Přeskočit na obsah

Fixní trojkombinace pro dvě diagnózy

Souhrn:
Vítovec J, Špinar J, Špinarová L. Fixní trojkombinace pro dvě diagnózy. Remedia 2019; 29: 140–143.
Hypertenze a dyslipidemie jsou nejvýznamnější rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, které se vyskytují velmi často společně. Asi 70 % nemocných s hypertenzí trpí současně poruchou metabolismu lipidů. Základem léčby hypertenze jsou inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory kalciových kanálů, základem léčby dyslipidemie statiny. Ve studii ASCOT měla kombinace perindopril a amlodipin vyšší účinek na snížení počtu kardiovaskulárních příhod než kombinace betablokátor a diuretikum a přidání atorvastatinu tuto účinnost ještě potencovalo. To dává základ fixní kombinaci perindoprilu a amlodipinu s atorvastatinem v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Pozitivní efekt fixních kombinací oproti monoterapii stejnými přípravky byl opakovaně prokázán především ve studiích zaměřených na hypertenzi. Fixní trojkombinace atorvastatin/perindopril arginin/amlodipin výrazně zvyšuje adherenci nemocných k léčbě a umožňuje účinnější kontrolu obou kardiovaskulárních rizikových faktorů ‒ hypertenze i dyslipidemie ‒ jak v primární, tak v sekundární prevenci.

Summary:|
Vitovec J, Spinar J, Spinarova L. Fixed triple combination for two diagnoses. Remedia 2019; 29: 140–143.
Hypertension and dyslipidemia are the most important risk factors of cardiovascular diseases which appear very frequently together. About 70% of hypertensive patients suffer from dyslipidemia. The first line treatment of hypertension consists of ACE inhibitors and dihydropyridines; the first line treatment for dyslipidemia are statins. The combination of perindopril + amlodipine was more effective on cardiovascular events of hypertensive patients than combination betablocker/diuretic in the ASCOT study and the addition of atorvastatin potentiated this effect. This is a clear evidence of positive effect of combination atorvastatin/perindopril/amlodipine in the primary prevention. The positive effect of fixed combinations compared with monotherapies of the same components was repetitively confirmed, especially in hypertensive studies. Fixed triple combination atorvastatin/perindopril arginin/amlodipine increases the adherence of patients to the treatment and this enables a more effective control of both risk factors – hypertension and dyslipidemia in primary as well as secondary prevention.

Key words: hypertension, hyperlipidemia, amlodipine, atorvastatine,perindoprilum, fixed combination

Arteriální hypertenze svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20‒50 %) představuje závažný zdravotní problém [1‒3]. Zároveň je spolu s kouřením, diabetem, hyperlipidemií a obezitou (zejména abdominální) i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů vzniku cévních mozkových příhod (CMP), ischemické choroby srdeční (ICHS) a ischemické choroby tepen dolních končetin (ICHDK). Vztah mezi výškou krevního tlaku a výskytem kardiovaskulárních komplikací je téměř lineární [1,2].

Prevalence hypertenze v České republice v dospělé populaci ve věku 25‒64 let se pohybuje kolem 35 % se zřetelným nárůstem ve vyšších věkových skupinách. Tyto údaje vycházejí ze screeningového vyšetření náhodně vybraného reprezentativního vzorku populace. Průzkumy v letech 1997‒2007 doložily nárůst kombinační léčby hypertenze v ČR [4] a podobný trend je i ve světě [5]. Dvojkombinace k dosažení cílového tlaku dle těchto průzkumů je nutná asi u třetiny hypertoniků a dalších 20‒30 % nemocných potřebuje trojkombinaci, což dokazují i data o použití trojkombinací z klinických studií [5‒7].

Rozsáhlá retrospektivní klinická studie provedená u téměř 90 000 pacientů s arteriální hypertenzí sledovaných po dobu nejméně 10 let prokázala, že kardiovaskulární riziko začíná významně stoupat od hodnoty systolického krevního tlaku 150 mm Hg. Dle výsledků této studie by tedy u nemocných se systolickým krevním tlakem 150 mm Hg měla být do jednoho měsíce farmakoterapie zintenzivněna a kontroly krevního tlaku by mělo být dosaženo do dvou měsíců [8].

