Farmakologický profil oktenidin dihydrochloridu
Oktenidin dihydrochlorid je antiseptikum se širokým spektrem terapeutického i profylaktického použití. V Evropě se oktenidin používá už více než 30…
Klinická farmakologie a farmacie
Tapentadol hydrochlorid – inovativní atypický opioid s unikátním mechanismem účinku
Tapentadol hydrochlorid je reprezentantem nejnovější třídy opioidních analgetik. Jeho účinek je dán kombinací agonistické aktivity na µ‑opioidním…
Kognitivní poruchy vyvolané medikací II – přehled rizikových skupin léčiv
V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) Ministerstva zdravotnictví…
Vlastnosti a rizika kyseliny borité
Sloučeniny s obsahem boru (kyselina boritá a její soli) jsou známy svým antibakteriálním a antifungálním účinkem. Jejich používání v topických…
Všechny zprávy
Imunorekonstituční zánětlivý syndrom v souvislosti s léčbou fingolimodem u roztroušené sklerózy
Souhrn Lapka M. Imunorekonstituční zánětlivý syndrom v souvislosti s léčbou fingolimodem u roztroušené sklerózy. Remedia 2023; 33: 234–239. …
Kognitivní poruchy vyvolané medikací I
Souhrn Tašková I. Kognitivní poruchy vyvolané medikací I. Remedia 2023; 33: 263–268. V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro…
3D tlač a jej uplatnenie vo výrobe tuhých perorálnych liekových foriem
Súhrn: Špaglová M, Čuchorová M, Čierna M, Mikušová V. 3D tlač a jej uplatnenie vo výrobe tuhých perorálnych liekových foriem. Remedia 2022; 32:…
Lékové interakce cenobamátu
Souhrn: Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce cenobamátu. Remedia 2022; 32: 488–495. Cenobamát je nový protizáchvatový lék s…
Inhibitory SGLT2 (4. část) – lékové interakce gliflozinů
Souhrn: Suchopár J. Inhibitory SGLT2 (4. část) – lékové interakce gliflozinů. Remedia 2022; 32: 405–408. Inhibitory SGLT2 (glifloziny) se v…
Inhibitory SGLT2 (3. část) – glukuronidace jako hlavní cesta biotransformace gliflozinů
Souhrn: Suchopár J. Inhibitory SGLT2 (3. část) – glukuronidace jako hlavní cesta biotransformace gliflozinů. Remedia 2022; 32: 312–316. Pochopení…
Inhibice žaludeční sekrece – pohled farmakologa
Souhrn: Bultas J. Inhibice žaludeční sekrece – pohled farmakologa. Remedia 2022; 32: 304–311. Inhibice žaludeční sekrece, konkrétně kyseliny solné,…
Interakční potenciál antipsychotik
Souhrn: Michalcová J, Tašková I. Interakční potenciál antipsychotik. Remedia 2022; 32: 299–303. Antipsychotika jsou široce používanou skupinou…
Inhibitory SGLT (2. část) – farmakokinetika, metabolismus a transport
Souhrn: Suchopár J. Inhibitory SGLT (2. část) – farmakokinetika, metabolismus a transport. Remedia 2022; 32: 205–208. Glifloziny jsou antidiabetika…
Přehled lékových interakcí specifických léků používaných u roztroušené sklerózy
Souhrn: Suchopár J, Prokeš M, Suchopár Š. Přehled lékových interakcí specifických léků používaných u roztroušené sklerózy. Remedia 2022; 32: 179–190…
Inhibitory SGLT (1. část) – selektivita působení a farmakodynamické účinky
Souhrn: Suchopár J. Inhibitory SGLT (1. část) – selektivita působení a farmakodynamické účinky. Remedia 2022; 32: 81–83. Glifloziny patří mezi…
Lékové interakce antidepresiv s pohledem do klinické praxe
Souhrn: Tašková I. Lékové interakce antidepresiv s pohledem do klinické praxe. Remedia 2022; 32: 74–80. Téměř každé léčivo může interagovat s…
Lékové interakce antimigrenik (2. část)
Souhrn: Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik (2. část). Remedia 2021; 31: 391–397. Antimigrenika jsou léčiva, která, až…
