlo k významnému poklesu skóre MoCA i BVMT, avšak snížení skóre nebylo pozorováno ve skupině léčené fingolimodem. Autoři studie také zjistili korelaci mezi anualizovanými změnami v OCT a výsledky kognitivních testů. Byla potvrzena korelace mezi anualizovanou změnou tloušťky GCIPL a anualizovanými změnami ve skóre MoCA i BVMT.

V roce 2018 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil rozšířenou indikaci pro fingolimod, aby zahrnovala léčbu dětí a dospívajících s RR RS ve věku 10 let a starších, čímž se fingolimod stal přípravkem povoleným pro léčbu RS u pediatrických pacientů. Lék byl poprvé schválen v roce 2010, avšak byl určen k léčbě dospělých pacientů [2]. V posledních letech bylo provedeno několik zajímavých studií s fingolimodem. Data prezentovaná na výročním kongresu Konsorcia center pro roztroušenou sklerózu (Consortium of Multiple Sclerosis Centers, CMSC) v roce 2019 prokázala superioritu fingolimodu (v kritériu anualizovaného počtu relapsů, AAR) oproti placebu a interferonu beta 1a u pacientů s RS s migrénou nebo s bolestmi hlavy i bez nich [3].

Redakčně zpracovala MUDr. Marta Šimůnková