Příznivý vliv antihypertenzní léčby na koronární a cerebrovaskulární morbiditu a mortalitu byl prokázán jak u pokročilých forem hypertenze, tak u mírné hypertenze a od počátku devadesátých let 20. století i u hypertenze ve vyšším věku a izolované systolické hypertenze starších osob [9,10]. V léčbě tohoto onemocnění využíváme jak prostředky farmakologické, tak i nefarmakologické. Léčbu vyžaduje i hypertenze starších osob ve věku nad 65 let a izolovaná systolická hypertenze [11].

Dyslipidemie představují skupinu metabolických onemocnění hromadného výskytu, která jsou charakterizována především patologicky zvýšenými koncentracemi lipidů nebo lipoproteinů v plazmě. Jsou důsledkem zvýšené syntézy nebo sníženého katabolismu lipoproteinových částic, které zajišťují plazmatický transport tukových látek (cholesterolu, triglyceridů, fosfolipidů a mastných kyselin). Často se ale zvýšení hodnoty některé frakce krevních lipidů kombinuje se snížením koncentrace HDL cholesterolu.

Hyperlipoproteinemie rozdělujeme do tří základních typů:
  • izolovaná hypercholesterolemie (pouze zvýšení hodnoty cholesterolu),
  • izolovaná hypertriglyceridemie (pouze zvýšení hodnoty triglyceridů),
  • smíšená hyperlipidemie (zvýšení hodnoty cholesterolu i triglyceridů).

Hyperlipoproteinemie jsou buď primární, geneticky podmíněné, jichž je většina, nebo sekundární, které jsou průvodním znakem jiného základního onemocnění. Současný výskyt dyslipidemie a hypertenze je velmi vysoký, frekvence dyslipidemie u hypertoniků dosahuje až 95 % [12].

Základní skupiny antihypertenziv představují inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisté receptoru AT1 pro angiotenzin II (sartany), dlouhodobě působící blokátory kalciových kanálů, diuretika a betablokátory. U těchto skupin léčiv byl prokázán nejen výborný antihypertenzní účinek, ale rovněž významné snížení kardiovaskulární a cerebrovaskulární mortality.

Adherence k léčbě v čase klesá a perzistence na této terapii je nízká – ve studii autorů van Wijk a kol. s 950 000 pacienty užívalo léky po 10 letech v průměru pouze 40 % z nich, nejvíce adherence klesala během prvních dvou let sledování a obecně nejnižší byla u mladých pacientů (20–39 let) [13]. Adherence k léčbě je nepřímo úměrná počtu léků, které pacienti užívají, a počtu denních dávek léku. Při nutnosti užívat tři léky je udávána compliance k léčbě kolem 60 %, při užívání jednoho léku kolem 80 %. Jestliže tedy budeme užívat fixní kombinaci tří léků v jedné tabletě, zvýšíme compliance asi o 20 % [14,15].

Vliv antihypertenzní léčby na snížení kardiovaskulárního rizika se může uplatnit pouze tehdy, pokud pacient užívá alespoň 80 % předepsaných dávek. Vhodným řešením je proto co nejhojněji využívat fixní kombinace – pomocí fixních kombinací dvou léků lze zlepšit adherenci a perzistenci o 20 % v porovnání s volnými kombinacemi stejných léků [16].

Kombinovaná léčba antihypertenzivy s odlišným (a vzájemně se doplňujícím) mechanismem působení je považována za nejvýhodnější strategii při nedostatečné kontrole hypertenze. V důkladné metaanalýze 42 studií bylo dokonce prokázáno, že léčba dvojkombinací antihypertenziv základních skupin je přibližně pětkrát účinnější než zdvojnásobení dávky jednoho léčiva [7]. Metaanalýza Bangaloreho a kol. pak ukázala, že podávání léků ve fixní kombinaci je přibližně 1,5krát účinnější než podávání stejných léků v jednotlivých tabletách [17].

V poslední době se jako nejúčinnější ukazuje multifaktoriální přístup, tedy intervence více rizikových faktorů najednou. Dosahování léčebných cílů (s ohledem na hypertenzi i dyslipidemii) se ovšem stále nedaří – cílových hodnot krevního tlaku dosahuje asi 50 % pacientů, hodnot LDL cholesterolu < 1,8 mmol/l (při velmi vysokém riziku) pouze 14 % pacientů a až 70 % nemocných léčených pro obě diagnózy nedosahuje kontroly krevního tlaku ani dyslipidemie [18].