Lékové interakce antimigrenik (1. část)
Souhrn: Suchopár J, Suchopár Š, Prokeš M. Lékové interakce antimigrenik (1. část). Remedia 2021; 31: 284–291. Antimigrenika jsou léčiva, která, až…
Kardiovaskulární nežádoucí účinky anti‑VEGF terapie v onkologii
Souhrn: Lapka M. Kardiovaskulární nežádoucí účinky anti‑VEGF terapie v onkologii. Remedia 2021; 31: 260–263. Porozumění fyziologické roli…
Lékové interakce v revmatologii
Souhrn: Suchý D, Sabitova E. Lékové interakce v revmatologii. Remedia 2021; 31: 103–108. Cílem článku je shrnout závažné lékové interakce…
Farmakoterapie COVID‑19
Pracovní skupina České odborné společnosti klinické farmacie (ČOSKF) ČLS JEP ve složení výše uvedených autorek vypracovala v reakci na aktuální…
Komentáře k analýze složení směsi flavonoidů v tabletách Diozen 500 mg metodou UHPLC
Následující text přináší komentáře MUDr. Jiřího Slívy, Ph.D., a doc. MUDr. Debory Karetové, CSc., k laboratorní analýze léčivého přípravku Diozen,…
Terapeutické monitorování psychofarmak z pohledu klinického farmaceuta: doporučení versus praxe
Souhrn: Tašková I. Terapeutické monitorování psychofarmak z pohledu klinického farmaceuta: doporučení versus praxe. Remedia 2020; 30: 650–656. …
Dysgeuzie jako nežádoucí účinek léčiv a její možné klinické důsledky
Souhrn: Rychlíčková J, Suchánková H. Dysgeuzie jako nežádoucí účinek léčiv a její možné klinické důsledky. Remedia 2020; 30: 349–352. Dysgeuzie…
Specifika farmakoterapie ve stáří
Souhrn: Juřica J. Specifika farmakoterapie ve stáří. Remedia 2020; 30: 344–348. Česká populace stárne a s rostoucím věkem pacientů roste i počet…
Konjunktivální aplikace farmak pohledem anesteziologa
Souhrn: Hess L. Konjunktivální aplikace farmak pohledem anesteziologa. Remedia 2020; 30: 72–75. Konjunktivální aplikace představuje nový způsob…
Lékové interakce léčiv používaných v revmatologii
Souhrn: Suchopár J, Prokeš M, Suchopár Š. Lékové interakce léčiv používaných v revmatologii. Remedia 2019; 29: 481–491. Lékové interakce se v…
Parenterální léčivé přípravky – správné ředění a podávání
Souhrn: Murínová I, Cihlo J, Dvířková L, Kroutilová K, Langmaierová K, Linhartová A, Polášková L, Vedrová J, Vodička M. Parenterální léčivé pří…
Kostní toxicita tenofoviru
Souhrn: Murínová I. Kostní toxicita tenofoviru. Remedia 2019; 29: 196–200. Role antiretrovirotik, ale i samotného viru lidského imunodeficitu …
Inhibitory EGFR a jejich porovnání z hlediska lékových interakcí
Souhrn: Mezi inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) používané při terapii pacientů s…
Faktory ovlivňující biologickou dostupnost léčiv
Souhrn: Biologická dostupnost je jedním z farmakokinetických ukazatelů hodnotících množství léčiva, které se dostane v aktivní formě do systémového…
Klinické aspekty aspirinové rezistence
Souhrn: Kyselina acetylsalicylová (aspirin, ASA) v sekundární prevenci kardiovaskulárních příhod u pacientů s aterosklerotickým postižením…
Základní mechanismy transportu léčiv v organismu
Souhrn: Pohyb léčiv v organismu a jejich koncentrace v cílovém místě jsou determinovány schopností látky přestupovat přes biologické membrány a…
Nitrofurantoin a ovlivnění jeho účinnosti
Souhrn: Nitrofurantoin je do České republiky dodáván v rámci specifického léčebného programu, v současné době jsou ale dodávky přerušeny.…
Farmakogenetika metabolismu léčiv – z výzkumu do klinické praxe