Účinná kombinace inhibitorů RAS (inhibitorů ACE nebo sartanů) s blokátory kalciových kanálů v léčbě hypertenze

Kombinační terapie blokátory systému renin angiotenzin (RAS) s blokátory kalciových kanálů se v poslední době ukazuje jako obzvlášť výhodná [19]. Je to především díky kar­dio­pro­tek­tiv­ním a renoprotektivním účinkům a metabolické neutralitě, které se ukázaly při srovnání s jinými dvojkombinacemi antihypertenziv. Blokátory RAS tlumí aktivaci sympatiku a aktivaci RAS, kterou vyvolávají blokátory kalciových kanálů. Blokátory RAS (především inhibitory ACE) navíc snižují riziko rozvoje periferních otoků, což jsou typické nežádoucí účinky blokátorů kalciových kanálů (závislé na dávce).

Přínosy kombinace inhibitorů ACE s blokátory kalciových kanálů dihydropyridinového typu se ukázaly v menších studiích FACET (fosinopril/amlodipin), CAMELOT (enalapril/amlodipin) a ANDI (quinapril/amlodipin) [20–22]. Ve velké mezinárodní randomizované studii ASCOT BPLA byla zjištěna vyšší účinnost kombinace perindopril/amlodipin ve srovnání s léčbou kombinací atenolol/bendroflumetiazid; relativní riziko rozvoje diabetu bylo sníženo dokonce téměř o třetinu [23,24].

Mnoholeté zkušenosti s perindoprilem jej zařadily mezi antihypertenziva první volby. Studie ASCOT (Anglo Scan­di­na­vian Cardiac Outcome Trial) [23,24] hodnotila vliv léčby amlodipinem ± perindoprilem v porovnání s léčbou atenololem ± bendroflumetiazidem na snížení počtu kardiovaskulárních příhod. Kombinace amlodipin/perindopril byla podávána 85,7 % pacientů této větve, kombinace atenolol/bendroflumetiazid dokonce 91,4 %. Z výsledků vyplývá, že léčba amlodipinem/perindoprilem významně snížila celkovou (o 14 %) a kardiovaskulární (o 24 %) mortalitu, výskyt fatální a nefatální CMP (o 23 %) a vznik nového diabetes mellitus (o 32 %) v porovnání s léčbou atenololem/bendroflumetiazidem. Redukce výskytu primárního cílového ukazatele (nefatální infarkt myokardu [IM] a fatální ICHS) o 10 % nedosáhla statistické významnosti, pravděpodobně z důvodu předčasného ukončení studie [23].

Další významná randomizovaná studie ACCOMPLISH prokázala superioritu kombinační léčby benazeprilem/amlodipinem nad kombinací benazepril/hydrochlorotiazid u hypertoniků s vysokým kardiovaskulárním rizikem [25]. Byla ukončena předčasně po třech letech, protože kombinace s amlodipinem byla statisticky významně účinnější v prevenci výskytu kardiovaskulárních příhod. Tato léčba rovněž výrazněji zpomalovala progresi nefropatie [26]. V roce 2011 publikovala Laura Vark se spolupracovníky metaanalýzu studií u hypertenze se závěrem, že pouze léčba založená na inhibitorech ACE (konkrétně na perindoprilu) snižuje mortalitu v případě, že je užita v kombinaci s indapamidem nebo s amlodipinem [27,28]. Také studie HOPE a EUROPE jasně ukázaly příznivý vliv inhibitorů ACE či statinů v prevenci kardiovaskulárních onemocnění [29–31].

Nezanedbatelné jsou i výsledky subanalýzy nemocných, jimž byl k perindoprilu přidán amlodipin (1 100 pacientů ve větvi s placebem a 1 022 pacientů ve větvi s perindoprilem), a zřetelně nejlepší prospěch měli nemocní s kombinací perindopril/amlodipin [32].

Důkaz pro kombinaci atorvastatin/perindopril/blokátor kalciových kanálů

Pokud budeme hledat ten nejpřesvědčivější důkaz pro účinnost kombinace atorvastatin/perindopril/amlodipin, dostáváme se opět k již zmiňované studii ASCOT, která zahrnovala také větev, v níž bylo u pacientů s koncentrací celkového cholesterolu 6,5 mmol/l a méně srovnáváno ve dvojitě zaslepeném uspořádání podávání atorvastatinu a placeba (ASCOT LLA).

Z celkem 10 342 hypertoniků (věk 40‒79 let s přítomností alespoň tří dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů), kteří se účastnili studie ASCOT, bylo do LLA větve zařazeno 10 305 pacientů s celkovým cholesterolem měřeným nalačno o hodnotě 6,5 mmol/l nebo méně. Tito pacienti dostávali kromě antihypertenzní terapie buď 10 mg atorvastatinu denně, či placebo. Primárním hodnoticím kritériem byla kombinace nefatálního IM, včetně tzv. němého infarktu, a fatální ICHS. Ve skupině atorvastatinu byl zaznamenán signifikantně nižší počet fatálních a nefatálních IM, celkových kardiovaskulárních příhod a celkových koronárních příhod. Ve skupině s atorvastatinem došlo k 185 úmrtím, v placebové skupině k 212 úmrtím.

Nové důkazy přinesla také v loňském roce publikovaná studie ASCOT Legacy, navazující po 10 letech na ukončení studie ASCOT. Jako vůbec první studie prokázala, že dlouhodobá léčba hypertenze spolu s dlouhodobou léčbou statinem přináší prospěch hypertonikům s vysokým kardiovaskulárním rizikem v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Po téměř 16 letech od začátku původní studie výsledky této analýzy svědčí o dlouhodobém příznivém ovlivnění mortality při antihypertenzní léčbě založené na amlodipinu ± perindoprilu a hypolipidemické terapii pomocí atorvastatinu.

U pacientů léčených amlodipinem ± perindoprilem bylo dokumentováno méně úmrtí v důsledku CMP (graf 1) a u nemocných léčených atorvastatinem méně úmrtí z kardiovaskulárních příčin, a to za více než 10 let po ukončení studie ASCOT. Celkově pak tato studie potvrzuje, že intervence zaměřené na snížení krevního tlaku a hodnot cholesterolu jsou spojeny s dlouhodobým přínosem pro pacienty [33].G1.jpg

Východiskem terapie jakékoliv hyperlipidemie (kromě extrémně vysokých hodnot celkového cholesterolu > 8 mmol/l, LDL cholesterolu > 6 mmol/l a triglyceridů > 7 mmol/l, při nichž je třeba zahájit farmakoterapii okamžitě) je nefarmakologická léčba, tj. snaha motivovat nemocného ke zdravému životnímu stylu. Základem farmakologické léčby jsou statiny, kdy cílové hodnoty v sekundární prevenci jsou dnes udávány 1,8 mmol/l a v primární prevenci s rizikem podle metody SCORE 5‒10 % 2,6 mmol/l. Data v sekundární prevenci jsou dána studiemi jako 4S, LIPID či CARE. Od devadesátých let 20. století do současnosti významně stoupala indikace statinů v celé Evropě [34].

Atorvastatin je selektivním a kompetitivním inhibitorem HMG CoA (3 hydroxy 3 methylglutaryl koenzym A) reduktázy, může způsobit zvýšení hodnot jaterních testů a u malého podílu pacientů může užívání atorvastatinu vyvolat bolesti svalů a vzácně rovněž nebezpečnou rabdomyolýzu. Z toho důvodu by po zařazení přípravku do medikace měly být pacientovi s odstupem několika týdnů zkontrolovány hodnoty jaterních testů a koncentrace kreatinkinázy (enzym uvolňující se při poškození svalů) v krvi. Pokud se po podání léku objeví bolesti svalů, je nutno vyšetřit hodnotu kreatinkinázy ihned [35].

Perindopril je inhibitor ACE s dlouhým trváním účinku. Maximálního antihypertenzního účinku je dosaženo za 4‒6 hodin po podání a přetrvává nejméně 24 hodin. Plného účinku se dosahuje asi v průběhu čtyř týdnů. Při dlouhodobém podávání se prokázal vliv perindoprilu na snížení hypertrofie jak srdeční stěny, tak i stěn velkých cév spolu s posílením jejich elasticity [35].