Souhrn: Interindividuální variabilita lékové odpovědi je částečně způsobena genetickými rozdíly v metabolismu, částečně variabilitou citlivosti…
Nové možnosti magistraliter přípravy v dermatologii
Souhrn: Článek je zaměřen na novinky v magistraliter přípravě. Jsou představeny nově dostupné suroviny latanoprost a minoxidil používané v léčbě…
Podání valproátu sodného perkutánní endoskopickou gastrostomií
Souhrn: Při podání léčiva do sondy je pro zajištění jeho účinnosti a bezpečnosti zásadní správný výběr lékové formy. Kasuistika dokládá…
Podání léčiv sondou
Souhrn: Podání léčiv sondou určenou pro enterální výživu pacienta je v klinické praxi často nezbytné. Ne každé léčivo je však možné podat touto…
Bezpečnost koncentrovaných roztoků kalia
Souhrn: Koncentrované roztoky kalia spadají do skupiny tzv. rizikových léčivých přípravků. Světové autority v oblasti bezpečnosti léčiv ve vztahu k…
Subkutánní aplikace léčiv – přehled a výhody podání
Subkutánní podání léčiv představuje parenterální způsob aplikace léčivých látek injekcí, infuzí či implantací do podkožní tkáně, kterým je umožněna…
Působení léčiv na úrovni iontových kanálů a transportních bílkovin
V předcházejících číslech tohoto časopisu bylo probráno působení farmak na úrovni receptorů nebo enzymů. Tento článek je zaměřen na působení farmak…
Inhibice osy renin-angiotenzin-aldosteron – jsou rozdíly ve strategii, jsou rozdíly mezi léčivy
Cílem tohoto článku je podat přehled o možnostech inhibice systému renin-angiotenzin-aldosteron, srovnání skupiny inhibitorů angiotenzin…
Terapeutické monitorování léčiv – klinické poznámky k vybraným skupinám léčiv
Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s možnostmi a úskalími použití terapeutického monitorování léčiv (therapeutic drug monitoring, TDM) u…
Inhalační systémy v terapii astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci
Inhalační cesta je metodou první volby léčby astmatu. Inhalačně podané léky působí přímo v dýchacích cestách, kde ve srovnání s perorálním podáním…
Inovativní lékové formy pro těžce rozpustná léčiva
V současné farmakoterapii neustále přibývá léčivých látek, které jsou velmi těžce rozpustné ve vodě, což také často limituje i jejich systémovou…
Působení léčiva na úrovni ovlivnění funkce enzymu
Článek věnovaný účinku léku na úrovni enzymu je druhým v řadě a navazuje na předchozí přehled účinků léčiv působících na receptor. Jsou probrány…
Působení léčiva na úrovni receptoru
Cestou ovlivnění receptorů (aktivací či inhibicí) působí téměř polovina léčiv, která podáváme. Článek dává přehled o typech cílových receptorů, o…
Od teorie k praxi
Naše první zkušenosti s novou formou transdermálního buprenorfinu
Buprenorfin v transdermální formě se dlouhodobě používá v léčbě chronické středně silné až silné bolesti nádorového i nenádorového původu. Nyní je k…
Přehledy, názory, diskuse
Kratom – droga, nebo lék?
V současné době stoupá na celém světě i v České republice obliba kratomu. Kratom je tropický strom (Mitragyna speciosa) z čeledi mořenovitých …
Lékové profily
Lebrikizumab
V posledních letech se výrazně rozšířily možnosti léčby těžkých forem atopické dermatitidy, ke klasické biologické léčbě přibyly i inhibitory Janus…
Aktuality
Komentář k tématu inhibitory PCSK9 dostupnější
Monoklonální protilátky inhibující biologický účinek PCSK9 užíváme v České republice v klinické praxi od roku 2018. Celkem je aktuálně léčeno kolem 3…
Editorial