Amlodipin je blokátor pomalého kalciového kanálu dihydropyridinového typu s výraznou vazodilatační aktivitou a s velmi dlouhodobým účinkem. Základním působením je relaxace hladké svaloviny zejména na úrovni epikardiální části koronárního řečiště (aterosklerózou postiženém i intaktním). Vzhledem k výrazné relaxaci i na úrovni arteriol je vhodný k léčbě arteriální hypertenze, ke snížení afterloadu při námahové angině pectoris a při srdečním selhání. V plazmě je převážně vázán na proteiny, eliminační poločas je velmi dlouhý ‒ 35‒50 hodin [35].

Fixní trojkombinace

Fixní trojkombinace není tak zcela novinkou, jak by se zdálo. Již v roce 1984 společnost Spofa uvedla na trh v tehdejším Československu Trimecryton, což byla fixní kombinace dihydroergokristinu, chlortalidonu a metipranolu, která se několik let s úspěchem užívala. Později byl k dispozici Neocrystepin – fixní kombinace chlortalidonu, dihydroergokristinu a reserpinu. První moderní fixní trojkombinace se objevily před několika lety, kdy byl v roce 2009 ve Spojených státech amerických uveden na trh Exforge HCT – kombinace valsartanu, amlodipinu a hydrochlorotiazidu, a to hned ve čtyřech různých silách [36]. V České republice byla první moderní fixní trojkombinace uvedena na trh na podzim 2014 společností Servier pod názvem Triplixam a jedná se o kombinaci perindopril argininu, indapamidu a amlodipinu [37‒41]. V roce 2016 přichází na trh první fixní kombinace k léčbě hypertenze a hyperlipidemie současně, a to přípravek Lipertance, který zahrnuje atorvastatin, perindopril arginin a amlodipin [34,42‒44].

Závěr

Kombinační léčba hypertenze je dnes základem pro dobrou kontrolu krevního tlaku. Minimálně 70 % nemocných potřebuje dvojkombinaci a 70 % nemocných s hypertenzí má současně hyperlipidemii, z tohoto důvodu se kombinační léčba hypertenze a hyperlipidemie stává základem primární i sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Použití fixních kombinací výrazně zlepšuje adherenci k léčbě, což vede k účinnější kontrole jak krevního tlaku, tak koncentrace lipidů. Proto fixní trojkombinace Lipertance (perindopril arginin/amlodipin/atorvastatin) představuje možnost, jak zjednodušit pacientům terapii hypertenze a dyslipidemie z pohledu počtu tablet, motivovat je tak k užívání léků a zlepšit jejich adherenci k léčbě, což se promítne do účinnější kontroly obou diagnóz.

Seznam použité literatury

  • [1] Widimský J jr., Filipovský J, Ceral J, et al. Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze – verze 2017. Hypertenze Kardiovask Prevence 2018; 7(Suppl): 2‒22.
  • [2] 2018 ESH/ESC Guidelines for the management of arterial hypertension. Eur Heart J 2018; 39: 3021‒3104.
  • [3] Wolf‑Maier K, Cooper RS, Banegas JR, et al. Hypertension prevalence and blood pressure levels in 6 European countries, Canada, and the United States. JAMA 2003; 289: 2363–2369.
  • [4] Cífková R, Škodová Z, Bruthans J, et al. Longitudinal trends in cardiovascular mortality and blood pressure levels, prevalence, awareness, treatment, and control of hypertension in the Czech population from 1985 to 2007/2008. J Hypertens 2010; 28: 2196‒2203.
  • [5] Bramlage P, Bohm M, Volpe M, et al. A Global Perspective on Blood Pressure Treatment and Control in a Referred Cohort of Hypertensive Patiens. J Clin Hypertens 2010; 12: 666–677.
  • [6] Dahlöf B, Sever PS, Poulter NR, for the ASCOT Investigators: Prevention of cardiovascular events with an antihypertensive regimen of amlodipine adding perindopril as required versus atenolol adding bendroflumethiazide as required, in the Anglo‑Scandinavian Cardiac Outcomes Trial‑Blood Pressure Lowering Arm (ASCOT‑BPLA): a multicentre randomised controlled trial. Lancet 2005; 366: 895‒906.
  • [7] Wald DS, Law M, Morris JK, et al. Combination therapy versus monotherapy in reducing blood pressure: meta‑analysis on 11,000 participants from 42 trials. Am J Medicine 2009; 122: 290–300.
  • [8] Xu W, Goldberg SI, Shubina M, et al. Optimal systolic blood pressure target, time to intensification, and time to follow‑up in treatment of hypertension: population based retrospective cohort study. BMJ 2015; 350: h158.
  • [9] Kettani FZ, Dragomir A, Côté R, et al. Impact of a better adherence to antihypertensive agents on cerebrovascular disease for primary prevention. Stroke 2009; 40: 213‒220.
  • [10] Peters R, Beckett N, Forrete F, et al. Incident dementia and blood pressure lowering inthe HYpertension in Very Elderly Trial cognitive function assessment. Lance Neurol 2008; 7: 683‒689.
  • [11] Mancia G, Laurent S, Agabiti‑Rosei L, et al. Reappraisal of European guidelines on hypertension management: a European Society of hypertension Task Force dokument. Journal of Hypertension 2009; 27: 2121‒2158.
  • [12] Jozífová M, Cífková R, Škodová Z, et al. Porovnání léčby hypertenze a rizikového profilu hypertoniků v obecné populaci a na spe­cia­li­zo­va­ném pracovišti. Cor Vasa 2003; 45: 533–541.
  • [13] Van Wijk BLG, Klungel OH, Heerdink ER. Rate and determinants of 10‑year persistence with antihypertensive drugs. J Hypertens 2005; 23: 2101–2107.
  • [14] Bangalore S, Kamalakkannan G, Parkar S, Messerli FH. Fixed‑dose combinations improve medication compliance: a meta‑analysis. Am J Med 2007; 120: 713‒719.
  • [15] Vítovec J, Špinar J. Kombinační léčba hypertenze s přihlédnutím k fixním kombinacím. Kardiologická revue 2014; 16: 71‒74.
  • [16] Gupta AK, Arshad S, Poulter NR. Compliance, safety, and effectiveness of fixed‑dose combinations of antihypertensive agents: a meta‑analysis. Hypertension 2010; 55: 399–407.
  • [17] Špinar J, Vítovec J. Kombinační léčba hypertenze. Causa Subita 2012; 15: 10‒13.
  • [18] Egan BM, Li J, Qanungo S, et al. Blood pressure and cholesterol control in hypertensive hypercholesterolemic patients: national health and nutrition examination surveys 1988‒2010. Circulation 2013; 128: 29–41.
  • [19] Souček M, Řiháček I. Léčba hypertenze v rámci metabolického syndromu. Kardiologická revue 2010; 12: 73‒76.
  • [20] Nissen SE, Tuzcu EM, Libby P, et al. Effect of antihypertensive agents on cardiovascular events in patients with coronary disease and normal blood pressure: the CAMELOT study: a randomized controlled trial. JAMA 2004; 292: 2217–2225.
  • [21] Tatti P, Pahor M, Byington RP, et al. Outcome results of the Fosinopril Versus Amlodipine Cardiovascular Events Randomized Trial (FACET) in patients with hypertension and NIDDM. Diabetes Care 1998; 21: 597–603.
  • [22] Tobe S, Kawecka‑Jaszcz K, Zannad F, et al. Amlodipine added to quinapril vs quinapril alone for the treatment of hypertension in diabetes: the Amlodipine in Diabetes (ANDI) trial. J Clin Hypertens (Greenwich) 2007; 9: 120–127.
  • [23] Dahlöf B, Sever PS, Poulter NR, et al. Prevention of cardiovascular events with an antihypertensive regimen of amlodipine adding perindopril as required versus atenolol adding bendroflumethiazide as required, in the Anglo‑Scandinavian Cardiac Outcomes Trial‑Blood Pressure Lowering Arm (ASCOT‑BPLA): a multicentre randomised controlled trial. Lancet 2005; 366: 895–906.
  • [24] Poulter NR, Wedel H, Dahlöf B, et al. Role of blood pressure and other variables in the differential cardiovascular event rates noted in the Anglo‑Scandinavian Cardiac Outcomes Trial‑Blood Pressure Lowering Arm (ASCOT‑BPLA). Lancet 2005; 366: 907–913.
  • [25] Jamerson K, Weber MA, Bakris GL, et al. Benazepril plus amlodipine or hydrochlorothiazide for hypertension in high‑risk patients. N Engl J Med 2008; 359: 2417–2428.
  • [26] Bakris GL, Sarafidis PA, Weir MR, et al. Renal outcomes with different fixed‑dose combination therapies in patients with hypertension at high risk for cardiovascular events (ACCOMPLISH): a prespecified secondary analysis of a randomised controlled trial. Lancet 2010; 375: 1173–1181.
  • [27] Vítovec J, Špinar J. Perindopril/indapamid – fixní kombinace. Remedia 2007; 17: 247–257.
  • [28] Vark LC, Bertrand M, Akkenthuis KM, et al. Angiotensin‑converting enzyme inhibitors reduce mortality in hypertension: a meta‑analysis of randomized clinical trials of renin–angiotensin–aldosterone system inhibitors involving 158 998 patients. Eur Heart J 2011; 33: 2088‒2097.
  • [29] Yusuf S, Sleight P, Pogue J, et al. Heart Outcomes Prevention Evaluation Study Investigators. Effects of an angiotensin converting‑enzyme inhibitor, ramipril, on cardiovascular events in high‑risk patients. Heart Outcomes Prevention Evaluation Study Investigators. N Engl J Med 2000; 342: 145‒153.
  • [30] Fox KM; The EURopean Trial On reduction of cardiac events with Perindopril in stable coronary Artery disease Investigators. Efficacy of perindopril in reduction of cardiovascular events among patients with stable coronary artery disease: randomised, double‑blind, placebo‑controlled, multicentre trial (the EUROPA study). Lancet 2003; 362: 782‒788.
  • [31] Widimský P. Studie EUROPA: Úspěch perindoprilu a české kardiologie. Cor Vasa 2004; 46: 7‒8.
  • [32] Borghi C, Morbini M, Cicero AF. Combination therapy in the extended cardiovascular continuum: a focus on perindopril and amlodipine. J Cardiovasc Med 2015; 16: 390‒399.
  • [33] Gupta A, Mackay J, Whitehouse A, et al. Long‑term mortality after blood pressure‑lowering and lipid‑lowering treatment in patients with hypertension in the Anglo‑Scandinavian Cardiac Outcomes Trial (ASCOT) Legacy study: 16‑year follow‑up results of a randomised factorial trial. Lancet 2018; 392: 1127–1137.
  • [34] Špinar J, Vítovec J, Špinarová L. Lipertance  – dva problémy, jedno řešení. Kardiol Rev Int Med 2016; 18: 287–292.
  • [35] Vítovec J, Špinar J, Špinarová L, et al. Léčba kardiovaskulárních onemocnění. Praha: Grada Publishing, 2018: s. 208.
  • [36] Deeks ED. Amlodipine/valsartan/hydrochlorothiazide: fixed‑dose combination in hypertension. Am J Cardiovasc Drugs 2009; 9: 411–418.
  • [37] Widimský J jr. První fixní trojkombinace: perindopril arginin‑indapamid‑amlodipin: nový přístup v kombinační léčbě hypertenze. Vnitř Lék 2014; 60: 801‒807.
  • [38] Widimský J jr. Trojkombinace v léčbě hypertenze. Kardiol Rev Int Med 2014; 16: 449‒453.
  • [39] Widimský J jr. Na český trh přichází vůbec první fixní antihypertenzní trojkombinace. Practicus 2014; 8: 29.
  • [40] Toth K. Antihypertensive efficacy of triple‑combination Perindopril‑Indapamide plus Amlodipine in high risk hypertensive patients (PIANIST study). Am J Cardiovasc Drugs 2014; 14: 137–145.
  • [41] Špinar J, Vítovec J, Špinarová L. Fixní kombinační léčba hypertenze. KARIM 2016; 18: 85‒93.
  • [42] Rosolová H. Význam fixní kombinace atorvastatin, perindopril a amlodipin (Lipertance). Farmakoterapie 2016; 4: 484‒489.
  • [43] Widimský J jr. Lipertance – první fixní trojkombinace atorvastatinu, perindopil argininu a amlodipinu. Hypertenze Kardiovask Prevence 2016; 2: 63‒66.
  • [44] Zafarová Z. Lipertance – jeden krok v léčbě kardiovaskulárního rizika, aneb nikdy to nebylo jednodušší. Cor Vasa 2016; 58: 648‒652.

Sdílejte článek

Doporučené